Obsese: Co jsou to nutkavé a vtíravé myšlenky a jak se jich zbavit?

Co jsou to obsese?

Příznaky obsesí – vtíravé a nutkavé myšlenky

Pokud chceš detailní přehled příznaků a typické příklady, abys je mohl lépe pochopit a rozeznat, doporučuji ti přečíst si náš článek na téma příznaky OCD, kde se tomuto tématu věnujeme mnohem detailněji.

Příznaky obsesí se mohou lišit od člověka k člověku, ale mezi nejčastější znaky, které je charakterizují, patří následující:

• Nechtěné opakující se myšlenky: Obsese a vtíravé (nutkavé) myšlenky jsou obvykle nechtěné a pronikají do vědomí člověka bez jeho vůle. Může jít o obavy, strachy, agresivní představy nebo nevhodné scénáře.
• Zvýšená úzkost nebo stres: Obsese často vyvolávají značný stres nebo úzkost. Můžeš mít strach z důsledků svých myšlenek nebo se snažit zabránit nechtěným událostem.
• Neschopnost kontrolovat myšlenky: I když jsi si vědom iracionální povahy svých myšlenek, můžeš mít velké potíže je ignorovat nebo se jich zbavit.
• Ztráta času nebo efektivity: Obsese a nutkavé myšlení mohou zabírat značné množství času a energie, což negativně ovlivňuje každodenní činnosti a povinnosti.
• Potřeba provádět rituály nebo kontroly: Často jsou obsese spojené s kompulzivním chováním – nutkáním něco dělat, aby se zabránilo imaginárním negativním důsledkům (například neustálé kontrolování, zda jsou dveře zamčené).
• Pocit nepohodlí při potlačování myšlenek: Pokusy ignorovat nebo potlačit obsesivní myšlenky často vedou k zvýšenému nepohodlí nebo úzkosti.
• Zaměření na určité téma nebo strach: Obsese a nechtěné myšlenky se často točí kolem konkrétních témat, jako je strach z bakterií, potřeba pořádku, obavy z možných tragédií nebo strach ze ztráty kontroly a další…
• Vina nebo stud: Někteří lidé mohou cítit vinu nebo stud z obsahů svých myšlenek, zejména pokud mají agresivní, sexuální nebo jiné sociálně nepřijatelné obsese.
• Nežádoucí sexuální představy: Opakující se nechtěné sexuální představy nebo fantazie, které jsou rušivé nebo nepřijatelné.
• Obavy z vlastní sexuální identity: Neustálé pochybnosti o vlastní sexuální orientaci.

Jak vzniká obsese?

Obsese vznikají na základě různých podnětů a spouštěčů skrze podvědomí, které spouští reakce založené na minulých zkušenostech, traumatech nebo vnitřním strachu.

Toto podvědomé zpracování často vede k automatickým myšlenkovým vzorcům, které mohou být nesprávně interpretovány jako skutečné hrozby nebo nebezpečí, což vyvolává obavy, nutkavé myšlenky (obsese) a nutkavé chování (kompulze).

Tyto procesy mohou být hluboce zakořeněné ve tvých emočních odpovědích a přesvědčeních, což činí léčbu a řešení obsesí složitým, ale ne nemožným úkolem. Identifikace a práce s těmito podvědomými vzorci je klíčová pro efektivní řešení a překonání obsedantních myšlenek a kompulzivního chování.

Je důležité si uvědomit, že obsese a vtíravé, nechtěné a rušivé myšlenky jsou běžnou součástí našich životů a samy o sobě neznamenají duševní onemocnění.

Stávají se problémem, pokud jsou velmi intenzivní, trvalé a mají negativní dopad na tvůj každodenní život. V takových případech je vhodné se obrátit na nás, protože ti pomůžeme nejen se zbavit příznaků, ale vyřešit problémy do hloubky až ke kořenům a odstranit i příčiny a souvislosti, které tento problém i navazující způsobují.

