Možná to zní překvapivě, ale strava a životní styl hrají zásadní roli v tom, jak naše tělo a mysl zpracovávají stres a traumatické situace.
Takže ano, strava a životní styl mohou výrazně přispět k rozvoji a vzniku traumatu.
Neděje se to přímo, ale nepřímo svým působením na naši biologii přispívají k traumatu.
Jde o velmi podceňované téma, které má i přesto všechno velký potenciál ovlivnit, jak bude naše tělo a mysl reagovat na každodenní stresové situace.
Strava a všechny další faktory životního stylu ovlivňují, jak citlivě a intenzivně budeme reagovat na různé druhy situací a stresu.
Zároveň je klíčové se zaměřit na naši biologii, tedy na faktory, které ji ovlivňují při léčbě traumatu.
To znamená, že strava a obecně životní styl jsou důležitou součástí léčby traumatu a nelze je podceňovat.
Nemůžeš se ve svém těle cítit bezpečně, když tvé tělo neustále spouští stresové reakce a je ve stavu chronického napětí a připravenosti reagovat na hrozby a nebezpečí.
Stres vs. Trauma
Pro pochopení tohoto článku musíš pochopit, jaký je rozdíl mezi stresem a traumatem.
Zatímco stres je normální reakcí těla na výzvy, která nás má pohánět k akci a růstu, trauma je stav přemožení, kdy jsou tělo a mysl přemoženy a neschopny se s situací vyrovnat.
Na rozdíl od stresu, který je dočasný, trauma má dlouhodobé negativní dopady na zdraví a každodenní fungování člověka.
Nyní, když víme, že trauma vzniká vlivem stresu, je ještě důležité zmínit, že existují různé typy traumatu podle toho, jak vznikají.
Mezi nejčastější typy traumatu patří akutní a chronické trauma.
Akutní trauma vzniká z jedné velmi stresující a intenzivní události, která hluboce zasáhne psychiku člověka.
Tato událost ohrozí emocionální nebo fyzickou bezpečnost a vyvolá silnou traumatickou reakci.
Jde o náhlý, šokující zážitek, který přináší extrémní stres, který tělo nedokáže okamžitě zpracovat.
Chronické trauma vzniká v důsledku dlouhodobého, pomalého stresu, který postupně zanechává výrazné následky na psychice člověka.
Tento typ traumatu se rozvíjí časem kvůli neustálému vystavení stresovým faktorům, které nejsou nutně extrémně intenzivní, ale svou trvalostí a opakováním způsobují značnou psychickou zátěž.
Když tělo nedokáže správně a efektivně reagovat na stres, protože je přetížené, unavené, vyčerpané, oslabené nebo je v nerovnováze, vznikají podmínky pro rozvoj traumatu.
V takovém stavu je tělo náchylnější k negativním dopadům dlouhodobého stresu, protože nedokáže správně zpracovat stresové podněty a emocionální zátěž, což může způsobit traumatizaci, vážné psychické problémy a trvalé následky.
Životní styl a jeho vliv na stres a trauma
Možná to zní překvapivě, ale strava a životní styl hrají zásadní roli v tom, jak naše tělo a mysl zpracovávají stres a traumatické situace.
Pokud je náš mozek a tělo vyčerpané, například nedostatkem spánku nebo narušením cirkadiálního rytmu po delší dobu, způsobí to oslabení naší schopnosti efektivně zvládat stres.
Nedostatek kvalitního spánku narušuje regeneraci mozku a těla, který také zvyšuje únavu, podrážděnost a snižuje schopnost zvládat stresové situace.
Kromě toho, pokud tělo nemá dostatek času na regeneraci a odpočinek, dochází k chronickému hromadění stresu, které postupně vyčerpává nervový systém i nadledvinky.
Oslabený nervový systém pak nedokáže správně reagovat na stresové situace a může způsobit zvýšenou citlivost a reaktivitu v každodenních podnětech.
Taková nepřetržitá aktivace stresové reakce může postupně vyústit v rozvoj a vznik traumatu a dalších závažných psychických problémů, jako jsou úzkost a obecně úzkostné poruchy, ale také deprese.
