Co jsou úzkostné poruchy a jaké jsou jejich druhy?

Máš někdy pocit, že se ti ztrácí pevná půda pod nohama a úzkost tě přemáhá, i když k tomu není žádný zjevný důvod? Strach a obavy se objeví samy od sebe a tělo reaguje, jako by bylo v ohrožení. Srdce buší, dech se zrychluje a hlava nedokáže najít klid.

Úzkostná porucha začíná právě tam, kde už nejde o krátkodobý stres. V praxi často potkávám klienty, kteří popisují, že žijí ve stálém napětí a nedokážou se uvolnit. Každodenní povinnosti se pak stávají vyčerpávajícím maratonem a pocit bezpečí se úplně vytrácí.

Budu s tebou sdílet své zkušenosti ze své více než 10leté terapeutické i koučovací praxe. Vše, co zde najdeš, je zároveň podložené výzkumy a aktuálními poznatky.

V následujících odstavcích se podíváme na to, jaké druhy úzkostných poruch existují a jak se mohou projevovat v běžném životě.

Co jsou úzkostné poruchy?

Úzkostná porucha je dlouhodobý a nadměrný stav úzkosti, který neodpovídá reálné situaci, opakovaně se vrací a postupně zasahuje do každodenního života ve vztazích, práci, škole. Může přicházet nečekaně, být nepřiměřeně intenzivní a trvat dlouho i bez jasného důvodu.

Může se k ní přidávat i záchvat úzkosti nebo paniky, tedy rychlý nástup intenzivního strachu s výraznými fyzickými projevy.

Úzkostné poruchy se projevují kombinací psychických a tělesných příznaků úzkosti, které zasahují do každodenního života.

Rozdíl mezi běžnou úzkostí a úzkostnou poruchou

• Trvání a intenzita

  • Běžná úzkost: je dočasná, vázaná na konkrétní situaci, ale po jejím odeznění postupně mizí.

  • Úzkostná porucha: úzkost, strach i obavy jsou příliš silné nebo dlouhé a objevují se i tehdy, když žádná skutečná hrozba nehrozí.

• Kontrola a dopad na život

  • Běžná úzkost: i když je nepříjemná, nezabraňuje ti žít běžný život.

  • Úzkostná porucha: úzkost nejde dobře ovládat, narušuje každodenní fungování a vede k vyhýbání se situacím, které úzkost spouštějí.

• Tělesné a psychické projevy

  • Běžná úzkost: mírné tělesné napětí, neklid, nervozita, které se po situaci uklidní.

  • Úzkostná porucha: časté a silné projevy (bušení srdce, dušnost, tlak na hrudi, závratě, vtíravé katastrofické myšlenky, intenzivní strach), někdy až panické ataky.

Důležitý pohled: Úzkost není v hlavě. Je to signál těla a nervového systému, že se necítí v bezpečí. Když tento signál trvá příliš dlouho a ovlivňuje tvůj život, mluvíme o úzkostné poruše a je čas hledat řešení.

Kdy už to typicky není jen běžná úzkost

• Úzkost přetrvává nebo se vrací často, i mimo zjevné stresory.

• Síla a frekvence příznaků jsou neúměrné situaci, která je spustila.

• Začínáš se vyhýbat lidem, místům či úkolům.

• Úzkost ti znesnadňuje práci, školu, vztahy nebo běžné povinnosti.

Jak to vypadá v praxi

V praxi často vidím klienty, kteří popisují, že „se nic neděje“, ale tělo jede v poplachu: buší srdce, dech se zrychlí, stáhne se hrudník, hlava spustí katastrofické scénáře a oni se začnou vyhýbat dalším situacím ze strachu, že se to zopakuje.

Často se přidají panické ataky a běžné fungování je čím dál náročnější. To už je typický obraz úzkostné poruchy, ne jen běžného stresu.

Jak vznikají úzkostné poruchy?

Příčiny úzkostných poruch jsou různorodé a většinou se navzájem prolínají. Velkou roli hraje dlouhodobý stres, prožitá traumata, potlačené emoce, ale také biologické a genetické faktory.

Významně přispívá i životní styl, například vyčerpání, špatná strava, nedostatek spánku a pohybu, oslabená regulace nervového systému nebo prostředí, ve kterém se člověk dlouhodobě necítí v bezpečí.

Příčiny úzkosti zahrnují psychologické i fyziologické faktory, které se mohou podílet na vzniku úzkostných poruch.

