V poslední době stále častěji pozoruji, jak je sebeláska špatně vykládána a zneužívána jako omluva pro nezdravé chování, lenost nebo dokonce manipulaci. Toxická sebeláska přispívá k nezdravým vzorcům chování, ve kterých jsou vlastní potřeby a ego stavěny nad blaho druhých.
Místo aby vedla k seberozvoji a lepším vztahům, stává se z ní nástroj k ospravedlnění sebestřednosti, neúcty k ostatním a vyhýbání se odpovědnosti.
V tomto článku odhalím 6 toxických postojů sebelásky, které mohou nejen poškodit tvůj život, ale i negativně ovlivnit lidi kolem tebe.
- Jak poznáš, že sebeláska, kterou praktikuješ, není zdravá?
- Kde leží hranice mezi skutečným sebepřijetím a pouhou výmluvou pro nezdravé chování?
- Jaké červené vlajky signalizují toxickou sebelásku?
Podíváme se na její hlavní příznaky, dopady a situace, ve kterých se nejčastěji projevuje. Je čas odhalit pravdu o sebelásce a naučit se ji používat zdravým způsobem.
Co je toxická sebeláska?
V posledních letech se sebeláska stala jedním z nejpopulárnějších témat v oblasti osobního rozvoje. Přesto je její toxická verze často nepochopená a podceňovaná.
V době, kdy společnost klade obrovský důraz na pozitivní myšlení a sebelásku, je klíčové rozlišovat mezi zdravým přístupem k sobě samému a jeho toxickou verzí, která místo růstu vede ke stagnaci, sebestřednosti a ignorování reality.
S toxickou sebeláskou se často pojí i toxická pozitivita – fenomén, kdy je na člověka vytvářen tlak, aby byl neustále šťastný, optimistický a odmítal jakékoli negativní emoce.
Na první pohled se může zdát, že pozitivní myšlení je vždy prospěšné, ale když se přehání a slouží jako únik od reality a může napáchat více škody než užitku.
Tento destruktivní postoj ovlivňuje všechny aspekty života.
Ve své praxi vidím, jak toxická sebeláska a pozitivita přispívají k duševním problémům, jako jsou úzkosti, deprese nebo třeba emoční otupělost.
Místo toho, aby lidé pracovali se svými emocemi a rozvíjeli se zdravým způsobem, schovávají se za falešnou představu, že sebeláska znamená ignorovat nepříjemné pocity a nikdy nepochybovat o svých rozhodnutích.
Odborný pohled na sebelásku
Článek v časopise The Humanistic Psychologist z roku 2021 se snažil rozklíčovat pojem sebelásky a identifikoval tři klíčové aspekty:
Sebekontakt je chápán jako věnování pozornosti sobě samému.
Sebepřijetí je stav, kdy je člověk v souladu sám se sebou.
Péče o sebe je definována jako vědomá snaha o ochranu a podporu vlastního fyzického i duševního zdraví.
Zní to úžasně, nemyslíš? Každý by se měl mít rád, posílit své sebevědomí a být k sobě vlídný, laskavý a soucitný.
Avšak i přes svoji oblibu může být koncept sebelásky zavádějící. Někdy se využívá jako maska, za kterou se skrývá toxické chování.
Kdy je sebeláska toxická?
Sebeláska přestává být zdravá, když se používá jako záminka pro vyhýbání se odpovědnosti.
Pokud ji někdo využívá jako omluvu pro nezdravé chování, neúctu, manipulaci nebo lenost, nevede k růstu, ale k destrukci.
Ačkoli si takový člověk může myslet, že tím chrání sám sebe, ve skutečnosti si jen ničí vztahy a oslabuje svou schopnost sebereflexe.
Jak poznáš, že tvá sebeláska je toxická?
Sleduj tyto varovné signály.
1. Když to ubližuje ostatním
Slyšel jsi někdy, jak někdo ospravedlňuje hrubé nebo neuctivé chování slovy: „Pokud mě nemiluješ v mém nejhorším, nemůžeš mě mít ani v mém nejlepším“?
Tento přístup ale není projevem sebelásky, protože ta by neměla způsobovat bolest druhým.
Někteří lidé mají pocit, že autenticita jim dává právo dělat nebo říkat cokoli, co chtějí.
Předsudky, nenávist, odsuzování, ponižování, zavrhování nebo ubližování druhým nejsou projevem sebelásky, ale její toxickou formou.
Je důležité, abychom si uvědomili, jak nás určité chování ovlivňuje emocionálně.
