Co je ženská energie a jak ji v sobě rozvíjet

Ženská energie označuje specifický soubor vlastností, které se tradičně spojují spíše s přijímáním, tvořivostí, intuicí, vnímavostí, hravostí, smyslovostí a schopností nechat věci plynout.

Mužská energie je zaměřená více na směr, rozhodnutí, výkon, strukturu, řešení problémů a dosažení výsledku.

Když například pracuji na projektu, plánuji, organizuji, rozhoduji se a potřebuji něco dokončit, využívám více svou mužskou stránku. Když tvořím bez přesného výsledku, tančím, odpočívám, nechám na sebe působit hudbu, prostředí nebo jen vnímám, co se ve mně děje, dostávám se více do té ženské.

Dlouhou dobu jsem sama fungovala převážně tím prvním způsobem. Práce, úkoly, další cíl, další věc, kterou bylo potřeba zvládnout. Když jsem zrovna neměla chuť něco dělat nebo jsem potřebovala zpomalit, brala jsem to spíš jako problém.

Postupně mi došlo, že nemusím pořád jen fungovat na výkon, něco dokazovat nebo jít za dalším cílem. Že můžu zpomalit, tvořit jen proto, že mě to baví, nebo prostě jen tak být bez cíle, bez potřeby někam se posouvat a naplno prožívat přítomný okamžik.

Ženská energie může být tvořivá, jemná a pečující, ale také divoká, smyslná, hravá nebo velmi výrazná. Prostě nemá jednu podobu.

Stejně tak není vyhrazená ženám. Muži i ženy v sobě mají vlastnosti, které označujeme jako ženské i mužské a podle situace využíváme obojí.

Nevidím problém v tom, že žena pracuje, podniká, rozhoduje nebo je cílevědomá. To všechno může být její přirozenou součástí. Otázkou je, jestli vedle toho vůbec zůstává prostor také pro tvořivost, přijímání, smysly, radost, odpočinek nebo obyčejné dělání něčeho jen proto, že ji to těší.

Ženská energie není návod, jak má žena vypadat nebo jak se má chovat. Je to jedna z částí nás samotných, kterou můžeme používat stejně přirozeně jako tu, která plánuje, rozhoduje a jde za cílem.

Co si pod ženskou energií můžeme představit

Každá žena ji může vnímat trochu jinak.

Pro jednu je to tvoření. Pro jinou chvíle, kdy nemusí nic dokazovat. Další ji cítí v péči o sebe, v intuici, ve své smyslnosti nebo v tom, že konečně začne poslouchat, co chce ona sama.

Patří sem i schopnost přijímat. Nejen dávat, starat se a všechno zařídit.

Stejně tak vnímavost, jemnost, tvořivost, péče, přítomnost nebo kontakt s vlastními emocemi.

To ale neznamená, že správná žena musí být jemná, klidná a pečující. Nemusí. A tyhle vlastnosti samozřejmě nepatří jen ženám.

Ženská energie není další škatulka, do které se máš nacpat. Je spíš o tom dovolit si znovu věci, které jsi dlouho odsouvala, protože na ně nebyl čas, nepřipadaly důležité nebo sis to prostě nedovolila.

Ženská energie a ženskost nejsou to samé.

Ženskou energii beru jako soubor určitých vlastností a kvalit. Ženskost je mnohem osobnější. Je to způsob, jak sama sebe jako ženu vnímáš a jak svou ženskost vyjadřuješ. Může se projevit v tom, jak se oblékáš, jak mluvíš, jak se pohybuješ, co se ti líbí nebo v čem se sama cítíš žensky.

Do toho se navíc hodně promítá prostředí, ve kterém vyrůstáme. Každá kultura, rodina i doba má trochu jinou představu o tom, jak má správná žena vypadat a chovat se.

Tady podle mě vzniká spousta zmatku.

