Neurotransmitery pro lepší náladu i zdraví

Neurotransmitery hrají klíčovou roli v nervové komunikací, ovlivňují vše od podvědomých (zautomatizovaných) pohybů a funkcí v našem těle přes učení až po naši náladu. Tento systém je komplexní a vysoce propojený. Neurotransmitery působí specifickými způsoby, ale mohou být také ovlivněny nemocemi, léky nebo dokonce působením jiných hormonů a dalších aspektů.

Jsme první a zároveň jediná Česká a Slovenská společnost, která používá celostní přístup pro léčbu duševních poruch a prevence v oblasti duševního zdraví. To je důvod, proč máme tak vysokou úspěšnost při léčbě duševních a psychických poruch.

Miliony molekul neurotransmiterů neustále pracují, aby náš mozek mohl správně fungovat, řídil vše od dýchání přes srdeční tep až po učení a koncentraci. Mohou také ovlivnit řadu psychologických funkcí, jako je strach, nálada, potěšení a radost, ale i deprese, úzkosti a další psychické a duševní poruchy.

Proto je nutné vždy zaujmout celostní přístup a řešit tyto problémy a komplexním přístupem a propojenosti. Mezi klíčové prvky pro trvalé uzdravení v naší praxi na duševní i fyzické rovině patří stimulace mozku, úprava stravy a životního stylu, obnovení funkce trávení a uzdravení střevního mikrobiomu, včetně propustného střeva, nastartování správné funkce imunitního systému a jejího posílení, uzdravení nervového systému, který bývá často zatížený zánětem, víry a dalšími patogeny a mikroby. Proto využíváme v naší praxi i oblast neurovědy, která je spojená s tímto tématem fungování mozku, včetně hormonů a jejich přenosu, ale mimo to používáme také oblastí jako je psychosomatika, epigenetika a obecně celostní přístup pro léčbu zdravotních problémů a duševních poruch.

Řešením je náš celostní online program harmonie života, který byl vytvořený na základě mé celostní terapeutické a koučovací praxe, mých poznatků ze života, celoživotního vzdělávání a výsledky studií a výzkumů, které vedu a kterých se účastním.

Co jsou to neurotransmitery?

Jak fungují neurotransmitery

Aby neurony mohly posílat zprávy (informace) po celém těle, musí být schopny spolu komunikovat a přenášet signály. Neurony nejsou navzájem spojeny napřímo. Na konci každého neuronu je malá mezera nazývaná synapse a aby mohl komunikovat s další buňkou, musí být signál schopen překonat tento malý prostor. K tomu dochází prostřednictvím procesu známého jako neurotransmise.

Když elektrický signál dosáhne konce neuronu, spustí uvolňování malých váčků (synaptické vezikuly), které obsahují neurotransmitery. Tyto váčky rozlévají svůj obsah do synapsí, kde se neurotransmitery poté pohybují přes mezeru (synaptická štěrbina) směrem k sousedním buňkám. Tyto buňky obsahují receptory, kde se neurotransmitery mohou vázat a vyvolat změny v buňkách.

Po uvolnění neurotransmiter překročí synaptickou mezeru a připojí se k receptorovému místu druhého neuronu, buď vzrušujícím, nebo inhibujícím způsobem na přijímající neuron v závislosti na tom, jaký neurotransmiter to je.

Funkce neurotransmiterů je složitá, ale přesto velmi důležitá pro pochopení celostního přístupu k léčbě nemocí a duševních poruch. Neurotransmitery hrají jednu z nejdůležitějších rolí pro naše duševní zdraví.

NERVOVÝ SYSTÉM VS. HORMONY A JEHO PŘETÍŽENÍ

Pokud je nervový systém přetížen, tak dochází k mnoha problémům a to včetně k problematickému zpracování podnětů, které působí na náš organismus a psychiku. Zatížení nervového systému může způsobit opožděné, špatné, intenzivní nebo nedostačující reakce a také rozhodit hormony v našem těle. Taková zátěž nervové soustavy může být způsobená různými viry, patogeny, plísněmi, zánětem, parazity a podobně.

To vše může vést ke skutečnosti, kdy můžeme vnímat určité situace daleko intenzivněji než obvykle. V praxi to znamená, že se daleko rychleji vystresujeme. Stres bude trvat delší dobu, bude intenzivnější a bude obtížně a v některých případech až zcela nemožné se ho zbavit nebo zmírnit. To stejné platí i pro další podněty jako je například negativní myšlenky, které mohou být tak intenzivní, až se stanou problémem duševního zdraví v podobě OCD obsedantně kompulzivní poruchy. Dále to mohou být intenzivnější emoce a to i strach, který může přejít až do úzkosti a způsobit úzkostné stavy až panické ataky. A tak bychom mohli pokračovat, ale jednoduše řečeno to může vést k rozvoji a vzniku mnoha různých duševních poruch.

