Příznaky deprese a varovné signály: Jak je poznat?

V tomto článku si rozebereme příznaky deprese a vysvětlíme si rozdíl mezi depresi, depkou a emoční otupělosti.

Existují fyzické příznaky deprese a také psychické (emoční) příznaky deprese, které si detailně rozebereme v tomto článku.

Podíváme se také na to, jak se v posledních letech mění pohled na depresi a její léčbu.

Také se podíváme a odpovíme si na nejčastější otázky, které se týkají samotných depresí a jejich projevů.

Budu s tebou sdílet poznatky ze své zkušenosti, jelikož jsem před více než 10 lety sám prošel depresí a dokonce se i pokusil o sebevraždu.

Podělím se s tebou i o zkušenosti ze své celostní praxe v oblasti duševního zdraví a léčby duševních poruch, které pomáhají mnoha mým klientům a rozhodně pomohou i tobě. Proto nezapomeň číst až do konce.

Příznaky deprese

Občasné prožívání depky je běžnou součástí života. Víš, kolikrát jsem zažil depku a občas ji zažívám i dnes. Někdy mám den, dva nebo tři dny takovou depku, že se mi nic nechce, nemám na nic a nikoho náladu, nic mě nebaví a cítím se ztracený, unavený a…

Občas je potřeba přijmout a dovolit si cítit se špatně.

Nemůže být každý den růžový, plný duhy a slunce. Občas přijdou mraky, bouřky a déšť. Všechno to má svůj účel.

Když to přijde, přijmu tento stav se všemi negativními aspekty a jdu do sebe, kde si tyto pocity prožiju, pochopím a případně s nimi pracuji.

Rozhodně od nich neutíkám, neignoruji je, nepotlačuji a nesnažím se být pozitivní, protože tím dochází k potlačení těchto pocitů a emocí, což v dlouhodobém horizontu způsobí mnohem horší a závažnější problémy.

Depka je často používaný hovorový výraz pro krátkodobý pocit smutku nebo melancholie a liší se od klinické deprese. Charakterizuje ji přechodný stav, kdy se cítíš smutný, unavený, nebo bez energie, ale tyto pocity obvykle nejsou tak intenzivní nebo dlouhotrvající jako u klinické deprese.

Emoční otupělost je stav, který připomíná depresi, ale není to deprese. Bohužel je emoční otupělost často mylně diagnostikována jako deprese a to způsobuje komplikace v léčbě tohoto stavu.

Oba tyto stavy umíme řešit a máme vhodné a jednoduché nástroje a strategie pro vyřešení obou těchto stavů.

Jak vypadá deprese?

Mohu ti to popsat velice přesně, protože jsem před více než 10 lety také depresí prošel a zašlo to tak daleko, že jsem se dokonce pokusil o sebevraždu.

Představ si, že jsi v hluboké depresi. Každý den se probouzíš s pocitem těžkosti, jako by na tvých ramenou ležel obrovský balvan. Je to pocit, který tě stahuje dolů, a ty se cítíš beznadějně uvězněný ve svém vlastním světě smutku a prázdnoty.

Ráno se zdá být nekonečně dlouhé a vstávání z postele se jeví jako největší výzva dne. Představa, že musíš čelit dalšímu dni, je téměř nesnesitelná. Cítíš se vyčerpaný, i když jsi právě vstal. Tvoje mysl je zamlžená a koncentrace na cokoliv se zdá být nemožná.

V práci nebo ve škole se cítíš odpojený od všeho kolem sebe. Interakce s ostatními se zdá být obrovským úsilím a často se cítíš, jako bys byl zcela sám, i když jsi obklopen lidmi, přáteli a rodinou. Smích a radost ostatních ti připadají vzdálené, jako bys je viděl a slyšel přes nějaké zamlžené tlumené sklo.

Vidíš je, slyšíš, ale nedokážeš se s nimi spojit. Nedokážeš se spojit s jejich pocity. Jsi odpojený od sebe, svého těla i svých pocitů a vše ti přijde takové nějaké cizí, vzdálené, divné, šedé, mlhavé a prázdné.

