Co znamená spřízněná duše a jak ji poznat

Znáte se krátce a už se s ním bavíš o věcech, které si před ostatními většinou necháváš pro sebe. Pak ti řekne, jak to má on, a ty si říkáš, že bys to sama popsala skoro stejně. Najednou máš pocit, že se znáte odjakživa a cítíš takové zvláštní propojení. Možná tě napadne, jestli jsi potkala spřízněnou duši.

V článku se dozvíš, co znamená spřízněná duše, jak ji poznat a kde takového člověka potkat. A taky jestli můžeš mít spřízněných duší víc, jestli mezi ně může patřit kamarád a kdy tě představa toho pravého může mást.

Co jsou to spřízněné duše?

Spřízněná duše je označení pro člověka, se kterým cítíš hluboké, přirozené a někdy téměř okamžité souznění. Vzájemně si rozumíte a cítíte k sobě silnou blízkost. Máš pocit, že tě druhý chápe, přijímá a záleží mu na tobě. Už při prvních rozhovorech můžeš mít pocit, že se znáte celý život.

Z psychologického pohledu můžeme tuto blízkost nebo silné propojení popsat přes emoční intimitu, důvěru a pocit přijetí. Dokážete spolu otevřeně mluvit o svých myšlenkách a pocitech, svěřovat se jeden druhému a naslouchat si se zájmem a respektem. Společným jmenovatelem spřízněnosti je pocit bezpečí mezi vámi, který vám dovoluje se před sebou naplno projevit, říct svůj názor a dát najevo své emoce.

V deníkovém výzkumu lidé popisovali větší blízkost a propojení při rozhovorech, ve kterých se druhému svěřili a měli pocit, že jim rozumí a záleží mu na nich.

Třeba se někomu svěříš s něčím, za co se stydíš. Vyslechne tě, snaží se ti porozumět a dál se k tobě chová s respektem. Postupně se mu otevíráš víc a poznáváš také jeho. Takové zkušenosti mezi vámi budují důvěru.

Každý přitom může slovem spřízněnost myslet trochu něco jiného. Pro někoho je důležité, že s druhým sdílí hodnoty, přesvědčení a pohled na život. Jiného spojují s druhým společné koníčky a pocit, že se navzájem dobře doplňují. Někdo tak označí člověka, kterému se dokáže svěřit i s nejcitlivějšími věcmi. Další svého dlouholetého přítele, se kterým toho hodně zažil a na kterého se může spolehnout.

Můžu mít více spřízněných duší?

Píšete nám a ptáte se, jestli může mít člověk více spřízněných duší a jestli to musí být vždy partner. Takových lidí můžeš mít ve svém životě víc. Spřízněnou duší pro tebe může být partner, blízký kamarád, sourozenec nebo někdo další z rodiny. Takto hluboké propojení a vztah můžeš najít nebo vytvořit také u člověka, kterého poznáš při práci nebo přes společné zájmy.

Můžeš mít silné pouto s partnerem a zároveň cítit spřízněnost s dlouholetou kamarádkou. S každým vás přitom může spojovat něco jiného. S partnerem sdílíte pohled na život a společné plány. Kamarádce se dokážeš svěřit i s věcmi, o kterých se ti s ostatními těžko mluví.

Takové propojení může mít i podobu hlubokého přátelství. Třeba máš kamaráda, se kterým se vidíte jen několikrát za rok. Jakmile se potkáte, mluvíte spolu stejně otevřeně jako dřív, zajímáte se jeden o druhého a víte, že se na sebe můžete spolehnout.

Má každý svou spřízněnou duši?

Nikdo z nás nemá na světě jednu předem určenou spřízněnou duši. Realita je taková, že někdo v životě takto hluboké souznění zažije, zatímco jiný ho vůbec nezažije.

Proto rozhodně nedoporučuji pasivně čekat, až do tvého života takový člověk vstoupí (důvody si rozebereme níže). Toto hluboké a pevné propojení můžeš postupně vybudovat i s někým, koho už znáš, pokud o to stojíte oba.

Jak poznat spřízněnou duši

Test spřízněné duše

Mysli na konkrétního člověka a odpověz si ano nebo ne.

