Jiří Čapovec

Jsem celostní terapeut zaměřený na práci s tělem, nervovým systémem a emocemi, ale také kouč a mentor.

Dlouhodobě se věnuji celostnímu přístupu k duševnímu zdraví a práci s psychikou. Více než deset let pracuji s klienty v rámci terapeutické práce, konzultací, koučinku a mentoringu. Zaměřuji se především na stres, úzkost, deprese, emoce, zdravý životní styl, osobní rozvoj a mezilidské vztahy, včetně individuální a párové terapie.

Ve své práci propojuji přístupy zaměřené na tělo, nervový systém, psychiku, emoce, stres, trauma, vztahové vzorce, myšlení, chování, návyky a životní styl. Celostní přístup pro mě znamená, že se nezaměřuji jen na jeden problém nebo část života.

Pracuji s lidmi způsobem, který propojuje to, co většina odděluje. Tam, kde se některé terapeutické přístupy zaměřují jen na mysl nebo chování, já pracuji s celým člověkem. Ve své práci neodděluji tělo od psychiky ani emoce od toho, jak člověk přemýšlí, reaguje a žije.

Někdy se řeší jen fyzický projev, jindy jen to, co se odehrává v hlavě. Mě zajímá, co se děje v jeho životě, těle a nervovém systému, co cítí, jaká traumata a zkušenosti si nese, jak přemýšlí, jak reaguje, jak se chová, jaké má vztahy a návyky a v jakém prostředí žije.

Emoce se neodehrávají jen v hlavě. Ovlivňují tělo, myšlení i způsob, jakým člověk reaguje. Nemůžeme vyřešit problémy a přitom ignorovat emoce, bolestivé zážitky a vzorce, se kterými si člověk roky nevěděl rady.

Vycházím z celostního přístupu a vybraných principů funkčního přístupu ke zdraví. Čerpám také z oblastí, jako jsou psychosomatika, osobní rozvoj, epigenetika, zdravý životní styl a vybrané poznatky z psychologie, neurovědy a neuroplasticity.

Pomáhám lidem lépe porozumět vlastním reakcím, stresu, emocím, myšlení, chování, návykům a vztahům. Společně rozvíjíme dovednosti, hledáme konkrétní nástroje a postupy a vytváříme strategie, které mohou používat mimo sezení ve svém běžném životě.

Moje práce nenahrazuje péči klinického psychologa, psychoterapeuta, psychiatra ani jiného zdravotnického pracovníka a není určena pro akutní krizové stavy. Neslouží k diagnostice ani léčbě psychických poruch.

Praxe a vzdělávání

V průběhu let jsem absolvoval řadu vzdělávacích programů, kurzů, výcviků a mentoringů zaměřených na osobní rozvoj, celostní přístup ke zdraví, psychosomatiku, práci s tělem a nervovým systémem, psychologii, neurovědu a rozvoj lidského potenciálu.

Vzdělávání a další rozvoj vnímám jako přirozenou součást své práce. Průběžně si rozšiřuji znalosti, sleduji odborné poznatky a pracuji na vlastních dovednostech. Čas, energii i prostředky investuji do vzdělávání, sebereflexe a prohlubování své praxe.

Z dlouhodobé práce s klienty vycházejí také moje zkušenosti a pozorování publikované na tomto webu. Články a videa mají vzdělávací a informační charakter a vycházejí z odborných zdrojů, zkušeností z práce s klienty a mých osobních zkušeností.

Cesta Relaxace

Jsem spoluzakladatelem značky a webu Cesta Relaxace, kde se podílím na tvorbě obsahu zaměřeného na duševní zdraví, stres, vztahy, osobní rozvoj a celostní přístup k životu. Své zkušenosti z praxe, poznatky a osobní pohled sdílím prostřednictvím článků a videí.

Na projektu spolupracuji se svou partnerkou, koučkou Lenkou Heczkovou. Společně se věnujeme vztahům, komunikaci a osobnímu růstu. Oba jsme terapeuti a koučové, ale zároveň jsme partneři v životě. Zkušenosti z práce s klienty propojujeme s tím, co jsme sami zažili, řešili a naučili se ve vlastním vztahu i životě. V tom je naše výhoda.