Sociální aktivity sportovní aktivity a koníčky, které tě dříve bavily, teď přestávají mít smysl. Přátelé a rodina se snaží pomoci, ale jejich slova útěchy a povzbuzení se zdají být jen prázdným šumem. Cítíš se nepochopený a izolovaný ve svém vlastním světě bolesti.

Večery jsou nejhorší. Ležíš v posteli, unavený, ale neschopný usnout. Myšlenky se ti točí v hlavě a ty se nemůžeš zbavit pocitu beznaděje a zmaru. Přemýšlíš o svém životě a cítíš, že jsi ztratil směr a smysl. Někdy přicházejí dokonce i myšlenky na to, že nic nemá už smysl, ani tvůj život a objevují se myšlenky na sebevraždu.

Takto neprobíhá jeden den, ani to není tak, že bys se tak cítil jen sem tam. Ale takto se cítíš pořád. Každý den je takový. Den co den pořád to stejné. Zevnitř tě to rozkládá a ty nedokážeš s tím nic udělat…

Existuješ, ale nežiješ. Neexistuje žádné množství kofeinu, které by ti mohlo dodat energii, a žádné množství spánku, které by tě mohlo osvěžit. Zdřímneš si, abys se pokusil získat energii a dosáhnout nějaké úlevy, ale probudíš se a cítíš se vyčerpanější, než když jsi si lehl.

Oblečení se hromadí na podlaze, nádobí ve dřezu, bojuješ se sprchováním a oblékáním. Nemůžeš nic a ničeho dosáhnout. Všechno se zda být náročné a nemožné.

Máš pocit, že se topíš v nekonečném moři. Tvá hlava je těsně nad vodou. Máš dostatek energie, abys se udržel nad vodou, ale boj udržet hlavu vzhůru je vyčerpávající. Každou sekundu každého dne strávíš přežíváním – neutopením se a ani smrtí. Balancuješ někde na pomezí.

Dny se mění v noci, noci v týdny, týdny v měsíce a měsíce v roky – čas už neexistuje. Já tomu tehdy říkal mentální vyčerpání.

Někdy při boji přemýšlím:

„Můžu pokračovat? Jsem tak unavený. Chci jen úlevu.“

 

„I když se vrátím na břeh, jak dlouho to bude trvat, než se sem vrátím a budu znovu bojovat o život?“

 

„Mám to prostě vzdát? Spadnout dolů by bylo tak snadné a už bych se nikdy nemusel cítit takhle.“

Ale přeci jen existuje cesta.

Sám jsem si tím prošel a mnoho mých klientů také, ale přesto existuje cesta, jak to překonat.

V těchto chvílích se může zdát, že depresi nelze překonat. Ale je důležité si pamatovat, že to není konec cesty. S pomocí celostního přístupu, ideálně podpory blízkých a někdy v nejhorších případech i dočasně za pomocí léků, se dá najít cesta ven. Deprese je jako tunel – temný a zdánlivě nekonečný, ale s celostní přístupem, správným vedením, pomocí a podporou je možné dosáhnout světla na jeho konci.

Nejčastější projevy deprese

Deprese má své fyzické příznaky, ale také psychické (emoční) příznaky, které jsou navzájem provázané.

Pojďme se podívat na nejčastější projevy deprese, které tento stav charakterizují.

Nejčastější psychické a emoční příznaky deprese:

• Trvalý pocit smutku, prázdnoty nebo beznaděje.
• Výbuchy vzteku, podrážděnost nebo frustrace i kvůli maličkostem.
• Ztráta zájmu o běžné aktivity nebo koníčky, které tě dříve bavily a naplňovaly. Také ztráta potěšení z věcí, které dříve přinášely radost, je také typická pro depresi.
• Ztráta zájmu o sex, sexuální aktivity a intimitu.
• Silné pocity bezcennosti nebo neúměrné viny, ale také fixace na minulá selhání nebo sebeobviňování.
• Problémy se soustředěním, rozhodováním nebo myšlením a zapamatováním si věcí.
• Myšlenky na smrt nebo sebevraždu a často i opakovaně. Dokonce i pokusy o sebevraždu.

