Co je sebepoškozování, proč vzniká a jak s ním pracovat

Cítíš například vnitřní prázdnotu, osamělost a vnitřně se tou emoční bolesti užíráš tak moc, že jediná cesta, která se zdá jako vysvobození, je způsobit si fyzickou bolest. Přichází sebepoškozování.

Způsobuješ si fyzickou bolest, která přehluší tu emoční.

Ale problém je, že to funguje jen dočasně.

Uděláš to ještě párkrát, ale… najednou zjišťuješ, že jsi v tom až po uši.

Svůj mozek si „vytrénoval“ novým způsobem, že reaguje na emocionální stres a bolest působením fyzické bolesti, vytvořil sis cyklus, který je těžké přerušit.

Stal se z toho nevědomý vzorec, návyk a je to součástí tvého života.

Ale nejhorší na tom všem je, když zjistíš, že fyzická bolest neřeší původní problém.

Emoční bolest, osamělost a prázdnota zůstávají, a ty se ocitáš v začarovaném kruhu, který je čím dál těžší opustit.

Je důležité si uvědomit, že sebepoškozování není řešením.

Je to volání o pomoc, způsob, jakým tvůj vnitřní svět hledá úlevu, ale způsob, který vede pouze k další bolesti a izolaci.

Přiznat si, že potřebuješ pomoc, není známkou slabosti, ale prvním krokem k uzdravení.

Existují zdravější způsoby, jak se vyrovnat s emocionální bolestí.

V tomto článku se podíváme krok za krokem na to, co je sebepoškozování, co ho způsobuje a způsoby, které ti mohou pomoci postupně se z něj dostat a nahradit ho zdravějšími strategiemi.

Ve svém životě jsem si sebepoškozování zažil jako oběť a stejně tak jsem pomohl mnoha lidem i dětem jako celostní terapeut a kouč dostat se z této těžké životní situace.

Zažil jsem to z obou stran a nyní ti předám své osobní zkušenosti i zkušenosti z mé praxe s klienty.

Najdeš zde můj příběh i zkušenosti z mé terapeutické a koučovací praxe, které pomohly mně i mnoha klientům. Mohou být inspirací i pro tebe na cestě ze sebepoškozování.

Co je sebepoškozování?

Sebepoškozování je úmyslné a opakované chování, při kterém člověk vědomě ubližuje sám sobě, nejčastěji s cílem zvládnout silnou vnitřní bolest, stres, tlak emocí nebo trauma. Nejde o touhu po bolesti samotné, ale o snahu ulevit od psychického tlaku, který člověk nedokáže jinak vyjádřit nebo zpracovat.

Je to vlastně maladaptivní a nezralá reakce na akutní nebo chronický stres, nezvladatelné emoce či myšlenkové pochody.

Když se někdo sebepoškozuje, cítí, že přetéká, že má v sobě tolik napětí, viny, vzteku nebo smutku, že to prostě potřebuje někam dát. A fyzická bolest se v tu chvíli může zdát jednodušší, konkrétnější, pochopitelnější než ta psychická. Je to paradoxní, ale člověk ubližuje svému tělu, aby na chvíli necítil to, co ho trhá zevnitř.

Sebepoškozování může být u některých lidí formou vnitřního trestu, když už člověk nevidí jinou cestu, jak ulevit té tíze, kterou v sobě nese. Vím to nejen z praxe, ale i z vlastní zkušenosti. Rozumím tomu, jak snadno se člověk dostane do bodu, kdy už neví, jak tu bolest zvládnout.

Hodně z lidí, kteří se sebepoškozují, cítí zároveň stud a vinu. Bojí se, že je ostatní nepochopí, že to bude vypadat jako touha po pozornosti, i když to tak vůbec není. Ve skutečnosti je to spíš zoufalý pokus zvládnout něco, co je uvnitř nesnesitelné.

A právě proto je strašně důležité mluvit o tom otevřeně, bez odsuzování. Sebepoškozování není něco divného, je to známka bolesti, která si zaslouží pochopení, ne odsuzování.

Mezi nejčastější formy sebepoškozování patří:

• Řezání, štípání nebo škrábání kůže

• Pálení se

• Bouchání nebo bití se

• Trhání vlasů

• Nebo i méně viditelné formy

Níže je přehled různých méně viditelných forem sebepoškozování, tedy způsobů, jak si člověk může ubližovat, aniž by si to možná i úplně uvědomoval:

Psychické a emoční formy

• Sebepodceňování nebo sebekritika: Neustálé nadávání si, shazování se a vnitřní ponižování („jsem k ničemu“, „nesmím cítit nic“, „všechno pokazím“).

• Záměrné vystavování se odmítnutí nebo ponížení: Třeba vstupování do vztahů, kde člověk čeká bolest.