Být ženská neznamená být hodná, tichá, poslušná, pasivní nebo čekat, až muž převezme vedení. Nemusíš být ani jemná za každou cenu a už vůbec nemusíš potlačovat vlastní názor, ambice nebo schopnost rozhodovat se.

Můžeš být přímá, samostatná, hlasitá, podnikat, vydělávat víc než partner a pořád se cítit žensky.

Stejně tak můžeš milovat šaty, make-up, péči o domov nebo jemnost a neznamená to, že tím plníš nějakou ženskou roli.

Pro mě je mnohem důležitější, jestli to vychází z tebe, nebo jen z představy, jaká bys jako žena měla být.

Přijmout i části sebe, které se nám nelíbí nebo nezapadají do naší představy o sobě, je součástí sebepřijetí.

Ženskost nemá jednu správnou podobu. A čím méně se ji snažíme nacpat do nějakého ideálu, tím přirozeněji ji každá žena může vyjadřovat po svém.

Ženská a mužská energie neznamená, že muž má být jen mužský a žena jen ženská. Všichni v sobě máme obojí a podle situace využíváme jednu nebo druhou více.

Mužská energie se spojuje hlavně se směrem, rozhodováním, strukturou, akcí a tím, že něco vezmeme do svých rukou a dotáhneme do konce.

Ženská energie je naopak více o přijímání, vnímavosti, tvořivosti, intuici, hravosti nebo schopnosti na chvíli přestat všechno řídit.

Já třeba při práci využívám obojí. Když potřebuji něco naplánovat, rozhodnout nebo dokončit, využívám více tu mužskou. Když tvořím, nechávám věci vznikat bez přesného plánu nebo se jen řídím tím, co mě v tu chvíli táhne, je mi bližší ta ženská.

Největší chybou je jednu z nich potlačovat. Proto se snažím pracovat s oběma a stejně k tomu přistupuji i ve své praxi. Důležité je umět využít obě podle toho, co zrovna potřebuješ.

Odpojení od ženskosti nemusí vypadat nijak dramaticky. Může se projevit třeba tím, že všechno v životě začneš měřit podle výkonu, výsledků a toho, co jsi zase zvládla.

Neumíš jen tak být bez úkolu. Když odpočíváš, máš pocit, že bys místo toho měla něco dělat. Když ti někdo pomůže, pochválí tě nebo o tebe projeví péči, máš potřebu mu to vrátit nebo je ti to nepříjemné.

Možná máš pocit, že všechno musíš zvládnout sama. O pomoc si řekneš až, když už nemůžeš nebo jsi vyčerpaná a mnohem příjemnější je pro tebe dávat než přijímat.

Také můžeš potřebovat mít věci pod kontrolou. Vědět, co bude dál, mít plán a ideálně si všechno zařídit sama. Nejistota nebo situace, které nemůžeš ovlivnit, tě pak snadno rozhodí.

Postupně už nemáš prostor pro věci, které nemají žádný konkrétní výsledek. Tvoření, hravost, spontánnost, smyslnost, radost nebo obyčejné dělání něčeho jen proto, že tě to baví.

Některé ženy potlačují i svou citlivost nebo zranitelnost, protože je berou jako slabost. Raději působí silně, schopně a nezávisle, i když by někdy nejraději nemusely být tou, která všechno ustojí.

Dalším znakem může být i to, že svou hodnotu odvozuješ od toho, kolik toho zvládneš, vytvoříš nebo zařídíš. Jakmile nic neděláš, přichází nepříjemný pocit, že jsi líná nebo ztrácíš čas.

Pokud svoji hodnotu dlouhodobě stavíš hlavně na výkonu a uznání ostatních, souvisí to také s tím, jak máš nastavené sebevědomí.

A pak je tu ještě druhý extrém.

Snažíš se zapadnout do představy, jaká bys měla být. Jak máš vypadat, co všechno musíš zvládat, jak se máš chovat ve vztahu nebo co už bys v určitém věku měla mít vyřešené. Přizpůsobuješ se partnerovi, okolí nebo tomu, co jsi někde slyšela o ženskosti, i když ti to vůbec není vlastní.

