Empatie: Co to je a jak se ji naučit rozvíjet?

V tomto článku se podíváme na to, jak nám empatie může pomoci zlepšit kvalitu našeho života, ale také našich blízkých. Pomáhá nám vidět věci z perspektivy druhého člověka, sympatizovat s jeho emocemi a budovat pevnější vztahy v práci, ve škole i v osobním životě. Najdeš zde také návod, jak se stát empatičtějším, proto nezapomeň číst až do konce.

Budu s tebou sdílet také poznatky ze své celostní praxe a také se podíváme na temnou a odvrácenou stránku empatie, která ti může komplikovat vztahy, narušovat tvůj život a poškozovat tvé zdraví. Také zde najdeš rozdílí v empatii mezi pohlavími a mnoho dalšího, tak zůstaň u tohoto článku až do konce.

Co je to empatie?

Empatie je schopnost vidět věci z pohledu druhého a cítit jeho emoce. Vžít se do situace jiného člověka, což tě může vést k tomu, že budeš jednat se soucitem a uděláš to, co můžeš, aby jsi jeho situaci zlepšil. Můžeš tak snížit trápení druhého i své vlastní. Empatie je záměr nebo spíše schopnost porozumět pocitům a emocím druhého člověka, snažit se objektivně a racionálně pochopit a zažít to, co cítí druhý člověk.

Představ si, že přijdeš domů a zjistíš, že tvůj partner je nemocný. I kdyby jsi měl dobrý den, najednou by jsi cítil jeho tíseň a měl by jsi sklony k jeho potřebám. Pokud je přítel naštvaný na to, jak se k němu šéf choval, pravděpodobně by jsi sdílel jeho pocit frustrace. Možná jeho problém nevyřešíš, ale dokážeš pochopit, že potřebuje ventilovat své emoce.

Empatie není jen o těžkostech a negativních pocitech. Když je tvé dítě z něčeho nadšené, cítíš jeho radost. Když se tvůj partner směje vtipu, prožíváš jeho pocity zábavu spolu s ním. Hlavně ti umožňuje prohloubit tvé vztahy, když se spojíš s myšlenkami a pocity přátel a blízkých a oni se spojí s tvými.

Empatie se může rozšířit i na lidi, které neznáš. Pokud jsi například viděl někoho sedět samotného na večírku, mohl by jsi se vcítit do jeho osamělosti a popovídat si s ním. Pokud jsi viděl obrázky jiných lidí trpících na druhém konci světa, možná by rád poslal nebo daroval prostředky na zmírnění jejich utrpení. Na druhou stranu, když vidíš televizní dav řvoucí radostí, můžeš cítit, že se ti zvedne nálada. Jejich potěšení se stane tvým potěšením.

Rozdíly v empatii mezi pohlavími

Ženy jsou více empatické než muži a často právě ženy mají a problém s tím, že jsou v určitém směru přecitlivělé a jejich vysoká citlivost a empatie způsobuje, že dávají na první místo svého partnera, své dítě a další osoby v jejich životě. Často pak přestávají žít svůj vlastní život a žijí život druhých. Upřednostňuji druhé před sebou, cizí potřeby před těmi svými a nakonec končí často zneužívané, stávají se obětí manipulace, jsou vyhořelé, psychicky na dně a končí často díky tomuto i s psychickými a zdravotními problémy.

Je to způsobené tím, že ženy jsou více emocionální než my muži, kteří jsme zase více logičtí. A právě proto ženy potřebují tuto svoji citlivou až přecitlivělou a empatickou stránku plnou soucitu vyvážit sebeláskou. Sebeláska pomáhá nastavit zdravé hranice, naučit se postavit na první místo, naučit se říkat ne, když je to potřeba a vážit si sám sebe. Proto neváhej a využij našeho online kurzu cesta sebelásky, který pomohl už stovkám žen uzdravit své vztahy i svůj život. Přidej se i ty k nim a začni žít svůj život naplno, protože svět potřebuje dary, které máš jen ty a tvá rodina a hlavně tvé děti potřebují zdravý vzor matky a archetyp ženy, který jim pomůže žít šťastný a naplněný život plný zdraví.

Dva typy empatie

Existují dva typy empatie – afektivní (emocionální) a kognitivní empatie.

Afektivní (nebo emocionální) empatie – je schopnost cítit to, co cítí ostatní. Pokud je tvůj partner ve stresu a je smutný, můžeš tyto emoce zrcadlit. Pokud je partner veselý a optimistický, možná se přistihneš, že se usmíváš a máš dobrou náladu, protože je jeho štěstí nakažlivé.

