Stres je všudypřítomný a většina lidí se ho chce zbavit. Hledají způsoby, jak se zbavit stresu, ale neuvědomují si, že tato snaha je kontraproduktivní.
Možná jsi už slyšel spoustu rad, jak se uklidnit, relaxovat a zklidnit mysl.
Moderní společnost ti prodává pohádku, že zbavit se stresu je klíč ke štěstí.
Ale to, co tě ve skutečnosti brzdí, je právě tvá snaha se ho zbavit.
Stres není nepřítel, kterého musíš porazit. Je to přirozená reakce těla, která tě chrání a dává ti energii k akci.
Snažit se ho zbavit znamená ho potlačit a ignorovat jeho skutečnou funkci. Tím jdeš sám proti sobě, své přirozenosti i své biologii.
Problém není samotný stres, problém je, jak k němu přistupuješ.
Lidé se výhradně zaměřují na rychlé řešení – meditace, dýchací techniky, mindfulness a metody zaměřené na přítomný okamžik nebo zklidňující cvičení – ale málokdo přemýšlí o tom, co stres opravdu znamená a proč je důležité ho přijmout, ne odstranit.
Tento článek ti ukáže, proč je cesta k efektivnímu zvládání stresu úplně jiná, než sis možná myslel.
Nepotřebuješ se stresu zbavit.
Musíš se naučit, jak s ním správně pracovat.
Jestli máš už dost prázdných rad o tom, jak se zbavit stresu a chceš skutečně pochopit, co se v tobě děje a jak se s tím naučit pracovat a žít, čti dál.
Nebude to o útěku, ale o návratu k tvé síle a přirozenosti.
Obsah článku:
- Proč se lidé chtějí zbavit stresu?
- Mýty o zbavování se stresu
- Co je stres? Psychologický vs. fyziologický pohled
- Je to o těle, ne o mysli (stres není v hlavě)
- Meditace, dýchání, mindfulness, relaxace a přítomný okamžik nefungují na stres
- Dysregulace nervového systému
- Trauma jako výsledek nedokončeného cyklu stresu a dysregulace nervového systému
- Nefunguje to na dysregulovaný nervový systém – chronický stres
- Jak se zbavit stresu dlouhodobě
Proč se lidé chtějí zbavit stresu?
Většina lidí vnímá stres jako něco negativního. Když se ocitnou pod tlakem, jejich prvním instinktem je se ho zbavit.
Chtějí se zbavit stresu, protože je to jednoduché řešení. Jenže když hledají rychlé řešení, jak se zbavit stresu a zaměřují se na okamžitou úlevu, způsobují si dlouhodobé problémy.
Kromě toho jdou proti své přirozenosti a nerespektují svou biologii.
Je snazší věřit tomu, že problémem je samotný stres, než se zamyslet nad tím, proč ho cítíme a co nám chce ukázat.
Moderní společnost démonizovala stres a říká nám, že stres je nepřítel – neviditelný zabiják, který ničí naše zdraví, duševní pohodu, štěstí a spokojenost.
Takže se zaměříme na to, jak ho eliminovat: meditace, relaxace, mindfulness, dovolené, cokoliv, co nám dá pocit úlevy.
Ale co když ti řeknu, že stres není ten problém?
Problémem je naše reakce na něj.
Lidé se chtějí zbavit stresu, protože se ho bojí. Bojí se toho nepříjemného pocitu v těle, toho tlaku a neklidu.
Myslí si, že pokud stres zmizí, všechno bude v pořádku. Ale stres není něco, co můžeš jednoduše odstranit.
Zbavovat se stresu znamená jít proti sobě, proti své biologii a přirozenosti.
Potlačuješ tím stresovou energii v těle a také emoce, které jsou s ní spojené.
Tím bráníš svému tělu dokončit přirozený cyklus stresové reakce, což v dlouhodobém horizontu způsobuje fyzické a emocionální problémy.
Stres je varovný signál, že něco v tvém životě vyžaduje pozornost a změnu.
Zbavit se stresu je jako snažit se utéct před vlastním stínem.
Nefunguje to.
Tento článek ti ale nabídne jiný pohled, protože snaha zbavit se stresu není dlouhodobé řešení.
To, co tě nejvíce omezuje v růstu, je právě zaměřování se na rychlé a krátkodobé řešení, protože tě odvádí od skutečných příčin stresu a brání ti v tom, abys pochopil, co ve tvém životě potřebuje dlouhodobou změnu.
Mýty o zbavování se stresu
Stres se stal jedním z nejvíce démonizovaných pojmů v moderní společnosti.
Když se řekne „stres“, většina lidí si vybaví něco negativního, co musí být okamžitě odstraněno.
Ale tento mindset tě drží v kruhu nikdy nekončících bojů.
Obrovský průmysl se točí kolem technik a produktů, které ti mají pomoci zbavit se stresu.
Kurzy mindfulness, dýchací techniky, suplementy, aplikace na meditaci – všechny slibují, že tě zbaví stresu nejlépe jednou provždy.
Ale co když ti řeknu, že snaha zbavit se stresu je nejen marná, ale i kontraproduktivní?
Stres není tvůj nepřítel.
Zbavit se ho znamená potlačit přirozenou biologickou reakci, která je navržena pro tvoje přežití a růst.
Stres zmizí, když se budu vyhýbat stresovým situacím
Bohužel je to přesně naopak.
Únik ze stresových situací neřeší hlubší příčiny stresu a rozhodně nezaručuje, že se stres nevrátí.
Vyhýbání se stresorům sice krátkodobě snižuje nepohodlí, ale postupně vytváří vyhýbavé chování, které jen posiluje stres, úzkost a nejistotu.
Čím více se vyhýbáš stresovým situacím, tím více posiluješ tento vzorec chování, až se stane zcela přirozeným a začneš se automaticky vyhýbat jakékoli výzvě nebo nepříjemnosti.