Druhy úzkostných poruch

Mezi nejčastější typy úzkostných poruch patří:

• Generalizovaná úzkostná porucha
• Obsedantně kompulzivní porucha
• Panická porucha
• Posttraumatická stresová porucha
• Agorafobie
• Sociální fobie
• Další specifické fobie
• Separační úzkost
• Selektivní mutismus
• Smíšená úzkostně-depresivní porucha

Každá má své typické projevy, ale spojuje je nadměrná úzkost a stresová zátěž a nervový systém v režimu přežití.

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD)

Pro generalizovanou úzkostnou poruchu je typické, že úzkost se objevuje napříč běžnými situacemi a nikdy úplně nepoleví. Člověk má pocit, že je v pozoru i v momentech, kdy k obavám není jasný důvod.

Úzkost mění zaměření podle toho, co se zrovna děje, vytváří stálý vnitřní tlak, který člověka postupně vyčerpává a omezuje jeho schopnost skutečně si odpočinout.

Obsedantní kompulzivní porucha (OCD)

Obsedantně kompulzivní porucha kombinuje vtíravé myšlenky zvané obsese, kterých se člověk nedokáže zbavit a nutkavé chování, které má přinést úlevu. Úleva ale nikdy netrvá dlouho, a tak se celý cyklus opakuje. Člověk má pocit, že bojuje s vlastní myslí a nemá z něj cesty ven.

Panická porucha

Panická porucha se projevuje náhlými atakami, kdy přichází bušení srdce, pocit dušení, strach ze smrti nebo ztráty kontroly. Záchvaty přicházejí nečekaně a umí úplně paralyzovat život. Vedou k tomu, že se člověk začne vyhýbat situacím, které by mohly paniku znovu spustit.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

Posttraumatická stresová porucha vzniká po silně traumatické události. Člověk se znovu a znovu vrací do prožitku, jako by se stal právě teď, skrze flashbacky, noční můry a nečekané spouštěče. Nervový systém zůstává zaseknutý v minulosti a nedokáže rozpoznat, že nebezpečí už skončilo.

Specifické fobie

Specifické fobie jsou intenzivní a iracionální strachy spojené s konkrétním předmětem nebo situací. Strach je silný i tehdy, když si člověk uvědomuje, že jeho reakce nedává smysl. Vyhýbání se spouštěči pak postupně omezuje každodenní život člověka.

Agorafobie

Agorafobie není jen strach z otevřených prostor. Jde o hluboký strach z toho, že se něco stane na místě, odkud není úniku nebo pomoci. Obchod, tramvaj, výtah nebo dokonce vlastní domov se může stát spouštěčem, a tak se svět člověka postupně zmenšuje.

Sociální fobie (sociální úzkostná porucha)

Sociální fobie je intenzivní strach z hodnocení a odmítnutí. Jakmile má člověk promluvit před lidmi, setkat se s někým novým nebo být středem pozornosti, tělo okamžitě reaguje strachem a panikou. Raději se vyhýbá lidem a situacím, aby předešel ponížení, což ale vede k izolaci a ještě větší úzkosti.

Separační úzkostná porucha

Separační úzkost se většinou spojuje s dětstvím, ale někdy se objevuje i v dospělosti. Projevuje se silným strachem z odloučení od blízkých lidí. Jakmile nejsou nablízku, spouští se panika, tělo reaguje, jako by šlo o život.

Ve skutečnosti to ale není jen strach z odloučení, ale hluboká nejistota, jestli dokážeš být v bezpečí i sám. Když už přerůstá do separační úzkostné poruchy, dokáže zničit nejen vnitřní pocit bezpečí, ale i vztahy a celý život.

Selektivní mutismus

Selektivní mutismus je úzkostný stav, který se objevuje hlavně u dětí. V bezpečném prostředí dítě mluví přirozeně, ale v situacích, kde cítí tlak nebo nejistotu, jako je škola nebo cizí kolektiv, mluvit nedokáže, přestože má jinak plně rozvinuté komunikační schopnosti.

Okolí pak často mylně vnímá dítě jako nesmělé nebo uzavřené, i když v bezpečném prostředí může být komunikativní a živé. Pokud stav trvá delší dobu, může ovlivnit školní výkon, vztahy s vrstevníky i celkový psychický vývoj.