Nejčastější fyzické příznaky deprese:

• Změny v chuti k jídlu a tělesné hmotnosti. Jíst příliš mnoho nebo příliš málo, což může mít za následek přibírání nebo hubnutí.
• Poruchy spánku. Insomnie (nespavost) nebo hypersomnie (přílišná spavost).
• Únava nebo ztráta energie. Pocit neustálé únavy nebo nedostatku energie.
• Změny v pohybu a řeči. Neobvykle pomalé pohyby nebo naopak neklidné pohyby a také zpomalení řeči.
• Fyzické bolesti. Bolesti hlavy, svalů, křeče nebo trávicí problémy, které nejsou vysvětleny jiným zdravotním stavem.
• Sexuální problémy. Ztráta sexuálního zájmu nebo sexuální dysfunkce.

To byly nejčastější projevy deprese, které zahrnují jak psychické, tak fyzické příznaky. Chci ti připomenout jednu věc, že každý člověk může deprese prožívat odlišně a intenzita těchto příznaků se může lišit.

Nejčastější otázky pro projevy a příznaky deprese

Pojďme se podívat a odpovědět si na další nejčastější otázky, které se týkají deprese a příznaků deprese, které ti pomohou lépe pochopit tento problém a nasměrovat tě na správnou cestu.

Jak se cítí člověk v depresi?

Člověk v depresi se často cítí smutný, vyčerpaný a beznadějný. Ztrácí zájem o věci, které ho dříve bavily, a má pocit izolace a osamělosti. Jeho myšlení může být pesimistické a může se potýkat s problémy se spánkem, chutí k jídlu a koncentrací.

Fyzicky se cítí unavený a bez energie a může mít potíže s vykonáváním běžných denních činností.

Jak rozeznat úzkost od deprese?

Úzkost se obvykle projevuje nadměrnými obavami, strachem, stresem a nervozitou, zatímco deprese je charakterizována hlubokým smutkem, ztrátou zájmu a pocitem beznaděje.

U úzkosti jsou časté fyzické symptomy jako napětí, nesoustředěnost a neklid, zatímco u deprese se objevují únavnost, nízká energie a změny v chuti k jídlu nebo spánku.

Jak dlouho může trvat deprese?

Délka trvání deprese se liší od člověka k člověku. Může trvat několik týdnů, měsíců a v některých případech i let. Průměrná délka epizody může být okolo šesti měsíců až jednoho roku.

Vše závisí na přístupu, práci na sobě, úsilí, životním stylu a na tom, zda se deprese řeší komplexně pomocí celostního přístupu.

Jak dopadne neléčená deprese?

Vědci zjistili, že neléčené chronické depresivní stavy mohou vést k zánětlivým procesům v mozku. Důkazy poukazují na trvalé biologické změny u lidí, kteří trpí depresí několik let.

Deprese může být spojena i s fyzickými potížemi, například s problémy s trávením nebo se zvýšeným rizikem některých dalších onemocnění. Proto je důležité řešit ji co nejdříve, ideálně kombinací odborné péče, práce s nervovým systémem a tělem a také změn životního stylu. Léky mohou u řady lidí zmírnit příznaky a podpořit stabilizaci, obvykle však tvoří jen jednu část širšího léčebného přístupu.

Kdy je deprese nejhorší?

Deprese může být nejhorší v ranních hodinách po probuzení. Může být velmi obtížné vstát z postele a začít den, což je často spojeno s pocitem beznaděje nebo nedostatkem motivace, pocitem extrémní únavy a vyčerpání, i když jsi spal dostatečně dlouho.

Co zhoršuje deprese?

