Příznaky úzkosti: jak je poznat a kdy vyhledat pomoc

Cítíš tlak na hrudi, buší ti srdce, dech se ti zkracuje a v hlavě běží katastrofické scénáře, i když se zdánlivě nic neděje?  To jsou příznaky úzkosti, tedy přirozené reakce těla, která tě má chránit před hrozbou.

Problém začíná ve chvíli, kdy se spouští bezdůvodně a začne zasahovat do tvého života.

V tomhle článku najdeš přehled všech příznaků úzkosti. Fyzických, emočních i sociálních, abys dokázal pochopit, co se s tebou děje a udělat první krok k řešení.

Fyzické příznaky úzkosti

Úzkost vzniká v mozku a nervový systém ji okamžitě přenáší do těla, kde ji pocítíš jako první. Projevy bývají intenzivní a mohou tě zaskočit tak, že máš pocit, že ztrácíš kontrolu.

Nejčastější fyzické příznaky úzkosti:

• Bušení srdce, zrychlený puls, tlak na hrudi

• Mělké a rychlé dýchání, dušnost, pocit sevření

• Závratě, slabost, pocit na omdlení

• Svalové napětí, ztuhlost a napjatost svalů a končetin

• Bolesti hlavy, brnění, třes a pocení

• Žaludeční potíže, nevolnost, průjem, reflux

• Návaly horka nebo chladu, zimnice, sucho v ústech

• Problémy se spánkem a únava

Tyto příznaky vznikají proto, že nervový systém se přepíná do režimu přežití (boj nebo útěk) a přesměrovává energii do svalů a bdělosti, aby měl organismus dost sil na překonání hrozby, zvládnutí výzvy nebo rychlé dosažení bezpečí.

Tím se zároveň zpomalí trávení, imunita či regenerace. Pokud úzkost trvá dlouhodobě, mohou se přidat i chronické potíže jako bolesti břicha, syndrom dráždivého tračníku nebo nespavost.

Když příznaky přerostou v záchvat úzkosti

Někdy mohou být fyzické projevy úzkosti tak silné, že přerostou až v záchvat úzkosti. Typické je rychlé bušení srdce, tlak na hrudi, pocit dušení a strach ze ztráty kontroly nebo smrti. Pokud tě zajímá, jak poznat záchvat úzkosti a co ho nejčastěji spouští, podívej se na článek záchvat úzkosti, kde najdeš podrobný popis i řešení.

Emoční a psychické příznaky úzkosti

Úzkost neovlivňuje jen tělo, ale i mysl. Myšlenky se rozjedou jako nekonečný kolotoč, naskakují ti ty nejhorší scénáře a máš pocit, že mozek jede sám bez možnosti zastavení. V tu chvíli ztrácíš kontrolu a máš pocit, že se nemůžeš z myšlenkového kruhu dostat ven.

Mezi nejčastější emoční a psychické příznaky úzkosti patří:

• Nepřiměřený strach a obavy

• Pocit napětí, nervozity, napjatosti nebo vnitřního neklidu

• Problémy se soustředěním a pozornosti a mozková mlha

• Neschopnost uklidnit se, pocit přehlcení

• Katastrofické scénáře a negativní vtíravé myšlenky

• Podrážděnost, impulzivita a přecitlivělost

• Intenzivní pocit hrůzy a ohrožení

• Strach z omdlení, ze ztráty kontroly nebo ze smrti

• Nutkání vyhýbat se situacím, které úzkost spouští

Tyto příznaky vznikají proto, že mozek se tě v režimu přežití snaží ochránit. Neustále vyhledává hrozby, i když žádné nejsou. Raději spustí poplach desetkrát zbytečně, aby tě včas varoval a připravil na reakci, než aby jednou něco přehlédl. Jenže tím potlačí racionální část mozku a převládnou instinktivní reakce. Rozjedou se katastrofické scénáře, které působí naprosto reálně.

Pokud chceš pochopit, proč se tyto myšlenky objevují a jaký mají význam, podívej se na článek úzkost v hlavě, kde vysvětluji, jak a proč úzkost vzniká v těle a co se při ní děje v nervovém systému.

Sociální a behaviorální příznaky úzkosti

Jedním z méně viditelných projevů úzkosti jsou i změny v chování. Začneš se vyhýbat lidem, místům a situacím, které ti spouští nepříjemné pocity. Omezíš aktivity, které ti dřív připadaly samozřejmé a postupně se stahuješ do menšího prostoru, kde se cítíš bezpečně.

Mezi typické projevy úzkosti v chování patří: 

• Omezení sociálních aktivit a izolace

• Vyhýbání se společenským situacím, novým zkušenostem nebo tomu, co úzkost vyvolává

• Prokrastinace a odkládání náročných úkolů

• Potřeba zůstat v komfortní zóně i za cenu ztráty příležitostí

Jak se projevuje úzkost ve vztazích a každodenním životě:

• Přehnaná potřeba kontroly a ujišťování

• Závislost na bezpečných osobách nebo místech

• Používání alkoholu, jídla či technologií jako úniku od nepříjemných pocitů

Takové chování krátkodobě přináší úlevu, ale dlouhodobě úzkost posiluje. Čím víc se vyhýbáš, tím víc roste strach a tím těžší je kruh prolomit. Navíc tím oslabuješ kapacitu nervového systému, svou mentální odolnost i schopnost zvládat náročné situace. Mozek i tělo se totiž nenaučí, že je možné je překonat, a místo posílení se stávají ještě citlivějšími na stres a další spouštěče úzkosti.

Rychlý přehled příznaků úzkosti podle kategorií

Nejčastější příznaky úzkosti se dají rozdělit do čtyř oblastí: fyzické, psychické, kognitivní a behaviorální. Tabulka níže shrnuje, jak se tyto projevy nejčastěji kombinují.