To způsobuje ještě větší stres a hlavně omezení tvého života.
Moderní společnost vs. přirozený stres
Moderní společnost tě neustále bombarduje informacemi o tom, jak je stres špatný.
Reklamy, články, sociální sítě – všude vidíš, že se stresu musíš zbavit.
Ale proč?
Je to snadné – je to obrovský byznys. Kdyby ti někdo řekl, že stres je normální, zdravý a může tě posílit, neměl by z toho žádný profit.
Ve skutečnosti ale lidé po staletí žili se stresem a díky němu přežívali.
Naši předkové neměli komfort moderního světa, ale měli stres.
A ten je udržoval naživu.
Moderní přístup ke stresu, který ho prezentuje jako něco, co je třeba eliminovat, tě odpojuje od tvé přirozenosti.
Zbavit se stresu je iluze
Jedním z největších mýtů je představa, že se můžeš kompletně zbavit stresu.
Jak by to vůbec vypadalo?
Měl bys absolutně poklidný, nerušený život, kde bys nemusel čelit žádným výzvám ani problémům?
To není reálné, ale pokud by to reálné bylo, znamenalo by to, že přestáváš růst.
Život bez stresu by byl jako tělo bez svalů. Slabé, neodolné, snadno zranitelné.
Potlačování, zmírňování a zbavování se stresu jako cesta ke stagnaci
Potlačení, zmírnění nebo zbavení se stresu vede k potlačení stresové energie, kterou tělo vytváří, aby překonalo výzvy nebo se dostalo do bezpečí.
Tato energie se hromadí a postupem času se může začít projevovat jako podrážděnost, úzkost, frustrace, deprese nebo dokonce nemoc.
Místo toho, abys stres přijal a využil ho k růstu, se ho snažíš eliminovat – což tě ve skutečnosti drží zpátky.
Není to o tom zbavit se stresu, ale naučit se s ním pracovat a využít ho ve svůj prospěch.
Stres jako nástroj růstu
Představ si stres jako cvičení pro tvou mysl a tělo.
Když cvičíš, nezbavuješ se bolesti svalů, ale přijímáš ji jako nezbytnou součást růstu.
Stejně tak je to i se stresem – není to něco, čeho by ses měl zbavovat, ale nástroj, kterým se stáváš silnějším a odolnějším.
Potlačením stresu potlačuješ i svou schopnost růst.
Stres je součástí procesu adaptace.
Každá nová výzva, každá těžká situace vytváří v těle a mysli určitý druh stresu.
Tělo i mysl na to reagují tím, že se přizpůsobují.
A čím více stresových situací zvládneš, tím silnější a odolnější se stáváš.
Bez stresu by ses nikdy nemohl stát lepší verzí sebe sama.
Stres tě tlačí na hranice tvých možností – a právě tam se děje skutečný růst.
- Stres není nepřítel, ale přirozená součást růstu.
- Moderní společnost tě tlačí k tomu, abys se stresu zbavil, protože je to byznys.
- Zbavit se stresu je nereálné a toto potlačování stresu vede k dalším problémům, na kterých tento byznys dále staví.
- Přijetím stresu můžeš růst a stát se silnějším a odolnějším.
Tento úvod otevírá dveře k pochopení, že stres není něco, co bys měl nenávidět nebo se ho zbavovat, ale naopak něco, co ti může sloužit, pokud se naučíš, jak s ním pracovat.
Co je stres? Psychologický vs. fyziologický pohled
Stres není jen něco, co se děje v tvé hlavě.
Není to „psychologický problém“ nebo pouhý stav mysli.
Stres je fyziologická reakce těla.
Když čelíš výzvě, nebezpečí nebo jakékoli nepředvídatelné situaci, tělo spustí svou přirozenou obrannou reakci.
Tato reakce je naprogramována hluboko v naší biologii.
Tvoje tělo začne uvolňovat hormony, jako je adrenalin a kortizol, které tě připraví na boj nebo útěk.
Srdce bije rychleji, krevní tlak stoupá a krev se přesměrovává k hlavním svalům, abys mohl reagovat na danou situaci.
To není něco, co můžeš „vypnout“ jen tím, že se rozhodneš zůstat v klidu.
Je to základní biologický mechanismus, který tě chrání.
A tady je ten problém: když se neustále snažíš stresu zbavit a tím ho potlačit, narušuješ přirozený cyklus těla.
Tělo potřebuje dokončit svou reakci, aby se vrátilo do rovnováhy.
Pokud tento proces zastavíš předčasně, zůstává v tobě nevyužitá stresová energie, která se začne hromadit v těle a způsobuje dlouhodobé problémy – nejen na úrovni nervového systému, ale rovněž v oblasti duševního zdraví, psychiky, hormonální rovnováhy a celkové vitality.
Když tuto energii potlačíš, nejenže narušuješ svou přirozenou fyziologickou reakci, ale také potlačuješ emoce spojené s danou situací. Potlačené emoce se hromadí, čímž vytvářejí vnitřní napětí, které později způsobuje úzkosti, vyčerpání, vyhoření, deprese nebo dokonce chronické fyzické problémy.
Stres tedy není jen nějaká „psychologická záležitost“.
Je to odpověď těla na svět kolem tebe.
A pokud se naučíš tuto reakci přijmout a s ní pracovat, namísto boje proti ní, objevíš v sobě sílu, kterou ti stresová energie může poskytnout.
Je to o těle, ne o mysli
Často slyšíme, že všechno je jen „v hlavě“, že stres je výsledkem našich myšlenek a emocí.
Ale nyní víme, že to není pravda.
Že stres začíná jinde – v těle.
Pojďme hlouběji, abychom pochopili, jak stres začíná v těle a proč je důležité zaměřit se na fyziologické reakce těla, nejen na mentální a emocionální stránky stresu.