• Izolace: Cílené odříznutí se od lidí, kteří by mohli pomoci.

• Popírání vlastních potřeb: Například zakazování si odpočinku, jídla nebo spánku, i když je už úplně vyčerpaný.

Tělesné a behaviorální formy

• Zadržování jídla nebo přejídání: Může to být trest nebo způsob, jak ovládnout emoce.

• Zanedbávání spánku, hygieny nebo zdraví: Úmyslné kašlání na sebe, i když člověk ví, že si tím škodí.

• Přehnané cvičení: Cvičení až do vyčerpání nebo bolesti jako trest.

• Zůstávání v toxických nebo nebezpečných situacích a vztazích: I když by člověk mohl odejít, tak zůstává, protože věří že si nic jiného nezaslouží.

• Braní nadměrného množství léků nebo alkoholu: I když to není přímo pokus o sebevraždu.

Myšlenkové a vnitřní formy

• Přehnaná sebekontrola a perfekcionismus: Snaha být dokonalý za cenu psychické bolesti.

• Záměrné vybavování si traumatických vzpomínek: Jako forma trestu.

• Sebesabotáž: Například pokazit si něco dobrého, protože člověk si to nezaslouží.

Sám jsem tímto procesem prošel a můžu říct, že to bylo jedno z nejtěžších období mého života, ne-li vůbec to nejtěžší. Dostal jsem se až na samotné dno, kde už jsem neviděl žádnou cestu ven.

Byly to chvíle, kdy jsem měl pocit, že všechno skončilo, že už to nemá smysl. Pokusil jsem se dokonce o sebevraždu, ale naštěstí to dobře dopadlo. Nakonec jsem našel sílu pokračovat. Z nejhoršího mi pomohli moji nejbližší, kteří ve mně věřili a podporovali mě na mé cestě.

Dnes vím, že i z takového místa se dá dostat. Zvládl jsem to já a zvládlo to i mnoho mých klientů a dalších lidí. Věřím, že i ty můžeš najít svou cestu dál a překonat tyto problémy, vlastním tempem, ať už s naší pomocí, podporou blízkých nebo s odbornou či jakoukoli jinou, která ti bude vyhovovat a kterou si zasloužíš.

Sebepoškozování vs. sebevražda

Tohle je častá otázka. „Když si někdo ubližuje, znamená to, že chce umřít?“
Ne. Ve většině případů ne.

Sebepoškozování a sebevražedné chování nejsou totéž. Lidé, kteří se sebepoškozují, většinou nechtějí zemřít, ale chtějí na chvíli přežít nebo zvládnout to vnitřní utpení. Chtějí zastavit bolest, kterou už nezvládají jinak.

U spousty lidí, se kterými jsem pracoval, bylo sebepoškozování poslední způsob, jak to zvládnout, ne jak skončit. Je to forma ventilace, ne konce.

Takový člověk prostě křičí o pomoc, a protože to nikdo nevidí, člověk si pomáhá, jak umí. Někdy i způsobem, který zvenku působí nepochopitelně.

To samozřejmě neznamená, že to není vážné. Je. Sebepoškozování je vážný signál, že se v člověku děje něco hlubokého a bolestivého.

U části lidí se tyto stavy mohou přehoupnout i do sebevražedných myšlenek, hlavně když bolest trvá dlouho a člověk ztrácí naději. Proto to nikdy nelze brát na lehkou váhu.

Ale není pravda, že každý, kdo si ubližuje, to chce skončit. Naopak většinou to bývá snaha zůstat tady, protože už to jinak nejde.

Pokud tohle zažíváš ty nebo někdo kolem tebe, není to ostuda ani selhání.
Je to moment, kdy má smysl říct si o pomoc. A může to být první krok k tomu, aby bolest konečně přestala řídit tvůj život.

Kde hledat pomoc a podporu

Pokud se cítíš v krizi, máš myšlenky na sebepoškození, sebevraždu nebo se bojíš, že to nezvládneš, okamžitě se obrať na odborníky a organizace, které ti dokážou pomoct, vyslechnout tě a najít s tebou cestu, jak to bezpečně zvládnout.

Pomoc je zdarma, anonymní a dostupná odkudkoliv v Česku.

Okamžitá pomoc

• Záchranná služba – volej 155, pokud jsi v ohrožení zdraví nebo života.

• Tísňová linka – volej 112, pokud nevíš, kam volat, nebo jsi mimo dosah jiné pomoci.

Krizové linky (nonstop, zdarma, anonymní)

• Linka první psychické pomoci – 116 123
  Pomoc pro dospělé, dospívající i seniory v psychické krizi.

