Generalizovaná úzkostná porucha: Co to je a jak ji zvládnout

V tomto článku se podíváme na to, co je generalizovaná úzkostná porucha (GAD), jak vzniká, jaké jsou její hlavní projevy a co může stát za jejím rozvojem. Zaměříme se také na to, jak s ní pracovat a jak se jí postupně zbavit.

Díky dlouholeté komplexní terapeutické a koučovací praxi s lidmi, kteří se potýkají s úzkostnými poruchami (včetně GAD), jsem získal cenné zkušenosti, které mi umožňují efektivněji podporovat druhé na jejich cestě ke klidu a vyrovnanosti.

V tomto článku sdílím příběh jedné z mých klientek, která úspěšně překonala generalizovanou úzkostnou poruchu, a zároveň se podělím o poznatky z praxe i osobní zkušenosti s tím, co mnoha lidem pomáhá lépe zvládat nebo zcela překonat úzkostné stavy.

Všechny přístupy a doporučení vycházejí nejen mých dlouholetých zkušeností, ale také z ověřených metod a jsou v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky z oblasti neurovědy a psychologie, které v článku také přibližujeme.

Co je to generalizovaná úzkostná porucha?

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je úzkostná porucha, která je charakterizována nadměrnou a přetrvávající úzkostí a obavami v běžných životních situacích. Tyto pocity jsou nepřiměřené skutečným okolnostem a objevují se i bez zjevného důvodu. Trvají většinu dní po dobu několika měsíců a člověk je nedokáže ovládnout.

Úzkost je přirozenou reakcí těla na stresové situace, které mají člověka chránit před nebezpečím. U lidí s GAD se ale tato reakce spouští i v běžných situacích, kdy žádná hrozba nehrozí, její intenzita i frekvence jsou nadměrné a postupně ovlivňuje každodenní život, schopnost odpočívat i celkovou pohodu.

Generalizovaná úzkostná porucha patří mezi nejčastější úzkostné poruchy současnosti. Studie publikovaná v časopise The British Journal of Psychiatry ukazuje, že výskyt této poruchy v populaci v posledních letech výrazně narůstá.

Podle Americké asociace úzkosti a deprese (ADAA) se generalizovaná úzkostná porucha vyskytuje dvakrát častěji u žen než u mužů. To potvrzuje i moje praxe, protože právě ženy bývají obecně citlivější, vnímavější a emočně otevřenější, takže jejich nervový systém reaguje rychleji na stres i zátěž.

Z mé zkušenosti se ale GAD objevuje i u mužů, zejména u těch, kteří jsou citlivější a vnímavější vůči sobě i svému okolí. Tato zvýšená citlivost může být jedním z faktorů, které k rozvoji GAD přispívají.

Jaké jsou projevy a příznaky generalizované úzkostné poruchy (GAD)?

Příznaky GAD nejsou náhlé jako u běžné úzkosti nebo paniky, ale rozložené do celého dne. Tělo je trvale v napětí, i když k tomu není zjevný důvod. Úzkost se střídá s únavou, podrážděností a neschopností vypnout.

Mezi nejčastější projevy GAD patří:

• Trvalé napětí svalů, chronická tenze a tlak na hrudi

• Problémy se spánkem, ranní vyčerpání a celková únava

• Neklid, nervozita, podrážděnost a neschopnost vypnout, uvolnit se a relaxovat

• Neustálý proud strachu, obav, starosti a přemýšlení bez jasné příčiny

• Pocit, že nikdy není klid

Důležitým rysem je dlouhodobé trvání, které se objevuje téměř každý den po dobu alespoň dvou až tří měsíců.

Lidé s GAD, se kterými pracuji v rámci své praxe, často popisují pocit, jako by jejich mysl nikdy nevypnula. Neustále přemýšlejí, analyzují a snaží se předvídat všechno, co by se mohlo pokazit. Tento stav se označuje jako overthinking, tedy nadměrné přemýšlení, které místo řešení problémů jen zvyšuje úzkost a napětí.

Běžně se k němu přidává i katastrofizace, kdy mysl automaticky vytváří ty nejhorší možné scénáře a člověk má pocit, že se něco špatného může kdykoli stát, i když k tomu není žádný reálný důvod. Tyto myšlenky bývají obvykle doprovázené pocitem bezmoci a strachu. Lidé s GAD mají tendenci přeceňovat rizika a vnímat svět jako méně bezpečné místo, než ve skutečnosti je.