Naše mysl totiž reaguje na to, co se děje v našem fyziologickém systému, ne naopak. Pochopení tohoto procesu mění náš pohled na to, jak se stresem pracujeme.
Mysl reaguje na stres proto, že stresová reakce začíná v těle.
Když naše tělo zaznamená ohrožení, celý proces začíná v amygdale, která je zodpovědná za identifikaci nebezpečí. Jakmile amygdala vyhodnotí situaci jako nebezpečnou, vyšle signál do hypotalamu, který aktivuje sympatický nervový systém.
To spustí celou kaskádu reakcí v těle.
Aktivují se nadledviny, které začnou uvolňovat stresové hormony, jako jsou adrenalin a kortizol. Stresové hormony připravují tělo na akci – skrze reakci „boj nebo útěk“ – zvyšují srdeční tep, krevní tlak a přesměrovávají krev do svalů, abys mohl rychle reagovat na danou situaci.
To vše následně ovlivňuje mysl, která se začne soustředit na potenciální nebezpečí nebo problém.
Tento proces tedy začíná v mozku, ale jeho účinky jsou cítit po celém těle.
Emoce a myšlenky jsou tedy přímou reakcí na to, co se děje v těle – vnímáme fyzické symptomy stresu, které spustí určité emocionální a myšlenkové vzorce
Nejde o opačný proces, protože tělo reaguje rychleji než mysl a většinou v situacích, kdy ani nemáme čas přemýšlet, co se děje.
Prací s myslí můžeš uklidnit své myšlenky a emoce, ale tím nezměníš, jak reaguje tělo.
Biologické procesy, které spouští stres, poběží dál a budou opakovaně vyvolávat další negativní emoce, pocity a myšlenky.
Jinak řečeno, řešíš jen symptomy, ne skutečnou příčinu.
Dostáváš se tak do začarovaného kruhu krysího závodu.
Řešení skutečných příčin stresu a traumat
Pokud chceš změnu, musíš jít hlouběji. Neřešit jen to, jak mysl reaguje, ale i to, co ji k těm reakcím vůbec vede. To je klíč k trvalému posunu.
Tělo i mysl mají tendenci opakovat traumatické situace skrze negativní myšlenky a emoce, aby se mohly uzdravit nebo lépe řečeno vše správně a koherentně zpracovat.
Toto opakování je pokusem těla o nalezení řešení nebo dokončení nevyřešené reakce na stres nebo trauma.
Stresová (traumatická) energie je nasměrována do emocí a myšlenek jako reakce na trauma, protože se tělo snaží zpracovat a uvolnit tuto energii skrze mysl, která vyvolává opakování traumatických situací prostřednictvím negativních myšlenek a emocí.
Někdy se dokonce stává, že tato energie je nasměrována do emocí a myšlenek, které nás nutí k akcím a chování, abychom simulovali traumatické situace a mohli je opětovně prožít a uvolnit tuto energii, aby konečně tělo mohlo vše koherentně zpracovat.
Proto nemá smysl řešit to pomocí klasické terapie, psychologie nebo práce s emocemi a myslí.
Tyto metody se zaměřují na myšlenky, vzorce chování a emoční reakce. To sice může být užitečné, ale jednoduše to nestačí, protože se soustředí jen na důsledek (mentální úroveň problému) a nikoliv na příčinu.
Více o tomto tématu si můžeš přečíst v našem článku, proč terapie selhává při řešení traumatu, kde tomu věnujeme hodně do hloubky. Neplatí to samozřejmě jen pro trauma, ale rovněž pro stres a další navazující problémy jako úzkosti, deprese a další.
Meditace, dýchání, mindfulness, relaxace a přítomný okamžik nefungují na stres
Meditace, dýchání, mindfulness, relaxace a zaměřování se na přítomný okamžik jsou považovány za univerzální lék na stres.
Ale co když ti řeknu, že nefungují?
Respektive fungují, ale jen jako rychlé řešení.
Tyhle techniky jsou skvělé pro krátkodobou úlevu, když se potřebuješ na chvíli zastavit a nadechnout.
Ale když se podíváš na skutečnou příčinu stresu, žádná z těchto technik neřeší, proč se stres vůbec objevil. Jsou to jako náplasti na rány, které jsou hluboko uvnitř těla.
Skutečný stres, ten, který tě dusí a drží v napětí, pramení z nedokončených cyklů stresu v těle.
Tvoje tělo je naprogramováno na to, aby reagovalo, dokončilo svou reakci a vrátilo se k rovnováze.
Jenže když se snažíš „zklidnit“ tělo (nervový systém) nebo „uklidnit mysl“ předtím, než tělo dokončí svůj přirozený proces, nedovolíš stresové energii opustit tvůj systém.
Uvězníš ji ve svém těle a ona tam zůstane potlačená.
To je důvod, proč se po meditaci cítíš klidně, ale ten stres, úzkost, negativní emoce a myšlenky se vracejí.
Problém není vyřešený, jen potlačený.
Čím déle to děláš, tím více nevyužité stresové energie zůstává uvězněné ve tvém těle a hromadí se tam.
Je to stejné jako tlakový hrnec. Když vaříš pod vysokým tlakem, uvnitř se hromadí obrovská energie. Pokud nepustíš páru ven, tlak stále roste.
Hrnec je navržen tak, aby vydržel určitý tlak, ale pokud tlak stále roste a ventily na uvolnění páry nefungují, může to skončit explozí.
Stejně funguje stres v těle.
Nakonec se tohle potlačování projeví – ať už ve formě vyhoření, chronické únavy, úzkostí, deprese nebo fyzických problémů, které nedokážeš vysvětlit.
Pokud se naučíš, jak správně přistupovat a pracovat se stresem, přestaneš bojovat s větrnými mlýny svých myšlenek a začneš opravdu cítit, že stresová energie ti může sloužit a ne tě dusit.