Pokud v nás někdo pravidelně vzbuzuje pocity odmítnutí, nepotřebnosti nebo dokonce viny, může to být znamení toxického chování.
Nejprve bys měl dotyčnému dát příležitost k úpravě svého chování tím, že s ním budeš komunikovat a sdělíš mu, jak se cítíš a pokusíš se hledat společné řešení.
Pokud ale nejeví žádný náznak viny nebo pokračuje v destruktivním chování, měl bys zvážit odstranění této osoby ze svého života nebo alespoň snížení jejího vlivu na tvůj den či život.
Toxická sebeláska často vzniká v důsledku nějaké formy emocionálního traumatu nebo špatného sebepojetí, které se vyvinulo jako obranný mechanismus.
To vede k narcistickým tendencím, ve kterých je člověk neschopen empatie a není schopen vnímat vlastní chyby a nedostatky.
Místo toho se obrní falešnou sebeúctou a pýchou, která je ve skutečnosti jen maskou pro hluboko zakořeněné pocity méněcennosti.
Jestliže tě toto téma zajímá, měl by sis uvědomit, že toxická sebeláska není cestou k pravému osobnímu rozvoji a štěstí.
Ve svém extrému může vést k rozpadu vztahů, osamění a dlouhodobé emocionální nevyrovnanosti.
Pro zdravý růst a harmonické vztahy je klíčové rozvíjet sebelásku postavenou na skutečném sebepoznání, empatii a respektu k sobě i k ostatním.
2. Vyhýbání se konfliktu a problémům
Pozor, sebeláska není maskou, za kterou se skrýváš, když nechceš čelit nepříjemným pocitům a problémům života.
Opravdová sebeláska neznamená utíkat od konfliktů nebo se schovávat za hradbou, kterou si postavíš, abys necítil zranitelnost.
Řekněme si to narovinu: Konflikty, problémy, výzvy, hádky i bolest jsou zcela zdravou a nutnou součástí každého vztahu i života. Je to právě to, co nás nutí růst, otevírá oči a paradoxně pomáhá dosáhnout úspěchu, jít za svými cíli a naplnit své sny.
Zamyslel jsi se někdy nad tím, proč se konfliktu vyhýbáš?
Možná ti jde o to, aby sis zachoval dobrou náladu, nebo se možná bojíš zranit.
Ale co když ti řeknu, že konflikt je ve skutečnosti důležitým prostředníkem pro sebepoznání?
Konflikt může být tím pravým katalyzátorem, který ti pomůže růst, protože ti odhalí, kde jsou tvé slabiny a co ještě musíš v sobě prozkoumat.
Mysli na to takto: Když s tebou někdo, koho máš rád, vstoupí do konfliktu, není to proto, že by tě neměl rád.
Naopak.
Tato osoba tě miluje a chce, aby váš vztah byl co nejlepší. To, co řekne, je pro tebe cenná zpětná vazba, jak spolu tvořit něco hlubšího a hodnotnějšího.
Sečteno a podtrženo: Vyhýbání se konfliktu neznamená projevovat sebelásku.
Sebeláska by nikdy neměla být používána jako záminka k vyhýbání se konfliktům, vyhýbání se zranitelnosti nebo nerespektování hranic a autonomie ostatních lidí.
Konflikt je přirozenou součástí každého zdravého vztahu a může ti pomoci růst.
Pokud zjistíš, že se konfliktu vyhýbáš, protože se cítíš špatně nebo v tobě vyvolává negativní emoce, pak by ses měl zamyslet nad tím, co konflikt přináší a proč se mu vyhýbáš.
Sebeláska je o projevení a přijetí tvé lidskosti a jako člověk děláš chyby. Je to přirozené. Všichni je děláme.
Chyby nás vedou k zamyšlení, něco změnit, udělat jinak, růst, překonat problémy a naučit se něco nového.
Ze své dlouholeté koučovací praxe často vnímám, že lidé využívají hranice jako záminku k vyhýbání se konfliktu, místo aby je stavěli zdravým způsobem.
Ačkoli je stanovení hranic nezbytnou součástí zdravé sebelásky, je důležité si uvědomit, zda se nestává strategií vyhýbání se konfliktům, nebo kdy už vede k vyhýbání nepříjemným, ale nezbytným rozhovorům ve vztahu.
Tyto rozhovory mohou být nepříjemné, ale jsou klíčové pro růst a prohloubení vztahů.
3. Toxická pozitivita
Toxická pozitivita je termín, který se v poslední době stává stále známějším.