Kognitivní empatie – je schopnost rozpoznat a pochopit duševní stav druhého člověka. Umožňuje ti nahlédnout do pohledu a emocí druhé osoby. Pokud si uvědomíš, že tvůj partner je naštvaný, můžeš předvídat, že tvůj vtip nedopadne dobře. Pokud poznáš, že se tvůj partner cítí bezmocný, nepřekvapí tě jeho náhlý výbuch.

Tyto dvě složky (druhy) empatie mají různé neuronové sítě v našem mozku. Je tedy možné mít vysokou kognitivní empatii, ale nízkou emoční empatii a naopak.

Sympatie a empatie

Empatie a sympatie jsou si v mnoha směrech dosti podobné. Spíše bych měl říct, že se doplňují a jedna bez druhé nemůže plně fungovat. Člověk, který se dokáže do tebe plně vcítit a vidět svět tvýma očima, tak budeš mít k němu automaticky více sympatie. A naopak, pokud ti nějaká osoba bude sympatická, budeš mít větší zájem pochopit její hodnoty, pocity, vidět svět jejím očima a budeš k této osobě více empatický.

Proč je empatie tak důležitá?

Jednou z nejzákladnějších oblastí sociální inteligence je empatie neboli vcítění se do pocitů a prožívání jiných lidí. Sociální inteligence je schopnost rozumět druhým lidem, jejich pocitům, potřebám a úspěšně na ně působit a právě k tomu je potřeba mít dobře rozvinutou empatii.

Výzkum potvrzuje, že silná sociální podpůrná síť má tendenci zvyšovat štěstí člověka. Protože empatie vede k lepším vztahům, může být klíčovou součástí budování spokojenějšího života. Vztahy jsou faktorem číslo jedna, který ovlivňuje naše štěstí a spokojenost v životě. Také právě vztahy jsou klíčové pro naše zdravý, proto je empatie velice důležitá dovednost, která nám pomáhá budovat silné a zdravé vztahy.

Nezapomeň na fakt, že se stáváš průměrem 5 lidí, se kterými trávíš nejvíce času. Tito lidé ovlivňují kvalitu tvého života ve všech oblastech. Ovlivňují také, tvé chování, návyky, postoje, hodnoty, myšlení a v podstatě celý tvůj život. Harvardská studie prokazuje, že pozitivní a přátelská komunita, rodina a přátelé zlepšují naše duševní zdraví, štěstí a vedou k delšímu životu.

Empatie hraje ve tvém životě důležitou roli. Za prvé, může posílit tvé pouta s lidmi, se kterými komunikuješ. Když se snažíš porozumět druhým, dáváš jim také pocit, že jsou vyslyšeni a pochopeni. Je pak pravděpodobnější, že si najdou čas, aby s tebou také soucítili. To prohlubuje tvé vztahy a podporuje ten pocit spojení, po kterém všichni toužíme.

Empatie pomáhá:

Motivuje k správnému sociálnímu chování. Empatie tě může motivovat k činům, které zlepšují životy ostatních. Tyto akce mohou být spojený s čímkoliv od darování charitě přes povzbuzování partnera nebo člena rodiny, aby vyhledal pomoc při závislosti na alkoholu, až po pouhé utěšování někoho objetím.

Lepší rozhodovací schopnosti a reaktivita. Ve společenských situacích ti empatie může pomoci rozhodnout se pro nejmoudřejší postup a vytvoření vhodné strategii pro řešení problémů. Pokud je tvůj partner vystresovaný z práce, tak můžeš usoudit, že není nejlepší čas požádat ho, aby měl ještě více povinností.

Snížit syndrom vyhoření. Výsledky několika studií naznačují, že empatie může být užitečná při snižování syndromu vyhoření. Je to způsobeno tím, že umožňuje efektivnější komunikaci a spolupráci i v náročných pracovních prostředích.

Lepší zvládání konfliktů a hádek. Pokud jsi například v hádce se svým partnerem nebo spolupracovníkem, empatie a soucit ti může zabránit v tom, aby jsi byl zbytečně a přehnaně kritický nebo zbytečně krutý. Jakmile lépe pochopíš pohled někoho jiného, ​​je snazší přejít k řešení problémů a navrhování kompromisu.