Tohle všechno ale automaticky neznamená, že máš málo ženské energie. Ber to spíš jako signál, že některé části sebe dlouhodobě potlačuješ, odsouváš nebo jim nedáváš skoro žádný prostor.

Jednou z největších překážek, na které narážím, bývá představa, jaké bychom jako ženy měly být. Co by nám mělo slušet, jak bychom se měly chovat, co zvládat, co naopak nedělat a jak působit na ostatní.

Do toho se přidává očekávání rodiny, partnera, okolí i společnosti. Někdy se snažíme být samostatné za každou cenu, jindy se zase tlačíme do role klidné a pečující ženy, protože máme pocit, že tak je to správně.

U některých žen se podobný vzorec projevuje jako syndrom hodné holky, kdy se snaží vyhovět ostatním, potlačují vlastní potřeby a mají problém říct ne.

Velkou roli hraje i tlak na výkon. Když je většina dne postavená na úkolech, práci, výsledcích a povinnostech, nezbývá moc prostoru na tvoření, odpočinek, hravost nebo věci, které nemají žádný konkrétní výsledek.

Další překážkou může být stud za vlastní potřeby. Neřekneš si o pomoc, nechceš nikoho zatěžovat, nepřiznáš, že potřebuješ klid, pozornost nebo péči. Raději to zvládneš sama.

Někdy odmítáme i části sebe, které nám připadají moc citlivé, zranitelné, hlasité, divoké nebo prostě nezapadají do naší vlastní představy či společenských norem o tom, jaká by žena měla být.

A pak je tu kontrola. Potřeba mít všechno naplánované, vědět, co bude dál a mít jistotu, že se nic nevymkne kontrole. Když se k tomu přidá srovnávání s ostatními ženami, začneme řešit, jestli jsme dost ženské, dost hezké, dost úspěšné nebo jestli něco neděláme špatně či jinak.

Pro mě je důležité neřešit ženskost podle cizího návodu. Mnohem víc mě zajímá, co je vlastní mně a co dělám jen proto, že jsem se naučila, že bych taková měla být.

Rozvíjet ženskou energii rozhodně neznamená přidat si další úkoly na seznam. Mnohem důležitější je si všimnout, kde už dlouho jedu jen na výkon, kontrolu a povinnosti a kde mi něco jiného úplně schází.

Dovol si nebýt pořád produktivní

Nemusíš mít výsledek ze všeho, co děláš.

Můžeš si číst jen proto, že tě to baví. Jít na procházku bez cíle. Lehnout si, i když nejsi úplně vyčerpaná. Udělat něco pomalu. Nebo nedělat vůbec nic.

Já měla dlouho pocit, že čas musí být nějak využitý. Když jsem nepracovala, měla jsem pocit, že bych měla dělat alespoň něco užitečného. Ale ne všechno v životě musí mít výsledek, který si můžeš odškrtnout.

• Zkus si každý den nechat alespoň 20 minut na něco, co nemá žádný užitek ani výsledek. Bez práce, úkolů a telefonu. Udělej něco jen proto, že na to máš chuť, i kdyby to mělo být jen tak ležet, projít se venku bez cíle nebo chvíli nic neřešit.

Začni zase tvořit

Tvořivost nemusí znamenat, že začneš malovat obrazy nebo psát básně.

Můžeš vařit, fotit, tančit, upravovat si doma prostor, pracovat na zahradě, šít, psát, skládat hudbu nebo si jen jinak poskládat oblečení.

Podstatné je, že něco děláš proto, že tě samotný proces baví. Ne proto, že z toho musí být peníze, výkon nebo něco, čím se můžeš pochlubit.

• Vyber si jednu tvořivou věc, která tě baví a tento týden jí věnuj alespoň půl hodiny bez cíle něco dokončit. Neřeš výsledek ani to, jestli ti to jde dobře. Jen si hraj, zkoušej a dělej to po svém, protože tě to baví.