Označuje situaci, kdy se lidé snaží potlačit negativní emoce, myšlenky a zkušenosti a namísto toho se zaměřují pouze na pozitivní aspekty života
I když zdůrazňování pozitivity může na první pohled působit užitečně, existuje riziko, že to může vést k ignorování skutečných emocí a problémů.
“Pouze pozitivní vibrace“ – zní to dobře, že?
Ale může to být použito k odmítnutí zdravého růstu nebo otevřené, upřímné komunikace, což poškozuje tvé vztahy i tvou duševní pohodu.
Toxická pozitivita může mít několik různých podob:
- Potlačení negativních emocí: Lidé se snaží potlačit smutek, zlost, strach a další nepříjemné emoce tím, že se stále snaží být „šťastní“ a „pozitivní“. Toto potlačování může nakonec způsobit, že tyto emoce se hromadí a vedou k větším problémům.
- Nedostatečné uznání problémů: Toxická pozitivita může vést k tomu, že lidé nepřipouštějí skutečné problémy ve svém životě. Místo toho se snaží vše zlehčit a tvrdí, že vše je v pořádku, i když to není pravda.
- Kritizování negativních lidí: Někdy se lidé, kteří se zabývají toxickou pozitivitou, distancují od těch, kteří mají negativní myšlenky nebo emoce. Může se stát, že budou kritizovat ty, kteří potřebují podporu nebo porozumění.
Toxická pozitivita je škodlivá, protože brání lidem ve zpracování svých emocí a v řešení skutečných problémů.
Místo toho se snaží žít v trvalém stavu optimismu, což není reálné a může vést k pocitu selhání, absenci růstu a negativnímu vlivu na sebevědomí.
Tento přístup také může přispět ke vzniku a rozvoji duševních problémů, jako jsou deprese, úzkosti a obecně může způsobit úzkostné poruchy i emoční otupělost.
Je důležité rozlišovat mezi pozitivním přístupem, pozitivním myšlením a toxickou pozitivitou.
Pozitivní přístup podporuje zdravý přístup k životu a umožňuje nám pracovat s negativními emocemi, zatímco toxická pozitivita stejně jako pozitivní myšlení je snaha potlačit vše, co není pozitivní.
“Obklopuji se pouze pozitivitou“ může být úžasný a inspirující pojem a přístup k životu, ale zároveň je velmi toxický.
Toto tvrzení se často říká, když ostatní vyjadřují jiný typ emocí než štěstí a radost.
Proto se používá ke znehodnocení emocionálních zkušeností jiných lidí namísto jejich pochopení a podpory. Typická toxická pozitivita v praxi.
Lidé tě mohou přerušit s úsměvem a paží kolem tvého ramene s frází jako: „Pokud nemáš nic hezkého, co říct, tak nic neříkej“.
To je potlačení někoho jiného ve jménu údajné nadřazenosti veselí a pozitivity. To dusí a potlačuje tvé emoce a potřeby ve jménu toxické pozitivity.
Toxická pozitivita byla past, do které jsem v minulosti sám upadl, aniž bych si to uvědomil.
Byl to stav, kdy jsem se snažil zakrýt své negativní emoce a myšlenky tím, že jsem se tvářil, jako by všechno bylo v pořádku, a snažil se být neustále „šťastný“ a „pozitivní“.
To je jeden z mnoha důvodů, proč afirmace nefungují a mohou být spíše nebezpečné a poškodit tvůj život, pokud jsou používány nesprávně.
Ale to stejné platí také o dalších manifestačních metodách a zákonu přitažlivosti jako je vizualizace a další oblíbené metody, které zničili život mnoha lidem. Tyto principy rozebíráme více do hloubky v našich online programech, kde nabízíme i strategie, jak s tím efektivně pracovat.
Tato snaha potlačit své skutečné pocity pro mě byla destruktivní. Když jsem se snažil ignorovat smutek, zlost nebo strach, nedával jsem si šanci tyto emoce zpracovat. Místo toho se hromadily a jednoho dne mě úplně semlely v podobě psychických problémů.
Toxická pozitivita mě také často vedla k nepřiměřenému optimismu.
Místo abych čelil reálným problémům, říkal jsem si, že všechno je v pořádku, i když to nebyla pravda.
To způsobilo prokrastinaci a nakonec jsem se setkal s ještě většími výzvami, které jsem mohl řešit dříve.
A nakonec mě toxická pozitivita oddělila od lidí kolem mě.
