Příznaky úzkosti a úzkostných poruch

V tomto článku si rozebereme příznaky úzkosti a úzkostných poruch. Hned zkraje chci napsat, že úzkost je běžnou součástí našeho života.

Jde o obranný mechanismus, který nás má chránit a varovat před možnou výzvou, hrozbou nebo nebezpečím a připravit nás na možný boj nebo útěk do bezpečí.

Úzkost sama o sobě není špatná, protože tato obranná reakce (mechanismus) byla vyvinuta evolucí, aby nás udržela naživu.

Plní jen svůj účel přežití.

V některých případech ale může přerůst do chronické podoby nebo vyústit až v úzkostné poruchy, což má výrazný vliv na každodenní fungování.

To poznáš tak, že je tvá úzkost dlouhodobá a projevuje se i v období, kdy ti žádná hrozba ani nebezpečí nehrozí. A samozřejmě narušuje tvůj každodenní život (škola, práce, vztahy a osobní život).

Osobně doporučuji ji nenazývat žádnou poruchou ani nemocí a nevytvářet si k ní tento negativní postoj, protože nejde o žádnou poruchu těla ani mysli.

Tento postoj způsobuje, že bojujeme se svou úzkostí i svými pocity, a tím hůře se obvykle cítíme, že? Je to proto, že v podstatě říkáme svému mozku, že úzkost a tyto doprovodné pocity jsou nebezpečné, že nám chtějí uškodit.

Vytváříme si k nim negativní vztah, který je ještě více posiluje, protože čím více s nimi bojujeme, tím větší moc nad námi získávají.

Tento článek se zaměřuje na různé příznaky úzkosti, které mohou ovlivnit naše fyzické, emoční i sociální zdraví.

Právě rozpoznání těchto příznaků je klíčové pro pochopení toho, co se s tvým tělem děje, a pro vyhledání správné pomoci a řešení těchto život omezujících stavů.

Podělím se s tebou o poznatky a zkušenosti z mého osobního života i ze své celostní praxe v oblasti duševního zdraví, kde právě úzkost a úzkostné poruchy řešíme nejčastěji.

Tyto postupy pomohly mnoha mým klientům a rozhodně mohou pomoci i tobě. Takže nezapomeň číst až do konce!

Příznaky úzkosti a úzkostných poruch

Občasná úzkost je normální a běžnou součástí života.

Ale když se úzkost stává intenzivní, přetrvávající a zasahuje do každodenních situací, může to signalizovat úzkostnou poruchu.

Lidé s úzkostnými poruchami mají intenzivní, nadměrné a trvalé obavy a strach z každodenních situací.

Úzkost a obecně úzkostné poruchy zahrnují opakované epizody náhlých pocitů intenzivní úzkosti a strachu nebo hrůzy, které dosahují vrcholu během několika minut a mohou přerůst až v záchvaty paniky.

Takové pocity narušují běžné činnosti, těžko se ovládají, neodpovídají skutečnému nebezpečí a mohou přetrvávat dlouhodobě.

To může vést k vyhýbání se určitým místům nebo situacím ve snaze těmto pocitům uniknout, ale to dlouhodobě vše ještě zhoršuje.

Příznaky se mohou objevit v dětství, dospívání i v dospělosti. Je to zcela individuální.

Úzkost ovlivňuje tělo i mysl, proto jsou fyzické, emoční (psychické), sociální a behaviorální příznaky navzájem propojené.

Úzkost a obecně úzkostné poruchy jsou nejrozšířenější duševní poruchy v naší společnosti.

Dobrou zprávou je, že úzkost patří mezi nejlépe a nejsnadněji léčitelné duševní poruchy.

Viditelné výsledky jsou zaznamenatelné už za 2 až 3 týdny.

Někteří naši klienti zaznamenali zmírnění úzkosti o 60–80 % během jediného týdne.

Fyzické příznaky úzkosti

Fyzické projevy úzkosti dokážou být opravdu intenzivní a drsné.

Můžou tě zasáhnout tak, že si budeš připadat, jako bys ztrácel kontrolu nad svým tělem.