Přehnaná empatie – Odvrácená negativní strana empatie

Práce v sociálních službách rozhodně vyžaduje určitou schopnost rozvinutí empatie. Bohužel se ale stává, že někteří lidé jsou empatičtí až příliš. Velice citlivě (intenzivně) vnímají pocity a potřeby druhých lidí, ale zároveň ztrácejí schopnost vnímat své vlastní pocity a potřeby. Touží dát druhým to nejlepší, ale na sebe zapomínají a potřeby druhých lidí nadřazují svým vlastním potřebám. Jednoduše staví druhé na první místo, což je špatné, protože si přestávají uvědomovat, co vlastně sami chtějí. Ztrácejí schopnost jednat ve svém vlastním zájmu. Dlouhodobě tento postoj může vést k pocitům zklamání, únavy, stresu, frustrace, horšímu duševnímu zdraví, vyhoření, depresí a dalším zdravotním problémům.

Když se například já jako terapeut a kouč příliš vcítím do situace klienta, může to ochromit mou schopnost účinně reagovat a pomáhat. Následně jsem příliš zahlcen klientovými problémy a negativními pocity a nejsem schopen vidět jeho situaci objektivně a následně mu pomoci. Přehnaná míra empatie vyvolává psychickou nepohodu, stres, bolest, hněv a další negativní emoce.

Když jsem před mnoha lety začal jako terapeut a kouč pracovat s klienty, měl jsem velký problém se svou empatií. Až příliš jsem se nechal pohltit a vtáhnout do problému a pocitů svých klientů a byl jsem často emočně rozsekaný, kdy jsem nebyl schopen svým klientům plně pomoci. Brzy jsem pochopil, že se s tím musím naučit vědomě pracovat a postupně jsem si získal určitý náhled a odstup, kdy dnes dokážu s chladnou hlavou řešit i velice kruté a bolestivé situace.

Lidé, kteří mají nějaký problém či starost, obvykle nechtějí, abychom trpěli spolu s nimi. Nechtějí druhé svými problémy zatěžovat. Spíše uvítají, když jim nabídneme jiný nezaujatý úhel pohledu a budeme tu pro ně, abychom je mohli podpořit. Někdy může způsobovat přehnaná empatie více škody než užitku.

Jak poznat nedostatek empatie u sebe i svých blízkých

Empatie není něco, co buď máš, nebo nemáš. Někteří lidé mají vysokou míru empatie, zatímco jiní mají nižší empatii. Pokud jsou tvé empatické schopnosti na spodním konci spektra, můžeš se cítit lhostejný k bolesti jiných lidí.

Nízká empatie tě také může vést k přesvědčení, že lidé kolem tebe jsou příliš citliví. Můžeš být neustále překvapen, že tví přátelé jsou pohoršeni tvými vtipy. Možná nechápe, jak tvé slova a činy zraňují tvé blízké. To může vést k nejrůznějším hádkám a nedorozuměním.

Pokud máš nízkou empatii, můžeš mít nedostatek trpělivosti při jednání s lidmi, kteří jsou v nouzi. Možná, že tvá rada pro ostatní zní – prostě to překonej, neber to tak vážně, nic si z toho nedělej a podobně… Navzdory tomu můžeš mít sklon chovat zášť a neodpouštíš lidem chyby. Také se to často projevuje tím, že nikdy nemáš čas nebo prostor na to, aby jsi naslouchal perspektivám jiných lidí nebo přemýšlel o jejich pocitech, potřebách, problémech a situaci, ve které se nacházejí.

Jak rozpoznat nedostatek empatie u druhých?

Pokud partner nebo druhá osoba postrádá empatii, pravděpodobně budeš mít často nějaké neshody, konflikty, hádky ve vztahu s takovou osobou. Takový člověk s nerostem empatie může mít problém s netrpělivostí a být přehnaně kritický, což tě vede k tomu, že se budeš cítit, jako by jsi musel chodit kolem takové osoby po špičkách.

Můžeš si všimnout, že neustále přehlíží tvé problémy nebo tě neposlouchá (nevnímá), když mluvíš o svých pocitech. Můžeš se cítit nevyslyšen nebo se začneš ptát a pochybovat o sobě, jestli nemáš opravdu problém s vysokou citlivostí až přecitlivělosti. Uvědom si, že nedostatek empatie u těchto jedinců je pouze a jen jejich problém, který mohou napravit pouze oni.

