Jak strava a životní styl přispívají ke stresu a rozvoji traumatu

Možná to zní překvapivě, ale strava a životní styl hrají zásadní roli v tom, jak naše tělo a mysl zpracovávají stres a traumatické situace.

Takže ano, strava a životní styl mohou přispět k rozvoji a vzniku traumatu.

Neděje se to přímo, ale nepřímo svým působením na naši biologii přispívají k traumatu.

Jde o velmi podceňované téma, které má i přesto všechno velký potenciál ovlivnit, jak bude naše tělo a mysl reagovat na každodenní stresové situace.

Strava a všechny další faktory životního stylu ovlivňují, jak citlivě a intenzivně bude náš nervový systém reagovat na různé druhy situací a stresu.

Zároveň je klíčové se zaměřit na naši biologii, tedy na faktory, které ji ovlivňují při zpracování traumatu.

To znamená, že strava a obecně životní styl jsou důležitou součástí komplexního přístupu pro zpracování traumatu i regulaci nervového systému a nelze je podceňovat.

Nemůžeš se ve svém těle cítit bezpečně, když tvé tělo neustále spouští stresové reakce a je ve stavu chronického napětí a připravenosti reagovat na hrozby a nebezpečí.

Možná to zní překvapivě, ale strava a životní styl hrají zásadní roli v tom, jak naše tělo a mysl zpracovávají stres a traumatické situace.

Pokud je náš mozek a tělo vyčerpané, například nedostatkem spánku nebo narušením cirkadiálního rytmu po delší dobu, způsobí to oslabení naší schopnosti efektivně zvládat stres.

Nedostatek kvalitního spánku narušuje regeneraci mozku a těla, který také zvyšuje únavu, podrážděnost a snižuje schopnost zvládat stresové situace.

Kromě toho, pokud tělo nemá dostatek času na regeneraci a odpočinek, dochází k chronickému hromadění stresu, které postupně vyčerpává nervový systém i nadledvinky.

Oslabený nervový systém pak nedokáže správně reagovat na stresové situace a může způsobit zvýšenou citlivost a reaktivitu v každodenních podnětech.

Taková nepřetržitá aktivace stresové reakce může postupně vyústit v rozvoj a vznik traumatu a dalších závažných psychických problémů, jako jsou úzkost a obecně úzkostné poruchy, ale také deprese.

Výzkumy ukazují, že nedostatek spánku ovlivňuje produkci kortizolu, což je hormon, který hraje klíčovou roli v reakci těla na stres.

Při chronickém nedostatku spánku se hladina kortizolu zvyšuje, což může narušit cirkadiální rytmus a vést k dlouhodobým zdravotním problémům, včetně zvýšené citlivosti na stres​.

Další studie potvrzuje, že nedostatečný spánek může vést k tomu, že tělo nedokáže správně zpracovávat stresové podněty.

Zvýšené hladiny kortizolu a další hormonální nerovnováhy mohou způsobit, že nervový systém bude přetížený a méně efektivní v reakci na každodenní stresové situace.

To může vést k vyšší úzkosti, podrážděnosti a celkově horší schopnosti zvládat stres​ 

Stejný vliv má na naše tělo nedostatek odpočinku, a to jak fyzický, tak i psychický.

Když nedokážeme vypnout hlavu a neustále něco řešíme, myslíme a analyzujeme, naše tělo a mysl si nikdy plně neodpočinou.

Tento neustálý mentální stres se hromadí a prohlubuje naši vyčerpanost, což dále zhoršuje naši schopnost zvládat stresové situace.

Pohyb a sport vs. sedavý životní styl

Nesmíme zapomenout na další důležitý pilíř zdravého životního stylu, kterým je dostatek pohybu vs. sedavý životní styl.

Pravidelný pohyb a sport jsou klíčové pro udržení zdravého těla i mysli.

Fyzická aktivita podporuje produkci endorfinů, které zlepšují náladu a snižují stres.

Cvičení a obecně pohyb hlavně podporují zdravý krevní oběh a zajišťují přísun kyslíku a živin do těla i mozku.

Naopak sedavý životní styl je příčinou mnoha zdravotních problémů, včetně zvýšeného rizika srdečních chorob, obezity a cukrovky.

Sedavý způsob života také výrazně přispívá k duševním problémům, jako jsou deprese a úzkosti, a zhoršuje schopnost těla a mysli zvládat stres.

Studie z roku 2018 zdůrazňuje, že dlouhodobý sedavý životní styl zvyšuje citlivost na stresové podněty a narušuje hormonální a neurofyziologické reakce na stres.