Všímej si, co vlastně chceš

Při množství povinností se snadno naučíš řešit hlavně to, co je potřeba.

Co musím udělat dnes. Co potřebuje partner. Co potřebují děti. Co mám zařídit v práci.

Občas se proto sama sebe zeptej, co chceš ty.

Na co máš chuť. Co ti vadí. Co už dělat nechceš. Co ti naopak chybí.

Všímat si vlastních potřeb, reakcí a toho, co ti vyhovuje nebo nevyhovuje, je zároveň součástí sebepoznání, které má také své místo v tomto procesu.

Už jen přestat svoje potřeby automaticky odsunovat je velký krok.

Pokud automaticky dáváš potřeby ostatních před svoje, můžeš se podívat také na to, jak se postavit na první místo bez toho, abys kvůli tomu ignorovala lidi kolem sebe.

• Každý den se na chvíli zastav a zeptej se sama sebe: Co dnes chci já? Napiš si první věc, která tě napadne, a pokud to jde, udělej pro ni během dne alespoň něco malého.

Uč se také přijímat

Dávat bývá pro spoustu žen mnohem jednodušší než přijímat. Já to tak taky dlouho měla.

Pomoc odmítneme, protože to zvládneme samy. Kompliment shodíme. Když pro nás někdo něco udělá, hned přemýšlíme, jak mu to oplatit.

Zkus někdy nic nevracet.

Přijmi pomoc. Poděkuj za kompliment. Nech někoho, aby se postaral o tebe. Dovol si čas jen pro sebe bez pocitu, že sis ho musíš nejdřív zasloužit.

• Až ti příště někdo nabídne pomoc, pochválí tě nebo pro tebe něco udělá, zkus to jen přijmout. Poděkuj a hned nepřemýšlej, jak mu to vrátíš.

Zapoj víc svoje smysly

V ženské energii pro mě mají velké místo také smysly a smyslnost. Ne nutně ve smyslu sexuality, ale toho, že něco opravdu vnímáš a nejsi pořád jen zavřená v hlavě.

Vůně, dotek, hudba, chuť, pohyb, teplo, voda, příroda nebo oblečení, ve kterém se cítíš dobře. Jsou to úplně obyčejné věci, ale když celý den jen přemýšlíš, pracuješ a řešíš další povinnosti, snadno je přestaneš vnímat.

Mně v tom hodně pomáhá tanec. Pustím si hudbu a chvíli se hýbu tak, jak zrovna chci. Neřeším, jak u toho vypadám ani jestli něco dělám správně.

Stejně tak můžeš zpomalit u jídla a vnímat jeho chuť, dát si dlouhou sprchu nebo ještě lépe vanu s příjemnou vůní, chodit bosá po trávě, dotek partnera a obecně hluboká intimita, obléct si něco, v čem se cítíš dobře, nebo vnímat vůně a zvuky kolem sebe.

• Vyber si každý den jednu obyčejnou činnost a zkus u ní na chvíli přestat přemýšlet nad tím, co bude potom. Vnímej, co vidíš, slyšíš, cítíš nebo čeho se dotýkáš.

Všímej si svých emocí

K ženské energii pro mě patří i to, že svoje emoce nemusím hned potlačit, rozebrat nebo napravovat.

Když jsem smutná, můžu být smutná. Když mě něco štve, nemusím si hned vysvětlovat, proč bych to tak neměla cítit. A když mám radost, nemusím ji brzdit jen proto, že se to zrovna nehodí.

Dřív jsem potřebovala mít svoje emoce mnohem víc pod kontrolou. Postupně jsem zjistila, že mi víc vyhovuje nejdřív si všimnout, co cítím a až potom řešit, jestli s tím chci něco dělat.

Nemusíš každou emoci analyzovat ani hledat její hlubší příčinu. Někdy úplně stačí přiznat si, co cítíš a být s tím v pohodě.