Příčiny nedostatku empatie

Za určitých okolností je přirozené cítit nízkou empatii. Může být pro tebe těžké vcítit se do někoho, kdo tě šikanoval, ubližoval nebo týral tvé blízké. Může to být jen situační nedostatek empatie a neodráží to, jak dobře se dokážeš vcítit do lidí obecně.

Některé zkušenosti, situace a zaměstnání mohou snížit tvou empatii. Některé výzkumy například ukazují, že empatie může klesat, když studenti medicíny procházejí školením. To může být způsobeno syndromem vyhoření, protože studenti medicíny bojují se stresující pracovní zátěží a zvýšenou odpovědností. Studenti medicíny mohou také používat emocionální odpoutanost, aby se chránili před psychickým utrpením v práci, nebo aby si při jednání s pacienty zachovali profesionalitu. Stejně to funguje o mnoha dalších zaměstnání jako jsou – záchranáři, policisté, psychologové, terapeuti, koučové, hasiči a další…

Dokonce existuje rozsáhlá studie, která poukazuje na problém vlivem nedostatku empatie v zdravotnictví a dalších příbuzných oborech. Tento negativní vliv je problém celé naší společnosti a všech kultur.

Empatie vs. vývojové poruchy a poruchy osobnosti

Některé stavy duševního zdraví, vývojové poruchy a poruchy osobnosti mohou být také spojené s nízkou empatii:

Hraniční porucha osobnosti –  zahrnuje intenzivní nejistotu, extrémní emocionální výkyvy a nestabilní sebeobraz. Lidé s hraniční poruchou osobnosti mohou mít normální úroveň kognitivní empatie, ale potíže s emoční empatií.

Narcistická porucha osobnosti – Narcisté často vykazují vzor extrémní sebestřednosti a arogance, stejně jako vysokou potřebu obdivu. Některé výzkumy ukazují, že lidé s narcistickou poruchou osobnosti mohou mít nízkou empatii, možná specificky emoční empatii. Je také možné, že mají určitý stupeň empatie, ale malou motivaci jednat podle těchto pocitů.

Machiavelismus – Jedná se o osobnostní rys, který zahrnuje tendenci být manipulativní a ignorovat morálku. Lidé s touto vlastností mohou mít nízkou snahu jednat na základě empatie.

Psychopatie – Psychopatie je porucha charakterizovaná bezcitností a antisociálním chováním. Nedostatek emocionální empatie, ale ne nutně té kognitivní, je charakteristickým znakem této poruchy. 

Sociopatie – Sociopatům chybí empatie i pocit viny a další důležité atributy. Na první pohled je ale prakticky nepoznáte. Sociopatie patří mezi poruchy osobnosti a vyznačuje se systematickým porušováním předpisů a norem, zvýšenou agresivitou i neschopností budovat zdravé a hluboké vztahy.

Autismus – Existuje obecný mýtus, že autistickým jedincům chybí empatie. Někteří, ale ne všichni autisté mohou bojovat s kognitivní empatií. Například autista může mít problém okamžitě určit, proč je jiná osoba naštvaná. Mohou mít dokonce potíže s vyjádřením odpovědi, která odpovídá společenským normám. To by se nemělo zaměňovat s nedostatkem péče. Na druhou stranu studie naznačují, že lidé s poruchami autistického spektra mají potíže s empatií.

Příčiny a náprava

Problém empatie u vývojových poruch a poruch osobnosti je ve velké míře způsobeny tím, že u těchto lidí není správné a dostatečně vyvinutá část mozku, která je zodpovědná za prožívání a rozpoznávání emocí jako je empatie, soucit, svědomí a další důležité atributy.

Empatie není pevná vlastnost. Představ si ji jako sval, který lze cvičením rozvíjet. Rozvíjení schopností naslouchat, věnovat pozornost řeči těla a zvyšovat emoční inteligenci může zvýšit tvou schopnost vcítit se do druhých. Pomoci může také přijetí vlastní zranitelnosti a zkoumání nových perspektiv.

Jak budovat empatii?

Možná se ptáš, jak zlepšit empatii a stát více empatičtějším člověkem a tím zlepšit své vztahy a celý svůj život. Existuje mnoho různých možností, jak posílit empatii, ale bude to chtít trochu tréninku, ale hlavně vytrvalost. Jinými slovy je potřeba se to naučit, jelikož jde o dovednost, kterou lze dostatečným tréninkem zlepšit.