To, jak vztahy chápeme a jak s nimi pracujeme, jsme se nenaučili jen z teorie a práce s klienty. Jsou v tom hlavně naše osobní zkušenosti, vlastní vztah, chyby, které jsme udělali, problémy, které jsme řešili, situace, které jsme spolu prožili, a věci, které jsme se během společného života museli naučit.

Co dělám mimo práci

Když zrovna nepracuji, nejraději vyrážím ven. Mám huskyho, takže velkou část volného času trávíme na túrách, v lesích a na horách. Rád cestuji a kempuji na divoko ve volné přírodě, mimo kempy a hotely. Příroda, zvířata a pohyb jsou velkou součástí mého života.

Také rád sportuji, ať už jde o turistiku, jízdu na kole, bruslení, paddleboarding nebo bojové sporty, kterým se věnuji dlouhodobě. Rád také fotografuji a vařím. Jím rostlinnou stravu a baví mě zkoušet nové recepty a experimentovat. Také občas rád zahradničím.

Rád také rozvíjím analogové dovednosti a hledám další způsoby, jak se bavit bez obrazovek. Baví mě učit se věci, které můžu dělat vlastníma rukama a využít je v běžném životě.

Rozhovory a média

Objevuji se také v rozhovorech a dalších médiích, kde mluvím o stresu, úzkosti, duševní pohodě, osobním rozvoji a mezilidských vztazích.

Recenze mých klientů

Tyto recenze jsou ověřené na základě faktury, e-mailu, telefonního čísla nebo přímého kontaktu s osobou přes videohovor.

Léta jsem trpěl úzkostnými stavy a záchvaty paniky. Vyzkoušel jsem různé formy pomoci a několik terapeutů, ale v té době jsem měl pocit, že se mi nedaří najít přístup, který by mi opravdu vyhovoval a pomáhal mi lépe zvládat každodenní život. Moje mamka mě přesvědčila, abych vyzkoušel místního psychologa, který mi nakonec velmi pomohl. Můj psycholog mi také doporučil Jirku a jeho práci a zpětně to vnímám jako jeden z klíčových momentů mé cesty. Moje úzkostné stavy a záchvaty paniky se neustále zlepšují, zvládám své nálady a emoce mnohem efektivněji a naučil jsem se zjednodušovat si život místo toho, abych vše tak komplikoval.{

David Konečný

Před nějakou dobou jsem náhodou narazila na web Cesta Relaxace, který mě oslovil nejen kvůli krásnému zpracování, ale především, díky úžasným článkům. V tu dobu jsem řešila spoustu důležitých rozhodnutí a kvůli tlaku, který na mě byl, se na mě projevilo OCD (obsedantně-kompulzivní porucha), kterými trpím od maličká. Právě z toho důvodu jsem se rozhodla zakoupit terapii a koučink, které vedl pan Jiří Čapovec, který na mě hned udělal skvělý první dojem. Bylo vidět, že mu skutečně záleží na tom, o čem jsme se spolu bavili a skvěle mi vysvětlil jak mysl funguje. Pracovali jsme na zvládání myšlenek a poslouchání pocitů, což pro mě byla asi nejnáročnější část celé terapie, ale díky citlivému přístupu pana Čapovce, jsme se dopracovali k výsledkům. Pro mě skvělé bylo i to, že sezení byla online, díky čemuž byla i časově flexibilní.{