Tento trvalý stav napětí a vnitřní pohotovosti postupně vyčerpává nervový systém, oslabuje odolnost vůči stresu a snižuje schopnost těla regenerovat.

Podrobný přehled fyzických, psychických a kognitivních příznaků najdeš v článku příznaky úzkosti.

Související stavy s GAD

Lidé s GAD mohou současně trpět i dalšími souvisejícími duševními poruchami nebo stavy, jak potvrzuje Anxiety & Depression Association of America. Tyto poruchy a stavy mají často společné biologické i psychologické kořeny a vzájemně se ovlivňují.

Proto je klíčové pracovat komplexně a propojit psychiku, tělo i nervový systém, aby se řešily všechny vrstvy problému a ne jen jeho projevy.

Mezi nejčastější související poruchy a stavy patří:

• Jiné úzkostné poruchy a fobie:

  • Panická porucha – charakterizovaná opakovanými záchvaty paniky a intenzivním pocitem ohrožení.

  • Sociální fobie (sociální úzkostná porucha) – silný strach z hodnocení nebo pozornosti druhých lidí.

  • Agorafobie – úzkost ze situací, odkud je obtížné uniknout nebo kde není pomoc, například v dopravních prostředcích, nákupních centrech či otevřených prostorech.

  • Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) – vtíravé myšlenky a nutkavé chování vedoucí k úzkosti.

• Deprese – častá komorbidita, která vzniká v důsledku dlouhodobého stresu a vyčerpání nervového systému.

• ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) – může zvyšovat citlivost na stres a přispívat k přetížení mysli.

• PTSD (posttraumatická stresová porucha) – vzniká po prožití nebo svědectví traumatické události a může zesilovat projevy úzkosti i napětí v těle.

• Závislosti – alkohol, drogy nebo jiné únikové mechanismy, které lidé používají ke zmírnění úzkosti, ale z dlouhodobého hlediska stav zhoršují.

Ve své praxi se zaměřuji na komplexní přístup k práci s GAD, který propojuje psychologickou, tělesnou i neurobiologickou rovinu. Tento přístup bere v úvahu všechny související faktory a vede ke skutečné změně a dlouhodobým výsledkům.

Příčiny generalizované úzkostné poruchy

Příčiny generalizované úzkostné poruchy se částečně překrývají s faktory, které způsobují úzkost obecně. Podrobný přehled všech obecných příčin (genetika, epigenetika, rané zkušenosti, životní styl) najdeš v článku příčiny úzkosti.

My se zde zaměříme výhradně na specifické mechanismy a chronické adaptace v mozku a nervovém systému, které generalizovanou úzkost udržují a které ji odlišují od běžné úzkosti.

Trauma a dlouhodobý stres

Trauma a dlouhodobý stres jsou katalyzátory, které vedou k trvalému přeprogramování nervového systému, což je jádrem GAD.

Zatímco úzkost obecně je reakce na hrozbu, GAD je stav, kdy si tělo uchovává paměť na prožité ohrožení, i když je nebezpečí dávno pryč. Právě tento mechanismus mi má každodenní práce s klienty opakovaně potvrzuje jako klíčový k udržování chronické GAD.

Nervový systém se následkem toho přeprogramuje na neustálou ostražitost, a to i v případech, kdy si člověk původní událost vědomě nevybavuje.

Pokud stresová nebo traumatická zkušenost není zpracována a uzavřena, tělo zůstává v trvalém, aktivním stresovém stavu boje nebo útěku. Mozek pak začne běžné podněty, které jen vzdáleně souvisejí s původní traumatickou nebo stresovou situací, vyhodnocovat jako potenciálně hrozivé.

Dlouhodobý stres tak může mít na organismus velmi podobný dopad jako trauma, udržuje nervový systém ve stresové reakci, brání regeneraci a postupně vede k psychickému i fyzickému vyčerpání.

Ve studii publikované v roce 2025 v časopise Journal of Affective Disorders (metaanalýza 27 longitudinálních studií) autoři zjistili, že trauma z dětství a obecně trauma významně zvyšuje riziko vzniku úzkostných poruch, včetně generalizované úzkostné poruchy.

Tyto nálezy podporují mechanismus trvalého přetížení nervového systému, kde nezpracované trauma udržuje tělo v chronickém hyper-vigilantním (ostražitém) stavu, což je klíčové pro rozvoj a setrvání GAD.