Dysregulace nervového systému
Stres je přirozený proces těla, který má svůj cyklus – začátek, průběh a konec.
Když se tělo ocitne ve stresové situaci, spustí svou obrannou reakci, která tě připraví na akci (boj nebo útěk).
Ale co se stane, když tento proces záměrně zastavíš dříve, než se dokončí?
V moderní době máme tendenci stres „zklidňovat“ – meditací, relaxací nebo jinými technikami, které sice krátkodobě přinášejí úlevu, ale ve skutečnosti brání tělu dokončit přirozený cyklus stresové reakce.
Tím, že se snažíme stres okamžitě zklidnit, místo abychom ho nechali projít celým procesem, narušujeme fungování našeho nervového systému.
Zklidňování stresu před dokončením jeho přirozeného cyklu vede k dysregulaci nervového systému.
Když stresová reakce nemá šanci dokončit svůj cyklus, stresová energie, která měla být spotřebována na akci, zůstává uvězněná v těle.
To vytváří chronickou aktivaci stresové odpovědi, která způsobuje chaos v nervovém systému.
Tento neustálý stav „připravenosti“ přetěžuje tvůj nervový systém a brání jeho schopnosti vrátit se do rovnováhy.
Nervový systém zůstává v pohotovosti, neustále hledá nové hrozby, a to i tam, kde nejsou.
Představ si, že nervový systém funguje jako přetížený počítač, který se nedokáže vrátit do normálního režimu, protože zůstává ve smyčce neustálého zpracovávání nevyřešených úkolů.
Je to jako držet nohu na plynu, i když se auto zastavilo – zvyšuješ otáčky, ale nikam nejedeš.
Takový stav neustálé aktivace vede k tomu, že se nervový systém vyčerpává a přestává správně fungovat.
Trauma jako výsledek nedokončeného cyklu stresu a dysregulace nervového systému
Takže nyní, když už víme, že stres není jen dočasný stav mysli nebo těla, ale že je to celý proces, který má svůj začátek, průběh a konec, je důležité pochopit, co se stane, když tento cyklus zůstane nedokončený.
Nedokončený stresový cyklus nezmizí, ale naopak tato stresová energie zůstává uvězněná v těle, kde se postupně proměňuje v něco mnohem závažnějšího – v trauma.
Trauma není jen zážitek nebo událost, která tě zasáhla, je to nedokončená reakce, která zůstává uvězněná v těle a neustále připomíná, že něco zůstalo nevyřešené nebo nezpracované.
Je to jakási vnitřní jizva, kterou tělo nese, protože stresová reakce neměla možnost proběhnout přirozeně od začátku do konce.
Nedokončený stresový cyklus vytváří a prohlubuje trauma.
Když tělo spustí stresovou reakci, připravuje se na boj nebo útěk.
Pokud ale tato reakce zůstane nedokončená, protože jsi ji potlačil, ignoroval, nebo se ji snažil rychle zklidnit, tělo se nikdy nedostane do fáze uvolnění.
Energie zůstává uvězněná a nervový systém zůstává v pohotovosti – dysregulovaný.
Časem se z této uvězněné energie stává chronické trauma, protože tělo i mysl stále věří, že nebezpečí přetrvává, a tak nedokáže zareagovat normálně na nové situace.
Místo toho, aby se tělo po stresové reakci uvolnilo, zůstává v napětí a mysl ho následuje.
To vytváří chronickou únavu, kdy tělo nemá možnost regenerovat a odpočívat.
Úzkost a stres se stává novým normálem (běžným stavem), protože tělo a mysl jsou neustále ve stavu pohotovosti, i když už není proč.
Trauma tak přetrvává, prohlubuje se a objevuje se v běžném životě jako nevysvětlitelné úzkosti, chronická únava, podrážděnost, deprese a další psychické problémy, neschopnost zvládat stresové situace, psychosomatické a jiné fyzické zdravotní problémy.
Konkrétní příklady projevů nedokončeného stresu (traumatu) v životě
Představ si, že jsi jako dítě zažil situaci, kdy ses cítil ohrožený, ale nemohl ses bránit ani utéct – například rodiče křičeli nebo tě někdo ztrapnil ve škole.
Tvoje tělo chtělo reagovat, ale ty jsi tuto reakci potlačil.
Ta energie zůstala uvnitř, nevyužitá.
Teď, jako dospělý, se můžeš cítit nesmírně nervózní nebo úzkostlivý v podobných situacích, i když už nejsou nebezpečné.
Je to tvé tělo, které stále nese starý otisk nezpracovaného stresu.
Dalším příkladem je člověk, který zažil autonehodu.
Pokud po nehodě nebylo dovoleno tělu dokončit reakci, tyto symptomy mohou přetrvávat ve formě přehnané ostražitosti při řízení nebo přetrvávajícího strachu, silné úzkosti nebo paniky z řízení auta nebo jen při spolujízdě autem.
Nefunguje to na dysregulovaný nervový systém – chronický stres
Jakékoliv snahy o práci se stresem a řešení jeho příčin nebudou účinné, pokud je tvůj nervový systém dysregulovaný a jsi pod vlivem nevyřešeného traumatu.
Stres se ukládá v těle a i když se zbavíš příčin svého stresu, tělo nedokáže dokončit své cykly.
Uložený stres a jeho energie změní fungování nervového systému a mozku, čímž způsobí, že zůstaneš ve stresu, i když se zbavíš příčin svého stresu nebo uvolníš či zmírníš stres pomocí meditace, dýchání, relaxace, všímavosti nebo jiných metod.
Když zažiješ trauma nebo dlouhodobý stres, tvůj mozek a nervový systém se fyzicky změní – a to způsobí, že i když se zbavíš stresových příčin, pořád zůstaneš v pohotovosti.