• Linka důvěry – 283 850 697
  Krizová intervence a podpora při úzkosti, sebepoškozování, depresi nebo traumatu.

• Linka bezpečí – 116 111
  Pomoc pro děti a mladistvé v jakékoli těžké situaci.

• Linka Naděje – 800 157 157
  Nonstop linka psychologické pomoci pro všechny věkové skupiny.

• Linka pro seniory – 800 200 007
  Poskytuje bezplatnou psychickou i praktickou podporu seniorům a jejich blízkým.

Online zdroje a podpora

• modralinka.cz – chat, e-mail nebo telefonická podpora pro děti, dospívající a mladé lidi, případně i pro jejich rodiče, učitele nebo blízké, kteří si nevědí rady, jak jim pomoct.

Nikdy v tom nejsi sám. I když to teď vypadá bezvýchodně, pořád existují lidé, kteří ti rozumí a dokážou tě podržet, dokud se znovu nepostavíš. Neboj se zavolat, napsat, ozvat se, pokud potřebuješ pomoct.

Co vede k sebepoškozování

Každý člověk je jiný a reaguje jinak na konkrétní situace a události života. Každý má jiné způsoby, jak se vypořádat v životě se stresem, s tíživými situacemi, s negativními myšlenkami a pocity.

Někteří lidé mohou tyto problémy zvládnout, zatímco jiní lidé mohou tyto problémy považovat za konec světa, za něco neřešitelného a katastrofického. Když nevyjádříme své emoce správně, nezpracujeme je v sobě a nemluvíme o svých pocitech a tom, co nás tíží, může vnitřní bolest růst a stát se nesnesitelnou.

Někteří lidé to pak sami obracejí proti sobě a používají své tělo jako způsob, jak vyjádřit myšlenky a pocity, které nemohou říct nahlas.

Lidé si často ubližují, když je toho na ně moc, nebo se stane něco, co je velmi těžce a hluboko zasáhne. Dokonce už i vědci začínají přicházet na to, čím je sebepoškozování způsobeno, a jak s tímto jevem zacházet. Další vědecká studie ukazuje také na problém s nesprávným vyjádřením svých pocitů jako jednu z hlavních příčin sebepoškozování.

Důvody sebepoškozování

Důvody, proč se někteří lidé obrátí k sebepoškozování, se mohou velmi lišit člověk od člověka. Mezi příčiny sebepoškozování a nejčastější důvody a spouštěče tohoto sebedestruktivního chování mohou být například:

• Problémy v rodině
• Problémy ve vztazích
• Rozchod, nebo rozvod
• Problémy ve škole
• Fyzické, psychické nebo sexuální zneužívání, jako je znásilnění
  
• Úmrtí blízké osoby
• Nevěra
• Šikana
• Deprese (můj případ)
• Úzkosti, úzkostné poruchy a obecně jiné psychické problémy
• Nízké sebevědomí
• Přechody a změny, jako je změna školy, nebo zaměstnaní
• Užívání alkoholu, drog a jiné závislosti

Jestliže se několik z těchto problémů zkombinují v životě člověka, tak se může rychle dostat do situace, kdy toho na něj bude příliš mnoho a nedokáže se s tím sám vypořádat. Pak může nastat toto sebepoškozování nebo jiné škodlivé chování, které vede k sebedestrukci. Mnoho lidí se obrací k sebepoškozování jako na způsob, jak se vymanit z vnitřní bolesti, způsobující životní zkoušky a situace.

Takoví lidé se zraňují, protože nevědí, co jiného dělat a mají pocit, že nemají jiné možnosti a řešení. Promluvit si s někým, komu důvěřuješ, může být také velmi prospěšné, nebo lepší variantou bude řešit to přímo s koučem, protože ti mohu jako terapeut a kouč pomoci najít jiné účinné možnosti, jak se vypořádat s emocionální bolestí, která poškozuje tvůj život.

Sebepoškozování neznamená, že jsi slaboch

Často se setkáváme s názorem, že člověk, který se vydá cestou sebepoškozování, je slaboch, zoufalec nebo je nějak nemocný.

Sebepoškozování není nemoc, ale určitá forma volání o pomoc. Neznamená to, že jsi slabý, ale spíše že tvůj vnitřní svět hledá úlevu, i když zvolený způsob ti může dlouhodobě škodit.

Často jsou to lidé, kteří mají za sebou velké trauma z dětství, které nedokáží v sobě zpracovat a posunout se dále. Jednoduše se zasekli na místě a vnitřně prožívají neustále dokola stejnou bolest, tak dlouho, dokud nezůstane jiná možnost než tuto vnitřní bolest začít kompenzovat a ulevit si například řezáním svého těla nebo jinými způsoby sebedestrukce. Takový člověk nedokáže překonat své problémy, jeho stav vědomí mu neumožňuje se posunout dál v životě a zpracovat v sobě ty myšlenky, pocity a problémy, které se snaží dostat na světlo světa, aby byly zpracovaný.