Na problematiku dlouhodobého stresu navazuje přehledová studie publikovaná v roce 2024 v časopise Psychology, Health & Medicine, která zdůrazňuje úzkou souvislost mezi chronickým stresem a úzkostnými symptomy. Autoři upozorňují, že existují přesvědčivé důkazy, že dlouhodobý stres významně přispívá k přetížení nervového systému a k rozvoji úzkostných stavů, včetně GAD.

Dysregulace nervového systému a HPA osy

Generalizovaná úzkostná porucha úzce souvisí s dlouhodobou aktivací sympatického nervového systému, který zůstává aktivní, tedy v režimu boje nebo útěku i po odeznění stresu nebo hrozby.

Nedokončené stresové reakce a neustálé vyplavování kortizolu udržují tělo ve stresu, napětí a brání mu v návratu do klidového režimu. Tento stav dysreguluje nervový systém, přetěžuje HPA osu (hlavní osa pro řízení stresové reakce) a vytváří v těle chronický vzorec úzkosti.

Neurochemie a struktura mozku

Výzkumy ukazují, že lidé s GAD mají odlišnou aktivitu v oblastech mozku, které zpracovávají hrozbu, emoce a rozhodování. Více tyto mechanismy popisuji v článku, jak trauma a chronický stres mění mozek, kde se dozvíš o obecných strukturálních a funkčních změnách.

Studie z roku 2023 publikovaná v časopise CNS Neuroscience & Therapeutics zjistila, že u osob s GAD dochází k abnormální aktivitě v prefrontálně-limbickém okruhu, což naznačuje oslabenou regulaci emocí zprostředkovanou prefrontální kůrou.

Laicky řečeno: mozek lidí s GAD hůře propojuje centra rozumu a emocí, takže se emoce mohou snáz vymknout kontrole a převážit nad racionálním uvažováním. To znamená oslabenou schopnost regulovat emoční reakce, což vede k citlivější a silnější reakci na stres či obavy.

Podobně výzkum publikovaný v časopise BMC Psychiatry v roce 2020 popsal, že u pacientů s GAD je oslabeno „top-down“ spojení mezi prefrontální kůrou a limbickými oblastmi, zatímco „bottom-up“ přenos signálů z amygdaly a insuly je naopak posílen. Tyto nálezy podporují představu, že GAD je spojen s narušenou rovnováhou mezi racionální kontrolou a emoční reaktivitou mozku.

Zjednodušeně: u lidí s GAD mají nad rozumovou kontrolou navrch silné emoční reakce, takže jejich mozek reaguje citlivěji na stres a hrozby.

Nerovnováha neurotransmiterů, jako je serotonin nebo GABA, není primární příčinou, ale důsledkem dlouhodobé aktivace stresové reakce. Když tělo zůstává ve stresu příliš dlouho, mění se způsob, jakým mozek interpretuje realitu, a tím se úzkostný vzorec dále upevňuje. Klíčem není pouze ovlivňovat chemické procesy v mozku, ale obnovit celkovou rovnováhu pomocí regulace nervového systému.

Nesprávné asociace a přeučené reakce mozku

Vlivem výše uvedených bodu se mozek lidí s GAD naučí spojovat běžné, neutrální situace s hrozbou nebo selháním. Dochází k přeučení nervových drah, které začínají reagovat na každodenní podněty, jako by představovaly nebezpečí.

Tento mechanismus se postupně stává automatickým a udržuje úzkost i v okamžicích, kdy by tělo mělo být v klidu.

Osobnostní faktory a citlivost nervového systému

U GAD hraje významnou roli vrozená citlivost a temperament (neuroticismus). Lidé s vyšší citlivostí vnímají vnitřní i vnější podněty intenzivněji.

Tento vztah potvrzuje i studie publikovaná v roce 2016 v časopise PLOS ONE, která prokázala, že neuroticismus úzce souvisí s mírou obav, což je klíčovým rysem generalizované úzkostné poruchy.

Tato citlivost se stává problémem ve chvíli, kdy není doprovázena dostatečnou kapacitou pro regeneraci a klid.

Klíčovým kognitivním rysem GAD je nesnášenlivost nejistoty, která nutí mozek neustále hledat kontrolu a přehnaně plánovat. Pokud se tato citlivost spojí s chronickým stresem, únavou a nedostatkem regenerace, vzniká ideální prostředí, v němž se úzkost snadno zakoření a stane se chronickou reakcí těla i mysli.

Dlouhodobé dopady generalizované úzkostné poruchy

Pokud generalizovaná úzkostná porucha přetrvává delší dobu bez řešení, začne ovlivňovat každou oblast života. Trvalé napětí, probdělé noci, chronická únava a vyčerpání postupně oslabují tělo i psychiku a snižují celkovou kvalitu života.