Smíšená úzkostně-depresivní porucha

Smíšená úzkostně-depresivní porucha je hraniční kategorie, která se pohybuje na pomezí mezi úzkostnými a depresivními poruchami, kde se současně objevují příznaky úzkosti i deprese. Nejde o klasickou čistou úzkostnou poruchu ani o čistou depresi, ale o stav, kde se oba problémy prolínají, vzájemně podporují a zhoršují.

Typickým rysem je, že člověk současně prožívá silné úzkostné i depresivní symptomy. Na jedné straně přetrvávají obavy, napětí, nervozita, vnitřní neklid či neustálý pocit ohrožení. Na straně druhé se objevuje vyčerpání a únava, beznaděj, pocity viny, ztráta motivace, radosti a energie.

Člověk tak často zažívá začarovaný kruh:

• Úzkost ho drží ve stálé stresové aktivaci a vyčerpává nervový systém.

• Deprese přidává pocit selhání, apatie a nedůvěry, že se situace může změnit.

Vzniká tak bludný kruh, který člověka vysiluje.

Kdy je čas vyhledat pomoc?

Mnoho lidí se mě ptá na zásadní otázku: „Jak poznám, že moje úzkost už není běžná a je čas s tím něco dělat?“ Jedno univerzální pravidlo neexistuje, protože každý úzkost prožívá jinak.

Jsou ale jasné signály, které ukazují, že už nejde jen o přirozenou reakci na stres, ale o stav, se kterým je vhodné začít aktivně pracovat nebo vyhledat odbornou pomoc a ideálně obojí propojit.

Patří mezi ně situace, kdy:

• Úzkost narušuje tvoje fungování v práci, ve škole, ve vztazích nebo v rodině.

• Tvé obavy a pocity strachu jsou příliš silné, dlouhodobé nebo se často vracejí bez zjevného důvodu.

• Máš pocit, že nedokážeš ovládat své reakce ani myšlenky a úzkost tě převálcuje.

• Kvůli úzkosti se začneš vyhýbat situacím, lidem nebo místům, která pro tebe dřív byla normální.

• Tělo je neustále v napětí, bušení srdce, sevřený hrudník, dušnost nebo závratě tě provází i tehdy, když žádné skutečné nebezpečí nehrozí.

• Příznaky úzkosti se objevují pravidelně a někdy přerůstají až do záchvatů paniky.

• Běžné povinnosti i radosti dne se mění ve vyčerpávající maraton a je těžké žít život naplno.

Pokud se v těchto bodech poznáváš, je to jasný signál, že už nejde jen o běžnou úzkost.

Jak s úzkostnými poruchami pracovat

Úzkostná porucha znamená, že úzkost je dlouhodobá, vrací se a postupně zasahuje do běžného života. Pokud chceš kompletní cestu, jak s úzkostí pracovat do hloubky krok za krokem, najdeš ji tady: Jak se zbavit úzkosti.

Možnosti další podpory

Někdy je těžké zvládnout úzkost jen vlastními silami. Pokud máš pocit, že tě to dlouhodobě vyčerpává, osobnější podpora ti může pomoci. Můžeš využít náš online program nebo společnou individuální konzultaci.

Společně se zaměříme na to, abys rozvinul potřebné dovednosti, získal praktické nástroje a hlavně strategie, jak regulovat nervový systém, pracovat s emocemi a budovat větší odolnost i vnitřní stabilitu. Díky tomu je pak dokážeš přirozeně začlenit do svého každodenního života.

Časté dotazy k úzkostným poruchám

Co jsou úzkostné poruchy?

Úzkostné poruchy jsou dlouhodobé a opakující se stavy nadměrného strachu nebo obav, které neodpovídají reálné situaci. Na rozdíl od běžné úzkosti zasahují do každodenního života a narušují spánek, práci, vztahy i psychickou pohodu.

Jak poznám rozdíl mezi běžnou úzkostí a úzkostnou poruchou?

Běžná úzkost je krátkodobá a souvisí s konkrétní situací, po jejím odeznění sama mizí. Úzkostná porucha je naopak intenzivní, dlouhodobá a objevuje se i bez zjevného důvodu. Často vede k vyhýbání se lidem či situacím a brání člověku žít běžný život.

Jaké fyzické příznaky mohou doprovázet úzkostné poruchy?

Fyzické projevy mohou být bušení srdce, zrychlený dech, pocení, třes, tlak v hrudníku, závratě, nevolnost nebo problémy se spánkem. Tyto symptomy někdy připomínají fyzické onemocnění, ale pokud jsou spojeny i s psychickými příznaky (strach, obavy), jedná se většinou o úzkost.