Oxytocin zvaný také hormon lásky podporuje mnoho aspektů, které zlepšují vztahy, spojení, intimitu, ale také empatii. Pokud dojde ke spojení empatie a oxytocinu, dochází k výraznému nárůstu důvěry mezi dvěma lidmi nebo partnery.

Toto tvrzení je také podpořené vědeckými studiemi, kdy jedna studie z roku 2018 potvrzuje, že oxytocin opravdu podporuje emoční empatií a má příznivé účinky na aktivitu amygdaly. Další výzkum z roku 2013 potvrzuje tvrzení, že oxytocin opravdu vede k posílení vztahu a to nejen prostřednictvím empatie, ale i dalších atributů.

Jiné to bude u psychopatů, sociopatů a narcistů, jelikož jde o opak empatie. Stejně jako se může narodit člověk s nevyvinutými částí těla, tak stejně se rodí určité procento osob, které nemají vyvinuté funkční mozková centra zodpovědné za empatii, soucit, svědomí, stud, odpovědnost a další kvality, které dělají člověka člověkem. Asi stojí za zmínku říct, že takový člověk, který nemá dostatečně vyvinutou část mozku, která je spojena s rozpoznáváním a prožíváním emocí jako je empatie, soucit a další může mít s tímto velké problémy a bude to vyžadovat více úsilí, času a celkově to bude o mnoho náročnější. V 99% případu si takový člověk není schopen připustit, že má problém a tudíž to ani nikdy řešit nebude.

1. emoční inteligence

Emoční inteligence (emoční kvocient nebo EQ) je naše schopnost identifikovat emoce a používat je způsoby, které zlepšují náš život. Například někdo s vysokým EQ ví, jak zmírnit svůj vlastní stres a zmírnit vyhrocené hádky a negativní emoce. Emoční inteligence také zvyšuje tvou schopnost vcítit se do druhých, protože je spojena s rozpoznáním a pochopením emocí druhých.

Emoční inteligence je často definována čtyřmi atributy – sebeovládání (sebeřízení), sebeuvědomění, sociální povědomí a řízení vztahů. Zde jsou tipy, jak stavět na každém z nich:

Sebeovládání

Zlepší svou schopnost sebeovládání tím, že se naučíš způsoby, jak se vyrovnat se stresem. Stres ti může ztížit, život, zhoršit zdraví, narušovat vztahy, tvou duševní pohodu, přítomnost (být tady a teď) a zhorší tvou schopnost odhadnout emoce a sociální situace. Naučit se několik strategií pro zmírnění stresu je tedy důležitým krokem ke zlepšení tvé emoční inteligence. Nauč se aktivně používat relaxační techniky, jako je hluboké dýchání, které ti pomůže zůstat v tuto chvíli v klidu. Další praktiky, včetně cvičení a meditace jsou akce, které můžeš každý den podniknout ke snížení celkového stresu.

Sebeuvědomění

Zvyš sebeuvědomění pomocí cvičení všímavosti. Všímavost znamená soustředění se na přítomný okamžik (tady a teď), ale nereagovat hned s horkou hlavou. Všímavost je o tom, aby jsi se zaměřil na všechny své smysly a to, co se děje kolem tebe a zároveň vnímal své emoce, pocity a své tělo v plné přítomnosti a vše si plně uvědomoval. Můžeš to použít ke spojení a přijetí jakýchkoli emocí, které aktuálně cítíš. Jsi naštvaný? Jsi nervózní? Jsi podrážděny? Spíše než označovat tyto emoce jako „špatné“ nebo „negativní“, podněcuj k nim zvědavost. Co je způsobilo? Jak se fyzicky cítíš? Kde tyto emoce v těle vnímáš? Ovlivňují tvé interakce s ostatními? Kromě toho, že si budeš více uvědomovat sám sebe, může tato praxe zlepšit tvou schopnost zpracovávat emoce a patřičně na ně reagovat s chladnou hlavou a zvýšit emoční pohodu.

Sociální povědomí

Zvyš sociální povědomí tím, že se zaměříš na ostatní lidi. Všímavost ti může pomoci i s tímto úkolem. Snaž se být více v přítomnosti (tady a teď) s kýmkoli, s kým komunikuješ. Jaká je jeho řeč těla? Je nějaké téma, ke kterému se neustále vrací? Propoj toto sociální povědomí se svým sebeuvědoměním. Říká nebo dělá daná osoba něco, co v tobě vyvolává emoce? Možná tě jeho řeč těla uklidňuje. Nebo možná říká něco, co tě znervózňuje a vyvádí z míry.