Dlouhodobý stres a napětí narušuje spánek a spouští začarovaný kruh úzkosti a nespavosti, kdy nevyspalé tělo ztrácí schopnost regenerovat a úzkost se tím dál prohlubuje. Dlouhodobá úzkost navíc zvyšuje riziko rozvoje dalších stavů, jako je deprese, panická porucha nebo závislostní chování.

U lidí s GAD bývá běžné, že ztrácejí energii, soustředění a schopnost prožívat radost. Práce, vztahy i běžné každodenní situace se mohou stát zdrojem stresu a přetížení. Proto je důležité vnímat GAD nejen jako psychický problém, ale jako stav, který ovlivňuje celé tělo i nervový systém.

Tělesné projevy úzkosti jsou součástí širšího psychosomatického systému, který propojuje psychiku a fyzické zdraví. Více o tom, jak úzkost ovlivňuje tělo, najdeš v článku o psychosomatice.

Více o tom, co se děje, když úzkost zůstává bez pozornosti, najdeš v článku neléčená úzkost, který se detailně věnuje jejím skrytým důsledkům a tomu, proč se z ní stává chronický problém, který bys neměl přehlížet.

Generalizovaná úzkostná porucha příběh Lenky

Jsem žena ve středním věku a dlouhá léta jsem bojovala s úzkostí konkrétně generalizovanou úzkostnou poruchou, která mi pomalu, ale jistě zasahovala do každé oblasti života. Byly dny, kdy jsem se budila s těžkým pocitem v hrudi a hlavou plnou obav, které nešly zastavit.

Neustálé napětí, nervozita a strach mě provázely téměř na každém kroku, doma s manželem, v práci, i mezi lidmi. Někdy to došlo až k panickým záchvatům, kdy jsem měla pocit, že už to nezvládnu.

Měla jsem pocit, že už jen nějak přežívám ze dne na den, místo abych opravdu žila. Doslova jsem se cítila, jako bych jen proplouvala dny bez radosti a bez energie. Jako tělo bez duše.

Jednoho dne jsem na internetu narazila na zajímavé čtení o úzkostech, které Jirka vytváří, a to mě nasměrovalo k online kurzu a konzultaci s komplexním přístupem k práci s úzkostnou poruchou. Byla to pro mě poslední naděje, protože antidepresiva a léky nezabíraly, respektive jen částečně a celý problém jen oddalovaly. Rozhodla jsem se, že to zkusím.

Kurz byl strukturovaný velmi dobře a pomohl mi pochopit, jak úzkost vlastně funguje. Dozvěděla jsem se, co se děje v těle, jak funguje nervový systém, proč tělo reaguje bojem nebo útěkem i zdánlivě bez důvodu, a že to všechno má svůj smysl. Získala jsem funkční nástroje i dovednosti, jak tyto reakce zvládat a dál s nimi pracovat. Byly překvapivě jednoduché, ale velmi účinné.

Navíc jsem dostala možnost probrat svůj pokrok při konzultaci s Jirkou, který je skutečným odborníkem na duševní zdraví. Dokázal mi přesně vysvětlit, co se mi děje a proč, a dal mi konkrétní kroky, jak pokračovat dál.

Jak jsem zvládla GAD

Musím přiznat, že začátky nebyly snadné. Změna vyžadovala úsilí a trpělivost. Postupně jsem se však začala učit, jak reagovat na své úzkosti a jak je postupně zvládat. Díky novým dovednostem, cvičením, strategiím a podpoře, kterou jsem získávala od Jirky i z kurzu, jsem se začala cítit silnější a jistější.

Po několika týdnech se mi začal měnit život k lepšímu. Moje obavy a panické záchvaty byly méně časté a intenzivní. Začala jsem znovu navazovat vztahy s přáteli i rodinou a dokonce si našla novou práci. I když to není úplně to, co by mě naplňovalo, přiblížilo mě to k mému vysněnému zaměstnání a to je velký pokrok.

Já tak nějak věděla a počítala s tím, že úzkost může být věčným společníkem, ale chtěla jsem se naučit s ní pracovat a zvládnout ji. Díky online kurzu a podpoře komplexního přístupu od Jirky jsem se dočkala výrazného zlepšení a úlevy od úzkostí.