A co hůř – dlouhodobě můžou přispět i k fyzickým problémům, které se zdají nevratné.

U každého se fyzické příznaky úzkosti projevují jinak, protože každé tělo reaguje na úzkost jinak. Příznaků je opravdu hodně a jejich projev je zcela individuální.

Mezi některé z nejčastějších fyzických příznaků patří:

• Panický záchvat
• Zrychlená srdeční frekvence (bušení srdce)
• Stažení hrudníku a tlaky na hrudi, někdy i bolest na hrudi
• Rychlé a mělké dýchání nebo dušnost
• Pocit závratě (motání hlavy)
• Problémy se spánkem
• Slabost v nohách (podlamování nohou)
• Nepříjemné pocity v žaludku a pocit nevolnosti
• Bolesti hlavy
• Svalové napětí
• Ztuhlost a napjatost svalů a končetin
• Brnění
• Pocení
• Třes a chvění těla
• Návaly horka nebo chladu
• Zimnice
• Sucho v ústech

Mezi další fyzické projevy úzkosti mohou patřit problémy s trávením.

Je to z toho důvodu, že tělo prožívá reakci na nebezpečí – boj nebo útěk, což způsobuje v těle určité změny.

Nervový systém funguje ve stresovém režimu (sympatický nervový systém), což způsobuje utlumení funkcí, jako je trávení, imunitní systém, hojení, početí, regenerace a dalších v tu chvíli nedůležitých funkcí pro přežití.

Utlumení je v tomto případě spíše přesměrování energetických a biologických zdrojů tam, kde jsou nejvíce potřebné pro okamžitou fyzickou aktivitu a energii, jakou je útěk nebo obrana.

Místo toho se tělo soustředí na přežití – reakce boj nebo útěk, například tím, že zvyšuje naši bdělost, ostražitost a pumpuje více krve do svalů, abychom mohli utíkat či bojovat.

To následně při chronické úzkosti nebo u úzkostných poruch může způsobit bolesti břicha, nevolnosti, zvracení, zácpu, syndrom dráždivého střeva, reflux nebo jiné trávicí problémy, které jsou častými fyzickými projevy úzkosti.

Emoční a psychické příznaky úzkosti

Mezi nejčastější emoční a psychické příznaky úzkosti patří:

• Nepřiměřený strach a obavy
• Pocit napětí, nervozity nebo vnitřního neklidu
• Problémy s koncentrací
• Neschopnost uklidnit se
• Pocit přehlcení
• Katastrofizace
• Negativní a vtíravé myšlení a myšlenky
• Podrážděnost
• Pocit neklidu nebo napjatosti
• Intenzivní pocit hrůzy a úzkosti
• Potíže se soustředěním a pozorností
• Nervozita
• Problémy se spánkem
• Pocit ohrožení
• Strach z omdlení a ze ztráty kontroly
• Strach ze smrti nebo z toho, že člověk onemocněl a neví, co se s ním děje
• Nutkání vyhýbat se věcem, které vyvolávají úzkost

U každého člověka mohou být příznaky odlišné, různé intenzity a jiné povahy.

Záleží na situaci, člověku, druhu úzkostné poruchy, příčině úzkosti a dalších faktorech.

Sociální a behaviorální příznaky úzkosti

Úzkost má také své sociální a behaviorální příznaky. Behaviorální znamená, že jsou tyto projevy spojené s chováním, čili ovlivňují chování. Mezi ty typické patří:

• Omezení sociálních aktivit
• Vyhýbání se zkoušení nových věcí a výstupu z komfortní zóny
• Izolace
• Vyhýbání se společenským situacím, které jsou běžné
• Prokrastinace
• Vyhýbání se náročným úkolům
• Vyhýbání se situacím nebo aktivitám, které úzkost vyvolávají

Tyto zmíněné příznaky úzkosti dále negativně narušují tvé vztahy, práci, studium a tvůj život.

To uzavírá celý koloběh a vytváří začarovaný kruh, který se může zdát těžké prolomit.