Jak poznat úzkost, když se projevuje podobně jako stres?

Úzkost poznáš podle toho, že přetrvává i ve chvílích, kdy stresová situace už dávno skončila. Zatímco stres se váže na konkrétní událost a po jejím skončení odezní, úzkost se objevuje opakovaně i bez zjevné příčiny a zůstává přítomná i v běžných situacích.

Mívá také silnější fyzické projevy, jako bušení srdce, napětí, dušnost, závratě nebo nevolnost, a zároveň zasahuje i do myšlení, spánku a mezilidských vztahů. Na rozdíl od stresu bývá spojená s přetrvávajícím pocitem ohrožení, vnitřního neklidu a obav, které se těžko ovládají.

Stejně jako se úzkost může plést se stresem, její fyzické projevy se mohou zaměňovat i za jiné zdravotní potíže.

Jak se symptomy úzkosti liší od jiných stavů

Rozdíl je v tom, že u úzkosti jsou tyto příznaky spouštěny reakcí nervového systému, nikoli fyzickým poškozením orgánu. To neznamená, že bys měl příznaky ignorovat. Vždy je dobré zdravotní vyšetření, aby se vyloučily jiné příčiny.

Fyzické projevy úzkosti se snadno pletou s vážnými nemocemi. Není divu, protože bušení srdce, tlak na hrudi nebo dušnost mohou připomínat srdeční problémy. Závratě a brnění zase vypadají jako neurologické potíže a trávicí problémy vedou k podezření na syndrom dráždivého tračníku nebo jiné onemocnění.

Pokud jsou lékařské testy v pořádku a potíže se objevují hlavně ve stresu nebo bez jasné příčiny, může jít o úzkost spíše než o fyzické onemocnění.

Kdy jsou projevy úzkosti ještě normální a kdy už je čas vyhledat pomoc

Úzkost patří k životu. Každý někdy cítí napětí, nervozitu, obavy nebo strach. Krátkodobě nás dokonce může motivovat k lepším výkonům, třeba před zkouškou nebo důležitým pohovorem.

Problém ale nastává, když se projevy úzkosti stávají příliš silnými, vracejí se pravidelně nebo ti začnou zasahovat do každodenního života. V tu chvíli už nejde jen o běžný stres, ale o stav, který může přerůst v úzkostnou poruchu a vyžaduje řešení nebo odbornou pomoc.

Úzkost začíná být vážná, pokud:

• Trvá nepřiměřeně dlouho nebo se pravidelně vrací.

• Je mnohem silnější, než by odpovídalo reálné situaci.

• Nutí tě vyhýbat se místům, situacím nebo lidem.

• Zasahuje do práce, školy, vztahů nebo rodiny.

• Přidávají se panické ataky nebo deprese.

Pokud v těchto projevech poznáváš sám sebe, může jít o úzkostnou poruchu. Diagnostiku by ale měl vždy provést odborník, psycholog nebo psychiatr, který ti pomůže rozlišit, o jaký typ jde a jaký postup léčby nebo podpory je pro tebe nejvhodnější.

Více najdeš v článku úzkostné poruchy, kde rozebírám jednotlivé typy a rozdíly mezi nimi.

Co dělat, když se v příznacích úzkosti poznáváš

Teď už víš, jaké příznaky úzkost má a jak se projevuje. Pokud tě zajímá další krok, podívej se sem:

• Příčiny úzkosti, kde vysvětlují, jak úzkost vzniká, proč se spouští a co ji udržuje.

• Jak se zbavit úzkosti, kde najdeš konkrétní postupy a strategie krok za krokem, jak úzkost zvládat a překonat.

• Pokud potřebuješ podporu, můžeš využít individuální konzultaci nebo náš online program. Získáš jasné vedení, konkrétní nástroje, dovednosti a strategie, jak pracovat s tělem i myslí, a krok za krokem se naučíš úzkost překonávat.

Často kladené otázky o příznacích úzkosti

Jak poznám, že mám úzkost a nejde jen o stres nebo nervozitu?

Úzkost se projevuje silnějším a déle trvajícím napětím než běžný stres. Typické je, že pocity obav, podráždění nebo vnitřního neklidu se objevují i bez zjevné příčiny a ovlivňují běžné fungování jako spánek, koncentraci nebo chuť k jídlu. Pokud napětí přetrvává déle než dva týdny, může jít o příznak úzkostné poruchy.

Jaké jsou nejčastější fyzické příznaky úzkosti?

Nejčastější fyzické příznaky úzkosti zahrnují bušení srdce, tlak na hrudi, třes, závratě, napětí svalů, pocení, sucho v ústech nebo nevolnost. Tyto projevy jsou důsledkem stresové reakce těla, které reaguje stejně, jako by šlo o reálné ohrožení.

Může úzkost způsobit bušení srdce, dušnost nebo jiné tělesné potíže?

Ano. Úzkost může vyvolat bušení srdce, zrychlený tep, dušnost či pocit nedostatku vzduchu, protože tělo reaguje podobně jako při fyzickém ohrožení. Tyto příznaky jsou nepříjemné, ale samy o sobě nejsou nebezpečné a po odeznění úzkosti většinou samy ustoupí.

Jak dlouho mohou příznaky úzkosti trvat a proč se objevují opakovaně?

Příznaky úzkosti mohou trvat od několika minut (například při záchvatu paniky) až po měsíce, podle intenzity a délky stresu. Nejčastěji se vracejí v obdobích přetížení, dlouhodobého napětí, nedostatku spánku nebo po silně stresujících událostech, kdy je organismus vyčerpaný a reaguje citlivěji než obvykle.