Možná to zní překvapivě, ale strava a životní styl hrají zásadní roli v tom, jak naše tělo a mysl zpracovávají stres a traumatické situace.
Pokud je náš mozek a tělo vyčerpané, například nedostatkem spánku nebo narušením cirkadiálního rytmu po delší dobu, způsobí to oslabení naší schopnosti efektivně zvládat stres.
Nedostatek kvalitního spánku narušuje regeneraci mozku a těla, který také zvyšuje únavu, podrážděnost a snižuje schopnost zvládat stresové situace.
Kromě toho, pokud tělo nemá dostatek času na regeneraci a odpočinek, dochází k chronickému hromadění stresu, které postupně vyčerpává nervový systém i nadledvinky.
Oslabený nervový systém pak nedokáže správně reagovat na stresové situace a může způsobit zvýšenou citlivost a reaktivitu v každodenních podnětech.
Taková nepřetržitá aktivace stresové reakce může postupně vyústit v rozvoj a vznik traumatu a dalších závažných psychických problémů, jako jsou úzkost a obecně úzkostné poruchy, ale také deprese.
Výzkumy ukazují, že nedostatek spánku ovlivňuje produkci kortizolu, což je hormon, který hraje klíčovou roli v reakci těla na stres.
Při chronickém nedostatku spánku se hladina kortizolu zvyšuje, což může narušit cirkadiánní rytmus a vést k dlouhodobým zdravotním problémům, včetně zvýšené citlivosti na stres
Další studie potvrzuje, že nedostatečný spánek může vést k tomu, že tělo nedokáže správně zpracovávat stresové podněty.
Zvýšené hladiny kortizolu a další hormonální nerovnováhy mohou způsobit, že nervový systém bude přetížený a méně efektivní v reakci na každodenní stresové situace.
To může vést k vyšší úzkosti, podrážděnosti a celkově horší schopnosti zvládat stres
Stejný vliv má na naše tělo nedostatek odpočinku, a to jak fyzický, tak i psychický.
Když nedokážeme vypnout hlavu a neustále něco řešíme, myslíme a analyzujeme, naše tělo a mysl si nikdy plně neodpočinou.
Tento neustálý mentální stres se hromadí a prohlubuje naši vyčerpanost, což dále zhoršuje naši schopnost zvládat stresové situace.
Pohyb a sport vs. sedavý životní styl
Nesmíme zapomenout na další důležitý pilíř zdravého životního stylu, kterým je dostatek pohybu vs. sedavý životní styl.
Pravidelný pohyb a sport jsou klíčové pro udržení zdravého těla i mysli.
Fyzická aktivita podporuje produkci endorfinů, které zlepšují náladu a snižují stres.
Cvičení a obecně pohyb hlavně podporují zdravý krevní oběh a zajišťují přísun kyslíku a živin do těla i mozku.
Naopak sedavý životní styl je příčinou mnoha zdravotních problémů, včetně zvýšeného rizika srdečních chorob, obezity a cukrovky.
Sedavý způsob života také výrazně přispívá k duševním problémům, jako jsou deprese a úzkosti, a zhoršuje schopnost těla a mysli zvládat stres.
Studie z roku 2018 zdůrazňuje, že dlouhodobý sedavý životní styl zvyšuje citlivost na stresové podněty a narušuje hormonální a neurofyziologické reakce na stres.
BMC Public Health zveřejnila studii, která zjistila, že fyzická aktivita zlepšuje schopnost těla zvládat stres a podporuje regeneraci. Pravidelný pohyb snižuje zátěž způsobenou stresem a zlepšuje celkovou psychickou i fyzickou pohodu, což je důležité pro zvládání každodenního stresu.
Dýchání
A nesmíme zapomenout na jednu z nejdůležitějších a zároveň nejvíce opomíjených částí životního stylu, kterou není nic jiného než dýchání.
Dýchání není jen mechanický proces, je to nesmírně důležitá funkce, která ovlivňuje všechny aspekty našeho zdraví.
Správné dýchání zahrnuje hluboké dýchání do břicha (brániční dýchání), které plně využívá kapacitu plic.
Zlepšuje se také naše schopnost soustředit se a obecně se zlepšují všechny kognitivní funkce.
Pomáhá také regulovat hladinu kortizolu, což přispívá k lepšímu zvládání stresu a zlepšuje celkovou pohodu.
Nakonec podporuje produkci neurotransmiterů, které zlepšují náladu a snižují stres.
Tento způsob dýchání podporuje optimální okysličení těla i mozku a zklidňuje nervový systém.
Špatné dýchání, jako je povrchní dýchání jen do hrudníku (plic), omezuje přísun kyslíku a zvyšuje hladinu stresu.
Tento typ dýchání může způsobit hyperventilaci, zvýšenou úzkost a svalové napětí.
Dlouhodobé špatné dýchání přispívá nemalým způsobem k chronickým zdravotním i psychickým problémům, ale také k dobře známé bolesti hlavy a zažívacím problémům.
Nedávná velká studie z roku 2023 ukazuje, že pomalé, hluboké dýchání pomáhá tělu lépe zvládat a zpracovat stres. Naopak mělké dýchání zhoršuje schopnost těla vyrovnat se se stresem a následně ho zpracovat.
Dává mi to smysl, protože alkohol, káva a obecně strava nebo spánek mají u mě velký vliv na míru stresu a psychickou pohodu. Moje tělo na to reaguje poměrně intenzivně. Viděla jsem nedávno zajímavou studii, která ukazovala, že léčbu traumatu a některých psychických problémů nelze bez změny stravy a tedy i životního stylu vyřešit. Děkuji za článek a zajímavé informace.
Ahoj Martino, děkuji za tvůj komentář a zpětnou vazbu. Máš naprostou pravdu, strava a stav mikrobiomu mají přímý vliv na náš nervový systém, mozek a celkově na to, jak se cítíme. A není to jen strava – všechny aspekty životního stylu by měly být součástí léčby traumatu a psychických problémů. My tohle všechno a mnoho dalšího zahrnujeme v našem celostním plánu a přístupu. Mohu potvrdit, že pro většinu lidí je to neoddělitelná součást cesty k úplnému uzdravení.