Řízení vztahů a konfliktů

Využij dovednosti řešení konfliktů k řízení vztahů. I když komunikuješ se svým nejlepším přítelem nebo nejbližším členem rodiny, často může dochází k neshodám. Můžete mít různé názory na politiku. Nebo se možná tvé plány na společnou dovolenou neshodují. Možná jeden z vás omylem urazí druhého. Vědět, jak komunikovat, řešit problémy, kdy dělat kompromisy a praktikovat odpuštění, ti může pomoci zvládat tyto nevyhnutelné hádky ve vztahů a konflikty.

2. naslouchání

Než se budeš moci spojit s tím, co cítí někdo jiný, musíš rozpoznat, jaký ten pocit je. Naslouchání je zásadní, ale ne vždy snadné.

Pozorné naslouchání je jedním z klíčů k empatii. V jistém smyslu jde o to – když mluvíš s druhým člověkem – přestat si uvědomovat sám sebe a pokusit se vstoupit do světa toho druhého. Je také důležité, aby se druhý cítil být vyslyšen. K tomu je klíčové respektovat druhé, nespěchat a nerušit (neskákat do řeči). Umožní řečníkovi, aby se cítil nejen svobodně a řekl, co chce říct, ale také to řekl tak, jak chce, jak se cítí nejpohodlněji.

Nemůžeš se vžít do kůže jiné osoby, pokud nejsi ochoten slyšet, co ti říká. Proto jsou dovednosti naslouchání důležitou součástí budování empatie. Budeš muset jít dál, než jen předstírat, že druhou osobu posloucháš. Snaž se naslouchat tak pozorně, aby jsi pochopil situaci, názory, hodnoty a emoce druhé osoby.

Jak lépe naslouchat

Identifikuj a odstraň překážky, které narušují naslouchání. Pokud jsi ve stresu, bude pro tebe těžší soustředit se na toho druhého. Než budeš pokračovat v konverzaci, uvědom si, co tě stresuje a zaměř se na to, aby jsi se zbavil stresoru – ať už je to blížící se termín nebo bolest zubů. Multitasking je další běžnou překážkou aktivního naslouchání. Odlož telefon a přestaň dělat cokoli jiného, ​​aby jsi mohl druhému věnovat svou plnou pozornost. To je zvláště důležité při neshodách nebo při projednávání citlivých nebo složitých témat.

Nepřerušuj druhé. Když lidi přerušíš, nejen že přerušíš tok jejich myšlenek, ale také riskuješ nepochopení toho, co se snažili vyjádřit. Navíc, pokud svou další větu v duchu  formuluješ, zatímco druhá osoba stále mluví, neposloucháš úplně a to je chyba.

Dej druhé osobě vědět, že nasloucháš. Neverbální projevy, jako je udržování očního kontaktu, kývnutí hlavou a verbální souhlas a další podněty jsou důležité, protože dávají druhé osobě najevo, že má tvou pozornost. V podstatě ho vyzýváš, aby pokračoval. Pokud se zdá, že sníš nebo přemýšlí o něčem jiném, řečník to může brát jako znamení, že ti na tom nezáleží.

Poskytni zpětnou vazbu. Pokud si myslíš, že jsi něco přeslechl nebo špatně pochopil, polož několik doplňujících otázek. Osoba pak může v případě potřeby objasnit svůj názor a bude vidět, že tě zajímá co říká.

3. řeč těla a neverbální komunikace

Navazujeme na předchozí krok, kdy naslouchání není jen o přijímání verbálních zpráv. Lidé také předávají informace o svém emočním stavu prostřednictvím neverbálních tělesných podnětů a signálů – řeč těla. Schopnost číst řeč těla je užitečná v nejrůznějších sociálních situacích a rozhodně jde o důležitou sociální dovednost, která pomáhá zlepšit nejen vztahy, ale hlavně práci s lidmi.

Asi někdy zažíváš situaci, kdy tvůj partner, který často říká – Mám se dobře. Ale podle jeho výrazu poznáš, že něco není v pořádku. Nebo dokonce můžeš zjistit zájem na tvém rande, který má o tebe druhá osoba na základě úrovně jejího očního kontaktu.