Pokud patříš k těmto lidem, rozhodně se neboj obrátit na nás, na odborníka nebo na někoho, komu důvěřuješ. Není to nic, za co bys se měl stydět. Najít člověka, který tě nebude soudit a kterému se můžeš svěřit, je první krok, jak z tohoto začarovaného kruhu vykročit.

Naše příběhy o sebepoškozování

I Lenka a já máme za sebou sebepoškozování z našich pubertálních let a své příběhy, o které se s tebou nyní podělíme. Asi bych měl poznamenat, že každý příběh o sebepoškozování je o hlubokém vnitřním boji.

Jsou to cesty plné nástrah, kde hledáme útěchu ve svých bolestech a těžkých životních zkušenostech, často se cítíme nepochopeni a osamělí.

Tyto příběhy však také osvětlují cestu k uzdravení a naději. Přinášejí do popředí důležitost empatie, porozumění a podpory ze strany okolí i samotné společnosti.

Skrze sdílení svých zkušeností si lidé nejen pomáhají sami sobě, ale otevírají dveře k lepšímu pochopení toho, co to znamená „bojovat“ s vnitřními démony, a ukazují, že v temnotě není nikdo sám.

Příběh Lenky

Začalo to velmi nevinně. Viděla jsem to jako puberťačka v jednom filmu. Nechápala jsem, proč to ta slečna dělá. V té době jsem měla opravdu velké problémy zvládat své emoce. A tak jsem to jednou zkusila, pak podruhé a postupně se z toho stával zvyk. Bylo to mé vysvobození. Nevěděla jsem, co mám dělat a můj jediný únik mohlo být tohle.

Člověk cítí naprosté uvolnění a je to uklidňující. Stává se to jakousi drogou – až na to, že ničíš své tělo.

Navždy ti zůstanou jizvy, které ti budou připomínat tvé špatné rozhodnutí. Lituji toho, hlavně z toho důvodu, že má levá ruka je touto minulostí zhyzděná. Jde o to, naučit se své emoce ventilovat ven jinak – zdravým způsobem. Já prostě nedokázala své emoce plně vyjádřit, cítila jsem, jak to mé tělo strašně dusí a muselo to jít prostě ven. Bohužel, opravdu špatnou technikou…

Tomuto problému jsem musela porozumět a poté se i naučit s tím pracovat. Pracovala jsem na sebelásce, s emocemi, podvědomím, s hormony… a dnes je tomu vše úplně jinak. Se svými emocemi umím pracovat, moje sebeláska se neustále roste a již vůbec nemám potřebu něco takového dělat. To vše díky osobnímu rozvoji. Dnes jsem vděčná za tuto zkušenost, protože mě v životě posunula.

Příběh Jirky

Ve svém životě jsem zažil mnoho bolesti, hlavně v dětství. Zašlo to až tak daleko, že jsem se stal obětí šikany, měl problémy se sebevědomím, žárlivosti a později jsem propadl depresím. Deprese a sebepoškozování mají často společného jmenovatele. V mém případě to byl pocit beznaděje v životě, kdy jsem neměl žádný smysl, význam ani důvod, proč žít. Nenáviděl jsem sám sebe i svůj život. Zašlo to tak daleko, až jsem se pokusil o to nejhorší…

Jednou mě dokonce napadlo se předávkovat léky. Jednoduše jsem si nevážil sám sebe, svého těla ani svého života. Neviděl jsem jinou možnost, jak se zbavit vnitřní bolesti. Spadl jsem až na totální dno, kde jsem strávil poměrně dlouho, než jsem si uvědomil, že život nekončí a jediný, kdo může moje problémy vyřešit, jsem já sám.

Začal jsem hledat odpovědi a pátrat, proč se mi dějí všechny ty špatné věci. Přestal jsem vinit za svůj život své okolí a přijal 100% odpovědnost za svůj život za to, co se mi děje.

Začal jsem navštěvovat různé kurzy, semináře, vzdělávat se a našel si své mentory. Můj život se začal postupně měnit. Nakonec jsem se dostal z deprese a objevil sám sebe.

Dnes už vím, kdo jsem, kým chci být a kam chci směřovat. Dělám to, co mě baví a naplňuje. Miluju sebe i svůj život a jsem vděčný za ty všechny „špatné věci“, které se mi staly, protože díky nim jsem dnes tam, kde jsem a tím, kým jsem. Přijal jsem sám sebe a naučil se milovat takový, jaký jsem a v tu chvíli se můj život otočil o 180 stupňů.

Ale co ti budu říkat, to musíš prožít sám.