Více dopodrobna k tomuto tématu hovořím ve videu níže, kde rozebírám tuto problematiku do hloubky a to včetně toho, jak vzniká a jak ji řešit.

Komplexní postup krok za krokem k úpravě stravy, životního stylu, nástrojů a technik pro celostní a hlavně trvalé uzdravení najdeš v našem online kurzu harmonie života.

Neurotransmitery a jejich druhy

Existuje celá řada různých způsobů klasifikace a kategorizace neurotransmiterů. V některých případech jsou jednoduše rozděleny na monoaminy, aminokyseliny a peptidy.

Aminokyseliny

• Kyselina gama-aminomáselná (GABA) – Tato přirozeně se vyskytující aminokyselina působí v těle jako hlavní inhibiční chemický posel. GÁBA přispívá k vidění, motorické kontrole a hraje roli v regulaci úzkosti. Naše nástroje a techniky, které používáme k léčbě úzkosti, fungují tak, že zvyšují účinnost neurotransmiterů GÁBA, které mohou zvyšovat pocity relaxace a klidu.
• Glutamát – Nejhojnější neurotransmiter, který se nachází v nervovém systému je glutamát a hraje velkou roli v kognitivních funkcích, jako je paměť a učení . Nadměrné množství glutamátu může způsobit excitotoxicitu vedoucí k buněčné smrti. Tato excitotoxicita způsobená nahromaděním glutamátu je spojena s některými chorobami a poraněními mozku, včetně Alzheimerovy choroby podle této studie, dále mrtvice a epileptických záchvatů.

Peptidy

• Oxytocin – Tento silný hormon lásky působí v mozku jako neurotransmiter. Je produkován hypotalamem a hraje roli v sociálním chování, navazování vztahů a sexuální reprodukcí. Je také spojený se vznikem a rozvojem sociální fobie a sociálně úzkostných poruch. Oxytocin je neuropeptid, který je spojován zejména s ovlivněním činnosti dělohy při porodu a s laktací.
• Endorfiny – Tyto neurotransmitery bývají také nazývány jako hormony štěstí, protože se uvolňují do mozku a způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, spokojenosti a euforie, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavují se při stresu a svalové zátěži (sport, sex a další). Také hrají důležitou roli v některých tělesných funkcích (regulace teploty).

Monoaminy

• Epinefrin – Také známý jako adrenalin, epinefrin je považován za hormon i za neurotransmiter. Epinefrin je obecně stresový hormon, který je uvolňován nadledvinovým systémem. V mozku však funguje jako neurotransmiter.
• Norepinefrin – Také známý jako noradrenalin. Tato přirozeně se vyskytující chemická látka je neurotransmiter, který hraje důležitou roli v bdělosti a je spojena s reakcí těla boj nebo útěk. Jeho úkolem je pomoci mobilizovat tělo a mozek k akci v době nebezpečí nebo stresu. Úrovně tohoto neurotransmiteru jsou obvykle nejnižší ve spánku a nejvyšší v době stresu.
  
• Histamin – Tato organická sloučenina působí jako neurotransmiter v mozku a míše. Hraje roli při alergických reakcích a je produkován jako součást reakce imunitního systému na patogeny.
• Dopamin – Běžně známý jako neurotransmiter a hormon štěstí a dobrého pocitu, dopamin se podílí na odměně, motivaci a doplňcích. Tento hormon také hraje důležitou roli při koordinaci pohybů těla. Parkinsonova choroba, což je degenerativní onemocnění, které má za následek třes a poruchy motorického pohybu, je způsobena ztrátou neuronů generujících dopamin v mozku.
• Serotonin – Tento hormon štěstí a neurotransmiter hraje důležitou roli při regulaci nálady, spánku, úzkosti, deprese, sexuality a chuti k jídlu. Naše nástroje, postupy a techniky, které používáme ke stimulaci mozku a léčbě duševních poruch pomáhají správné funkci mozku i trávicímu systému ke zvýšené produkci serotoninu a tím i zlepšit psychiku, duševní pohodu a celkové zdraví.

Acetylcholin

• Acetylcholin – Toto je jediný neurotransmiter ve své třídě. Nachází se v centrálním i periferním nervovém systému a je primárním neurotransmiterem spojeným s motorickými neurony. Hraje roli ve svalových pohybech, stejně jako v paměti a učení.