Natálie Šikolová

Na Jirku jsem se obrátila s periodickými depresemi, se kterými se léčím jíž více jak 17 let, prakticky od dětství. Nechtěla jsem ale brát celý život léky a chtěla jsem své problémy řešit více do hloubky, proto jsem vedle své léčby začala také s terapií a koučinkem. Je vidět, že Jirka opravu rozumí své práci. Prošel se mnou mnoho metod, které mi pomáhají nejen pracovat se stresem a emocemi, ale i mít více energie v běžném životě. Jelikož meditace se mi zatím moc nedaří, Jirka mi ukázal mnoho dalších možností regulace. Pochopila jsem, že bez každodenní práci na sobě to nepůjde, Jirka hraje roli průvodce, ukáže nám cestu jak a na cestě nás podpoří, ale to zda budeme jeho metody aplikovat, a budeme na sobě chtít makat, už je na nás, bez toho se ale nikdy neposuneme. Naučila jsem se jak pracovat se svým strachem a úzkostmi, jak pracovat se zkušenostmi a křivdami z minulosti, jak se správně stravovat, a věřím, že se toho ještě spoustu naučím.{

Simona Dubnová

Terapiu a koucink som sa rozhodla vyskusat, pretoze som mala pocit, ze nemam kontrolu nad mnohymi aspektami mojho zivota. Pomohlo mi to lokalizovat problem, naucila som sa techniky, ktore mi pomozu spracovat a zbavit sa nechcenych zatazi a vytvorit zivot, aky si zelam. Jiri bol velmi napomocny, vyborne sa s nim spolupracuje, je profesionalny a zaroven ludsky. Je citelne, ze mu na jeho klientoch zalezi, chce im pomoct a vie ako im svoje vedomosti podat zrozumitelnou cestou. Urcite odporucam, nemate co stratit, ale mozete vela ziskat.{

Ivica Gazdowitch

A zase to přišlo! Totálně psychicky i fyzicky vyčerpaná jsem skončila v nemocnici. Poté následovala i finanční krize a já potřetí stála před otázkou: Jak dál? Bylo mi jasné, že musím začít u sebe, ale v tu chvíli jsem vůbec nevěděla, jak na to a hlavně jsem neměla sílu. Jako na zavolanou jsem objevila stránky Cesta relaxace a objednala si osobní koučink a terapii. Bylo až neskutečné, kam jsem se během spolupráce dostala a jak moc mě situace v dětství ovlivnily v současném životě. Nepříjemným zážitkům, vzpomínkám a emocím jsme se s Jirkou začali postupně věnovat a já se dostávala do stále většího klidu a začala jsem se cítit lépe. Začala jsem si také všímat zlepšení u některých svých zdravotních problémů a některé věci se začaly řešit v podstatě beze mě. Samozřejmě, že to nebylo ze dne na den, ale postupně se učím pracovat se svou myslí a staré návyky měním za nové, pozitivní. Cítím se teď veselejší, šťastnější a hlavně vyrovnanější. Jirko, děkuji moc za super restart. {

Blanka Filikarová

Jirka je opravdu profesionál ve svém oboru, a to s velkým přesahem do mnoha dalších odvětví. Ukázal mi více než jeden způsob, jak vyřešit mé problémy. Vždy mě poslouchá a poukazuje na věci, které si ani neuvědomuji, že se dějí v mém vlastním životě. Vždy se ujišťuje, že mám zdroje, které potřebuji. Mám pocit, že jsem díky této metodě konzultací, mentoringu a online kurzu dosáhla většího pokroku, než jsem udělala kdy dříve. Výborně se s ním komunikuje a dokáže vše velmi jednoduše a hravě vysvětlit. Absolvovala jsem zatím jen několik sezení a je přede mnou ještě spousta práce, ale už teď se díky jeho schopnostem cítím silnější a dokážu se vyrovnat se stresem, svými pocity i negativními myšlenkami.{

Tereza Jelínková

Už po prvním sezení jsme s Jiřím identifikovali kořeny mých problémů. Nejvíc se mi na spolupráci s ním líbí to, že mě oproti mým předchozím zkušenostem vyzývá, abych začala u sebe, změnila samu sebe a naučila se používat nástroje v běžném životě, které mi pomohou zlepšit kvalitu života. Po každém sezení mám úžasné nástroje, které se mi osvědčují a pomáhají mi na mé cestě k lepšímu zvládání mých problémů. Pracujeme na dovednostech a strategiích, které mi pomáhají postupně lépe zvládat každodenní situace spojené se stresem, úzkostí i depresivními obdobími, což je něco, co jsem u minulých terapeutů nezažila. Nemůžu se dočkat dalšího společného sezení a těch změn, které na mě čekají. Velmi oceňuji jeho znalosti v oblasti duševního zdraví a způsob, jakým dokáže složité věci vysvětlit srozumitelně.{