Zvládl jsem to já i Lenka a věřím, že to zvládneš i ty.

Příčiny sebepoškozování

Sebepoškozování je naše vnitřní bolest, která zoufale volá o pomoc. Je to v podstatě psychosomatika, protože nám to ukazuje, že vnitřně trpíme a jdeme sami proti sobě. Tato bolest je výsledkem traumatu, tíživých myšlenek a pocitů, jako je strach, pocit viny a další. Jde také o neuvědomování si své skutečné, čisté a jedinečné podstaty v nás samotných.

Jde o nepochopení své mysli a toho, jak funguje, ale také, jak funguje naše emoční tělo, a jak bylo zasaženo hlavně v dětském věku, jak a proč ztratilo svou přirozenou vnitřní čistotu a hravost, způsobujeme si (nevědomě) vlastní sebepoškozování. Vnitřní mentální bolest si vytváříme mnoha různými způsoby a často jde o špatně nastavené naše vnitřní hranice, kdy opakovaně dovolujeme lidem v našem okolí, aby nám ubližovali. Všechno toto škodlivé chování je výsledek nezpracovaných traumatických zážitků z minulosti.

Sebepoškození je opakem sebelásky a proto každý, kdo trpí sebepoškozováním, by měl uzdravit svůj vztah k sobě. Velmi často hraje roli i vztah k sobě a nedostatek sebelásky, který může být jedním z významných faktorů vedoucích k sebepoškozování. Obvykle jde ale o kombinaci více příčin.

Mluv o svých pocitech

Promluvit si s někým je často prvním krokem, jak se dostat ze začarovaného kruhu sebepoškozování.

Pro mnoho lidí to není snadné udělat a možná bude i pro tebe obtížné mluvit o svém sebepoškození a důvodech, které za tím stojí. To je normální, ale přesto mnoho mladých lidí, kteří zažívají sebepoškozování považují žádost o pomoc za velmi obtížnou, nebo se stydí, mají strach a bojí se, že je okolí odsoudí. Správná komunikace o svých pocitech, myšlenkách a problémech je velmi důležitý krok k uzdravení a lepšímu pocitu.

V první řadě si musíš uvědomit, že svěřit se někomu o tvém problému se sebepoškozováním je ukazatelem síly a odvahy a často to může být obrovská úleva. Neboj se sdílet s někým své problémy, bavit se o svých pocitech a myšlenkách, protože i tímto způsobem se můžeš zbavit toho ohromného vnitřního tlaku, který by jinak vedl k sebepoškození. Samozřejmě nezapomínej se svěřit někomu komu důvěřuješ.

Neboj se požádat o pomoc kdykoliv a jakkoliv potřebuješ. Mluvit o svých pocitech a požádat o pomoc není známkou slabosti, jak si mnoho lidí myslí. Ukazuje to, že se staráš o své zdraví a také je to velmi důležité pro tvůj proces růstu. Není vždy snadné vyjádřit, jak se cítíš. Pokud nemůžeš najít konkrétní emoci, nebo jedno slovo, které by popisovalo to, jak se cítíš, tak použij tolik slov, kolik potřebuješ pro ilustraci toho, jak se cítíš. I kdyby jsi měl mluvit dlouho, nebo napsat slohovou práci.

Komunikace může být způsob, jak se vypořádat s problémem, který jsi nosil po dlouhou dobu v hlavě. Pocit naslouchání ti může pomoci cítit se více podporovaný a funguje to oboustranně, protože pokud se otevřeš mohlo by to povzbudit ostatní, aby udělali to stejné.

Psaní a komunikace jako uzdravující kůra

Někdy ti pomůže samotná komunikace odhalit, proč se cítíš, jak se cítíš. Druhý člověk ti může nabídnout jiný úhel pohledu na situaci, na který by jsi ani jinak přijít nemusel. Často se stává, pokud s někým mluvíš otevřeně o svých pocitech a problémech, že objevíš u sebe několik aha momentů, které ti pomohu s řešením tvé situace.

K tomuto můžeš použít i „automatické psaní“. Vezmi si tužku a papír a začni psát o sobě, svém životě, svých pocitech, myšlenkách a prostě o všem, co tě trápí a honí se ti hlavou. Toto ti pomůže, protože se vypíšeš ze svých pocitů a problémů. A mnoho těch pocitů dokážeš tímto pustit a osvobodit se. Možná také dokážeš najít souvislosti a zjistíš proč se ti některé věci neustále opakují. Možná přijdeš na několik aha momentů. Důležité je nedusit tyto pocity, myšlenky a problémy v sobě. Vypusť je na světlo světa najdi si způsob, který ti bude vyhovovat.