Proč? Protože trauma nebo chronický stres doslova změnil, jak tvůj mozek a tělo fungují. Změnila se struktura a funkce tvého mozku, což ovlivňuje způsob, jakým vnímá a zpracovává informace z okolí.
Amygdala, tvoje emocionální centrum, se stane přecitlivělou a vidí hrozby všude, i tam, kde nejsou.
Hippocampus, který zpracovává vzpomínky, ztratí schopnost rozlišovat mezi minulostí a přítomností, což způsobuje, že zůstáváš zaseklý v minulých stresových reakcích.
Prefrontální kůra, zodpovědná za racionální myšlení a regulaci emocí, nefunguje správně, což vede k přetrvávající úzkosti, impulzivnímu jednání a problémům s kontrolou emocí.
Tím se tělo zasekne v módu přežití, což narušuje schopnost se uvolnit, regenerovat a vrátit se do klidu. Tvé tělo a mozek jsou stále „nastavené“ na boj nebo útěk.
Nejde jen o to zbavit se stresu nebo přestat být ve stresu, jde o to, že mozek a nervový systém už zapomněl, jak se správně regulovat a zklidnit.
Už jednoduše neumí nebo nedokáže přepnout zpět do klidu, protože neustále očekává další hrozby a nebezpečí i tam, kde nejsou a další výzvy, na které bude muset reagovat.
Proto nestačí vyřešit příčiny stresu – musíš pracovat na tom, aby se tvůj nervový systém a mozek znovu naučily, jak se cítit bezpečně a uvolněně.
Doporučujeme ti přečíst si náš článek, jak trauma a chronický stres mění tvůj mozek i tělo a pochopíš, co se v tvém těle i mysli děje a proč se cítíš tak, jak se cítíš.
Studie a zdroje, které toto tvrzení potvrzují
Výzkumy ukazují, že stresové reakce mohou přetrvávat i po odstranění stresorů, protože tělo nemusí dokončit svůj stresový cyklus.
Studie zkoumající fyziologické reakce na stres zjistily, že opakované vystavení stresorům může vést k dysregulaci stresových systémů, jako je HPA osa a autonomní nervový systém.
To způsobuje, že se stresová odpověď nevypne správně a může přetrvávat a zhoršovat zdravotní stav, i když stresové situace pominou.
Výzkumy ukazují, že stresové reakce v těle mohou přetrvávat i po odstranění příčin stresu, protože tělo nedokončilo svůj stresový cyklus.
Například výzkum publikovaný v časopise Psychology Today zjistil, že chronický stres způsobuje strukturální změny v mozku, jako je zvýšená produkce myelinu v hippocampu, což vede k hyperkonektivitě a udržuje mozek ve stavu „bojuj nebo uteč.“
To přispívá k trvalému stresu i po odeznění původního stresoru, což ovlivňuje schopnost mozku správně reagovat na nové situace.
Kromě toho nová studie z roku 2024 publikovaná v časopise MDPI prokazuje, že chronický stres nejen že mění nervový systém, ale také má vliv na hormonální a imunitní reakce, které dlouhodobě narušují tělesnou homeostázu a to i po odeznění stresu.
Tato dysregulace se často projevuje v podobě zhoršených zdravotních výsledků, protože se stresové odpovědi neukončí správně, což udržuje tělo v neustálém stresovém stavu, i když už člověk není ve stresu a nakonec může onemocnět.
Další studie publikovaná v BMC Public Health zkoumá, jak dlouhodobý psychologický stres mění biomarkery a kvalitu života, což potvrzuje, že stresové reakce mohou přetrvávat, protože tělo se nedokáže správně vrátit do stavu klidu.
Výsledkem je chronická aktivace stresových systémů, která zvyšuje riziko různých zdravotních problémů, včetně deprese a srdečních onemocnění.
Jak se zbavit stresu dlouhodobě
Dlouhodobé zvládání stresu není o rychlých řešeních, ale o vytváření trvalých návyků, které podporují fyzickou i duševní pohodu.
Zaměř se na vytvoření stabilního prostředí, kde se budeš cítit vyrovnaně a na strategie, které ti pomohou efektivně reagovat na výzvy života.
Pojďme se podívat na 12 dlouhodobých a účinných kroků, jak se zbavit stresu, které ti pomohou lépe zvládat stres a hlavně mu předcházet.
1. Zaměření na spánek a regeneraci
Kvalitní spánek není jen čas, kdy zavřeš oči a vypneš svět.
Je to základní kámen, na kterém stojí tvoje schopnost zvládat stres, regenerovat tělo i mysl a fungovat v plné síle.
Nedostatek spánku zvyšuje hladinu stresových hormonů a snižuje tvoji odolnost vůči stresu.
Výzkumy potvrzují, že nedostatek spánku ovlivňuje produkci kortizolu, což je stresový hormon, který hraje klíčovou roli v reakci těla na stres.
Proto si dopřej pravidelný, kvalitní a dostatečný spánek, který ti umožní regeneraci těla i mysli, protože tě připravuje na to, abys mohl čelit každodenním výzvám s klidem a soustředěností.
Když spánek ignoruješ nebo ho zanedbáváš, stres se nevyhnutelně stává tvou každodenní součástí.
Zaměř se na spánkovou hygienu – odlož obrazovky před spaním, vytvoř si klidné prostředí a dodržuj pravidelný spánkový režim.
Přečti si náš podrobný článek na téma, jak zdravě spát, kde najdeš základní principy spánkové hygieny, které ti pomohou zlepšit kvalitu spánku a tím i zvládání každodenního stresu.
Spánek není ztracený čas, ale je to tvoje tajná zbraň pro dlouhodobou pohodu.
Dopřej si dostatek spánku a tvé tělo i mysl ti poděkují tím, že se budeš cítit lépe, vyrovnaněji a méně náchylný ke stresu.