Depresi mohou zhoršovat různé faktory, mezi které patří: stres a úzkost, izolace a osamělost, nedostatek spánku nebo špatná kvalita spánku, nedostatek fyzické aktivity, nezdravá strava, užívání alkoholu a drog, nevyřešené konflikty nebo trauma, nedostatek slunečního světla, chronické zdravotní problémy a negativní myšlenkové vzorce.

Jak začíná deprese?

Deprese začíná různě u různých lidí a může být vyvolána mnoha faktory. Některé běžné spouštěče a příznaky jsou změny nálady, ztráta zájmu, změny v chování, změny ve spánku, změny v chuti k jídlu a váze, únava a nedostatek energie, problémy s koncentrací a silné pocity bezcennosti nebo viny.

Kdy se stává deprese duševní poruchou a problémem duševního zdraví?

Je naprosto běžné pociťovat depky, smutek, ztrátu energie, chuti do života a motivace v určitém období života svého života. Snad každý si někdy zažil ve svém životě depky, včetně mě. Je to naprosto přirozené a běžné.

Problém nastává tehdy, když jsou tvé deprese extrémní, trvají delší dobu, zasahují do tvého života a brání ti v běžném fungování – práce, škola, rodina, vztahy, koníčky a další…

V tomto případě už jde o duševní poruchu a problém duševního zdraví, který je potřeba řešit a to ideálně celostním přístupem.

Pokud tvá deprese narušuje různé oblasti tvého života a celkově zhoršuje jeho kvalitu, neváhej využít našeho celostního online programu harmonie života, který už pomohl za celou dobu stovkám až tisícům klientů, kteří se uzdravili z deprese, úzkostných poruch a dalších potenciálně duševních poruch.

Přidej se i ty k nim a začni život šťastný a naplněný život, protože tvá rodina a svět potřebuje dary, které máš jenom ty.

Kdy nastává problém duševního zdraví?

Deprese je stav, který má mnoho podob a projevů. Někdy se zdá, že jde jen o obyčejný smutek nebo dočasnou náladovost, ale kdy se stává deprese skutečným problémem duševního zdraví?

Tato sekce článku se zaměřuje na rozpoznání momentu, kdy depresivní pocity překračují hranice běžného prožívání a stávají se vážným zdravotním problémem.

Kdy se stává deprese problémem duševního zdraví? Pokud prožíváš některé z těchto příznaků delší dobu:

• Tvé pocity deprese jsou velmi silné nebo přetrvávají dlouhou dobu.
• Vyhýbáš se různým situacím a sociálním interakcím.
• Tvé myšlenky a starosti jsou velmi intenzivní a vedou k uvažování o sebevraždě nebo hůře k pokusu o ni.
• Cítíš se depresivně a máš problémy s užíváním alkoholu nebo drog.
• Je pro tebe těžké žít každodenní život (práce, škola, rodina a další…) a dělat věci, které tě bavily.
• Depresivní nálada po většinu dne – smutek, prázdnota a frustrace.
• Téměř každý den se cítíš unavený nebo máš nedostatek energie.
• Téměř každý den se cítíš bezcenně nebo provinile.
• Těžko se soustředíš, pomaleji a špatně se rozhoduješ.
• Nemůžeš spát nebo spíš až příliš často. Obecně máš problémy se spánkem.
• Prakticky každý den nemáš o žádné aktivity téměř žádný zájem ani jiné potěšení. Nedokážeš se radovat.
• Často přemýšlíš o smrti nebo sebevraždě.
• Cítíš se neklidně, zpomaleně nebo zmateně.
• Ztratil jsi nebo přibral na váze v důsledku poruchy příjmu potravy, nechutenství k jídlu nebo nadměrné touze po jídle.
• Cítíš se často podrážděně.
• Ztratil jsi potěšení a smysl v životě.
• Máš smutné, úzkostné nebo prázdné pocity.
• Nic ve tvém životě nedává smysl a ztratil jsi chuť žít.

Jak může dlouhodobá deprese ovlivnit tvůj život?