Ale se správným vedením, abys pochopil, co to úzkost skutečně je, jak vzniká, jaké jsou její příčiny, a díky rozvoji správných dovedností, získání nástrojů a strategie, které tě povede krok za krokem, je to nejen možné, ale také dosažitelné.

Můžeš převzít kontrolu nad svým tělem i svými pocity, zvládnout úzkost a znovu najít klid a rovnováhu ve svém životě.

A právě proto tě náš online kurz nebo individuální koučink naučí přesně to, co potřebuješ, jak krok za krokem ovládnout práci s tělem i myslí.

Vyměň krátkodobé řešení za dlouhodobé a udržitelné výsledky!

Typy úzkostných poruch

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD)

Jedná se o chronickou poruchu zahrnující nadměrnou, dlouhotrvající úzkost a obavy z nespecifických životních událostí, předmětů a situací.

Generalizovaná úzkostná porucha je nejčastější úzkostná porucha a lidé s touto poruchou nejsou schopni identifikovat příčinu své úzkosti.

My už dnes víme, co tuto formu úzkostné poruchy způsobuje a jak s ní pracovat. Máme několik plně vyléčených klientů.

Obsedantní kompulzivní porucha (OCD)

Jde o úzkostnou duševní poruchu, která je plně léčitelná, jelikož máme za sebou několik klientů, kteří se plně z OCD uzdravili.

Obsedantně kompulzivní porucha  (OCD) je úzkostná porucha, která se vyznačuje vzorem nechtěných myšlenek a strachů (obsesí), které tě vedou k opakujícímu se chování (kompulzím).

Tyto obsese a kompulze narušují každodenní činnosti a způsobují značné utrpení a problémy v různých oblastech života.

Panická porucha

Krátké nebo náhlé záchvaty intenzivního strachu, děsu a obav charakterizují panickou poruchu.

Tyto záchvaty způsobují třes, zmatenost, závratě, nevolnost a problémy s dýcháním.

Záchvaty paniky mají tendenci se objevovat a rychle eskalovat, vrcholí po zhruba 10 minutách. Záchvat paniky však může trvat hodiny.

Panická porucha se obvykle objevuje po děsivých zážitcích, traumatech nebo dlouhodobém stresu, ale může se objevit i bez zjevného spouštěče.

Člověk, který prožívá záchvat paniky, jej může nesprávně interpretovat jako život ohrožující onemocnění a může provést drastické změny v chování, aby se vyhnul budoucím záchvatům.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je úzkostná duševní porucha, která se může objevit u lidí, kteří zažili nebo byli svědky traumatické události, jako je přírodní katastrofa, vážná nehoda, válka, znásilnění, vyhrožování smrtí, sexuální násilí nebo vážné zranění.

Příznaky mohou zahrnovat flashbacky, noční můry a silnou úzkost, stejně jako nekontrolovatelné myšlenky na negativní traumatickou událost a vyhýbání se těmto místům a lidem.

Specifické fobie

Jedná se o iracionální strach a vyhýbání se určitému předmětu nebo situaci.

Fobie nejsou jako jiné úzkostné poruchy, protože se týkají konkrétní příčiny.

Člověk s fobií může identifikovat strach jako nelogický nebo extrémní, ale zůstane neschopný ovládat pocity úzkosti vzniklé spouštěčem.

Spouštěče fobie se pohybují od situací, přes různá místa a zvířata až po každodenní předměty.

Sociální úzkostná porucha (sociální fobie)

Sociální úzkostná porucha, někdy známá jako sociální fobie, je typ úzkostné poruchy, která způsobuje úzkost nebo strach v sociálním prostředí.

Člověk s touto fobií má problém mluvit s lidmi, setkávat se s novými lidmi nebo se účastnit společenských setkání.

Sociální úzkostná porucha zahrnuje řadu pocitů, jako je tréma, strach z intimity a úzkost z ponížení a odmítnutí.

Tato fobie může způsobit, že se lidé vyhýbají veřejným situacím a lidskému kontaktu do té míry, že každodenní život je extrémně obtížný.

Často vede k izolaci a pocitům samoty a osamělosti.