Dnes už mě úzkost netrápí tak jako dřív v chronické podobě. Ano, občas se sice objeví, ale už ne bezdůvodně. Většinou přijde jen tehdy, když jsem dlouhodobě ve stresu nebo se v životě děje něco náročného.

V takových chvílích si ale uvědomím, že je čas zpomalit nebo něco změnit, a díky tomu už s ní umím dobře pracovat. Postupně jsem se vrátila k plnohodnotnému životu a znovu si užívám všechny radosti, které mi dříve úzkost bránila prožívat.

Autorkou příběhu je naše klientka Lenka, která souhlasila se zveřejněním své zkušenosti.

Tento příběh je osobní zkušeností klientky, která popisuje vlastní cestu práce s generalizovanou úzkostnou poruchou. Každý člověk má jiný příběh a jiný proces změny, proto se výsledky mohou lišit.

Pokud chceš jít víc do hloubky a naučit se, jak lépe porozumět úzkosti i svému nervovému systému, podívej se na náš online program, který propojuje práci s tělem, myslí a stresem v každodenním životě.

Jak se zbavit generalizované úzkostné poruchy

Nyní se pojďme zaměřit na to, co by léčba GAD měla obsahovat a na co by se měla primárně zaměřit. Pokud se ptáš, jak se zbavit generalizované úzkostné poruchy, jsi tady správně a následující řádky jsou přesně to, co hledáš a často se to opomíjí.

Podělím se s tebou o své zkušenosti s generalizovanou úzkostnou poruchou, jak se jí zbavit a najít cestu k dlouhodobým výsledkům.

Trauma a vliv na úzkost a jeho léčbu

Traumatické události mohou vést k rozvoji úzkostných poruch. Když člověk prožije traumatem způsobenou událost, může to mít negativní dopad na jeho nervový systém a vyvolat silné pocity úzkosti. Lidé trpící posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), ale také generalizovanou úzkostnou poruchou (GAD) často zažívají opakující se vzpomínky na traumatické události, noční můry a intenzivní strach nebo úzkost.

Výzkum z roku 2011 ukazuje, že vyšší výskyt GAD u žen může být způsoben traumatickými zážitky, jako je zneužívání partnerem, fyzické násilí, toxické vztahy, sexuální i psychické zneužívání a znásilnění. Tyto zážitky se později mohou projevit u žen v podobě problémů v oblasti duševního zdraví, konkrétně pak generalizované úzkosti.

Trauma může způsobit zvýšené stresové reakce. Traumatické události mohou způsobit zvýšenou reakci na stres. To znamená, že jedinec, který prožil trauma, může být náchylnější k chronické úzkosti a GAD, protože jeho nervový systém byl narušen traumatickými událostmi.

Dále trauma zhoršuje důvěru. Trauma může narušit důvěru, což může vést ke zvýšené úzkosti ve vztazích a obavám o bezpečí. To může opět přispět k rozvoji GAD.

Trauma může způsobit změny ve vnímání světa, jakým jedinec vnímá svět a riziko. Mohou se vyvinout pesimistické myšlenkové vzory a obavy o bezpečí, což jsou charakteristické rysy GAD.

Studie z roku 2021 prokazuje, že dětská traumata patří mezi hlavní faktory vedoucí k vzniku a rozvoji úzkostných poruch a deprese. 

Nesprávné asociace mozku

Dalším faktorem, který může vest až ke vzniku generalizované úzkostné poruše je špatná asociace, což znamená, že mozku se nepodaří správně spojovat různé podněty a informace s emocemi a prožitkem. To může vést k nadměrnému vnímání hrozeb a nebezpečí a zvyšování úzkosti. Například, pokud člověk zažije traumatickou událost, může se mu stát, že si začne spojovat různé situace s tímto traumatem a vyvolává tím úzkostné reakce.

Někdy si mozek může nesprávně spojovat určité místo, prostředí nebo osobu s negativními až traumatickými událostmi. Například stačí několikrát zažít velice traumatickou událost, kde bude přítomen nějaký tvůj velmi dobrý kamarád, člen rodiny, nebo partner, a mozek si může spojit tuto osobu s těmito nepříjemnými pocity, negativními prožitky a traumatem. A kdykoliv budeš trávit čas po boku této osoby, mozek vyhodnotí, že je v nebezpečí a začne reagovat stresem, úzkostí a panikou.

Někdy může jít o podvědomé spouštěče, které si mozek vytvořil a nemusíš ani tušit, o které spouštěče jde. Ale neboj se, tyto spouštěče lze odhalit a pomocí strategie je změnit.