Existují i jiné cesty, jak si ulevit od své vnitřní bolest než sebepoškozování. Komunikace s někým blízkým komu důvěřuješ, nebo vypsat se ze svých pocitů, myšlenek a problémů je jednou z nejjednodušších cest, jak toho dosáhnout. Existují studie, které ukazují, že téměř čtvrtina čtrnáctiletých dívek ve Velké Británii si způsobuje sebepoškození a častou příčinou bývá právě úplné uzavření se do sebe a introverze. Správná komunikace o svých pocitech, myšlenkách a problémech je řešení.

Sebeláska a vztah k sobě

Každý jedinec, který trpí sebepoškozováním má velký problém se sebeláskou. Sebepoškozování znamená, že člověk trestá sám sebe a také tam často bývá někde hluboko sebenenávist. Často takový člověk nenávidí sám sebe, svůj život, nebo v horším případě viní sám sebe za chyby a problémy druhých.

Nízké sebevědomí, problém se sebeláskou a obecně špatný a nezdravý vztah k sobě může v člověku vyvolat sebepoškozování jako formu trestu.

Lidé, kteří bojují s nízkou sebeúctou se mohou také uchýlit k sebepoškozování a brát to jako formu trestu. Nízká sebeúcta je často charakterizována příliš tvrdým a pohrdavým přístupem k sobě. Když se na sebe díváš s jakousi poníženosti, nenávistí, jako na bezcennou a nesnesitelně hroznou osobu, tak se může stát, že budeš mít tendence trestat sám sebe a dokonce to může být i podvědomě, tudíž o tom ani nemusíš vědět. Poškozování může vyplynout z pocitu, že si zasloužíš přísný trest i když to čeho tím skutečně dosáhneš, je krátkodobá „úleva“ od tvého utrpení.

Je zcela logické, že pokud si člověk sám ubližuje a trestá sám sebe, tak se nemůže mít rád a přijímat sám sebe takového jaký je. V tomto případě je důležité začít pracovat na svém vztahu k sobě, sebepřijetí a sebelásce.

Vyrovnej se s tím co nefunguje

Další velmi důležitý krok, jak skoncovat se sebepoškozováním je vyrovnat se a zbavit se všeho, co ve tvém životě nefunguje. Nastal čas se vyrovnat s tím, co ve tvém životě nefunguje. Studie ukazují, že došlo k velkému nárůstu sebepoškozování v pubertě a to právě často bývá problém nevyrovnání se z minulostí a s tím, co v životě nefunguje s kombinací neprávně zpracovaných emocí.

Napiš si seznam všeho, co ve tvém životě nefunguje a snaž se být, co nejvíce konkrétní. Důležité je být k sobě upřímný. Možná ti nefunguje manželství, nebo partnerský vztah, možná rodinné vztahy, možná je to tvá práce… Každý den se věnuj jedné věci, která nefunguje ve tvém životě. Najdi si způsob, jak to změnit, nebo vyřešit a tvůj život už nikdy nebude stejný. Většina lidí se snaží tyto nefungující věci, vztahy, lidi ve svém životě přehlížet, lepit a snažit se jich držet zuby nehty, ale proč? Proč to dělat, když už to nefunguje? Věř mi jen tě to bude stát čas, energii a stejně dříve, nebo později nastane čas, kdy o tu věc, vztah, nebo osobu přijdeš. Bude tě to stát mnoho energie, kterou můžeš věnovat svému růstu a rozvoji.

Nezachraňuj to co nefunguje!

Pokud lpíš na tom, co nefunguje trápíš tím jen sám sebe. Co když ti řeknu, že většina těch myšlenek, pocitů a problémů, kvůli kterým se vydáš cestou sebepoškozování, je jen způsobena tvou nezpracovanou minulostí s kombinací toho, co ve tvém životě nefunguje?

Většina problémů lidí je založeno na tom, že se snaží neustále lepit, trpět a opravit své nefungující vztahy, práci, kterou nenávidí, lidí které nesnáší a věci, které s nimi nerezonují. Vzdej se všeho co:

• Už nefunguje ve tvém životě.
• Nerezonuje s tebou a tvým novým já.
• Neslouží ti.
• Negativně ovlivňuje tvůj život.
• Nepotřebuješ.
• Ničí a poškozuje tvůj život.
• Není v souladu s tvou cestou a tvými sny.
• Braní ti to v růstu a rozvoji.

Tvé okolí určuje kdo jsi!

Nezapomeň si pustit video níže, kde najdeš velmi důležité informace a techniku krok za krokem, která ti může pomoci změnit tvůj život. Jsi průměrem 5 lidí, se kterými trávíš nejvíce času. Možná si ani neuvědomuješ, že máš kolem sebe negativní, nebo toxické lidí, kteří tě stahují dolů a ovlivňují negativně tvůj život, proto nezapomeň na video níže.