Veronika Kolářová

Koučink mi opravdu hodně pomohl a doporučil bych ho dál, i když musím upřímně říct, že Jiříkův přístup mi ze začátku úplně nesedl. Byl přímý, šel rychle k podstatě a občas mě tím vyvedl, ne, to je slabé slovo, doslova mě přímo vytrhl z komfortu. Měl jsem chvíle, kdy jsem si říkal, jestli je to vůbec pro mě. Čekal jsem spíš citlivější vedení a víc podpory ve stylu uklidnění. Ale světe div se, nakonec se ukázalo, že právě tohle byl důvod, proč se věci začaly postupně měnit. Došlo mi, že se mnou nikdo nehraje hru na líbivé fráze, ale že konečně někdo pojmenovává to, co sám před sebou dlouho schovávám. A to mě překvapilo. Největší posun byl v tom, že jsem si udělal jasno v tom, co vlastně chci, kde jsou moje hodnoty, potřeby a kam chci směřovat, a jak se chci víc projevit v práci i v běžném životě. Dřív jsem se držel při zemi, zpochybňoval svoje schopnosti a spíš se přizpůsoboval. Díky koučinku spolu s mentoringem jsem začal víc věřit tomu, co umím a hlavně jsem to začal reálně ukazovat navenek. Výsledkem bylo, že jsem si našel lepší práci, která odpovídá mým dovednostem.{

Pavel Koudelka

Jirka mi opravdu pomohl lépe porozumět a zvládnout problémy spojené s ADHD a dalšími psychickými problémy. Musím říct, že jeho celostní přístup mi dával největší smysl ze všech, se kterými jsem se do té doby setkal. Prošel jsem už mnoha psychology, psychiatry, psychoterapeuty a dalšími odborníky a Jirka mi vedle těchto zkušeností ukázal jiný pohled na hloubku mého problému a cestu, jak s těmito problémy pracovat způsobem, který mi dával smysl a vedl k dlouhodobým výsledkům. Jirka mi ukázal další možnosti celostního přístupu i tam, kde jsem dříve tápal, i přesto že jsem zkoušel všechno možné. Kombinace online kurzu a konzultací s mentoringem mi poskytla správný směr a konkrétní podněty pro další práci, která vedla k postupným výsledkům. Odvedl skvělou práci. Jeho komplexní přístup byl pro mě něčím novým a přinesl mi úplně jiný pohled na práci s psychikou, emocemi a obecně duševním zdravím. Byla to pro mě velmi silná zkušenost a věřím, že podobný přístup může oslovit i další lidi, protože mně pomohl lépe porozumět sám sobě. {

Martin Heicht

Po skvělé zkušenosti před několika roky jsem opět vyhledala pomoc pana Jiřího Čapovce. Poskytl mi velmi cenný, nezaujatý pohled na mou aktuální životní situaci, projevil pochopení, nabídl mi podporu a pomohl mi uspořádat si myšlenky i emoce. Společně jsme našli strategii, která mi umožnila nabrat sílu a pokračovat dál životem. Velmi si cením jeho profesionálního a současně i lidského přístupu. Musím říct, že po těch pár letech, kdy jsem se k němu vrátila, je vidět, že ušel velký kus cesty. Práce ho baví a naplňuje. To je mimo jiné poznat i z jeho přístupu, který mi naprosto vyrazil dech, kdy například se mnou strávil o necelé dvě hodiny déle na telefonu, aby mi skutečně pomohl. Věnoval mi svůj osobní čas a nechtěl žádné peníze, toho si moc vážím. Nakonec jsem si od něj zakoupila i online kurz. Změny vidím už po pár týdnech. Kurz mi vyhovuje ve všech ohledech a oceňuji, že jde do hloubky mých problémů. Děkuji moc za vše.{

Veronika Konečná

Další recenze

Jiří Čapovec a jeho příběh

Když se dnes podíváš na můj život, může vypadat, že jsem měl vždy jasno. Vím, čemu se chci věnovat, dělám práci, která mě baví, tvořím, vzdělávám se a žiju po boku partnerky, se kterou jsme vybudovali Cestu Relaxace.