Cílem léčby je nejen najít a zrušit tyto nesprávné asociace, které si mozek vytvořil, ale také je nahradit novými pozitivními asociacemi, které podporují sebevědomí, duševní pohodu, zdraví a celkovou kvalitu života.

Dysregulace nervového systému a léčba GAD

Dysregulace nervového systému může hrát důležitou roli ve vzniku generalizované úzkostné poruchy. Nervový systém má za úkol regulovat reakce těla na stres a úzkost a udržovat rovnováhu mezi vzrušením a uklidněním. Když dojde k dysregulaci nervového systému, tělo může být náchylnější k reakcím na stres a úzkost. Dokonce lze svůj nervový systém vytrénovat, aby setrvával primárně v sympatiku (stresovém režimu nervového systému), což vede k téměř neustálému podráždění, stresu a časté úzkosti.

Je možné, že dlouhodobým stresem, traumaty a určitými životními návyky lze svůj nervový systém přeorientovat na primární aktivaci sympatického nervového systému (téměř permanentního stresu), což je systém spojený s reakcemi na stres a úzkost. Tento stav, kdy je tělo neustále v aktivním režimu, může způsobit chronický stres, nadměrnou úzkost a další zdravotní problémy.

Některé faktory, jako dlouhodobý chronický stres, traumata a další faktory mohou ovlivňovat funkci nervového systému a způsobovat nerovnováhu v reakcích na stresory. To může způsobit nadměrnou aktivaci sympatického nervového systému, který je spojen s bojem nebo útěkem a nedostatečnou aktivaci parasympatického nervového systému, který je spojen s relaxací – uvolněním, správným trávením, správnou funkcí imunitního systému a hojením.

Výsledkem může být přetrvávající úzkost, nepřiměřené obavy a symptomy generalizované úzkostné poruchy. Celostní přistup zaměřená na regulaci nervového systému, relaxační techniky a cvičení pro zmírnění stresu mohou být součástí léčebného plánu pro lidi trpícími GAD a mohou pomoci obnovit rovnováhu v nervovém systému a zbavit se úzkosti.

Přetížení nervového systému a generalizovaná úzkostná porucha

Přetížení nervového systému může způsobit zvýšenou úroveň stresu a úzkosti. Když je náš nervový systém přetížen, začneme pociťovat napětí a stres v každodenním životě. To může vést k různým problémům, podrážděnosti a také zvýšené úzkosti.

Existuje několik faktorů, které mohou přispět k přetížení nervového systému. Jedním z nich je nadměrný stres. Každodenní tlak a nároky, kterým čelíme ve škole, práci nebo osobním životě, mohou být velmi vyčerpávající pro naše tělo i mysl. Pokud se s tímto stresem neumíme vyrovnat nebo si nedokážeme udělat dostatek času na odpočinek, naše nervy jsou vystaveny nepřetržitému tlaku.

Nedostatek odpočinku je dalším důležitým faktorem přetížení nervového systému. Když nedostaneme dostatek spánku nebo si nedokážeme najít čas na relaxaci a regeneraci, náš nervový systém nemá možnost se vzpamatovat a obnovit energii. To může vést k dlouhodobému přetížení, které se projevuje zvýšenou úzkostí.

Virové a bakteriální infekce (borelióza, meningitida, encefalitida, mononukleóza, stafylokok, streptokok a další) mohou také přispět k přetížení nervového systému a způsobit nadměrný stres a rozvoj úzkostných poruch. Dále špatné trávení, nesprávná strava a životní styl mohou vést ke vzniku propustnosti tlustého střeva, kdy se dostávají patogeny, plísně, paraziti, bakterie a viry do krevního řečiště, a imunita nestíhá vytvářet protilátky a vypořádat se s tímto velkým množstvím patogenů. To vede k tomu, že se tyto patogeny dostávají do kontaktu s nervovým systémem, který přetěžují a způsobují velké problémy na fyziologické i psychologické rovině.

Strava a životní styl propustné střevo a jeho vliv na úzkost a léčbu

Kvalitní a vyvážená strava, pravidelný spánek, dostatek slunce a vitamínu D, zvládání stresu, dostatečný pitný režim, odpočinek a relaxace, pravidelný pohyb a fyzická aktivita, čas strávený v přírodě a další faktory životního stylu mají vliv na duševní zdraví a pohodu, ale také na léčbu GAD.