BMC Public Health zveřejnila studii, která zjistila, že fyzická aktivita zlepšuje schopnost těla zvládat stres a podporuje regeneraci. Pravidelný pohyb snižuje zátěž způsobenou stresem a zlepšuje celkovou psychickou i fyzickou pohodu, což je důležité pro zvládání každodenního stresu.

Dýchání

A nesmíme zapomenout na jednu z nejdůležitějších a zároveň nejvíce opomíjených částí životního stylu, kterou není nic jiného než dýchání.

Dýchání není jen mechanický proces, je to nesmírně důležitá funkce, která ovlivňuje všechny aspekty našeho zdraví.

Správné dýchání zahrnuje hluboké dýchání do břicha (brániční dýchání), které plně využívá kapacitu plic.

Zlepšuje se také naše schopnost soustředit se a obecně se zlepšují všechny kognitivní funkce.

Pomáhá také regulovat hladinu kortizolu, což přispívá k lepšímu zvládání stresu a zlepšuje celkovou pohodu.

Nakonec podporuje produkci neurotransmiterů, které zlepšují náladu a snižují stres.

Tento způsob dýchání podporuje optimální okysličení těla i mozku a zklidňuje nervový systém.

Špatné dýchání, jako je povrchní dýchání jen do hrudníku (plic), omezuje přísun kyslíku a zvyšuje hladinu stresu.

Tento typ dýchání může způsobit hyperventilaci, zvýšenou úzkost a svalové napětí.

Dlouhodobé špatné dýchání přispívá nemalým způsobem k chronickým zdravotním i psychickým problémům, ale také k dobře známé bolesti hlavy a zažívacím problémům.

Nedávná velká studie z roku 2023 ukazuje, že pomalé, hluboké dýchání pomáhá tělu lépe zvládat a zpracovat stres. Naopak mělké dýchání zhoršuje schopnost těla vyrovnat se se stresem a následně ho zpracovat.

I přestože se čím dál více lidí začíná zajímat o zdravé stravování, stále chybí některé velmi důležité pilíře, které sabotují celkovou snahu žít zdravě.

Strava není jen o tom, co jíme, ale je to mnohem komplexnější proces.

Zdaleka nestačí dbát na to, co jíme.

V éře klesající kvality běžně dostupných potravin se stává nezbytností věnovat zvýšenou pozornost jejich původu. Sledování metod pěstování a postupů při zpracování už není jen volbou náročného spotřebitele, ale základním předpokladem pro zachování nutriční hodnoty našeho jídelníčku.

Možná to zní složitě a zdlouhavě, ale opak je pravdou, když víš, jak k tomu přistupovat.

Zpracované potraviny na každém rohu a strava plná chemických konzervantů a umělých složek nejenže neposkytují tělu potřebné živiny, ale hlavně přispívají k hromadění toxinů a zánětů, které způsobují chronické zdravotní problémy a zhoršují naši schopnost zvládat stres.

Výzkum zjistil, že konzumace pravidelného množství zpracovaných potravin je spojena s horším zdravím mozku, duševním zdravím a obecně horší schopností zvládat stres.

Nemluvě o přešlechtěných odrůdách potravin a geneticky modifikovaných plodinách, které jsou pro tělo škodlivější, větší zátěží a hlavně bez důležitých vitamínů, minerálů a dalších esenciálních látek, což opět jen přispívá k hromadění toxinů a zánětů v těle.

Sečteno a podtrženo, špatná, nevyvážená a nekvalitní strava ovlivňuje buď napřímo, nebo nepřímo prakticky všechny systémy a procesy v našem těle.

Z pohledu stresu a psychické odolnosti je zásadní zejména nepřímý vliv na mozek a nervovou soustavu skrze střevní mikrobiom a variabilitu střevní propustnosti.

Dlouhodobá konzumace nekvalitních, průmyslově zpracovaných potravin prokazatelně narušuje rovnováhu mikrobiomu a oslabuje imunitní systém, což vede k rozvoji chronických zánětů v těle.

Tyto procesy následně zvyšují senzitivitu nervového systému a mozku na vnější podněty, čímž tělo na stresové faktory reaguje intenzivněji. Člověk pak může pociťovat stres i u podnětů, které dříve zvládal s přehledem, nebo jsou jeho reakce nepřiměřeně časté a vyčerpávající.

