Představ si, že existuje něco, co neviditelně řídí všechny tvé vztahy. Něco, co ovlivňuje každou tvou interakci s lidmi kolem tebe, ať už si to uvědomuješ, nebo ne.
Tato skrytá síla může být příčinou tvých největších radostí i nejhlubších zklamání.
Možná jsi si někdy položil otázku, proč se ve vztazích opakovaně setkáváš s podobnými problémy nebo proč se ti stále nedaří navázat stabilní a zdravý vztah.
Tato neviditelná síla je zakořeněna hluboko ve tvém podvědomí a formuje se od dětství.
Je to něco, co tě může přiblížit k lidem, které miluješ, nebo tě od nich zcela oddělit. Může to být zdrojem tvých největších úspěchů nebo nejbolestivějších selhání ve vztazích.
Co je tedy tato tajemná síla, která ovlivňuje každý aspekt tvých vztahů?
Abychom to odhalili a pochopili, jak hluboce nás ovlivňuje, musíme se ponořit do světa lidských emocí, mezilidských vazeb a interakcí.
Připrav se na cestu, která ti odhalí základní principy tvého emocionálního života a umožní ti porozumět tomu, proč se ve vztazích chováš tak, jak se chováš.
Pokračuj ve čtení a zjisti, co se skrývá za těmito tajemnými silami a jak můžeš využít toto poznání k tomu, aby tvé vztahy byly zdravější, stabilnější a naplňující.
Co je teorie citové vazby – (attachment) styly připoutání?
Náš styl připoutání (attachment) je jako vztahová šablona, která je zakořeněna v našem mozku, těle a nervovém systému v raném dětství. Ovlivňuje často nevědomě to, jak vnímáme ostatní, jak na ně reagujeme a jak s nimi komunikujeme ve všech budoucích vztazích.
Mnohé z našich návyků, nezdravých vzorců chování a nesprávného naladění jsou zakořeněny v nevyřešených raných adaptacích připoutání, které nadále ovlivňují naše vztahy v dospělosti.
Na základě svých velice bolestivých zkušeností ve vztazích a práci se stovkami klientů pevně věřím, že naše styly připoutání hrají zásadní roli v dynamice vztahů i tom, jak interagujeme v našich vztazích v dospělosti – včetně intimních partnerství, pracovních vztahů i rodičovství.
Naše styly připoutání ovlivňují, jak si vytváříme vztahy, jak komunikujeme a jak vyjadřujeme a reagujeme na různé situace, emoce a potřeby.
Bohužel, styly připoutání mohou také generovat řadu nezdravých návyků a chování, které brání naší schopnosti cítit se v bezpečí a ve spojení.
Teorii citové vazby a připoutání vyvinul terapeut John Bowlby. Později k vývoji a konečné verzi stylů připoutání přispěli další významní odborníci.
Poskytuje strukturu pro to, jak se citové vazby a systém připoutání vyvíjí, projevuje, spojuje a odpojuje v našich vztazích.
Děti se rodí s vrozenou potřebou vytvořit si pevné vazby k ostatním lidem, aby si zajistily své přežití.
Během lidské evoluce měly děti, které zůstávaly blízko svým rodičům nebo pečovatelům, větší šanci na přežití do dospělosti a následné rozmnožování.
Když jsou rodiče dostupní a reagují na potřeby a podněty dítěte, dítě se naučí, že rodič je spolehlivý. To dítěti umožňuje vyvinout si pocit bezpečí, který je základem pro bezpečné prozkoumávání světa.
Pokud vyrůstáme s vnímavými, prosociálními a konzistentními rodiči, vyvíjíme si zdravé a bezpečné připoutání.
Pokud nebyly uspokojeny naše potřeby nebo jsme zažili zanedbávání, porodní trauma, nemoc nebo špatné socioekonomické podmínky, pravděpodobně se u nás vyvinulo trauma – zranění nebo adaptace připoutání – méně zdravé vzorce, emoce a chování, které nám umožnily přežít a vyrovnat se s nimi.
Systém připoutání je instinktivně naučené chování, které ovlivňuje nebo spíše diktuje, jak se spojujeme s ostatními.