Každá hodina kvalitního spánku je investicí do tvé duševní a fyzické rovnováhy.
2. Zdravá strava a hydratace
Je důležité si uvědomit, jak strava a životní styl přispívají ke stresu, protože špatné stravovací návyky a nezdravý životní styl mohou zvýšit hladinu stresových hormonů a zhoršit celkovou odolnost vůči stresu.
To, co jíš a piješ, má přímý vliv na to, jak se cítíš.
Jídlo není jen palivo – je to tvůj zdroj energie, klidu a schopnosti zvládat stres.
Když tělo živíš správně, dáváš mu nástroje, aby mohlo efektivně pracovat a udržet se v rovnováze.
Zařaď do svého jídelníčku potraviny bohaté na vitamíny a minerály, které podporují nervový systém.
Naopak, nezdravá strava plná cukrů, nezdravých tuků a zpracovaných potravin tvůj stres bude jen zhoršovat.
Výzkum zjistil, že konzumace pravidelného množství zpracovaných potravin je spojena s horším zdravím mozku, duševním zdravím a obecně horší schopností zvládat stres.
Vyhýbej se nadměrnému cukru, kofeinu a alkoholu, které zvyšují hladiny stresu skrze stresové hormony.
Zaměř se na vyváženou stravu plnou živin, která podporuje tvou energii a stabilizuje tvůj nervový systém.
Nezapomínej na hydrataci.
Voda je klíčová pro správné fungování mozku a celého těla.
Když je tvé tělo dobře vyživené a hydratované, lépe zvládá stresové situace a ty se cítíš vyrovnaněji.
Každý zdravý talíř a sklenice vody jsou kroky ke snížení dlouhodobého stresu.
3. Prevence pomocí pohybu a fyzické aktivity
Pohyb je jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak se zbavit stresu z dlouhodobého hlediska.
Studie z roku 2018 potvrdila, že dlouhodobý sedavý životní styl zvyšuje citlivost na stresové podněty a narušuje hormonální a neurofyziologické reakce na stres.
Fyzická aktivita pomáhá tělu efektivně zvládat stres tím, že snižuje hladinu stresových hormonů a zároveň posiluje kardiovaskulární systém, což ti dodává větší odolnost vůči stresovým situacím.
Když se hýbeš, tvoje tělo sice prochází určitým stresem, ale právě ten ho paradoxně učí, jak lépe zvládat stresové situace v běžném životě.
Dlouhodobě pravidelný pohyb vytváří v těle odolnost vůči stresu.
Stejné je to u otužování, kdy vystavuješ své tělo krátkodobému chladu, což je stresor, který posiluje tvou odolnost, zlepšuje krevní oběh a zvyšuje schopnost těla adaptovat se na náročné podmínky.
Tímto způsobem trénuješ nejen své tělo, ale i mysl, aby se lépe vypořádala s tlakem každodenního života.
Nejde jen o cvičení v posilovně – každý pohyb, ať už je to procházka, jóga, tanec, plavání nebo běh, uvolňuje endorfiny, které přirozeně zlepšují tvou náladu a snižují hladinu stresu.
Fyzická aktivita ti pomáhá vyventilovat napětí, uvolnit mysl a cítit se energičtější.
Zařaď pravidelný pohyb do své rutiny – ne jako povinnost, ale jako dar pro své tělo a duševní pohodu.
Nemusíš se zničit hodinami tréninku, naopak důležitá je pravidelnost a radost z pohybu.
Každý krok, který uděláš, tě posouvá blíže k životu bez zbytečného stresu.
Pohyb je tvůj každodenní nástroj pro prevenci a dlouhodobé zvládání stresu.
Kromě toho fyzická aktivita pomáhá tělu nejen lépe zpracovávat stres, ale také stabilizuje nervový systém.
Studie ukazují, že pravidelná fyzická aktivita zlepšuje odolnost vůči stresu tím, že zlepšuje fyzické i duševní zdraví.
4. Stanovení priorit a správné řízení času
Nauč se efektivně řídit svůj čas a zaměř se na to, co je pro tebe skutečně důležité.
Není to jen o tom mít vše v kalendáři, ale o tom, jak skutečně nakládáš se svým časem, pozorností a energií.
Stanovuj si reálné cíle a neboj se delegovat úkoly, které nemusíš dělat sám.
Tím snížíš tlak a předejdeš pocitu zahlcení.
Když nemáš jasně stanovené priority, stává se z každého úkolu boj o přežití.
Rozptýlená pozornost a chaotický seznam úkolů tě táhnou dolů a ty se cítíš zahlcený a vyčerpaný.
Každý den máš jen omezené množství času a energie, takže to, čemu se rozhodneš věnovat pozornost, ovlivňuje, jak se cítíš.
Když se naučíš soustředit na to podstatné a vynechat balast, začneš si tvořit život podle svých pravidel a ne podle očekávání ostatních.
Umění řízení času není jen o tom být produktivní, ale o tom cítit se dobře ve svém vlastním rytmu.
Vědomě plánuj pauzy a čas pro sebe, aby ses neocitl v nekonečném kolečku povinností.
Každé „ne“ pro něco nepodstatného je „ano“ pro tvůj klid a pohodu.
Když si osvojíš návyk vědomého řízení času, nejenže předcházíš stresu, ale vytváříš si životní prostor, kde můžeš růst, odpočívat a být sám sebou.
5. Budování zdravých návyků a rutiny
Zdravé návyky jsou o tom vytvořit si pevný základ, který ti pomůže zvládat každodenní výzvy s klidem a bez zbytečného stresu.
Když máš ve svém dni jasně dané rituály, cítíš se jistější a méně přetížený.
Každý zdravý návyk, který zařadíš do svého života, funguje jako malá kotva, která ti dodává stabilitu a pomáhá ti odolávat náporu stresu.