Propustné střevo a jeho vliv na úzkost

Propustné střevo je stav, kdy se permeabilita sliznice tlustého střeva zvyšuje, což umožňuje nežádoucím látkám pronikat do krevního oběhu. Tento stav může být způsoben různými faktory, jako je nezdravá strava, nadměrný stres nebo užívání určitých léků. Propustné střevo může také přispívat k rozvoji úzkosti.

Když se látky dostanou do krevního oběhu prostřednictvím propustného střeva, mohou ovlivnit činnost mozku a nervového systému. To může vést k přetížení nervového systému a ke zvýšení hladiny neurotransmiterů spojených s úzkostí, jako je například serotonin. Vyšší hladina těchto neurotransmiterů může způsobit neklid, nervozitu a úzkostné pocity.

Vliv střevního mikrobiomu a celkového stavu střevní mikroflóry má významný vliv na rozvoj a vznik generalizované úzkostné poruchy, což potvrzuje výzkum z roku 2019.

Ke stejným výsledkům došla také studie z roku 2023, které toto tvrzení jenom podporuje.

Vliv stravy a životního stylu na úzkost

Nezdravá strava a špatný životní styl mohou zhoršit úzkostné poruchy. Konzumace potravin bohatých na cukry, nasycené tuky a zpracované potraviny mohou negativně ovlivnit funkci mozku a nervového systému. Tyto potraviny mohou zvýšit hladinu zánětlivých cytokinů v těle, což může vést ke zvýšení úrovně úzkosti.

Nadměrná konzumace kofeinu a alkoholu také může přispívat k úzkosti. Kofein je stimulantem, který může vyvolávat nervozitu a podrážděnost.

Dopamin a léčba generalizované úzkostné poruchy

Většina mých klientů se potýká s tímto problémem, ať už více či méně. Často člověk hledá způsoby, jak uniknout od nepříjemných emocí, pocitů, problémů a myšlenek. To může zahrnovat různé dopaminové aktivity a závislosti, jako je konzumace alkoholu nebo drog, nadměrné hraní videoher, nakupování atd. Tato chování mohou působit jako krátkodobý únik, ale dlouhodobě mohou přispět k úzkosti a dalším duševním problémům.

Tato problematika má své kořeny mnohem hlouběji, a velice detailně ji rozebíráme v online programu Vědomě žít – Vědomě tvořit, kde na ni stavíme a a  vytváříme další strategie a metody, jak pracovat se stresem, strachem, problémy, negativními myšlenkami, emocemi a pocity.

Stres a jeho vliv na úzkost a léčbu

Stres je častým spouštěčem nejen úzkosti a GAD, ale také všech duševních poruch. Jeho negativní dopad se projevuje nejen na fyzickém, ale také na psychickém zdraví jedince. Když je člověk vystaven dlouhodobému stresu, ovlivňuje to jeho nervový systém a může vést k rozvoji úzkostných poruch.

Stres negativně ovlivňuje naše hormony, biochemii mozku, střevní mikroflóru a celkově trávení. Dále také může ovlivňovat imunitní systém, což dohromady může vést ke vzniku propustného střeva a následnému přetížení nervového systému. Stres může vést k negativnímu myšlení a zvyšovat obavy a úzkostné myšlenky.

Chronický stres může být jednou z hlavních spolupříčin související s rozvojem GAD v klinické praxi, stejně jako s jinými diagnózami. Obecně platí, že reakce na stres může být krátkodobě adaptivní a neškodná, když člověk čelí akutním výzvám, což potvrzuje studie z roku 2004 a výzkum z roku 1996. V průběhu času, pokud je jedinec vystaven krátkodobým akutním stresorům, které jsou opakovaně spouštěny, výsledné chronické maladaptivní stresové reakce (tj. chronický stres) se mohou vyvinout v rušivé psychiatrické potíže nebo poruchy jako je například generalizovaná úzkostná porucha a další problémy duševního zdraví. Toto tvrzení dokládá několik výzkumů National Library of Medicine, což je součástí National Institutes of Health v USA. Jde o výzkum z roku 2000. Dále je to studie rovněž z roku 2000 a výzkum z roku 1999.

Tento výsledný chronický stres ovlivňuje biologické systémy napříč mnoha „jednotkami analýzy“ – neuroendokrinními, autonomními a behaviorálními – když je spuštěn vnímanou nebo skutečnou hrozbou. 

Chronický stres může významně ovlivnit homeostatický biologický systém zvýšením alostatické zátěže (tj. vlivu stresu na lidský organismus). Zvýšené kumulativní účinky stresu na lidský organismus (alostatická zátěž) jsou spojeny s mnoha nepříznivými zdravotními důsledky, včetně psychiatrických onemocnění, jako je GAD.