Nejčastější typy obsese

Pojďme se podívat na nejčastější příklady obsese, se kterými se můžeš setkat:

• Přehnaná odpovědnost za své jednání (strach z vlastní chyby, násilné představy a další).
• Nadměrný strach z vlastního zdraví nebo zdraví blízkých.
• Neustálé přemýšlení o katastrofách nebo velkých tragédiích.
• Pohybové a dotykové rituály (potřeba pohybovat se určitým způsobem, dotýkat se objektů, manipulovat s nimi a další).
• Obsese ohledně toho, aby byly věci perfektně uspořádané nebo symetrické.
• Nechtěné sexuální myšlenky často považované za nepřijatelné nebo nevhodné.
• Obsese spojené se sexualitou (strach z homosexuality, perverzní, nepřijatelné sexuální představy a podobně).
• Obsese týkající se partnerských vztahů.
• Obsese u dětí.
• Shromažďování objektů.
• Strach z nečistot, bakterií a nákazy.

Obsese obvykle spadají do určitých témat vyvolávajících úzkost – jako jsou obavy z ublížení, nemoci a smůly, stejně jako z věcí, které jsou nevhodné nebo špatné.

Pět nejběžnějších typů posedlostí lze kategorizovat jako perfekcionismus, obsese ve vztahu, kontaminující obsese, způsobující škodu a vtíravé myšlenky. Všechny nutkavé a vtíravé myšlenky mohou způsobit značné emocionální utrpení, snížit tvé sebevědomí a narušit tvou schopnost normálně fungovat ve vztazích, v práci nebo ve škole. Toto zjištění pochází ze studie, která zkoumala obsese vztahující se k vztahové obsedantně kompulzivní poruše.

Kdy se obsese stávají problémem duševního zdraví?

Je zcela normální mít občasné obsese a nechtěné vtíravé myšlenky, které jsou součástí běžných starostí a nezasahují zásadně do tvého každodenního života, nezpůsobují významný stres nebo úzkost a nevedou k kompulzivnímu chování.

Ale co když je tato hranice překročena a začíná to mít negativní dopad na tvůj každodenní život?

Obsese se stávají problémem duševního zdraví, když:

• Pokud obsesivní myšlenky zabírají podstatnou část dne, zasahují do práce, školních činností, rodinného života, sociálních vztahů nebo běžných aktivit.
• Když obsese vyvolávají intenzivní úzkost, stres, pocit viny nebo stud, které jsou obtížné snášet a zvládat.
• Když se snažíš neutralizovat obsese a vtíravé myšlenky pomocí opakovaných činností nebo rituálů (kompulzí), které zahrnují činnosti jako neustálé mytí rukou, kontrolu, počítání nebo mentální rituály.
• Obsese a s nimi související kompulzivní chování omezují tvou svobodu a nezávislost, zabraňují ti v normálních sociálních interakcích nebo vycházení z domu.
• Pokud tyto myšlenky a chování přetrvávají po dlouhou dobu, často po měsíce nebo dokonce roky a stávají se zdrojem trvalého stresu nebo úzkosti.

Pokud tyto nutkavé myšlenky a chování zasahují do tvého každodenního života a narušují ho, po dlouhou dobu, přetrvávají často po měsíce nebo dokonce roky a stávají se zdrojem trvalého stresu nebo úzkosti, je důležité pochopit, že tyto obsese a kompulzivní chování nejsou jen prostými návyky, ale mohou být projevem hlubšího psychického problému. V tomto případě je nutné tento stav řešit.

Psychologické příčiny obsesí

Na psychologické rovině existují čtyři základní faktory, které jsou zdrojem téměř všech negativních myšlenek, ale také obsesí, jako jsou vtíravé a nechtěné myšlenky, představy a fantazie, impulsy, sny a touhy.

Jde o tyto čtyři základní aspekty, které si více do detailu rozepíšeme v další části tohoto článku:

• Trauma a stres
• Strachy
• Nízké sebevědomí
• Negativní podvědomé programy, víry a přesvědčení, včetně přejatých vzorců chování a myšlení

Dále se podíváme také na fyziologické faktory, které stojí za vznikem negativních myšlenek a obsesí.