Agorafobie

Jde o jednu z nejrozšířenějších fobií, která lidem brání v plném fungování v životě, ale také vůbec vycházet ven nebo navštěvovat určitá místa.

Agorafobie je strach a vyhýbání se místům, událostem nebo situacím, ze kterých může být obtížné uniknout, nebo ve kterých by nebyla dostupná pomoc, pokud by se člověk dostal do pasti.

Lidé tento stav často špatně chápou jako fobii z otevřených prostranství a exteriéru, ale není to tak jednoduché.

Člověk s agorafobií může mít strach z opuštění domova nebo používání výtahů a veřejné dopravy.

Selektivní mutismus

Jedná se o formu úzkosti, kterou některé děti zažívají, při které nejsou schopny mluvit na určitých místech nebo v určitých kontextech, jako je škola, i když mohou mít vynikající verbální komunikační schopnosti se známými lidmi.

Může jít o extrémní formu sociální fobie.

Separační úzkostná porucha

Separační úzkost znamená vysokou úroveň úzkosti po odloučení od osoby nebo místa, které poskytuje pocity jistoty nebo bezpečí.

Oddělení může někdy vést k příznakům paniky. Úroveň intenzity a délka trvání této úzkosti oddělují dva různé stavy – separační úzkost a separační úzkostnou poruchu.

Kdy se stává úzkost duševní poruchou a problémem duševního zdraví?

Pocit úzkosti? To je něco, co si zažil každý, včetně mě.

Je to součást života, přirozená reakce těla na stres nebo neznámé situace.

Ale problém začíná ve chvíli, kdy úzkost přeroste hranice.

Podle NIMH většina lidí zažívá čas od času nějakou úzkost. Rozdíl mezi běžnou úzkostí a úzkostnou poruchou je v míře, jakou úzkost zasahuje do života, a v tom, jak ovlivňuje schopnost fungovat v každodenním životě.

Když je příliš intenzivní, trvá dlouho a začne ti zasahovat do každodenního fungování – práce, školy, vztahů, rodiny, koníčků… Najednou tě brzdí a nedovolí ti žít naplno.

Úzkost může snadno přerůst v úzkostnou poruchu nebo jinou duševní poruchu.

Najednou už nejde jen o běžný pocit nebo reakci, která pomine, ale o stav, který tě omezuje v běžném životě.

To už není jen úzkost, ale problém duševního zdraví, který potřebuje řešení.

A tady je klíč: celostní přístup, který zahrnuje práci nejen s myslí, ale hlavně s tělem a nervovým systémem, ale také celkovým nastavením tvého života, včetně změny životního stylu.

Kdy nastává problém duševního zdraví?

Existují situace, kdy jsou stavy úzkosti dokonce přínosem – například při nástupu do nového zaměstnání, blížícím se termínu zkoušek a v dalších podobných situacích.

Tento typ úzkosti je nepříjemný, ale na druhé straně tě motivuje k tvrdší práci a lepším výkonům.

Obyčejná úzkost je pocit, který přichází a odchází, ale nenarušuje tvůj každodenní život.

Otázkou zůstává, kdy je tedy úzkost problémem duševního zdraví?

Problém duševního zdraví spojený s úzkostí nastává, pokud:

• Tvé pocity úzkosti jsou velmi silné nebo přetrvávají dlouhou dobu.
• Tvé strachy, obavy a reakce na ně nejsou přiměřené situaci.
• Vyhýbáš se situacím, které by mohly způsobit úzkost.
• Tvé myšlenky a starosti jsou velmi intenzivní a je pro tebe těžké je ovládat (vedou ke vzniku úzkosti a jejích záchvatů).
• Pravidelně pociťuješ příznaky úzkosti, které mohou vyvrcholit v záchvaty paniky (panické ataky).
• Cítíš se depresivně a máš problémy s užíváním alkoholu nebo drog.
• Je pro tebe těžké žít každodenní život (práce, škola, rodina a další…) a dělat věci, které tě baví.

Jak může dlouhodobá úzkost ovlivnit tvůj život?