Výzkumy ukazují, že nedostatek spánku ovlivňuje produkci kortizolu, což je hormon, který hraje klíčovou roli v reakci těla na stres.
Při chronickém nedostatku spánku se hladina kortizolu zvyšuje, což může narušit cirkadiánní rytmus a vést k dlouhodobým zdravotním problémům, včetně zvýšené citlivosti na stres
Další studie potvrzuje, že nedostatečný spánek může vést k tomu, že tělo nedokáže správně zpracovávat stresové podněty.
Zvýšené hladiny kortizolu a další hormonální nerovnováhy mohou způsobit, že nervový systém bude přetížený a méně efektivní v reakci na každodenní stresové situace.
To může vést k vyšší úzkosti, podrážděnosti a celkově horší schopnosti zvládat stres
Stejný vliv má na naše tělo nedostatek odpočinku, a to jak fyzický, tak i psychický.
Když nedokážeme vypnout hlavu a neustále něco řešíme, myslíme a analyzujeme, naše tělo a mysl si nikdy plně neodpočinou.
Tento neustálý mentální stres se hromadí a prohlubuje naši vyčerpanost, což dále zhoršuje naši schopnost zvládat stresové situace.
Pohyb a sport vs. sedavý životní styl
Nesmíme zapomenout na další důležitý pilíř zdravého životního stylu, kterým je dostatek pohybu vs. sedavý životní styl.
Pravidelný pohyb a sport jsou klíčové pro udržení zdravého těla i mysli.
Fyzická aktivita podporuje produkci endorfinů, které zlepšují náladu a snižují stres.
Cvičení a obecně pohyb hlavně podporují zdravý krevní oběh a zajišťují přísun kyslíku a živin do těla i mozku.
Naopak sedavý životní styl je příčinou mnoha zdravotních problémů, včetně zvýšeného rizika srdečních chorob, obezity a cukrovky.
Sedavý způsob života také výrazně přispívá k duševním problémům, jako jsou deprese a úzkosti, a zhoršuje schopnost těla a mysli zvládat stres.
Studie z roku 2018 zdůrazňuje, že dlouhodobý sedavý životní styl zvyšuje citlivost na stresové podněty a narušuje hormonální a neurofyziologické reakce na stres.
BMC Public Health zveřejnila studii, která zjistila, že fyzická aktivita zlepšuje schopnost těla zvládat stres a podporuje regeneraci. Pravidelný pohyb snižuje zátěž způsobenou stresem a zlepšuje celkovou psychickou i fyzickou pohodu, což je důležité pro zvládání každodenního stresu.
Dýchání
A nesmíme zapomenout na jednu z nejdůležitějších a zároveň nejvíce opomíjených částí životního stylu, kterou není nic jiného než dýchání.
Dýchání není jen mechanický proces, je to nesmírně důležitá funkce, která ovlivňuje všechny aspekty našeho zdraví.
Správné dýchání zahrnuje hluboké dýchání do břicha (brániční dýchání), které plně využívá kapacitu plic.
Zlepšuje se také naše schopnost soustředit se a obecně se zlepšují všechny kognitivní funkce.
Pomáhá také regulovat hladinu kortizolu, což přispívá k lepšímu zvládání stresu a zlepšuje celkovou pohodu.
Nakonec podporuje produkci neurotransmiterů, které zlepšují náladu a snižují stres.
Tento způsob dýchání podporuje optimální okysličení těla i mozku a zklidňuje nervový systém.
Špatné dýchání, jako je povrchní dýchání jen do hrudníku (plic), omezuje přísun kyslíku a zvyšuje hladinu stresu.
Tento typ dýchání může způsobit hyperventilaci, zvýšenou úzkost a svalové napětí.
Dlouhodobé špatné dýchání přispívá nemalým způsobem k chronickým zdravotním i psychickým problémům, ale také k dobře známé bolesti hlavy a zažívacím problémům.
Nedávná velká studie z roku 2023 ukazuje, že pomalé, hluboké dýchání pomáhá tělu lépe zvládat a zpracovat stres. Naopak mělké dýchání zhoršuje schopnost těla vyrovnat se se stresem a následně ho zpracovat.
Jak strava přispívá ke stresu a traumatu
I přestože se čím dál více lidí začíná zajímat o zdravé stravování, stále chybí některé velmi důležité pilíře, které sabotují celkovou snahu žít zdravě.