Kritizoval jsem ty, kteří měli negativní myšlenky a emoce, místo abych jim nabídl podporu a porozumění.
Je důležité si uvědomit, že skutečný pozitivní přístup zahrnuje i práci s negativními emocemi.
Neměl by ses snažit potlačit vše, co je nepříjemné, ale spíše se snažit najít rovnováhu mezi pozitivním myšlením a zpracováním těchto emocí.
To ti pomůže žít autentičtější a naplněnější život.
4. Omluva pro nezdravé chování
Toxická sebeláska je past, do které se snadno spadne. Někteří ji berou jako štít proti odpovědnosti, omluvu pro destruktivní chování a výmluvu, proč se nehnout z místa.
Když si člověk opakuje, že je v pořádku takový, jaký je, i když jeho chování škodí jemu i ostatním, není to sebeláska, je to sebeklam.
Použít sebelásku jako zástěrku pro agresi, nezodpovědnost, manipulaci nebo závislosti je cesta k sebezničení.
Skutečná sebeláska znamená růst, disciplínu a odpovědnost. Neznamená dělat, co se mi právě zachce, ale dělat to, co je pro mě dlouhodobě dobré.
Vidím to u lidí pořád.
Vidím to často, třeba u lidí s nadváhou. Říkají si „Miluji se takový, jaký jsem“ a to je skvělé, ale jen do chvíle, kdy se tahle myšlenka stane záminkou, proč ignorovat vlastní zdraví.
Sebepřijetí neznamená, že se přestaneš starat o své tělo, protože se máš rád. Opravdová sebeláska zahrnuje péči, i tehdy, když to není pohodlné.
Když člověk používá sebelásku jako výmluvu, proč se nehýbat, špatně jíst a ignorovat signály svého těla, vede to k problémům, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, bolesti kloubů a nízká energie. Nejde jen o vzhled, ale o kvalitu života.
Viděl jsem lidi, kteří překonali obezitu ne proto, že by se nenáviděli, ale právě proto, že se rozhodli mít se rádi správným způsobem. Přestali si lhát, přestali hledat výmluvy a začali o sebe pečovat doopravdy, ne jen slovy, ale činy.
Stejné je to s přestávkami v práci. Krátký odpočinek tě nabije, ale když se 20 minut protáhne na tři hodiny prokrastinace, je to zase jen únik.
Často se to týká i návykových látek, jako jsou jídlo, alkohol, cigarety a drogy. Lidé si namlouvají, že si tím „dopřávají“, ale ve skutečnosti si jen podkopávají zdraví a život.
Toxická sebeláska je, když se schováváš za sebepéči, abys nemusel čelit realitě.
Když ignoruješ zdravotní problémy a místo doktora si jdeš na masáž.
Když nakupuješ pro radost, i když se topíš v dluzích.
Když se uspokojuješ pornem a říkáš si, že nikoho nepotřebuješ, ale přitom trpíš depresí, sociální úzkostí a problémy s intimitou.
Viděl jsem lidi, kteří si tímhle způsobem ničili život, a nebyli to jen moji klienti.
Alkohol, drogy, útěk před realitou pod nálepkou sebelásky. Tohle není sebeláska. Tohle je sebedestrukce v převleku.
5. Stagnace a pohodlnost nedávají prostor pro růst
Pokud pro tebe sebeláska znamená, aby ses neměnil a přijal se takový, jaký jsi, pak to není sebeláska.
Ve svých očích to vidím jako slabost, protože odmítáš růst, odmítáš život a odmítáš dary, které k tobě přicházejí.
Jde ti jen o pohodlnost, vlastní potěšení a uspokojení vlastních potřeb.
Je to egoistické a sobecké vůči tvému okolí, partnerovi, rodině, dětem, společnosti i celému světu.
Tvým posláním je růst, objevovat svůj potenciál a přispívat druhým – lidem, společnosti i přírodě.
Je to slabost v tom smyslu, že odmítáš potenciál růstu, který v tobě je.
Vyhýbáš se výzvám, které by ti mohly ukázat, kým skutečně jsi.
Možná ani netušíš, že odmítáš dary v podobě životních lekcí, které tě mohou posunout dál, pokud se jim otevřeš.
A je tu ještě jeden rozměr.
Když odmítáš růst, zůstáváš v určitém smyslu uzavřený pro ostatní.
Uzavíráš se před novými zkušenostmi, lidmi a možnostmi. Přicházíš tím o mnoho, stejně jako ti, kteří tě milují a chtějí tě vidět šťastného.