Uzdrav svou minulost

Minulost je klíčem ke svobodě a přijetí sebe samého takový jaký jsi. Pokud si neustále uvězněn v minulosti, která tě neustále stahuje dolů a drží zpět, tak nikdy nepoznáš svobodu ani své skutečné pravé já.

Ano můžeš své minulosti utíkat, vyhýbat se jí, nebo jí jinak ignorovat, ale nikdy v životě se ti nepovede jí utéct ani vyhnout a nakonec tě stejně dožene. A věř mi, že tuto situaci nechceš zažít, kdy tě dohoní tvá minulost. Je to moment, kdy se ti sesype celý tvůj život a ocitneš se na dně. Mě se to stalo, abych si uvědomil, že musím se sebou něco udělat. Musím něco udělat se svým životem. Byla to tvrdá a dlouhá cesta, ale nakonec jsem se dostal zpět nahoru a jsem vděčný za všechno, co jsem mohl prožít. Jsem vděčný za všechny zkušenosti, bolesti, ztráty a rány z minulosti, protože díky nim jsem dnes tím kým jsem! Děkuji a jsem nesmírně vděčný. Miluji svůj život!! A ty můžeš taky!!!

Všechno, co jsi zažil, všechny ty bolesti, křivdy, rány ztráty, ublížení si sebou neseš do života. Je to jak velký batoh plný těžkých a velkých cihel, které tě stahují ke dnu. Jak můžeš vystoupat vzhůru a zdolat Mount Everest, když tě toto závaží stahuje dolů ke dnu? Nebylo by jednoduší ten batoh sundat a stoupat vzhůru ke svým snům? A ta úleva, když se toho zbavíš je nepopsatelná. A co když ti řeknu, že je to možné? Co když jsem si přesně stejnou cestou prošel? Zvládl jsem to já a zvládneš to i ty!

Nauč se zvládat své emoce

Naučit se ovládat své emoce je nezbytné, proto aby jsi dokázal dostat svou mysl pod kontrolu. Pokud neovládáš svou mysl, tak nemůžeš ani ovládat svůj život. Pokud jí neovládáš, tak bude tvoje mysl ovládat tebe.

Můžeš také zkusit meditace, protože jde o jednu z nejúčinnějších metod, jak ovládnout svou mysl. Pomocí meditace se můžeš naučit ovládat své myšlenky, emoce a ovládnout svůj život.

Všechny ty negativní a tíživé myšlenky a emoce jsou to, co vede k sebepoškozování a nyní je čas s tím skoncovat jednou pro vždy. Představ si život, kde by jsi uměl ovládat svou mysl způsobem, který ti umožní si vytvořit takový život jaký by jsi chtěl. Uměl by jsi se správně vyrovnat se všemi negativními a tíživými myšlenkami a pocity způsobem, který povede k růstu a vytvoření lepší verze sebe samotného. To vše a ještě mnohem více můžeš zažít, protože limity neexistují. Jediné limity jsou pouze a jen ve tvé mysli a nastal čas je zbourat a vytvořit novou realitu, nový život, nové já!

Další příklady sebepoškozování

Samozřejmě existuje celá řada způsobů, jak můžeme ničit nejen své tělo a poškozovat svůj život. Nejde jen o klasické sebepoškozování jako je řezání a fyzické ubližování sobě samému.

Dalším typickým příkladem sebepoškozování jsou například závislosti jako alkohol, cigarety a drogy. Všechny tyto formy mají velmi negativní vliv na naše duševní i fyzické zdraví a vlastně celý náš život. Člověk, který kouří, pije alkohol, nebo se vydá cestou drog rozhodně jde sám proti sobě a svému tělu. To znamená, že takový člověk má také problém se sebeláskou a samotné závislosti mají také hlubší význam, ale o tom zase třeba jindy.

Pozor nenarážím na to, že si někdo dá občas sklenku vína, nebo jiného alkoholu. Ale na lidi, kteří trpí vyloženě závislosti. Je obecně jedno o jakou formu závislosti jde. Taková závislost na počítačových hrách, online světě může být často ještě horší než samotný alkohol.

Další příklad sebepoškozování může být například anorexie, bulimie a nebo emoční přejídání. I toto je forma, jak si můžeme sami ubližovat a můžeme ji zařadit zde.

Existuje celá další řada způsobů, jak můžeme sebe-poškozovat svůj život, své tělo, nebo svého ducha. Zde najdeš další 3 duševní způsoby sebepoškození, které možná ani nevíš, že používáš. Obzvláště je to kritika a představivost, kterou lze použít proti sobě a zničit si tak svůj život.