Strava není jen o tom, co jíme, ale je to mnohem komplexnější proces.
Zdaleka nestačí dbát na to, co jíme.
V dnešní době, kdy už je celková kvalita potravin srovnatelná se žrádlem pro prasata, je stále důležitější věnovat pozornost tomu, jaké potraviny si vybíráme, jaké kvality jsou a jak jsou pěstované a zpracovávané.
Možná to zní složitě a zdlouhavě, ale opak je pravdou, když víš, jak k tomu přistupovat.
Zpracované potraviny na každém rohu a strava plná chemických sraček, konzervantů a umělých složek nejenže neposkytují tělu potřebné živiny, ale hlavně přispívají k hromadění toxinů a zánětů, které způsobují chronické zdravotní problémy a zhoršují naši schopnost zvládat stres.
Výzkum zjistil, že konzumace pravidelného množství zpracovaných potravin je spojena s horším zdravím mozku, duševním zdravím a obecně horší schopností zvládat stres.
Nemluvě o přešlechtěných odrůdách potravin a geneticky modifikovaných plodinách, které jsou pro tělo škodlivější, větší zátěží a hlavně bez důležitých vitamínů, minerálů a dalších esenciálních látek, což opět jen přispívá k hromadění toxinů a zánětů v těle.
Sečteno a podtrženo, špatná, nevyvážená a nekvalitní strava ovlivňuje buď napřímo, nebo nepřímo prakticky všechny systémy a procesy v našem těle.
Nejvýraznější vliv stravy z pohledu stresu a psychické odolnosti je nepřímý vliv na náš mozek a nervový systém skrze střevní mikrobiom a variabilitu propustnosti tlustého střeva.
Syndrom propustného střeva způsobuje, že se stěny střeva roztahují a vznikají větší mezery.
Skrze tyto mezery se do krevního oběhu dostávají toxiny, bakterie, viry, mikroby a plísně.
Imunitní systém na ně reaguje tvorbou protilátek.
Když je ale těchto škodlivin hodně, imunitní systém je nestíhá neutralizovat.
Mikroby se tak mohou dostat dále do těla a přetěžují nervový systém, mozek a další orgány.
To vede k většímu přetížení (citlivosti) nervového systému a mozku na jednotlivé podněty a tělo reaguje na stres intenzivněji.
Člověk poté reaguje na podněty, které ho dříve nestresovaly, nebo reaguje mnohem více, častěji a intenzivněji.
Studie potvrzujií, že vztah mezi střevním mikrobiomem a mozkem je klíčový. Zdravý střevní mikrobiom, podporovaný správnou stravou, má pozitivní vliv na náladu a zvládání stresu.
Další studie ukázaly, že změny ve střevním mikrobiomu mohou ovlivnit emocionální chování, duševní zdraví a schopnost těla zvládat a reagovat na stres.
Mimo to určité potraviny napřímo stimulují nervový systém a ovlivňují naši náladu, energii a schopnost těla zvládat stres.
Na druhé straně jsou zase potraviny, které dělají opak a pomáhají tělu správně regenerovat a zvládat stres.
Ale jak říkám, není to jen o tom, co jíš, ale také jak to jíš. Pokud se stravuješ a tvé tělo je ve stresu, je zcela jedno, jak zdravě jíš, protože tvé tělo:
- Nedokáže efektivně trávit potravu: Stres způsobuje, že trávicí systém nefunguje optimálně. Potrava se nedostatečně tráví a vstřebává, což znamená, že tělo nemá potřebné živiny.
- Produkuje více kortizolu: Hormon kortizol, který se uvolňuje při stresu, narušuje rovnováhu střevní mikroflóry a způsobuje zánět. To dále zhoršuje syndrom propustného střeva.
- Přetěžuje imunitní systém: Stres oslabuje imunitní systém, který se pak hůře vyrovnává s toxiny a mikroby pronikajícími do těla.
- Zhoršuje vstřebávání živin: I když jíš zdravě, tělo nemusí být schopné absorbovat všechny vitamíny a minerály z potravy, což vede k jejich nedostatku.