V tomto případě jde o velký problém, který bys rozhodně neměl ignorovat ani brát na lehkou váhu.

Dlouhodobá úzkost ti může způsobit závažné problémy, jako jsou:

• Nízké sebevědomí
• Rozvoj dalších duševních a psychických poruch
• Riziko rozvoje a vzniku fyzických onemocnění
• Zhoršení sociálních dovedností
• Pocity izolace a samoty
• Neschopnost řešit problémy
• Zhoršení finanční situace
• Ztráta zaměstnání a zhoršená možnost najít nové zaměstnání
• Vysoké riziko vzniku závislostí (alkohol, drogy a další…)
• Zhoršená paměť, koncentrace a soustředěnost
• Neschopnost vyrovnat se se stresem a zvládat stresové situace
• Zvýšené riziko rozpadu vztahů, neschopnost navazovat a udržet nové vztahy a další rodinné a vztahové problémy
• A mnoho dalšího…

Ukážu ti, že změna je jednodušší, než si myslíš, a provedu tě procesem, který ti pomůže zvládnout úzkost a znovu najít rovnováhu i radost ze života.

A právě proto se v našem online kurzu nebo individuálním koučinku učíme, jak pracovat s tělem i myslí krok za krokem.

Pomůžu ti rozvíjet potřebné dovednosti, získat potřebné nástroje a vytvořit jasně strukturovanou strategii, která tě povede krok po kroku a naučím tě to vše integrovat do každodenního života.

Vše tak, aby ses stal nezávislým, dokázal si pomoci sám a nemusel spoléhat na cizí pomoc, což ti umožní růst sebevědomí a pevně stát na vlastních nohách.

Vyměň krátkodobé řešení za dlouhodobé a udržitelné výsledky!

Celostní přístup a úzkost

Konvenční pohled medicíny na úzkost je skutečně zjednodušující – máš nerovnováhu neurotransmiterů a potřebuješ léky, aby ses tuto rovnováhu znovu nastolil.

Někdy to funguje.

Někdy ne.

Ale ať tak či onak, tato medikace nedělá nic pro znovunastolení rovnováhy, jejím úkolem je potlačit tyto nepříjemné příznaky.

Tento model předpokládá, že jsi „rozbitý“ a jedinou opravou je lék… doživotní lék.

Úzkost výrazně ovlivňuje kvalitu života.

Zatímco přístup konvenční medicíny se zaměřuje na vyvážení neurotransmiterů v mozku, celostní přístup jde mnohem hlouběji.

Zaměřuje se na nalezení hlavních příčin, jako je práce s tělem, nervovým systémem, traumaty a další aspekty či dominové efekty, které s nimi souvisí.

Náš celostní přístup se nezaměřuje na krátkodobé řešení, ale na dlouhodobé a udržitelné výsledky.

Rychlá řešení nejsou dlouhodobě udržitelná.

Jde o komplexní propojení všech částí.

Moderní svět zažil během posledních dvou desetiletí nebývalý počet změn.

Tyto změny zahrnují pokrok v digitální technologii, nárůst globálních problémů a vznik celosvětové pandemie.

Lidský mozek se tomuto novému prostředí nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit.

Ve své celostní praxi jsem v posledních letech zaznamenal výrazný nárůst počtu pacientů s úzkostí (o více než 300 %) a věřím, že je nutné úzkost řešit pomocí celostního přístupu.

Mnoho lidí čelí problémům, jako jsou poruchy nálady, chronický stres a obecné úzkostné poruchy, když se pohybují dnešním světem.

Pokud pociťuješ zhoršení svého duševního zdraví a ve svém životě vidíš příznaky úzkosti, doporučujeme učit se o svém mozku a duševním zdraví celostním způsobem.

Pokud se snažíš vyřešit hlavní příčinu svých problémů s duševním zdravím, jsme zde pro tebe, abychom ti pomohli s naším celostním přístupem k duševnímu zdraví a pohodě.

Povedeme tě jednoduchým systémem se strategií krok za krokem.

Nejčastěji kladené otázky

Pojďme se podívat a odpovědět si na nejčastější otázky, které se týkají samotné úzkosti i jejích příznaků a pomohou ti lépe pochopit tento problém a nasměrovat tě na správnou cestu.