Sebepoškozování jako cesta pro tvůj růst

I zkušenost se sebepoškozováním se může stát podnětem k hledání zdravějších cest, jak pracovat s emocemi a postupně se posunout vpřed. Můžeš ji vnímat jako signál, že je čas hledat cestu k růstu a uzdravení.

Toto sebedestruktivní chování je jen přechodný stav, který tě chce naučit správně pracovat se svou myslí. Jde o to naučit se ovládat své myšlenky a emoce. Uzdravit svou minulost a posunout svůj život na novou úroveň. Všechno to špatné, co zažíváš ti jen ukazuje cestu k lepšímu já.

Neexistují problémy ani překážky, existuje jen možnost pro růst. Je jen na tobě, jak se na svůj stav budeš dívat a jaký k němu zaujmeš postoj. Nezapomeň událost + reakce = výsledek. Pokud nejsi spokojený s výsledky ve svém životě, stačí změnit své reakce na předchozí události. Jak jednoduché že?

Proto se tě ptám: Jsi připraven stát se lepší verzi sebe samého? Uzdravit své rány z minulosti a naučit se vědomě vytvářet si svůj život podle sebe? Řekneš ano svému novému životu?

Zdroje:

• Chartrand H, Bhaskaran J, Sareen J a kol. – Korelace mezi sebepoškozováním bez sebevražedných projevů a pokusy o sebevraždu u pacientů terciární péče na pohotovosti Studie zaměřená na vztah mezi nesuicidálním sebepoškozováním a pokusy o sebevraždu u pacientů ošetřených na urgentním příjmu terciární péče.
  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26175325/

• Cipriano A, Cella S, Cotrufo P. – Nesebevražedné sebepoškozování: Systematický přehled Systematický přehled výzkumu nesuicidálního sebepoškozování, jeho charakteristik, funkcí a souvisejících psychologických faktorů.
  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29167651/

• Gardner KJ, Paul E, Selby EA a kol. – Intrapersonální a interpersonální funkce jako cesty k budoucímu opakování sebepoškozování a pokusům o sebevraždu Studie zkoumající, jak vnitřní a mezilidské funkce sebepoškozování souvisejí s jeho budoucím opakováním a s pokusy o sebevraždu.
  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34349705/

• Hansen A, Slavova D, Cooper G a kol. – Přehled lékařských záznamů o úmyslném sebepoškozování dospívajících na pohotovosti Analýza zdravotnické dokumentace dospívajících pacientů ošetřených na pohotovosti pro úmyslné sebepoškozování.
  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33413622/

• Hooley JM, Fox KR, Boccagno C. – Nesuicidální sebepoškozování: Diagnostické výzvy a současné perspektivy Odborný přehled diagnostických obtíží, klinických souvislostí a současných pohledů na nesuicidální sebepoškozování.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6959491/

• Klonsky ED, Glenn CR. – Hodnocení funkcí sebepoškozování bez sebevražedných projevů: Psychometrické vlastnosti Inventáře výroků o sebepoškozování (ISAS) Studie věnovaná psychometrickým vlastnostem nástroje ISAS používaného k hodnocení funkcí nesuicidálního sebepoškozování.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5736316/

• Klonsky ED, Glenn CR, Styer DM a kol. – Funkce ne-suicidálního sebepoškozování: shodné důkazy pro dvoufaktorovou strukturu Výzkum zaměřený na funkce nesuicidálního sebepoškozování a na ověření jejich dvoufaktorové struktury.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4586000/

• Klonsky ED, Victor SE, Saffer BY. – Nesebevražedné sebepoškozování: co víme a co potřebujeme vědět Přehledový článek shrnující současné poznatky o nesuicidálním sebepoškozování a hlavní oblasti, které vyžadují další výzkum.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4244874/

• Peters JR, Mereish EH, Krek MA a kol. – Rozdíly v sexuální orientaci v sebepoškozování, sebevražedných sklonech a psychosociálních faktorech u vzorku adolescentů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně Studie zaměřená na souvislosti mezi sexuální orientací, sebepoškozováním, suicidálními tendencemi a psychosociálními faktory u hospitalizovaných adolescentů.
  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7014818/

• Arias P a kol. – Childhood Trauma and Risk Factors for Non-Suicidal Self-Injury Studie identifikující dětské trauma (zejména emoční zneužívání) jako jeden z nejsilnějších prediktorů sebepoškozování a suicidálního chování u adolescentů.
  https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0190740925005316

• Kim H a kol. – Non-Suicidal Self-Injury in College Students Přehledová studie shrnující hlavní rizikové faktory sebepoškozování, včetně dětského traumatu a emoční dysregulace jako klíčových psychologických mechanismů.
  https://www.mdpi.com/2673-5318/6/1/9