Způsoby neverbální komunikace – řečí těla jsou:

• Výraz obličeje – Zamračené výrazy, úsměvy a další výrazy obličeje mohou vyjadřovat různé pocity a nálady.
• Oční kontakt – Oči člověka mohou být zaměřeny na cokoli, na co se soustředí. Široké oči mohou zprostředkovat vzrušení. Udržování očního kontaktu vzbuzuje zájem a ukazuje na to, že má člověk sebevědomí.
• Hlas – Hlas člověka nám zda je naštvaný, ale také zda si dělá legraci nebo to myslí vážně. Rychlost komunikace může vyjadřovat sebevědomí nebo nervozitu.
• Postoj – Ztuhlé a napjaté ramena můžou naznačovat obavy. Uvolněné ramena a shrbený postoj můžou být známkou toho, že je dotyčný v pohodě nebo se nudí.
• Gesta – Nedostatek gest rukou může ukazovat na plachost nebo nepohodlí. Někdo, kdo se cítí uvolněně a přátelsky, může více používat ruce. Rychlost a intenzita gest může také vyjadřovat agresi nebo vzrušení.

Čtení řeči těla může být složité. Ne každý používá úplně stejné neverbální podněty a určité projevy mohou znamenat více věcí a zároveň u každého jedince něco trochu jiného. Poklepává někdo prstem na stůl například proto, že je netrpělivý, nebo proto, že si užívá skladbu, která hraje na pozadí?

Vlastní řeč těla

Pamatuj, že i tvé neverbální signály také předávají podněty lidem kolem tebe. Pokud sedíš se zkříženýma rukama a díváš se pryč od druhé osoby, může to brát jako znamení, že s ni nechceš mluvit nebo o ni nemáš zájem.

Pokud chceš povzbudit druhou osobu, aby se s tebou spojila, použij pozitivní podněty, jako je jemný úsměv a uvolněný oční kontakt. Naučit se způsoby, jak zvládat stres, ti může pomoci vyhnout se nevědomým negativním signálům, jako je mračení a strnulé držení těla.

4. Nech své vlastní předsudky a názory stranou

Z důvodů podobných těm, které byly zdůrazněny v předchozích bodech, mohou být názory nebo nápady posluchače v určitých situacích irelevantní. Vyjadřovat názory, když se nikdo neptá, přesvědčovat druhé o své vlastní pravdě, vnucovat své názory, vynášet morální nebo hodnotové soudy nebo předstírat pravdu – to vše je opakem empatie. Výsledky těchto reakcí jsou většinou kontraproduktivní, vytvářejí odstup, který je v mnoha případech nepřekonatelný. Klíčem je hledat toleranci, přijímat pohledy druhých, chápat a respektovat odlišnosti.

5. Přijmi svou zranitelnost

Být empatický vyžaduje, aby jsi se stal zranitelným. Když se schováváš za lhostejnost, ztěžuješ ostatním lidem, aby ti důvěřovali nebo ti rozuměli. Také se bráníš cítit a chápat celou škálu emocí jiných lidí. Zde je několik tipů, jak se otevřít:

Změň svůj postoj ke zranitelnosti. Možná tě učili, že je to projev slabosti. Otevřít se druhým, důvěřovat jim, že naslouchají a přijmou tebe a tvé nedostatky – to vyžaduje odvahu.

Promluv si s někým blízkým. Řekni svým blízkým, jak se skutečně cítíš. To vyžaduje, aby jsi přemýšlel o svém vlastním emocionálním stavu a cvičil se v otevřenosti vůči ostatním. Buď připraven přijmout a komunikovat o svých pocitech a emocích, včetně studu, žárlivosti a smutku. Čím více budeš mluvit o emocích, tím se budeš cítit pohodlněji. Také si všimni, že ostatní lidé budou ochotnější se ti na oplátku otevřít.

Vyjádři své pocity a potřeby

Řekni si o to, co potřebuješ. Zvykej si vyjadřovat své potřeby. Možná potřebuješ s něčím pomoc. Mluvit o svých potřebách je zdravější než trpět v tichosti. Nejen, že ti to usnadní život, ale také to, že se tví blízcí budou cítit potřební.

Pokud je pro tebe těžké mluvit o svých emocích nebo vyjádřit své potřeby, udělej to postupně krok za krokem. Možná můžeš svému partnerovi říct o něčem, co tě štve na vašem vztahu, co chceš změnit. Můžeš mu také vyprávět o částech svého dne, které v tobě vyvolaly vzrušení a radost. Nebo začni drobnou prosbou svého partnera – můžeme se dnes večer spolu projít? Chůze mi pomáhá cítit se méně ve stresu. Důležité je nějak začít a malé kroky jsou klíč k postupným změnám.