V tomto případě jde o velký problém, který by se rozhodně neměl ignorovat a brát na lehkou váhu.

Cílem lovce není kořist, ale lov – samotný proces je to, pro který lovec žije. Musíš najít smysl života – něco, co s tebou vnitřně pohne, něco, co tě bude táhnout každý den z postele, něco, co tě bude naplňovat, něco, co ti bude dávat smysl, něco, co tě úplně pohltí a budeš ochotný to dělat, i kdyby ti nikdo nevěřil, i kdyby se ti každý smál, i kdyby ti každý říkal, že nikdy nedokážeš, i kdyby ti každý říkal, že to, co chceš, ještě nikdo nedokázal!

Musíš v sobě probudit mentalitu lovce. Musíš začít vnímat svůj svět, svůj život jinak.

Změna perspektivy a vnímání

Perspektiva je kamera a vnímání je čočka. Většina lidí má fotoaparát na stativu s rozostřeným objektivem. Nehnou fotoaparátem ani se nepokusí objektiv zaostřit. To vede k neschopnosti vidět svět kolem sebe a svůj život jinak, než jaký je.

Nejsi spokojený s obrazem, který vidíš? Změň umístění kamery a zaostři čočku objektivu na něco jiného. Nejsi spokojený s životem, který žiješ? Ok. Změň svou perspektivu a vnímání, které tě pomůže přesměrovat na nové dráhy života, které kdo ví, možná povedou k tvému vytouženému cíli.

A pokud ne, získáš nové zkušenosti a někam tě to posune. Každopádně nemůžeš nic ztratit. Protože když už nezískáš úspěch, získáváš zkušenosti, které jsou pro tvůj další úspěch klíčové.

Tohle je doménou růstového myšlení.

Také může tvůj život vypadat tak, že budeš obviňovat své okolí, rodinu, přátele, partnera, systém, školství, šéfa a nevím koho ještě. Budeš hledat viníka, namísto toho, abys svou energii vkládal na hledání řešení. Tohle je mentalita oběti a doménou fixního myšlení.

Kterou osobou chceš být? Volba je na tobě.

Změna přístupu může otevřít nové možnosti a zlepšit kvalitu života.

Dlouhodobá úzkost může u člověka způsobit závažné problémy:

• Snížení sebevědomí
• Rozvoj dalších duševních a psychických poruch
• Riziko rozvoje a vzniku fyzických onemocnění
• Zhoršení sociálních dovedností
• Pocity izolace a samoty
• Neschopnost řešit problémy
• Zhoršení finanční situace
• Ztráta zaměstnání a zhoršená možnost najít nové zaměstnání
• Vysoké riziko vzniku závislosti (alkohol, drogy a další)
• Zhoršená paměť, koncentrace a soustředěnost
• Neschopnost vyrovnat se se stresem a zvládat stresové situace
• Zvýšené riziko rozpadu vztahu, neschopnost vytvořit nový vztah, další rodinné a vztahové problémy
• A mnoho dalšího…

Náš celostní online program Harmonie života ti pomůže k nasměrování na cestu z deprese a nastolení vnitřní i vnější harmonie a duševní pohody ve tvém životě. Předáme ti nástroje, jednoduchý systém a strategii, která ti pomůže najít cestu k plnohodnotnému životu, radosti a štěstí. Ukonči své trápení a staň se nejlepší verzí sebe sama.

Komplexní přístup a deprese

Abychom lépe porozuměli tomu, co dnes o depresi víme, je důležité podívat se také na výsledky vědeckých studií. Moderní výzkumy v posledních letech přinesly nové pohledy na účinnost léků i na samotné biologické mechanismy spojené s depresí.

Níže najdeš shrnutí několika klíčových studií, které pomáhají ukázat, proč se pohled odborné komunity postupně posouvá od jednoduchých vysvětlení k mnohem komplexnějším modelům.

Za vším je věda a průkazné studie

Odkazujeme na zdroje, které jsou ověřené a jsou součástí lékařské a vědecké komunity, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň přesnosti a spolehlivosti informací, které poskytujeme.