Návyky ti dávají strukturu, což je přesně to, co tvoje mysl potřebuje, aby se neztrácela v chaosu.
Nejde o to být dokonale disciplinovaný, ale spíše o konzistentnost, která ti přináší pocit stability a kontroly.
Zdravé návyky nejsou o náhlých změnách, ale o drobných krocích, které děláš konzistentně každý den.
Budování rutiny ti pomůže automatizovat péči o sebe, což ti zjednoduší život a uvolní prostor pro věci, které tě opravdu baví a naplňují.
Pamatuj, že tvoje každodenní návyky formují tvůj život.
Stáváš se tím, co děláš opakovaně.
To, co děláš opakovaně, se stává tvým návykem.
A když tyto návyky podporují tvou fyzickou a psychickou pohodu, stres nemá tolik prostoru, aby ovládl tvůj život.
Dlouhodobě zdravá rutina je cesta ke klidné a vyrovnané mysli.
6. Mindfulness a dlouhodobá práce s pozorností
Pokud je k ní přistupováno v souladu s jejím původním významem a je prováděna správně, meditace stejně jako mindfulness jsou skvělé nástroje, které ti pomohou lépe zvládat stres a předcházet mu.
Ale…
Rozhodně by neměly být zneužívány v rovině toxické pozitivity jako nástroj snižování stresu a způsob rychlého zametání stresu pod koberec, protože to nejsou zdravé způsoby, jak se uklidnit, když je stres na vrcholu.
Spíše by měly sloužit jako dlouhodobá prevence, která ti pomůže vytvářet zdravější reakce na stres a postupně posilovat tvou vnitřní odolnost, abys lépe zvládal stres.
Dlouhodobě trénují tvůj mozek, aby lépe zvládal stres ještě dřív, než se objeví, a pomáhají ti předejít přetížení v náročných situacích.
Nejde o okamžitou úlevu, ale o budování mentální odolnosti.
Tyto metody tě učí být plně přítomný v každém okamžiku, vnímat své myšlenky a emoce bez posuzování, což výrazně přispívá k redukci stresu a lepšímu vnímání sebe sama.
Nejde o to ignorovat problémy, ale vědomě je přijímat a pracovat s nimi.
Zapomeň na rychlé řešení.
Mindfulness je o dlouhodobém nastavení, které ti pomůže zvládat každodenní stresory s větším klidem a nadhledem.
Buď disciplinovaný, investuj do své pozornosti a sklízej ovoce v podobě větší duševní stability.
7. Vyvážení práce a odpočinku
Pravidelný a kvalitní odpočinek spolu s vyváženým plánováním práce a relaxace je klíčem pro prevenci a zvládání stresu.
Nauč se plánovat si čas na práci i na relaxaci a dodržuj hranice mezi těmito oblastmi.
Vyhni se nadměrnému pracovnímu zatížení a nauč se říkat „ne“ v situacích, které tě přetěžují.
Pokud neustále jedeš na plný plyn, brzy se vyčerpáš a stres tě pohltí.
Odpočinek není ztráta času – je to investice do tvé energie, kreativity a celkové pohody.
Dej si pauzu, když to tělo nebo mysl potřebují a bez výčitek si užij čas pro sebe.
Krátké přestávky během dne, pravidelný pohyb nebo chvíle v klidu ti pomohou zregenerovat a vrátit se k úkolům s větším soustředěním a klidem.
Vyvažuj svou energii mezi prací a odpočinkem a uvidíš, že stres nebude mít šanci tě přemoci.
8. Podpora kvalitních vztahů a sociální interakce
Lidé kolem tebe mají obrovský vliv na to, jak se cítíš.
Kvalitní vztahy nejsou jen o trávení času s přáteli, ale o skutečném propojení, podpoře a pocitu, že tě někdo chápe.
Vztahy, které jsou zdravé a podporující, ti pomáhají lépe zvládat stres, protože víš, že na to nejsi sám.
Sociální interakce nejsou jen povinnosti na rodinných oslavách nebo setkáních s kolegy.
Jsou to chvíle, kdy si můžeš odpočinout, vypustit starosti a nasát pozitivní energii.
Když jsi obklopen lidmi, se kterými máš společně či podobné hodnoty, kteří tě podporují a rozumí ti, tvoje tělo přirozeně snižuje hladinu stresových hormonů.
Sdílení zážitků, společný smích, objetí, porozumění nebo jen obyčejný rozhovor dokážou zázraky – tvoje mysl se uvolní a ty se cítíš klidnější.
Kvalitní vztahy ti dávají prostor ventilovat své emoce a najít v druhých podporu, kterou často hledáš uvnitř sebe.
I prosté povídání může být způsob, jak ventilovat napětí a uvolnit se.
Tím, že si vybíráš, s kým trávíš čas, si aktivně vytváříš prostředí, ve kterém můžeš regenerovat svou mysl a snižovat stres.
Je důležité obklopit se lidmi, kteří tě nevyčerpávají, ale naopak dobíjejí.
Zdravé vztahy fungují jako bezpečný přístav, kde můžeš čerpat sílu, když to potřebuješ nejvíc.
Investuj do lidí, kteří tě inspirují a podporují – jejich přítomnost ti pomáhá lépe zvládat náročné situace a dlouhodobě snižovat stres.
Vytváříš si tím síť podpory, která ti umožňuje zůstat v klidu i v těch nejtěžších momentech.
Naopak, povrchní vztahy, samota či dokonce osamělost jsou spojené s větším stresem a horším duševním zdravím.
Pamatuj, že nemusíš být ve stresu sám. Sdílení a podpora jsou mocné nástroje, které ti pomohou předcházet stresu a udržet si vnitřní rovnováhu.
9. Stanovení hranic
Nauč se, jak si nastavit hranice v osobním i pracovním životě.