Jak dlouho může trvat úzkost?

Úzkost je hodně individuální. Záleží na konkrétní situaci, tvé fyzické kondici, životním stylu, duševní pohodě a celkovém stavu tvého duševního zdraví.

Neexistuje univerzální odpověď, protože každý ji prožívá jinak.

Záchvat úzkosti většinou trvá kolem 15–20 minut.

Někdy ale může působit, jako by se čas zastavil, a protáhnout se i na hodiny.

To vše závisí na intenzitě, okolnostech a na tom, jak s úzkostí dokážeš pracovat. Klíčem je naučit se strategie, jak ji zvládat, a postupně jí zkrátit prostor, který si v tvém životě bere.

Co zhoršuje úzkosti?

Úzkosti zhoršuje stres, který vyčerpává organismus, nedostatek spánku, špatné dýchání, které je mělké a povrchové. Dále je to káva a obecně kofein, cukr, některé léky, nekvalitní životní styl, ale také dlouhodobě neřešené hádky, problémy a konflikty mohou zhoršit úzkost.

Samozřejmě faktorů, které mohou zhoršit úzkost, je celá řada.

Vždy jde o velice individuální záležitost.

Velký vliv na zhoršení úzkosti má špatná strava, která zahrnuje lepek, mléčné výrobky, cukr (včetně skrytého cukru), kofein, nezdravé tuky, trans tuky a obecně zpracované potraviny.

Zhoršení úzkosti může být také ovlivněno zdravotním stavem nebo dlouhodobým vystavením prostředí, lidem a situacím, které způsobují stres, strach či pocit nebezpečí.

Co vyvolává úzkost?

Mezi spouštěče, které vyvolávají úzkost, mohou patřit například:

• Stres
• Konkrétní osoba
• Nějaký zvuk nebo hudba
• Čichový vjem – vůně nebo pach
• Nějaký předmět (věc)
• Nějaké slovo nebo slovní spojení (věta)
• Nějaké konkrétní místo (prostředí)
• Určitá událost (situace)
• Obraz nebo fotka – film (video)
• Vzpomínka
• Myšlenka nebo určitý pocit
• Sen (noční můra – flashback)

Možná si říkáš, že nechápeš, jak mohou tvé spouštěče souviset s úzkostí, kterou prožíváš, a nevidíš žádnou spojitost.

Je to proto, že vše se děje na podvědomé úrovni, kdy ti nějaký spouštěč podvědomě připomene situaci, nezpracované trauma nebo tvůj strach, který je zdrojem tvé úzkosti, a proto se tělo přepne do stresové reakce – boj nebo útěk.

Jak se projevuje záchvat úzkosti?

Mezi typické příznaky záchvatu úzkosti patří zrychlený puls a bušení srdce, problémy s dýcháním, pocení, třes, sucho v ústech.

Člověk v tomto stavu může cítit také nevolnost, mít pocit, že nemůže dýchat, nebo cítit bolest v hrudníku.

Častý je také strach ze ztráty kontroly nebo vědomí, panika a rovněž strach ze smrti.

Jak se projevuje úzkostná porucha?

Každá úzkostná porucha má své specifické příznaky a projevuje se zcela jiným způsobem.

Také je to závislé na mnoha faktorech, protože každý člověk je zcela odlišný, a proto i příznaky a samotné projevy úzkostných poruch budou jiné.

Mezi další projevy úzkostných poruch, kromě těch běžných a obecných patří závratě, nestabilita, svalové napětí, výpadky senzorických funkcí, pocity knedlíku v krku, návaly horka, pocení, úzkost, strach, obavy, deprese, fobie, obsese a vtíravé myšlenky, nesoustředěnost, podrážděnost, amnézie, poruchy spánku, únava a depersonalizace.

Úzkostné poruchy se často projevují i somatickými příznaky, jako jsou bolesti na hrudi, respirační problémy, dušnost, trávicí problémy, nechutenství, zvracení, průjmy, závratě a další.