• Několikrát během dne se sama sebe zeptej: Co teď cítím? Neřeš proč ani co s tím máš udělat. Jen si to pojmenuj a chvíli to nech být.

Buď víc mezi ženami

Nemusíš chodit na organizované ženské kruhy, pokud tě nelákají. Může to být kamarádka, sestra nebo skupina žen, se kterými se cítíš dobře a nemusíš před nimi nic dokazovat.

Já mám ráda chvíle, kdy můžeme společně mluvit, smát se, něco tvořit nebo jen trávit čas spolu. Pokud tě ženské kruhy zajímají, můžeš je vyzkoušet a sama zjistit, jestli je to něco pro tebe.

• Domluv si čas s ženou nebo ženami, se kterými je ti dobře. Nemusíte řešit nic hlubokého. Zajděte ven, něco společně vytvořte nebo prostě jen buďte spolu.

Přestaň řešit, jak vypadá správná žena

Ženská energie neznamená šaty, svíčky, tanec, pomalé ráno a muže, který za tebe všechno rozhodne.

Pokud tohle miluješ, klidně. Ale nemusíš.

Můžeš být ambiciózní, přímá, hlasitá, podnikat, vést lidi, vydělávat peníze a mít ráda kontrolu nad některými částmi svého života. Nic z toho z tebe nedělá méně ženskou.

Stejně tak nemusíš přebírat představu ženskosti od partnera, rodiny, sociálních sítí ani od žen, které ti vysvětlují, jak má vypadat ta správná ženská energie.

Mně mnohem víc vyhovuje vzít si z toho jen to, co je mi vlastní. Něco možná potřebuju rozvíjet, něco už v sobě mám a něco se mnou vůbec nerezonuje.

A to je v pořádku.

Přijmout i ty části sebe, které nezapadají do vlastní představy o správné ženě, souvisí také se sebeláskou a tím, jaký vztah sama k sobě máš.

• Napiš si tři věci, které na sobě považuješ za ženské jen proto, že ti to někdo řekl nebo ses to tak naučila. Pak si u každé polož otázku: Chci to tak opravdu já, nebo jen plním cizí představu?

Vnímej svůj cyklus

K ženské energii dle mě patří i vnímání vlastního menstruačního cyklu. Během měsíce totiž nemusím mít každý den stejnou energii, náladu, chuť být mezi lidmi ani podávat stejný výkon.

Menstruační cyklus má čtyři fáze. Menstruaci, folikulární fázi, ovulaci a luteální fázi. Hormonální změny, které během nich probíhají, se mohou u některých žen projevit i na náladě, energii, soustředění nebo dalších pocitech. Každá žena to ale může mít jinak a ani dva cykly nemusí proběhnout úplně stejně.

Já proto mnohem raději sleduji sama sebe, než abych se řídila tabulkou, která mi říká, jak bych se měla v jednotlivých fázích cítit. Když mám více energie, využiju ji. Když jí mám méně a můžu si dovolit ubrat, uberu. Nehledám v tom žádná pevná pravidla.

• Zkus si dva nebo tři cykly zapisovat, v jaké fázi se nacházíš a jak se během dne cítíš. Stačí energie, nálada, chuť být mezi lidmi a potřeba odpočinku. Po několika týdnech se podívej, jestli se u tebe něco opakuje. Vycházej ze svého vlastního těla, ne z toho, co bys podle nějakého návodu měla v určité fázi prožívat.

Ve vztahu ženská energie hodně souvisí s tím, jestli umím nejen dávat, ale také přijímat.

Nechat partnera něco udělat pro mě. Přijmout pomoc, pozornost, péči nebo dotek a nemít hned potřebu všechno oplácet, kontrolovat nebo zařídit sama.

Stejně důležité je umět říct, co chci a co potřebuji a nastavit si zdravé hranice, když už mi něco nevyhovuje. Nečekat, že to partner nějak sám pozná, a pak být zklamaná, když se netrefí.