Takže ne, sebeláska v tomto kontextu není o tom, přijmout se „takového, jaký jsi“ a zůstat v tomto stavu.
Je to o něčem mnohem větším a hlubším.
Je to o odvaze být vědomý a přijímat své současné já, ale také o ochotě vstoupit do neznáma a objevit, co v tobě ještě je.
Je to o ochotě být zranitelný, riskovat a i tak se milovat. Je to v konečném důsledku o lásce a vztahu k životu.
Některé druhy toxické sebelásky také vyvíjejí tlak na lidi, aby považovali růst za plnění cílů a snažili se být lepší, hezčí, hubenější a silnější.
To znamená, že to, čím procházíme, je považováno za problematické, „špatné“ a musíme se toho co nejrychleji zbavit, místo abychom se z toho něco naučili a použili to jako příležitost k růstu a sebepoznání.
Sebeláska se může stát toxickou, pokud tě vede k emocionálnímu odpojení nebo k přehlížení situací, které by mohly podpořit tvůj růst a pomoci ti přehodnotit své hodnoty.
Navzdory všemu, co bylo řečeno, sebeláska zůstává pozitivní hybnou silou.
Vše je v tom, jak se k tomu postavíš.
Doporučuji ti, aby pozitivita byla více než citát, který hodíš na sociální sítě, nebo slova, které si denně říkáš.
To nefunguje a nikdy fungovat nebude.
Místo toho udělej ze sebelásky každodenní praxi, která tě povede k tomu stát se lepší verzí sebe sama.
6. Sobeckost
Sebeláska není o tom oslavovat každou svou nedokonalost a stagnovat v pohodlí. Je o tom vidět se takového, jaký jsi, a zároveň mít odvahu růst. Opravdová sebeláska je rovnováha mezi přijetím a zlepšením.
Pokud se miluješ zdravě, tvoje vztahy k sobě i k ostatním se přirozeně zlepšují. Nejde o zaslepené zbožňování sebe sama, ale o hlubší pochopení, které ti umožní zacházet s lidmi i se sebou s respektem.
A pak tu máme druhý extrém. Toxická sebeláska.
Ta se ráda maskuje jako „sebepéče“, ale ve skutečnosti je sobecká. Je nakažená virem narcismu, který se šíří a ničí vztahy.
Pokud tvoje sebeláska ignoruje pocity ostatních, pokud je postavená jen na sebestřednosti a ospravedlňuje si bezohledné chování, pak to sebeláska není. Je to jen rafinovaná forma sobectví.
Tady přichází červená vlajka.
Toxická sebeláska často narušuje hranice druhých, vytváří nezdravé komunikační vzorce a projevuje se neúctou. Když ji postavíš vedle skutečné sebelásky – té, která stojí na respektu, empatii a hlubokém porozumění, rozdíl je jasný.
Toxická sebeláska je jen falešná mince. Na povrchu vypadá dobře, ale když se podíváš blíž, vidíš její pravou podstatu. Zaměřuje se jen na uspokojení vlastních potřeb, a to i na úkor druhých.
V této fázi už nejde o skutečnou lásku k sobě. Je to obranný mechanismus, který často maskuje hlubší vnitřní prázdnotu nebo trauma. V extrémních případech se mění v narcismus, kdy člověk působí sebevědomě, ale uvnitř bojuje s nedostatkem sebeúcty.
Sebeláska má člověka vést k růstu, ne k destrukci. A pokud ji používáš jako omluvu pro sobectví, pak to nikdy sebeláska nebyla.
Online program Cesta sebelásky
Online program zaměřený na všechny aspekty sebelásky tě provede krok za krokem. Vybuduj si zdravou sebelásku a pevné základy sebevědomí. To vše s celoživotními aktualizacemi a přístupem.
Jiří Čapovec
Celostní terapeut, kouč a mentor
Jiří Čapovec je celostní terapeut, kouč a mentor, který se zabývá oblastí celostní medicíny a funkční medicíny, kde propojuje důležité aspekty a obory jako je osobní rozvoj, psychosomatika, epigenetika, psychologie a rozvoj lidského vědomí, neurovědy a práce s podvědomím. Kromě působení v oblasti duševního zdraví, se také zaměřuje na psychologii mezilidských vztahů (individuální i párová terapie). Je spoluzakladatel značky cesta relaxace spolu s jeho partnerkou, koučkou a terapeutkou Lenkou Heczkovou.
0 Komentářů