Odhaduje se podle studie, že 69 % lidí s OCD má jedenu nebo více dalších současně existujících duševních poruch. Patří mezi ně poruchy duševního zdraví, jako je generalizovaná úzkostná porucha (GAD) a deprese, stejně jako tikové poruchy, jako je Tourettův syndrom (TS)

Trauma jako příčina 

Traumata mohou významně přispívat k vzniku různých psychických potíží, včetně obsesí. Potvrzuje to i výzkum, že traumata, jako je zneužívání, zrada a další události, mohou vést k vzniku obsesí, OCD i PTSD. Když člověk zažije traumatickou událost, může to vyvolat dlouhodobé změny v jeho psychice a způsobit, že bude trpět opakujícími se nechtěnými myšlenkami, strachy, stresem nebo úzkosti.

Stresová reakce mozku způsobená traumatickými zkušenostmi může způsobit, že se mozek dostane do stálého stavu hypervigilance (reakce – boj nebo útěk), kdy je neustále ve střehu, aby detekoval a reagoval na hrozby a nebezpečí. Tento stav může vést k opakujícím se obsedantním myšlenkám, které jsou spojené s obavami, stresem, strachem nebo dokonce úzkosti.

Dále může jít o pokoušení zpracovat trauma. Oběti traumatu se často snaží porozumět nebo zpracovat své zkušenosti, což může vést k neustálému přemýšlení o traumatické události. Tyto myšlenky mohou mít charakter obsesí.

Asociace a spouštěče mohou rovněž způsobovat obsese. Určité situace, lidé, místa nebo předměty mohou připomenout osobě její trauma, což vyvolává obsesivní myšlenky. Například oběť autonehody může neustále myslet na nehody, když uvidí konkrétní značku nebo barvu automobilů.

Narušený pocit bezpečí je dalším problémem. Trauma může narušit základní pocit bezpečí a předvídatelnosti světa, což vede k obavám a neustálé potřebě kontroly prostředí, což může být formou obsedantních myšlenek a chování.

Vývoj komplexních duševních onemocnění. Traumatické zážitky mohou také přispívat k rozvoji specifických duševních onemocnění, jako jsou PTSD (posttraumatická stresová porucha), OCD (obsedantně kompulzivní porucha), ale i další psychické problémy, poruchy osobnosti a úzkostné poruchy, které mohou zahrnovat obsese – vtíravé a nechtěné myšlenky.

Mimo trauma může za vznikem obsesí stát i samotný stres. Studie ukazují, že stresující životní události, zejména v dětství, často hrají důležitou roli ve vývoji obsesí.

Pouze vyřešení traumatu nestačí

Pokud tě zajímá, jak může nezpracované trauma z dětství a obecně minulosti ovlivnit tvůj současný život, doporučuji si přečíst náš článek na téma nezpracované trauma, kde jsem to uváděl na 8 konkrétních příkladech z mého života. Zaručeně tam najdeš hodně zajímavé informace, které tě posunou dále na tvé cestě. 

Je důležité pochopit, že vznik obsesí v důsledku traumatu je komplexní proces, který se může lišit od člověka k člověku. Celostní přístup je často klíčový pro zpracování traumatu a řešení s ním spojených obsesí. Trauma je potřeba řešit na emoční rovině i na fyziologické rovině a následně pracovat s identitou a podvědomím, které jsou traumaty vysoce ovlivněné.

Pokud tě zajímá, proč nestačí pouze vyřešit traumata, doporučuji si přečíst náš článek, jak si zvýšit sebevědomí, kde se tomuto tématu podrobně věnujeme.