Velkým tématem je i otevřenost a intimita. Dovolit si být někdy zranitelná, ukázat emoce, říct, co se mi líbí, co mi chybí nebo po čem toužím. Pro mě osobně tohle nebylo vždy jednoduché. Mnohem snazší bylo mít věci pod kontrolou a nikoho k sobě nepustit příliš blízko.

A také nemusím ve vztahu všechno vést sama. Někdy můžu rozhodnout já, jindy nechám něco zařídit partnera a nemusím mu stát za zády a kontrolovat, jestli to udělá přesně podle mě.

To ale neznamená být pasivní, podřízená nebo přenechat partnerovi rozhodování o vlastním životě. Zdravý vztah potřebuje oba lidi, jejich potřeby, názory i schopnost říct, co jim vyhovuje a co už naopak ne.

Kolem ženské energie vznikla spousta představ, které se opakují pořád dokola. Některé z nich jsou zbytečně omezující a podle mě ženám spíš přidávají další pravidla, než aby jim pomáhaly.

Ženská energie znamená pasivitu

Neznamená.

Být v ženské energii neznamená sedět, čekat, až něco přijde samo, nebo přenechat rozhodování ostatním. Můžeš být aktivní, rozhodná a zároveň si umět dovolit přijímat, zpomalit nebo nechat některé věci chvíli plynout.

Silná a ambiciózní žena je v mužské energii

Tohle slyším hodně a vůbec s tím nesouhlasím.

Můžeš mít vlastní byznys, vést lidi, vydělávat peníze, mít velké cíle a pořád se cítit žensky. Ambice ani síla nejsou mužské vlastnosti.

Problém bych viděla až, když jedeš dlouhodobě jen přes výkon, kontrolu a další cíle a nic jiného si nedovolíš.

Žena musí mít víc ženské než mužské energie

Neexistuje žádný správný poměr, který by každá žena měla splňovat.

Někdy potřebuju víc rozhodovat, plánovat a jednat. Jindy tvořit, zpomalit nebo nechat věci chvíli být. Obojí má v životě svoje místo.

Správně ženská žena přitáhne mužského muže

Ani tohle neberu jako nějaké pravidlo.

Na internetu se hodně mluví o tom, že žena musí být dostatečně ve své ženské energii a tím automaticky přitáhne silného mužského partnera. Vztahy ale nejsou tak jednoduché.

To, jakého partnera si vybereš a jak vztah funguje, ovlivňuje mnohem víc věcí než nějaký poměr ženské a mužské energie.

Ženská energie má vypadat určitým způsobem

Nemusí.

Nemusíš milovat šaty, svíčky, tanec, pomalá rána ani ženské kruhy. Pokud tě to baví, super. Pokud ne, nic se neděje.

Ženskost ani ženská energie nemají jednu správnou podobu. Každá žena si z toho může vzít něco jiného.

Neexistuje jedna správná podoba ženské energie, do které by ses měla dostat.

Pro jednu ženu bude znamenat víc tvořivosti, pro jinou větší kontakt se svým tělem, emocemi nebo smysly. Některá ji bude vnímat v péči, jiná v divokosti, sexualitě, klidu, pohybu nebo třeba v tom, že si konečně dovolí nebýt pořád silná a výkonná.

A něco z toho s tebou třeba nebude rezonovat vůbec.

To je podle mě důležité. Nemusíš přebírat cizí představu o tom, jak má ženská energie vypadat, a pak se podle ní snažit změnit sama sebe.

Mnohem víc mi sedí položit si otázku:

Co pro mě znamená moje vlastní ženskost? Co jsem si v ní dovolila a co jsem naopak dlouho odmítala, potlačovala nebo považovala za slabost?

Tam podle mě začíná to co je opravdu tvoje.

Co si z článku odnést?

Na závěr bych jen ráda řekla, že je důležité umět využívat ženskou i mužskou energii podle toho, co zrovna potřebujeme, a nezůstávat dlouhodobě jen v jedné z nich.