Studie potvrzují, že vztah mezi střevním mikrobiomem a mozkem je klíčový. Zdravý střevní mikrobiom, podporovaný správnou stravou, má pozitivní vliv na náladu a zvládání stresu.

Další studie ukázaly, že změny ve střevním mikrobiomu mohou ovlivnit emocionální chování, duševní zdraví a schopnost těla zvládat a reagovat na stres.

Mimo to určité potraviny napřímo stimulují nervový systém a ovlivňují naši náladu, energii a schopnost těla zvládat stres.

Na druhé straně jsou zase potraviny, které dělají opak a pomáhají tělu správně regenerovat a zvládat stres.

Ale jak říkám, není to jen o tom, co jíš, ale také jak to jíš. Pokud se stravuješ a tvé tělo je ve stresu, je zcela jedno, jak zdravě jíš, protože tvé tělo:

• Nedokáže efektivně trávit potravu: Stres způsobuje, že trávicí systém nefunguje optimálně. Potrava se nedostatečně tráví a vstřebává, což znamená, že tělo nemá potřebné živiny.
• Zvýšená hladina kortizolu: Chronický stres doprovázený neustálým vyplavováním kortizolu narušuje rovnováhu střevní mikrobioty a může oslabovat bariérovou funkci střeva. Tento proces následně zhoršuje střevní propustnost, čímž se uzavírá negativní zpětná vazba mezi psychickým stavem a zdravím trávicího traktu.
• Přetěžuje imunitní systém: Stres oslabuje imunitní systém, který se pak hůře vyrovnává s toxiny a mikroby pronikajícími do těla.
• Zhoršuje vstřebávání živin: I když jíš zdravě, tělo nemusí být schopné absorbovat všechny vitamíny a minerály z potravy, což vede k jejich nedostatku.

A to není zdaleka všechno. Je tady několik dalších proměnných, které jsou mnohem důležitější než to, co jíš a jak vypadá skladba tvého jídelníčku.

Výzkum potvrzuje, že nedostatek kvalitního spánku má negativní vliv na příjem makroživin. Jinými slovy, lidé s nedostatkem kvalitního spánku (<7 hodin) mají nižší příjem mikroživin, jako je vápník, hořčík a vitamin D.

Všechny tyto faktory mohou vytvořit biologickou dispozici, která může oslabit nervový systém a funkce mozku člověka a způsobit, že bude citlivější a reaktivnější.

To vede k tomu, že se změní chemie v mozku a tělo přestane správně reagovat na stres.

Výsledkem jsou změny v tom, jak mozek, neurony a další části těla, včetně nervového systému, spolu komunikují a fungují.

Jinými slovy, člověk a jeho vnitřní systém nemusí být schopen efektivně zvládat tolik stresu jako někdo jiný, protože jeho vnitřní zdroje mohou být méně vyvážené nebo více přetížené než u jiného člověka.

Událost může být pro jednu osobu stresující, ale pro jinou osobu traumatizující a způsobit „trvalé následky“, protože do události vstoupila její biologie.

Dobře, ukázali jsme si, jak faktory jako strava a životní styl mohou podstatně snížit naši psychickou odolnost i celkovou kapacitu zvládat zátěž. Tím mohou nepřímo přispět ke vzniku traumatu nebo výrazně prohloubit jeho stávající symptomy.

Když to funguje v jednom směru, může to fungovat i opačně, takže strava a životní styl nám mohou pomoci při zpracování traumatu a regulaci nervového systému?

Odpověď je absolutně ano!

Nejenže to může významně pomáhat při zpracování traumatu a regulaci nervového systému, ale také to představuje klíčovou podporu celého procesu budování odolnosti a regenerace těla i mysli.

Jak se můžeš ve svém těle cítit bezpečně, když neustále stimuluješ nervový systém a narušuješ správnou funkci těla i mozku nesprávnou stravou a životním stylem?

Proto v naší praxi klademe velký důraz na komplexní přístup k duševnímu zdraví, kde neodmyslitelně patří i strava a životní styl.

Zajímá tě hlubší propojení mezi tělem, myslí a emocemi? Pokud hledáš cestu, jak získat zpět kontrolu nad svou psychickou pohodou a přestat se spoléhat na krátkodobá řešení, nabízíme ti celostní přístup.

Náš celostní online program Harmonie života (včetně druhého online kurzu Vědomě žít – vědomě tvořit) propojuje vědecké poznatky s praktickými kroky. Díky personalizované konzultaci získáš strategii přímo na míru tvým potřebám. Vše s celoživotním přístupem a aktualizacemi.