Nízké sebevědomí jako příčina 

Obsese mohou být někdy způsobeny nebo je může zhoršovat nízké sebevědomí. Zde je několik způsobů, jakými nízké sebevědomí může přispět k vzniku nebo udržování obsesí:

• Negativní sebehodnocení: Člověk s nízkým sebevědomím může mít sklon k negativnímu hodnocení vlastních myšlenek a akcí. Může mít strach, že je špatný, škaredý, nebo nedostatečný, což může vést k obsedantním obavám o jeho chování nebo produkovat nechtěné a vtíravé myšlenky – obsese.
• Nadměrná potřeba ujištění: Nedostatek sebedůvěry může vést k neustálé potřebě ujištění od ostatních. To může přispívat k obsesivním myšlenkám, že nejsi dost dobrý, nebo že tvé rozhodnutí jsou špatné.
• Strach z negativního hodnocení ostatními: Člověk s nízkým sebevědomím často přikládá velký význam tomu, jak ho vidí ostatní, což může vést k obsedantním obavám o to, jak je vnímán druhými.
• Perfekcionismus: Nízké sebevědomí může být spojeno s perfekcionismem, což je tendence cítit potřebu dělat věci dokonale. Tento tlak může vyvolávat obsedantní myšlenky ohledně vlastních chyb a nedostatků.
• Nadměrná sebekritika: Neustálé sebekritické myšlenky mohou vést k obsesivním obavám a neustálému přemýšlení o vlastních nedostatcích nebo chybách.
• Vyhnout se nejistotě nebo riziku: Člověk s nízkým sebevědomím se často vyhýbá situacím, které považuje za rizikové nebo nejisté, což může vést k obsesivní potřebě kontrolovat nebo předvídat výsledky.

I vědecké výzkumy poukazují na fakt, že sebevědomí zde hraje důležitou roli a zároveň je úzce spojené s obsedantně kompulzivní poruchou. Další studie poukazují na fakt, že dostatek zdravého sebevědomí má pozitivní vliv na léčbu a dobu potřebnou k uzdravení.

Je důležité si uvědomit, že vztah mezi nízkým sebevědomím a obsesemi je složitý a může se lišit u každého jedince.

V některých případech může být nízké sebevědomí příčinou obsesí, zatímco v jiných může být jejich důsledkem.

Léčba zaměřená na zlepšení sebevědomí a řešení základních psychických problémů může být účinná při snižování nutkavých myšlenek a chování.

Podvědomé víry, programy a přesvědčení, ale také negativní přejaté vzorce myšlení a chování jako příčina

Obsese mohou vznikat nebo být udržovány negativními podvědomými programy, přesvědčeními a přejatými negativními vzorci chování a myšlení. Podvědomí ovlivňuje až 95 % tvého života a ovládá tvé reakce, návyky, emoce a pocity, chování i myšlení. Tento proces lze rozdělit do několika klíčových bodů:

• Negativní podvědomé víry a programy: Lidé často přijímají negativní přesvědčení o sobě samých nebo o světě v raném věku, které se stávají součástí jejich podvědomého programování. Přesvědčení jako „nejsem dost dobrý“ nebo „svět je nebezpečné místo“ mohou vést k opakujícím se negativním myšlenkám nebo obsesím.
• Přejaté vzorce chování a myšlení: Lidé mohou z rodinného prostředí nebo z jiných zdrojů v raném věku přejímat negativní vzorce chování a myšlení. Tyto vzorce se mohou projevit v dospělosti jako obsese – vtíravé a nechtěné myšlenky nebo chování.
• Automatické negativní myšlenky: Negativní podvědomé programy mohou vést k automatickým negativním myšlenkám, které se mohou objevovat bez vědomé kontroly a stávat se obsesemi.
• Potřeba kontroly nebo předvídatelnosti: Podvědomý strach a nejistota mohou vést k potřebě kontroly nebo předvídatelnosti, což může být zdrojem vtíravých myšlenek a kompulzivního chování.
• Emocionální reakce na vnímanou hrozbu: Negativní podvědomé programy mohou způsobit, že člověk nereaguje adekvátně na vnímanou hrozbu, nebezpečí nebo stres, což může vést k obsesivním obavám nebo chování.
• Sebepoškozující chování: Některé negativní přesvědčení mohou vést k sebepoškozování a sebepoškozujícím myšlenkám nebo chování, které se mohou projevit jako obsese.