• Máš pocit, jako byste se znali celý život?
• Cítíš se vedle něj v bezpečí?
• Cítíš mezi vámi silné propojení, jaké s většinou lidí nezažíváš?
• Povídá se vám spolu přirozeně?
• Chápe, jak to myslíš, i když mu to nemusíš dlouze vysvětlovat?
• Můžeš se mu svěřit i s něčím, co se ti těžko říká?
• Cítíš, že tě bere takovou, jaká jsi?
• Podporujete se navzájem ve svých snech i v těžkých obdobích?
• Překvapuje tě, jak podobně se díváte na určité věci nebo problémy?
• Máš pocit, že se doplňujete?
• Dal ti někdy najevo, že to souznění cítí taky?

Jak najít spřízněnou duši

Poznej sám sebe

Přestaň hledat někoho, kdo tě doplní a zaměř se na to, abys byla spokojená sama se sebou.

Pokud do vztahu vstupuješ s pocitem, že bez partnera nejsi kompletní, budeš podvědomě hledat zachránce a lepit tím vlastní samotu nebo rány. Spřízněná duše má tvůj život obohatit, ne ho zachránit. Když nebudeš mít ráda svou vlastní společnost, těžko najdeš někoho, kdo v ní bude chtít strávit život.

Ujasni si, co od vztahu i života chceš a čeho si na lidech vážíš, protože tak k sobě přirozeně přitáhneš někoho, s kým budeš sdílet koníčky, probírat osobní věci a dívat se na svět stejným pohledem.

Dřív jsem žila v naprostém chaosu, a to se netýkalo jen vztahů či chlapů, ale také přátelství a vlastně celého mého života. Kdybys za mnou tehdy přišla a zeptala ses mě, co vlastně od přátelství nebo od partnera chci, vyhrkla bych jen klasickou frázi: „Hlavně chci, aby mě měl někdo rád a bylo nám spolu dobře.“ Kdyby ses ale chtěla dostat pod povrch, zjistila bys, že vůbec netuším, co to „dobře“ znamená. Nedokázala jsem pojmenovat jedinou svoji potřebu, netušila jsem, jaké jsou moje životní hodnoty a o nějakých osobních hranicích jsem neměla ani páru.

Když přišla krize ve vztahu, pohádala jsem se s nejlepší kamarádkou, nebo mě prostě něco trápilo, neuměla jsem se v sobě vyznat. Nedokázala jsem říct: „Hele, teď potřebuju jenom obejmout a vyslechnout,“ nebo naopak: „Potřebuju být chvíli sama a srovnat si to v sobě.“ Všechno jsem to v sobě dusila. Nevěděla jsem, kolik času chci trávit ve dvou a kde začíná můj vlastní prostor, ani co je pro mě v životě nejdůležitější a kam vlastně směřuju. Prostě jsem se pořád jen přizpůsobovala představám a plánům těch druhých a slepě doufala, že to se mnou nějak dobře dopadne.

A v tom byl ten největší zádrhel. Teprve zpětně mi došel ten obrovský aha moment. Bez hlubokého sebepoznání totiž člověk nabízí ostatním lidem jen prázdnou schránku. Když sama nevíš, kdo jsi a co cítíš, nemůžeš se s nikým dostat pod povrch. Aniž bych znala sama sebe, jsem zkrátka nemohla žádné hlubší vztahy, skutečná přátelství nebo hluboké spojení vybudovat. Nebylo na čem stavět.

Buď při seznamování sám sebou

Buď při seznamování sám sebou a na nic si nehraj, protože jedině tak k sobě přirozeně přitáhneš člověka, který si zamiluje tvé skutečné já a ne jen masku, kterou se snažíš udělat dojem. Celé je to o tom, jaký máš vztah k sobě, protože teprve když přijmeš své pravé já, dokážeš ho bez strachu ukázat i druhým.

Na rovinu, na začátku s Jirkou to nebylo žádné růžové klišé. Ukázat někomu své pravé já znamenalo jít s kůží na trh a odkrýt i ty části sebe sama, na které nejsem zrovna pyšná. Bylo to děsivé a občas sakra nepohodlné. Jirka ale udělal to samé. Nesnažili jsme se před sebou nasazovat masky a hrát nějaká divadla. Šli jsme do toho s vědomím, že máme každý své chyby.

Odkrýt se bez masek s sebou ale nese jedno velké riziko, na které si člověk musí dát pozor. Když ukážeš své pravé já, riskuješ, že tě ten druhý odmítne přesně takovou, jaká jsi. A to bolí mnohem víc, než když někdo odmítne tvou umělou masku. Navíc se taky často stává, že tvá upřímnost narazí na partnerovy staré rány nebo neporozumění a první třecí plochy tak přijdou mnohem dřív než v klasických, opatrných vztazích.