Styly připoutanosti nejsou vždy pevně dané.
V průběhu času si většina z nás vyvinula vícenásobné nebo vrstvené styly připoutanosti. V závislosti na situaci, vztahu, prostředí a našem vlastním stylu připoutání můžeme v různých situacích a okolnostech reagovat odlišně.
Naše práce v této oblasti staví na základech Johna Bowlbyho, který v 60. letech definoval systém chování podle připoutanosti během svého výzkumu strádání, které děti zažívají, když jsou odloučeny od svých rodičů.
Práce Mary Ainsworthové vytvořila systém připoutání do stylů, které známe dnes: bezpečný, nejistý vyhýbavý, nejistý ambivalentní.
Mary Main a Judith Solomon později přidaly novou kategorii nejistého dezorganizovaného připoutání.
Dále v naší práci využíváme zkušenosti ze svých vlastních vztahů, kde jsme já i Lenka museli pracovat se svými nezdravými styly připoutání.
Tyto poznatky kombinujeme se zkušenostmi z práce s našimi klienty.
Vše propojujeme s praxí v oblasti traumatu a učíme klienty, jak zpracovat trauma a vytvořit bezpečný prostor, který je klíčový při práci se styly připoutání.
Současné výzkumy ukazují, že tyto rané zkušenosti a traumata z dětství vytvářejí vztahovou šablonu toho, jak interagujeme ve vztazích v dospělosti a ovlivňují naše chování, očekávání a vnímání, často nevědomě.
Mnoho našich „spouštěčů“ nebo reakcí má kořeny v této vztahové šabloně.
Proč se učit o teorii citové vazby a stylech připoutání?
Proč je teorie citové vazby a systém připoutání tak zásadní v našich vztazích, dospělých životech a pro naše štěstí?
Bohužel jsme neměli žádnou kontrolu nad tím, zda budou naše potřeby naplněny nebo ne.
Jednoduše jsme pouze reagovali nebo se instinktivně přizpůsobili přicházejícím situacím a zkušenostem, ať už byly jakékoliv.
To znamená, že náš vyvinutý styl připoutání se stal „vztahovou šablonou“ toho, jak vnímáme ostatní a svět kolem nás, jak se k nim připojujeme a jak se k nim vztahujeme, což často nevědomě ovlivňuje naše vztahy v dospělosti.
To podbarvuje mnoho našich současných interakcí, často nevědomě.
Náš systém připoutání je zakořeněn v instinktivní, evoluční touze spojit se s našimi rodiči, protože to zvyšuje naše šance na přežití.
Proč je to důležité? Protože to znamená, že jsme už biologicky připraveni pro bezpečné připojení.
Náš vrozený systém připoutání je vysoce přizpůsobivý, což znamená, že se všichni můžeme naučit nové dovednosti a nástroje, které nám pomohou vrátit se do našeho dominantního stavu bezpečné připoutanosti, což nám umožní zažít autentické spojení, bezpečí a radost v našich životech i vztazích.
Pokud jsme si vyvinuli nezdravé – nejisté styly připoutání, může být těžké cítit se bezpečně, důvěřovat ostatním a věřit, že můžeme naplnit naše fyzické a emocionální potřeby.
I přesto, že jsme neměli možnost ovlivnit, zda byly naše potřeby naplněny, dobrou zprávou je, že všichni máme přirozenou schopnost vytvářet bezpečné vazby.
Jsme biologicky naprogramováni k tomu, abychom se připoutali k rodičům a později k blízkým lidem, partnerům a přátelům.
To znamená, že nejenže jsme schopni vytvořit zdravé vztahy, ale jsme k tomu přímo uzpůsobeni!
Existují jednoduché dovednosti a techniky, které se můžeme naučit, abychom si vytvořili a upevnili bezpečné vazby.
Za vším stojí trauma
Možná tě překvapí, že připoutanost a trauma spolu úzce souvisí. Jakmile však lépe porozumíš systému připoutanosti, začne to dávat dokonalý smysl.
Jedna z mých oblíbených definic traumatu je „odpojení“.
Ale tomu se budeme více do hloubky věnovat později v tomto článku, kde půjdeme ještě hlouběji do králičí nory, abys vše správně pochopil a naučil se s tím pracovat.