Nezabývej se příliš svou pověstí nebo dokonalostí. Pokud se příliš soustředíš na to, jak tě vnímají ostatní lidé, můžeš váhat a nakonec se k akci neodhodláš. Můžeš mít pocit a tendence, že si potřebuješ nasadit masku, aby jsi vypadal a působil určitým dojmem, ale nebude to upřímné a způsobí to více škody než užitku. Zkus se této myšlenky vzdát a začni přijímat své nedokonalosti. Být upřímný tě přitáhne blíž k lidem, na kterých ti záleží.

6. nové perspektivy

Lidé častěji pociťují empatii k lidem, kteří jsou jim podobní. Rozhodně budeš mít větší sklon vcítit se do někoho, kdo vypadá jako ty, chová se jako ty, sdílí tvé cíle, hodnoty nebo zažívá podobné těžkosti jako ty a následně budeš mít tendence mu pomáhat. Bohužel to může vést k předsudkům v empatii, pokud jde o rozdíly ve faktorech, jako je rasa, náboženství nebo kultura.

Aktivně se vystavuj novým perspektivám. Pokud jsi zvyklý na městský život, strav nějaký čas v přírodě nebo na venkově. Hledej společnou řeč, ale také uznej rozdíly. Nemusíš nutně souhlasit s každým pohledem, se kterým se setkáš. Pokud si ale uděláš čas na pouhé naslouchání s otevřenou myslí, pomůže ti to vidět lidskost v lidech s různým zázemím nebo názory.

Užij si fiktivní svět s fiktivními postavami. Dokonce i zapojení perspektiv fiktivních postav může zlepšit tvou empatii. Při čtení románu se snažíš pochopit motivy, cíle a emocionální stavy postavy. Jinými slovy, cvičíš svou schopnost empatie. Totéž platí, kdykoli se díváš na televizní pořad nebo film řízený postavami. Zkus se zaměřit na romány, filmy a další umělecké díla vytvořené lidmi z různých kulturních prostředí.

Změň svůj úhel pohledu

Buď ochoten zpochybnit své domněnky. Když budeš jednat s lidmi z různých prostředí, pravděpodobně zjistíš, že mnohé z tvých dřívějších představ o nich byly nepřesné. Je v pořádku přiznat, že se mýlíš. Dívej se na to jako vzdělávací zkušenost a možný růst. Můžeš také začít zpochybňovat své předpoklady v každodenních situacích. Možná má tvůj přítel dobrý důvod pro zpoždění. Možná byl ten taxikář hrubý, protože byl ve velkém stresu. Procvič si používání – co kdyby, aby jsi zvážil i jiné perspektivy.

Je pravda, že budování empatie je způsob, jak rozšířit svůj společenský kruh a zvýšit své štěstí. Ale nepřehlížej výhody, které to má i pro lidi, se kterými se setkáš. Empatie může mít dominový efekt. Když si udělá čas na to, aby jsi druhým skutečně naslouchal, poskytuješ jim určitou úroveň emocionálního pohodlí. A je možné, že jim usnadňuješ důvěřovat, utěšit a vcítit se do dalších lidí.

Závěr

Na závěr asi lze upozornit na fakt, že v dnešní společnosti postupně mizí empatie a je jí čím dál méně. To způsobuje mnoho problémů v dnešní společnosti. Proto je klíčové, aby každý sám u sebe začal pracovat na rozvíjení empatie, která nám pomůže zlepšit celou řadu aspektů, které momentálně jako společnost potřebujeme, aby jsme se naučili spolupracovat, tvořit, podporovat se a uzdravit sebe i naši matku zemi. Já osobně to vnímám jako jednu z nejdůležitějších věci a klíčových faktor pro záchranu lidstva.

Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že až příliš empatie a stejně tak i její nedostatek může poškozovat kvalitu našich vztahů i našeho života a vést ke zdravotním problémům. Klíčové je budovat empatií, ale zároveň v sobě pěstovat sebelásku a vlastní vnitřní hodnotu postavenou na skutečných vnitřních hodnotách. To je přesně to, co v naší společnosti chybí a postupně se vytrácí. Proto neváhej využít našeho online kurzu cesta sebelásky, který ti pomůže zlepšit kvalitu tvého života ve všech oblastech a zároveň tím pomůžeš celé společnosti. Nezapomeň i na tobě záleží.