Je důležité rozpoznat, že tyto podvědomé procesy jsou často hluboce zakořeněné a mohou vyžadovat čas a správné nástroje a komplexní přístup, pro jejich překonání, což povede k snížení nebo odstranění obsedantních myšlenek a kompulzivního chování.

Strach jako příčina 

Obsese vznikající vlivem strachu a obav jsou často výsledkem způsobu, jakým náš mozek zpracovává a reaguje na vnímané hrozby nebo nebezpečí. Několik klíčových aspektů tohoto procesu zahrnuje:

• Zvýšená hypervigilance: Když člověk pociťuje strach nebo obavy, jeho mozek se může dostat do stavu hypervigilance (reakce boj nebo útěk), což je zvýšená bdělost vůči potenciálním hrozbám a nebezpečím. Tento stav může vést k neustálému přemýšlení o těchto hrozbách, což se může projevit jako obsese a vtíravé myšlenky.
• Pokoušení se předcházet nebezpečí: Strach a obavy mohou vést k potřebě neustále kontrolovat a předvídat možné nebezpečné situace, což se může projevit jako kompulzivní chování nebo opakované nechtěné a vtíravé myšlenky.
• Negativní posílení: Pokud se člověk snaží zvládnout své strachy a obavy kompulzivním chováním (např. neustálým kontrolováním), může to vést k dočasné úlevě. Toto dočasné uklidnění ale může posílit obsedantní myšlenky a chování, protože mozek se učí, že kompulzivní chování snižuje úzkost. Tím trénuješ svůj mozek a to velice špatným způsobem a způsobuješ si více škody než užitku.
• Ruminace a katastrofizace: Strach a obavy můžou někdy vést k ruminaci, což je neustálé přemýšlení o negativních scénářích. Toto může vyústit v katastrofizaci, kdy si představuješ nejhorší možné výsledky situací. Tímto způsobem si můžeš vytrénovat svůj mozek katastrofizaci až k úzkosti a úzkostlivému způsobu myšlení.
• Trauma a minulé zkušenosti: Minulé traumatické zkušenosti, ale i strach z opakování negativních událostí hrají také roli ve vzniku obsesí, protože tyto zkušenosti mohou zanechat trvalé změny na tom, jak člověk vnímá a reaguje na svět kolem sebe.
• Sociální a environmentální faktory: Strach a obavy vyvolané sociálními nebo environmentálními faktory, jako je tlak na výkon, sociální izolace nebo stresující pracovní prostředí, také přispívají k rozvoji obsesí.

Dopad na život a řešení

Podle průzkumu ze studií a výzkumů se generalizace podmíněného strachu týká přenosu podmíněné strachové reakce na podněty, které se podobají původnímu podmíněnému podnětu. Nadměrná generalizace podmíněného strachu byla spojena s panickou poruchou, generalizovanou úzkostnou poruchou i obsesemi, kompulzivním chováním a vlivem na OCD.

Vzhledem k tomu, že obsese mohou mít značný dopad na každodenní fungování a kvalitu života, je důležité to řešit pomocí komplexního celostního přístupu. Všechna výše i níže uvedená témata řešíme v našem celostním online programu Harmonie života a ještě mnoho dalšího navíc. Můžeš také využít naší nabídky individuálního koučinku nebo celostního individuálního koučovacího programu.

Fyziologické příčiny obsesí

Fyziologické příčiny obsesí se mohou týkat několika aspektů nervového systému, mozku a celkové fyziologie těla a jeho fungování. Mezi tyto příčiny patří:

• Dysregulace nervového systému: Dysregulace autonomního nervového systému, zejména nerovnováha mezi sympatickým (stresovým) a parasympatickým (uvolněným) režimem nervového systému, způsobuje nadměrné reakce na stres, strach, hrozby, rizika a nebezpečí. Tato nerovnováha může způsobit, že mozek bude náchylnější k obsesivním myšlenkám a úzkostnému chování.
• Přetížení nervového systému: Dlouhodobý stres nebo trauma, ale také další problémy v oblasti stravy a životního stylu, mohou vést k přetížení nervového systému, což může vyústit ve zvýšenou úzkost a obsedantní myšlenky. Když je nervový systém neustále v režimu „boj nebo útěk“ nebo je mnohem citlivější na různé stresové podněty, hrozby a nebezpečí, způsobuje to nadměrnou bdělost a hyperaktivitu v oblastech mozku spojených s úzkostí a strachem.
• Špatná biochemie mozku a hormonální nerovnováha: Špatná biochemie mozku a hormonální nerovnováha může způsobit obsese. Nerovnováha neurotransmiterů, jako je serotonin, endorfiny a hlavně dopamin, může narušit normální fungování mozku a vést k nutkavým myšlenkám a kompulzivnímu chování. Hormonální nerovnováha, jako jsou změny v hladinách kortizolu nebo sexuálních hormonů, může také ovlivnit náladu a myšlení, což může přispět k vývoji obsesí. U žen to mohou být také změny v ženských hormonech a narušení menstruačního cyklu ženské energie.
• Zánětlivé procesy: Některé výzkumy naznačují, že zánětlivé procesy v mozku, ale i ve střevech, mohou mít významný vliv na vznik obsesivně kompulzivních poruch. Zánět může ovlivnit funkce mozku i stav střev a přispět k rozvoji psychiatrických onemocnění.
• Strukturální a funkční změny v mozku: Některé studie ukázaly, že lidé s OCD a PTSD mohou mít strukturální a funkční změny v určitých oblastech mozku, včetně orbitofrontální kůry, thalamu a caudate nucleus. Tyto změny mohou ovlivňovat zpracování informací a rozhodování, což může přispět k obsesivnímu myšlení a chování.

Příčiny a celostní přístup

Všechny tyto faktory pojí mnohem hlubší příčiny, které způsobují negativní dominové efekty v těle a celkové fyziologii, které způsobují tyto a další problémy nejen ve fyziologii, ale také v psychice. Vše máme přehledně zpracované do jednoduchého modelu, který ti pomůže odhalit skutečné příčiny tvých problémů, ale o tom až za chvíli.

Je důležité si uvědomit, že obsese jsou složité a mohou být způsobeny kombinací fyziologických, psychologických a environmentálních faktorů. 

Vzhledem k jejich komplexnosti je pro správnou a hlavně trvalou léčbu klíčový celostní přístup, který jde do hloubky a řeší všechny souvislosti a příčiny, které s tím nemusejí zdánlivě na první pohled souviset, ale právě zde mohou být ukryté kořeny problému.

Využij našeho celostního přístupu, který tě povede krok za krokem a pomůže vytvořit strategii a zároveň se naučíš potřebné dovednosti a získáš nástroje pro vyřešení problémů s obsesemi a obecně negativními myšlenkami a mnoho dalšího.

Léčba obsesí

Zajímá tě, jak se léčí obsese a problémy s vtíravými a nechtěnými myšlenkami, představami a fantaziemi, impulsy, sny a touhami?

Odpověď je jednoduchá.

Celostní přístup.

Pomocí komplexního přístupu můžeme určit a identifikovat problémy v oblasti psychiky a fyziologie, které u tebe způsobují tyto problémy.

Následně se zaměříme na strategii, kterou vyřešíme všechny propojené aspekty a příčiny, které s tím souvisejí.

Léky řešení nebo by..ys?

Léky nejsou řešením, protože ty pouze způsobí disociaci (oddělení od reality, často se projevuje pocitem odcizení od vlastního těla, myšlenek, pocitů nebo okolního prostředí) a potlačí tvé příčiny, které se dříve nebo později stejně vynoří někde jinde a budeš muset řešit stejné nebo třeba i mnohem horší problémy.

Konvenční pohled medicíny na úzkost a obecně úzkostné poruchy i psychické problémy, včetně problémů s obsesemi je skutečně zjednodušující – máš nerovnováhu neurotransmiterů a potřebuješ léky, aby jsi tuto rovnováhu znovu nastolil. Někdy to funguje. Někdy ne. Ale ať tak či onak, tato medikace nedělá nic pro znovunastolení rovnováhy, jejím úkolem je potlačit tyto nepříjemné příznaky.