Takže trauma lze definovat jako „odpojení“.
Nezdravé a nejisté styly připoutání vedou k traumatu, protože narušují naši schopnost vytvářet a udržovat spojení, zejména v těžkých situacích nebo při stresu.
Trauma způsobuje přetížení a dysregulaci nervového systému, což ztěžuje schopnost udržet emocionální rovnováhu.
Emocionální koherence a regulace je dovednost, která nám umožňuje zůstat přítomní a spojení i v těžkých okamžicích.
Je to schopnost zvládat a řídit své emoce, abychom mohli efektivně reagovat na různé situace a udržet si vnitřní rovnováhu. Zahrnuje to zpracování a reakci na nepříznivé události a situace, aby nedošlo k potlačení emocí a bylo zajištěno koherentní fungování.
Tato dovednost se dá naučit – cvičením, tréninkem a správným vedením (systém se strategií krok za krokem). O tom bude řeč později.
Lidé s bezpečným stylem připoutání se tuto dovednost naučili v dětství prostřednictvím interakcí se svými rodiči a mají ji v mozku zakódovanou jako přirozenou reakci na stres nebo trauma.
Naopak děti s nejistým stylem připoutání zažívají přetížení a nedostatek bezpečí, což vede k vysoké pohotovosti – zvýšené bdělosti a napětí (hyperarousal) nebo vypnutí (hypoarousal) v mozku a nervovém systému.
Abys vše lépe pochopil, doporučuji si přečíst článek, jak trauma mění mozek a tělo, kde se tomuto tématu věnujeme více do hloubky.
Když takoví lidé později v životě zažijí trauma nebo stres, jejich mozek obvykle reaguje těmito vzorci, což ztěžuje emocionální regulaci. Místo toho, aby hledali podporu nebo řešení, aktivuje se jejich systém reakce na hrozby a reagují „bojem, útěkem, nebo zamrznutím“.
Dobrou zprávou je, že bezpečné připoutání a emocionální regulaci se lze naučit a rozvinout. Postupem času si naše těla a mozky začnou přirozeně vybírat adaptivnější vzorce a chování.
Nyní se podívejme podrobněji na čtyři hlavní styly připoutání…
Pokračuj ve čtení s naším exkluzivním prémiovým členstvím
Dočti si tento článek a zjisti, jak tyto vztahové šablony ovlivňují tvé vztahy i tvůj život a jak s nimi pracovat. Zároveň získej přístup k dalším prémiovým článkům a obsahu, kde najdeš také navazující obsah k tomuto tématu.
Vedené meditace na odpuštění ostatním i sobě a další řízené meditace a meditační nástroje.
Přístup ke všem našim webinářům, dále koučovací videa, nástroje, relaxační a meditační hudba, nahrávky a nástroje na pře-nastavení mysli a mnoho dalšího.
Členství také funguje jako mobilní aplikace.
Kombinovaný online kurz zaměřený na budování zdravých vztahů
Kombinovaný online kurz zaměřený na všechny aspekty sebevědomí a sebelásky, který tě vede krok za krokem. Získej kontrolu nad svou myslí i emocemi a vybuduj si zdravé sebevědomí. Nauč se pracovat se stresem a úzkostí a vyřeš všechny příčiny, traumata, potlačené emoce a souvislosti, které ti brání si vybudovat zdravé vztahy a pocit jistoty. Vše s celoživotními aktualizacemi i přístupem.
Jiří Čapovec
Celostní terapeut, kouč a mentor
Jiří Čapovec je celostní terapeut, kouč a mentor, který se zabývá oblastí celostní medicíny a funkční medicíny, kde propojuje důležité aspekty a obory jako je osobní rozvoj, psychosomatika, epigenetika, psychologie a rozvoj lidského vědomí, neurovědy a práce s podvědomím. Kromě působení v oblasti duševního zdraví, se také zaměřuje na psychologii mezilidských vztahů (individuální i párová terapie). Je spoluzakladatel značky cesta relaxace spolu s jeho partnerkou, koučkou a terapeutkou Lenkou Heczkovou.
0 komentářů