Stanovit si hranice není jen o tom, říct lidem kolem sebe, co ti nevyhovuje.
Je to hlavně o tom, co dovolíš a nedovolíš sám sobě.
Hranice chrání tvou energii, čas a emocionální pohodu a umožňují ti soustředit se na to, co je pro tebe důležité, bez pocitu přetížení.
Když si jasně definuješ, co je pro tebe důležité a co už je přes čáru, dáváš sobě i druhým jasný signál: „Tohle jsem já, tohle jsou moje pravidla.“
Hranice nejsou pevné zdi, které odrazují ostatní, ale zdravé limity, které ti umožňují žít autenticky a s respektem k sobě.
Rozhodně se nemusíš cítit provinile za to, že si chráníš své území.
Ve skutečnosti si tím buduješ respekt a získáváš kontrolu nad svým životem.
Když si stanovíš hranice, máš prostor na to, co tě naplňuje a dává ti smysl.
Pamatuj, že stanovení hranic je tvůj nástroj, jak chránit sebe a svůj prostor.
Pomáhá ti to efektivně předcházet stresu, protože eliminuješ zbytečné zdroje napětí a lépe zvládáš každodenní situace bez pocitu vyčerpání.
Je to způsob, jak žít autenticky a nenechat se pohltit tím, co pro tebe není zdravé, a zbytečně se stresovat.
10. Nauč se říkat „ne“
„Ne“ je jedno z nejmocnějších slov, které můžeš mít ve svém repertoáru.
Je krátké, jednoduché, ale jeho účinek je ohromný.
Říkat ne neznamená, že jsi slabý nebo sobecký.
Znamená to, že jsi dost silný na to, abys ochránil svůj čas, svou energii a své duševní zdraví.
Říkat ne může být zpočátku nepříjemné, zvlášť pokud máš tendenci vyhovovat a být všem po ruce.
Ale každý tvůj souhlas s něčím, co tě vyčerpává, je ne pro tebe samotného.
Když se naučíš říkat ne, děláš místo pro to, co je pro tebe důležité, pro své vlastní projekty, odpočinek nebo čas s lidmi, kteří ti dodávají energii.
Nečekej na správný okamžik nebo pocit, že jsi dostatečně „dost“ na to, abys mohl říct ne.
Cvič to.
Začni malými situacemi, kde cítíš, že tvé ne má svůj význam.
Nenech se vtáhnout do povinností, které ti nedávají smysl a uvidíš, jak se tvůj život začne měnit.
Získáš víc času, víc energie a víc klidu.
Každé ne je tvůj krok k tomu žít autenticky, podle svých pravidel.
Umět odmítnout zbytečné závazky a tlak zvenčí je zásadní pro udržení psychické pohody a efektivní zvládání stresu – tím, že říkáš ne, předcházíš přetížení a chráníš svůj nervový systém před vyčerpáním.
11. Spojení s přírodou
Přirozený kontakt s přírodou je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dlouhodobě předcházet stresu a obnovit svou vnitřní rovnováhu.
Trávení času venku, ať už jde o procházku v lese, posezení u vody nebo jen chvíli na zahradě, pomáhá uklidňovat nervový systém a obnovovat energii.
Příroda nás vrací k našim kořenům a připomíná nám pomalý, přirozený rytmus života.
Čas strávený v přírodě prokazatelně snižuje hladinu stresových hormonů a pomáhá udržovat psychickou pohodu.
Klidné prostředí, přírodní zvuky a čistý vzduch působí jako přirozený balzám pro mysl a tělo.
V přírodě najdeš prostor k zamyšlení, odpočinku a spojení se sebou samým.
Aktivity jako turistika, zahradničení nebo plavání v přírodních vodách zlepšují fyzické zdraví a zároveň snižují stres.
Pobyt v přírodě také přináší možnost odpojit se od digitálního světa.
Bez neustálých notifikací a obrazovek si můžeš užít opravdový klid a napojení na přítomný okamžik. Tím snižuješ přetížení smyslů a dovolíš své mysli odpočinout.
12. Tolerování nejistoty a rozvoj odolnosti vůči změnám
Ve vesmíru je jen jedna jistota – všechno se neustále mění.
Tolerování určité míry nejistoty je klíčová dovednost, která ti umožní lépe se přizpůsobit životním změnám a výzvám, aniž by ses nechal strhnout stresem.
Když se naučíš přijmout, že ne vše můžeš ovlivnit nebo předvídat, osvobodíš se od neustálého napětí a strachu z budoucnosti.
Uč se přijímat změny jako součást života a pracovat na flexibilitě v myšlení.
Rozvoj odolnosti ti pomůže zvládat nečekané události s menším stresem a větší důvěrou ve vlastní schopnosti.
Online kurz zaměřený na stres, trauma a duševní zdraví
Celostní online kurz zaměřený na stres, trauma a duševní zdraví tě povede krok za krokem. Získej kontrolu nad svou myslí a emocemi, vybuduj si nový život. Nauč se pracovat se stresem a úzkostí, vyřeš příčiny traumat a potlačené emoce. Buduj zdravé vztahy a pocit jistoty. Vše s celoživotními aktualizacemi a přístupem.
Jiří Čapovec
Celostní terapeut, kouč a mentor
Jiří Čapovec je celostní terapeut, kouč a mentor, který se zabývá oblastí celostní medicíny a funkční medicíny, kde propojuje důležité aspekty a obory jako je osobní rozvoj, psychosomatika, epigenetika, psychologie a rozvoj lidského vědomí, neurovědy a práce s podvědomím. Kromě působení v oblasti duševního zdraví, se také zaměřuje na psychologii mezilidských vztahů (individuální i párová terapie). Je spoluzakladatel značky cesta relaxace spolu s jeho partnerkou, koučkou a terapeutkou Lenkou Heczkovou.
0 komentářů