Ale dříve tomu tak nebylo. Dlouhou dobu jsem nedokázal dát dohromady ani vlastní život.

Dětství, ve kterém jsem se naučil bojovat o pozornost

Vyrůstal jsem po boku o tři roky mladšího bráchy, který byl od narození nemocný a postižený. Potřeboval mnohem více péče, času a pozornosti. Dnes tomu už rozumím a nedivím se tomu, ale jako dítě jsem si to vyložil úplně jinak.

Měl jsem pocit, že jsem vždycky až ten druhý. Že si pozornost a lásku musím zasloužit. Musím být hodný, snažit se, něco dokázat a hlavně nepřidělávat další problémy.

K tomu se přidaly hádky a konflikty doma a později fyzická i psychická šikana na základní škole. Nejen od spolužáků, ale také od některých učitelů.

Začal jsem věřit, že ostatní jsou lepší než já a že si jejich pozornost a uznání musím něčím zasloužit. Přizpůsoboval jsem své názory i svůj život druhým, jen abych mezi ně zapadl. Před lidmi jsem ale dělal, že je všechno v pořádku, aby nikdo nepoznal, jak málo si věřím.

Ve sportu jsem byl připravený. V hlavě ne.

Od deseti do devatenácti let jsem se aktivně věnoval taekwondu. Trénoval jsem šest dní v týdnu, posiloval a fyzicky byl připravený lépe než většina mé konkurence. Dva roky po sobě jsem získal ocenění pro nejlepšího juniora v republice.

Pak se mi otevřela možnost dostat se do české reprezentace a ukázat, co ve mně skutečně je.

A tam se vše zlomilo.

Když o nic zásadního nešlo, dokázal jsem makat, bojovat a překonávat vlastní limity. Jakmile přišel tlak nebo začalo o něco jít, začaly mi hlavou běhat pochybnosti.

Jsem dost dobrý? Mám na to? Co když selžu?

Fyzicky jsem byl připravený, ale stres, tréma a strach mě v rozhodujících chvílích dostávaly na kolena. Na mezinárodní úrovni jsem nakonec neuspěl a moje cesta se postupně uzavřela.

Bojovým sportům jsem se dál věnoval rekreačně a nějakou dobu jsem učil ženy sebeobraně. Zároveň jsem si začal uvědomovat, že samotná disciplína, fyzická kondice ani tvrdá práce nestačí, když člověk uvnitř pochybuje o sobě a ovládají ho strach, tréma a úzkost.

Co jsem si odnesl do vztahů

To, co začalo v dětství, se později naplno ukázalo až ve vztazích.

Toužil jsem po lásce a blízkosti, ale zároveň jsem měl neustálý strach, že o ně přijdu. Potřeboval jsem ujišťování, žárlil jsem a stával se na partnerkách emočně závislý. Nehledal jsem ve vztahu jen partnerku. Hledal jsem v něm potvrzení své hodnoty.

Když jsem zůstal sám, objevila se prázdnota. A před ní jsem samozřejmě utíkal.

Do počítačových her, porna, alkoholu, diskoték a všeho, co mi dokázalo přinést rychlou úlevu. Hlavně se nezastavit a nezůstat v tichu, protože jakmile jsem zůstal sám se sebou, všechno se vracelo. Bolest z minulosti, traumata, nepříjemné zážitky i emoce, které jsem tehdy nedokázal ustát.

Pak se všechno rozpadlo

Na přechodu mezi střední a vysokou školou přišla obrovská krize identity.

Studoval jsem něco, co mě nebavilo. Věděl jsem, jaký život nechci, ale neměl jsem nejmenší ponětí, jaký život vlastně chci. Nedokázal jsem odpovědět na základní otázky: Kdo jsem? Kam směřuji? Kým chci být? Co má pro mě skutečnou hodnotu?