Studie STAR*D je největší a nejdůslednější studií antidepresiv, která kdy byla provedena a ukázala, že velká část pacientů nereaguje plně nebo jen částečně.

Podle zjištění ze studie Sequenced Treatment Alternatives to Relieve Depression (STAR*D) se 50 %–66 % pacientů s depresí plně nezotaví při užívání antidepresiv a u jedné třetiny pacientů dojde jen k ústupu symptomů deprese.

Dva ze tří pacientů s depresí buď nereagují na SSRI, nebo dostávají pouze částečnou úlevu na SSRI a dalších antidepresivech, podle zjištění STAR*D, největší klinické studie léků na depresi. Vše bylo financováno americkým Národním institutem duševního zdraví.

Nedávný systematický zastřešující přehled (Moncrieff a kol., Molecular Psychiatry, 2022) analyzoval 17 velkých studií (včetně metaanalýz, genetických studií a studií deplece tryptofanu) a nenašel žádné konzistentní důkazy o tom, že by deprese byla způsobena sníženou aktivitou nebo koncentrací serotoninu.

Autoři uzavírají, že hlavní oblasti výzkumu neposkytují důkazy podporující hypotézu, že deprese je způsobena sníženou hladinou serotoninu. Naopak některé výsledky naznačují, že dlouhodobé užívání antidepresiv může koncentraci serotoninu snižovat. To ukazuje, že jednoduché biochemické vysvětlení deprese je nedostatečné a že je třeba uvažovat o komplexnějších modelech, které zohledňují více biologických i psychologických faktorů.

Podle autorů přehledového článku (Cowen & Browning, 2015) nebyla serotoninová hypotéza deprese nikdy jasně prokázána. Autoři upozorňují, že jednoduché biochemické teorie, které přímo spojují nízké hladiny serotoninu s depresivní náladou, již nejsou udržitelné. V odborné debatě dokonce zaznělo, že tato hypotéza postupně dosáhla statusu „konspirační teorie“, jelikož sloužila spíše jako rámec pro rozvoj farmakologické léčby než jako skutečně prokázaná příčina deprese.

Závěry studie zároveň zdůrazňují, že serotonin sice může ovlivňovat emoční zpracování a tím i náladu, ale nejde o jediný ani postačující faktor. Moderní pohled se proto posouvá od jednoduché hypotézy k komplexnějším modelům, které zahrnují širší neuropsychologické a biologické souvislosti.

Výzkumy z roku 2014 ukazují, že i když existuje řada důkazů podporujících souvislost serotoninu s poruchami nálady, u úzkostných poruch jsou zobrazovací výsledky zatím neprůkazné. U schizofrenie nebyla v dostupných neurozobrazovacích studiích potvrzena jednoznačná souvislost se serotoninem.

Celostní přístup

Deprese výrazně ovlivňuje kvalitu tvého života. Zatímco přístup konvenční medicíny se zaměřuje na vyvážení neurotransmiterů v mozku, náš komplexní přístup se zaměřuje na nalezení hlavních příčin a dalších aspektů a dominových efektů, které s nimi souvisí. Jde o komplexní propojení všech částí.

V dnešním moderním světě mnoho lidí čelí problémům, jako jsou poruchy nálady, chronický stres a obecným úzkostným poruchám a depresím, když se pohybují dnešním světem.

Pokud pociťuješ zhoršení svého duševního zdraví a ve svém životě vidíš příznaky deprese, doporučujeme učit se o svém mozku, nervovém systému a duševním zdraví celostním způsobem.

Pokud hledáš podporu, můžeš využít náš celostní online program Harmonie života, nabízí praktické nástroje, rozvoj potřebných dovedností i užitečné strategie. Máš součásti zdarma i druhý online program Vědomě žít – vědomě tvořit. Oba online programy s celoživotním přístupem a celoživotními aktualizacemi, které tě povedou krok za krokem a můžeš k nim využít i mé konzultace.