Cíle léčby GAD zaměřené na stres

Cílem léčby GAD je naučit se pracovat se stresem, uvolnit potlačenou stresovou energii, regulovat svůj nervový systém a identifikovat a následně odstranit příčiny chronického stresu.

Dále je cílem léčby zapojit se do vědomého života, protože většina lidí a celá naše společnost nás neustále nutí přemýšlet, něco řešit, analyzovat a tím si vytváříme domněnky a nejhorší možné katastrofické scénáře a tím sami sebe jen stresujeme.

Jinými slovy, trávíme příliš mnoho času ve své hlavě (mysli) a tím si vytváříme úzkostlivý model myšlení, které jsou už jen krok od rozvoje úzkostných poruch, jako je GAD. Cílem je dostat se z módu analýzy do módu prožívání. Jinak řečeno, dostat se z hlavy do těla a žít tady a teď. Učit se prožívat život a ne ho stále řešit a analyzovat. To se učíme krok za krokem v online programu Vědomě žít a vědomě tvořit, který je součástí celostního online programu Harmonie života.

Vzorce chování převzaté od rodičů a vliv okolí a prostředí na úzkost a jeho léčbu

Vzorce chování převzaté od rodičů nebo okolí mohou ovlivnit rozvoj úzkostných poruch. Osobnost člověka je formované prostředím, ve kterém vyrůstal a interakcemi s rodinou, přáteli a společností. Tyto vzorce chování mohou buď podporovat zdravý psychický stav nebo naopak přispět k rozvoji úzkosti a problémů s duševním zdravím.

Když dítě vyrůstá v prostředí plném stresu, konfliktů nebo nedostatečné podpory emocionálního růstu, má vyšší pravděpodobnost rozvoje úzkostných poruch. Například pokud je dítě svědkem častých hádek mezi rodiči nebo je vystaveno násilnému chování, může to vést k pocitu nebezpečí a strachu. Tento strach se pak může promítat do jeho pozdějšího života a způsobit chronickou úzkost.

Cílem léčby Generalizované úzkostné poruchy je identifikovat škodlivé a nefunkční vzorce chování a myšlení, odstranit je a nahradit je novými pozitivními, které podporují duševní pohodu, zdraví, sebevědomí a zdravý životní styl.

Vyrůstání v rodině, kde je GAD zvyšuje riziko jeho výskytu, podle některých výzkumů. Například děti lidí trpících GAD mají vyšší pravděpodobnost rozvoje této poruchy než děti, jejichž rodiče ji nemají. Někdy může separační úzkost, což je intenzivní strach z oddělení od blízkých osob, vést k rozvoji a vzniku GAD.

Vliv podvědomí na úzkost a jeho léčbu

Vzhledem k rostoucímu povědomí o vztahu mezi podvědomím a úzkostí se stává stále zřejmějším, že naše myšlenky, přesvědčení a vnímání hrají klíčovou roli v regulaci úzkosti. Podvědomé procesy, které ovlivňují naše chování a reakce, mohou být neúmyslným zdrojem úzkosti. Nicméně, tento poznatek nám také poskytuje možnost použít sílu podvědomí k léčbě úzkosti.

Je prokázáno, že 95 % našeho chování a myšlenek je tvořeno na podvědomé úrovni, což způsobuje, že naše návyky, myšlenkové vzorce, vzorce chování a rozhodování jsou ovlivněny naším podvědomím a nemáme nad nimi vědomou kontrolu. Tyto podvědomé návyky a chování mohou vést k nezdravému životnímu stylu, tvorbě závislostí, pesimismu, strachu, nízkému sebevědomí, většímu stresu a celkově přispívat k rozvoji úzkostných poruch.

Existuje řada efektivních metod, jak přeprogramovat podvědomí jako jsou podprahové nahrávky, vizualizace, vědomý život, změna identity a mnoho dalších. Někdy může být účinné využívat meditace, jógu a dechové cvičení, které pomáhají upravit podvědomé procesy na fyziologické rovině spojené s úzkostnými reakcemi. Tyto techniky se zaměřují na uklidnění těla a mysli prostřednictvím důrazu na práci s dechem a vědomý pohyb a kontrolu mysli. Pravidelný trénink těchto metod může pomoci snižovat celkovou úroveň úzkosti a zlepšit schopnost kontrolovat negativní myšlenky.