A to není zdaleka všechno. Je tady několik dalších proměnných, které jsou mnohem důležitější než to, co jíš a jak vypadá skladba tvého jídelníčku.
Výzkum potvrzuje, že nedostatek kvalitního spánku má negativní vliv na příjem makroživin. Jinými slovy, lidé s nedostatkem kvalitního spánku (<7 hodin) mají nižší příjem mikroživin, jako je vápník, hořčík a vitamin D.
Výsledné působení na biologii člověka
Všechny tyto faktory mohou vytvořit biologickou dispozici, která může oslabit nervový systém a funkce mozku člověka a způsobit, že bude citlivější a reaktivnější.
To vede k tomu, že se změní chemie v mozku a tělo přestane správně reagovat na stres.
Výsledkem jsou změny v tom, jak mozek, neurony a další části těla, včetně nervového systému, spolu komunikují a fungují.
Jinými slovy, člověk a jeho vnitřní systém nemusí být schopen efektivně zvládat tolik stresu jako někdo jiný, protože jeho vnitřní zdroje mohou být méně vyvážené nebo více přetížené než u jiného člověka.
Událost může být pro jednu osobu stresující, ale pro jinou osobu traumatizující a způsobit „trvalé následky“, protože do události vstoupila její biologie.
Význam stravy a zdravého životního stylu při léčbě traumatu
Dobře, řekli jsme si, jak tyto faktory, jako strava a životní styl, mohou podstatně přispět k rozvoji traumatu.
Když to funguje v jednom směru, může to fungovat i opačně, takže strava a životní styl nám mohou pomoci při léčbě traumatu?
Odpověď je absolutně ano!
Nejenže nám to pomáhá k léčbě traumatu, ale také je to v mnoha případech zcela nezbytná součást celého procesu uzdravení.
Jak se můžeš ve svém těle cítit bezpečně, když neustále stimuluješ nervový systém a narušuješ správnou funkci těla i mozku nesprávnou stravou a životním stylem?
Proto v naší praxi klademe velký důraz na komplexní přístup k duševnímu zdraví, kde neodmyslitelně patří i strava a životní styl.
Chceš jít ještě více do hloubky?
Více souvislostí, propojení a důležitých vazeb mezi tělem, myslí a emocemi?
Chceš zlepšit své duševní zdraví?
Trápí tě psychické problémy?
Chceš zlepšit kvalitu svého života?
Chceš získat pod kontrolu své tělo, svou mysl, emoce i svůj život?
Chceš se naučit pracovat se stresem, úzkostí a traumaty?
Už tě nebaví rychlá řešení, která způsobují dlouhodobé problémy?
Máme pro tebe řešení.
Celostní online program Harmonie života, jehož součástí je i další online program Vědomě žít – vědomě tvořit. Dva online programy za jednu cenu s celostním přístupem ke všem klíčovým aspektům duševního zdraví, psychické pohodě a traumatu.
Vše s celoživotním přístupem a aktualizacemi.
Pomocí společnýé konzultace budeš mít vše personalizované na míru přímo pro své problémy a potřeby.
Online kurz zaměřený na všechny aspekty traumatu
Celostní online kurz zaměřený na všechny aspekty traumatu a duševního zdraví, který tě vede krok za krokem. Získej kontrolu nad svou myslí i emocemi a vybuduj si svůj život. Nauč se pracovat se stresem a úzkostí a vyřeš všechny příčiny, traumata, potlačené emoce a souvislosti, které ti brání si vybudovat zdravé vztahy a pocit jistoty. Vše s celoživotními aktualizacemi i přístupem.
Jiří Čapovec
Celostní terapeut, kouč a mentor
Jiří Čapovec je celostní terapeut, kouč a mentor, který se zabývá oblastí celostní medicíny a funkční medicíny, kde propojuje důležité aspekty a obory jako je osobní rozvoj, psychosomatika, epigenetika, psychologie a rozvoj lidského vědomí, neurovědy a práce s podvědomím. Kromě působení v oblasti duševního zdraví, se také zaměřuje na psychologii mezilidských vztahů (individuální i párová terapie). Je spoluzakladatel značky cesta relaxace spolu s jeho partnerkou, koučkou a terapeutkou Lenkou Heczkovou.
0 komentářů