Pak přišel rozchod s tehdejší přítelkyní. Vztah, na kterém jsem byl závislý a ze kterého jsem udělal jediný smysl svého života, skončil.

A se mnou se zhroutilo úplně všechno.

Přestal jsem téměř chodit do školy i na brigády. Přestal jsem jíst. Celé dny jsem spal, ale pořád jsem byl vyčerpaný. Nic mě nebavilo, nic mi nepřinášelo radost a neviděl jsem žádnou budoucnost, na kterou bych se dokázal těšit.

Přišla deprese, bezmoc, beznaděj a myšlenky na to, že by všem bylo lépe beze mě. Nakonec to vyústilo v pokus o sebevraždu. Nebýt jednoho člověka, který tehdy zasáhl, dnes bych tady nebyl.

Dlouho jsem o tomto období mluvil tak, jako bych se z něj dostal sám. Není to ale pravda. Z nejhoršího mi pomohli lidé, kteří při mně zůstali, podrželi mě a věřili ve mě ve chvíli, kdy já sám už nedokázal věřit ničemu. Dnes vím, jaké jsem měl štěstí, že jsem na to nezůstal sám.

Bylo to brutální období, které mě málem stálo život. Zároveň mě donutilo přiznat si tvrdou realitu, že způsob, jakým žiju, už dál nemůže pokračovat.

Osobní rozvoj se stal dalším útěkem

Pak jsem objevil knihu a dokument The Secret. Pozitivní myšlení, afirmace, vizualizace, vděčnost a přesvědčení, že pokud změním své myšlenky, změním celý život.

Zpočátku mě to neuvěřitelně nakoplo. Cítil jsem motivaci, sílu a měl pocit, že mám konečně všechno pod kontrolou.

Postupně jsem se tím chytil do další pasti, kterou jsem prohlédl až po několika letech.

Kdykoliv přišel strach, smutek, vztek nebo pochybnosti, označil jsem je za negativní energii. Přesvědčoval jsem sám sebe, že jim nesmím věnovat pozornost, protože si jinak přitáhnu další problémy.

Začal jsem ze svého života odstraňovat lidi, kteří mě kritizovali, zpochybňovali moje přesvědčení nebo měli zcela jiný názor. Myslel jsem si, že mě brzdí. Nakonec jsem zůstal téměř sám. No jo, vím, co si říkáš. Toxická pozitivita v přímém přenosu, ale tehdy jsem to vůbec neviděl.

Navenek jsem mluvil o růstu, vědomí a pozitivním životě. Ve skutečnosti jsem jen přehlížel problémy, pochybnosti, negativní emoce a překážky, kterým jsem se měl postavit. Stále víc jsem se odpojoval od svého těla, emocí a vlastních prožitků. Nakonec i od sebe, života a světa kolem.

O své minulosti jsem dokázal mluvit a všechno do detailu rozebrat. Meditoval jsem, vizualizoval a uměl přesně vysvětlit, proč se mi některé věci dějí. Jakmile ale přišlo něco nepříjemného, neuměl jsem sám se sebou vydržet ani chvíli.

Osobní rozvoj se stal dalším způsobem, jak před sebou utéct.

Postupně přišlo vyčerpání, úzkost, emoční otupělost a odpojení od těla. Rozpadl se můj tehdejší vztah, přestala mě bavit práce a ztratil jsem chuť tvořit. Znovu jsem se ocitl na dně, jen tentokrát jsem si dlouho namlouval, že procházím duchovním růstem.

Přestal jsem hledat další zázrak

Musel jsem si přiznat, že nepotřebuji další techniku, kterou přelepím to, co nechci cítit.

Místo dalšího rozebírání minulosti jsem začal sledovat, co se se mnou děje v reálném životě. Jak reaguji pod tlakem. Co se děje v těle během konfliktu. Proč ve vztazích utíkám, útočím nebo hledám ujištění. Jakou roli hraje prostředí, spánek, pohyb, jídlo, vztahy, hranice a každodenní způsob života.