Tento model předpokládá, že jsi rozbitý a jedinou opravou je lék… doživotní lék.

Úzkost může výrazně ovlivnit kvalitu života. Zatímco přístup konvenční medicíny se zaměřuje na vyvážení neurotransmiterů v mozku, celostní přístup se zaměřuje na nalezení hlavní příčiny a dalších aspektů a dominových efektů, které s ní souvisí. Jde o komplexní propojení všech částí.

Mnoho studií potvrzuje negativní vliv dlouhodobého užívání antidepresiv na náš střevní mikrobiom. To vede k vzniku propustného střeva a následně k přetížení nervového systému prostřednictvím unikajících bakterií, virů, plísní a dalších patogenů, které se dostávají z tlustého střeva do krevního řečiště a dále do nervového systému a dalších částí našeho organismu, což způsobuje další zdravotní, psychické i fyzické problémy.

Studie z roku 2020 potvrzuje, že chronické užívání antidepresiv souvisí s rozvojem adaptivních změn střevní mikroflóry s potenciálními škodlivými účinky. Nesmíme také opomenout, že antibiotika a další některé léky mají stejně ne-li horší vliv na střevní mikroflóru a způsobují také další problémy. To také potvrzují mnohé studie a výzkumy. A nemluvě o dalších vedlejších účincích dlouhodobého užívání antidepresiv.

Terapie a skutečná pravda

Já kdysi pracoval převážně a jen jako terapeut, ale skončil jsem.

Víš proč?

Závislost na cizí pomoci, ztráta individuality a svobody, problémy se sebevědomím, disociace a další problémy s tím spojené.

Brzy o tom bude celý článek, zpracovaný do hloubky, protože toto téma je opravdu velmi důležité a raději se o něm vůbec nemluví, že?

Jednoduchý a přehledný systém

Nyní tě možná napadá, že je to mnoho faktorů na různých úrovních, které ovlivňují tvé celkovou duševní pohodu i zdraví a způsobují psychické problémy. Mnoho různých faktorů, které musíš řešit a mít nad nimi kontrolu. Hodně různých faktorů, které bys měl řešit, aby ses uzdravil. Možná v tom máš zmatek, nebo si říkáš, zda to má vůbec smysl řešit, když toho je tolik?

Pokud ano, mám pro tebe dobrou zprávu. Není to až tak složité. Vytvořili jsme komplexní celostní model napříč všemi různými příčinami, které ovlivňují celkové duševní zdraví a způsobují duševní problémy.

Tento model vychází ze zkušeností z více než 10 let naší celostní praxe, celoživotního vzdělávání, našich osobních zkušeností i zkušeností s tisíci našich klientů. Našli jsme něco, co vše zjednodušuje a umožňuje lepší a rychlejší orientaci a rychlejší výsledky v co nejkratším čase.

Vytvořili jsme dva modely ve formě dvou pyramid. První model (schéma) popisuje propojenost psychologických příčin, zatímco druhý model se zaměřuje na propojenost fyziologických příčin.

Oba tyto modely, tedy obě pyramidy, směřují k absolutním vrcholům, kde se nacházejí nejdůležitější příčiny psychických poruch a problémů na psychologické a fyziologické rovině. Tyto klíčové příčiny ovlivňují všechny ostatní aspekty našeho zdraví.

To umožňuje hlubší pochopení těchto složitých procesů. Je to skvělá metoda, jak vytvořit srozumitelný a přehledný systém, který může pomoci lidem lépe chápat a řešit své zdravotní problémy.

Vše s tebou budeme sdílet v našem celostním online programu Harmonie života, jehož součástí je také online program Vědomě žít – vědomě tvořit zcela zdarma. Získáváš tedy dva online programy za jednu cenu a to s celoživotním přístupem a celoživotními aktualizacemi.

Druhou možností je individuální koučink nebo celostní individuální koučovací program, kde se tomuto budeme věnovat do hloubky přímo na míru pro tebe a tvé individuální potřeby v závislosti na tvém zdravotním problému.