My jsme s Jirkou tuhle syrovou upřímnost ustáli, ale musím říct, že to bylo jen tak tak, a to hlavně proto, že jsme nehráli žádné divadlo, takže jsme od začátku věděli, na čem jsme. Stálo to sice hodně odvahy, nekomfortu, bolesti z hádek a konfliktů, ale byl to jediný způsob, jak položit reálné základy.

Choď mezi lidi, které baví podobné věci

Choď mezi lidi, které baví podobné věci, protože skrze společné kurzy, sportovní skupiny, dobrovolnictví nebo hromadné akce či výlety přirozeně potkáš někoho, s kým si budeš mít hned od začátku o čem povídat a budete mít společné zájmy a možná i hodnoty.

V přehledu výzkumů o navazování vztahů autoři popisují, že ve spolcích a skupinách kolem společné činnosti vznikala i přátelství, ve kterých se lidé svěřovali a hledali oporu. V jednom z citovaných výzkumů měli účastníci mezi lidmi, kterým se svěřovali, zhruba stejně známých ze společných skupin jako z práce.

Podívej se na svoje předchozí vztahy

Podívej se na svoje předchozí vztahy a vyřeš staré bolesti, abys přestala opakovat stejné chyby, jako je slepé ustupování na úkor vlastních potřeb a dokázala hned při seznamování na rovinu říct, jak to máš ty.

Sama jsem v minulosti dělala přesně to, že jsem si do nových vztahů tahala křivdy z těch starých a pak se kvůli strachu raději ve všem podřizovala. Dokud jsem v sobě nenašla sílu pro skutečné odpuštění sobě i bývalým partnerům, ale také rodičům, nedokázala jsem se od té emoční a citové bolesti a vzorců osvobodit. Teprve když jsem staré rány uzavřela, což u mě konkrétně trvalo pár let, mohla jsem začít znovu, čistě a s jasně nastavenými hranicemi.

Netlač na pilu

Netlač na pilu a nech věcem volný průběh, protože když přestaneš zoufale spěchat na výsledek, uvolníš se a přirozeně tím vytvoříš prostor pro to, aby ti spřízněná duše vstoupila do života sama a v ten správný čas.

Mýtus o spřízněné duši aneb proč čekáme dokonalost a co nás to stojí?

Máš v hlavě představu, že až potkáš „toho pravého“, všechno do sebe zapadne jako puzzle a nebe bude bez mráčku? Je to krásná iluze, ale v realitě tě tahle romantická past může dost bolet. Jakmile přijde první hádka nebo tichá domácnost, okamžitě nastoupí pochybnosti: „Sakra, co když k sobě vlastně nepatříme?“

Psychologové na to mají dokonce studii. Lidé, kteří slepě věří na osud a na to, že stačí jen najít toho správného člověka, mají tendenci partnera strašně rychle idealizovat, což znamená, že jejich spokojenost pak visí na extrémně křehkém laně a stačí jedno zaškobrtnutí, iluze dokonalosti praskne a celý vztah se jim začne sypat pod rukama. Kvalitní, silný a zdravý vztah se nehledá, ale buduje.

Když tě někdo brutálně přitahuje, je snadné si už po prvním rande malovat svatbu a plánovat jména pro děti. Chemie je silná čarodějka. Ale to, jestli si rozumíte, jestli máte stejné či podobné hodnoty a zda tu magickou blízkost cítí oba stejně, ukáže až čas. Fáze poznávání bolí a trvá, chemie je hned.

A pak je tu jedna nebezpečná věc. Když někoho vnímáš jako svou spřízněnou duši, máš tendenci mu omlouvat i věci, které bys u nikoho jiného netoleroval. Pamatuj si: ponižování, toxicita nebo citové vydírání nejsou v pořádku ani od člověka, o kterém jsi přesvědčený, že ti ho poslal sám osud. Nic neomlouvá to, když ti někdo ubližuje.

Jestli ti to připomíná, co sama zažíváš, přečti si taky článek, jak poznat toxický vztah.

Pokud to nakonec nevyjde a vztah skončí, možná budeš mít pocit, že už nikdy nic takového nezažiješ. Že to byla ta jedna životní šance. Není to pravda. Svět je plný lidí a lidské srdce má neuvěřitelnou schopnost se zahojit a otevřít znovu. Podobné nebo možná ještě hlubší a zdravější propojení a vztah můžeš časem najít a vybudovat i s někým dalším.