Dřív jsem se každého nepříjemného pocitu snažil co nejrychleji zbavit. Meditací, vizualizací, afirmacemi nebo pozitivním myšlením. Hlavně aby byl pryč.

To se muselo změnit.

Učil jsem se při prvním náznaku konfliktu neutéct, říct nahlas, co mi vadí, nepřizpůsobit se jen proto, aby byl klid, a stát si za svým rozhodnutím, i když se to druhému nelíbilo. Učil jsem se také zdravě vyjadřovat své emoce a pocity, místo abych všechno dusil v sobě nebo vybuchl. Začal jsem pracovat se svými traumaty a zpracovávat bolest i nepříjemné zážitky z minulosti, kterým jsem se do té doby vyhýbal. Šel jsem do toho, i když to bolelo. Bylo to mnohem nepříjemnější než pustit si další meditaci. Ale konečně jsem řešil skutečné kořeny svých problémů a něco, co vedlo ke změně, a ne jen pocit, který ve mně vyvolala.

Jak vznikla Cesta Relaxace

Když jsme se s Lenkou znovu dali dohromady, oba jsme měli za sebou vlastní problémy, nefungující vztahy i zkušenosti s metodami, které nám někdy pomohly a jindy nás od sebe ještě více vzdálily.

Začali jsme společně hledat způsob, jak všechno, co se učíme, přenést jednoduše a přirozeně do běžného života. Nechtěli jsme být závislí na každodenních rituálech, nekonečných cvičeních ani na představě, že bez další techniky nedokážeme fungovat.

Nejdříve jsme tyto principy skládali pro sebe. Postupně se z nich staly články, pracovní listy, online programy a systém, který využívám také při konzultacích, koučinku, mentoringu a terapeutické práci.

Moje práce dnes nestojí jen na tom, co jsem osobně prožil. Opírá se také o další vzdělávání, absolvované kurzy a výcviky, studium odborných zdrojů, dlouholetou práci s klienty a průběžnou zpětnou vazbu.

Nediagnostikuji ani neléčím psychické poruchy. Pomáhám lidem lépe porozumět vlastním reakcím, stresu, emocím, vztahům a životním souvislostem. Společně hledáme konkrétní postupy a rozvíjíme dovednosti, které mohou používat mimo sezení v běžném životě.

Kde jsem dnes

Dnes žiju úplně jinak než dříve. Dělám práci, která mě baví, mám větší svobodu rozhodovat o svém čase a tvořím po boku Lenky, se kterou sdílím osobní život i podnikání.

Máme huskyho, trávíme čas v přírodě, cestujeme a žijeme, da se říct, zdravým a udržitelným životním stylem, který jsme si společně vybudovali. Dál ale hledáme způsoby, jak žít jednodušeji a více podle sebe.

Neříkám, že mám všechno vyřešené a že je všechno růžové. Nemám a není. Ale miluji ten kontrast života. Ten chaos, ve kterém je chvíli krásně a chvíli se všechno sype. Vždy tak vyleze na povrch něco, co jsem o sobě ještě nevěděl. Někdy mě to překvapí, jindy pěkně naštve, ale pokaždé si z toho něco odnesu. A možná proto mě život pořád tolik baví.

Pořád zažívám stres, nepříjemné emoce, pochybnosti i situace, které mě dokážou pořádně rozhodit. Některé zkušenosti ve mně zanechaly větší citlivost, se kterou se učím žít.

Rozdíl je v tom, že už proti sobě nebojuju. Nesnažím se každou nepříjemnou emoci okamžitě odstranit ani si nenamlouvám, že musím být pořád pozitivní.

Dnes vím, že problémy k životu patří. Rozhoduje můj přístup a to, jestli zůstanu v pohodlí toho, co znám, nebo udělám něco jinak, i když se mi do toho nechce.

A to předávám i ve své práci.

Neslibuji dokonalý život ani rychlou proměnu. Pomáhám lidem pochopit, co se v jejich životě děje, vytvořit si vlastní směr a naučit se dovednosti, o které se mohou opřít i ve chvíli, kdy život přestane být jednoduchý.