Jak zhubnout v souladu s nervovým systémem

Možná už máš za sebou několik pokusů o hubnutí. Vyzkoušel jsi různé diety, počítání kalorií nebo tvrdé tréninky a přesto se výsledky buď nedostavily, nebo nevydržely dlouho. Možná se cítíš unavený, podrážděný a máš pocit, že tvé tělo nehraje fér. Vydáš spoustu energie, ale kila se nehnou, nebo se rychle vrací zpátky.

Pravda je taková, že nejde jen o jídlo nebo pohyb. To, jak tvoje tělo reaguje, řídí především nervový systém a psychika. Pokud žiješ dlouhodobě ve stresu, napětí nebo pod vlivem nevyřešených traumat, tělo funguje jinak, než bys čekal. Je to proto, že se snaží zajistit ti přežití.

V tomto článku se podíváme na to, proč klasické diety většinou selhávají a proč klíčem k přirozenému a dlouhodobému hubnutí není jen jídelníček a cvičení, ale hlavně stav nervového systému, psychika a tvůj vztah k sobě.

Ukážu ti souvislosti mezi stresem, emocemi, tělem a váhou tak, jak je znám z praxe s klienty. A především dostaneš návod, jak s tělem začít pracovat jinak, ne proti němu, ale v souladu s tím, co opravdu potřebuje.

Upozornění: Tento článek nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Pokud je tvoje nadváha nebo obezita způsobena hlubšími zdravotními problémy, doporučuji konzultovat svůj stav s lékařem nebo kvalifikovaným specialistou.

Proč klasické diety nefungují

Možná sis už několikrát řekl, že tentokrát to dokážeš. Začneš dietu, vydržíš první dny, pak týdny a chvíli to funguje. Ale pak se tělo i mysl postaví proti tobě a všechno jde dolů.

Často si to lidé vyloží jako selhání vůle, ale realita je jiná. Nezklamal jsi ty, selhal evoluční obranný systém těla, který jde proti biologii těla a fungování nervového systému.

Proto je klíčové pochopit, jak tento systém funguje, a naučit se s ním pracovat tak, aby tě podporoval místo toho, aby ti bránil.

Krátkodobý stres a ukládání tuku

Každá dieta je pro tělo signál ohrožení. Jakmile začneš výrazně omezovat jídlo, nervový systém spustí stresovou reakci.

Kortizol a adrenalin připravují organismus na nedostatek, drží energii, šetří zdroje a ukládají palivo na horší časy. Je to přirozený obranný mechanismus.

Studie z roku 2013 ukazuje, že zvýšená hladina kortizolu (zejména slinného) je spojena s vyšším ukládáním tuku a metabolickými problémy.

Potlačování hladu a potřeb = potlačování emocí

Ve své praxi jsem viděl znovu a znovu, že lidé, kteří se snaží přežít dietu, používají stejné strategie, jaké roky využívali u emocí. Zatnout zuby, nevnímat signály, potlačit potřeby a jít dál. Jenže tělo si to pamatuje.

Každé popření hladu je zpráva nervovému systému, že není v bezpečí. Stejně jako u potlačených emocí se to dřív nebo později projeví napětím, úzkostí nebo záchvatovým přejídáním.

Jojo efekt jako biologická reakce

To, čemu se říká jojo efekt, je přirozená reakce těla na chronický stres. Když je nervový systém zůstává ve stavu pohotovosti, tělo si ukládá zásoby na horší časy.

Jakmile dieta skončí, snaží se je rychle doplnit a přidá ještě víc než předtím. Proto se kila vrací a většinou i s navýšením. Tento cyklus se může opakovat roky a vyčerpává nejen tělo, ale i psychiku.

Několik recentních studií potvrdilo, že opakované cykly hubnutí a přibírání u lidí vedou k většímu ukládání tuku, horší hormonální regulaci hladu a častému návratu váhy. Viz studie z roku 2024 publikovaná v Metabolites a výzkum z roku 2024 v Obesity Reviews.

Hubnutí a nervový systém

Možná sis všiml, že i když se snažíš držet zdravý režim nebo dietu, tvé tělo reaguje úplně jinak, než čekáš. Místo aby spalovalo tuk, se cítíš vyčerpaně, máš méně energie a kila se hýbou jen minimálně, nebo vůbec.

A když už zhubneš, brzy se to celé otočí zpátky. Není to tím, že bys dělal něco špatně. Je to důsledek toho, jak je nastavený tvůj nervový systém.

Jak dysregulovaný nervový systém ovlivňuje trávení, hormony a spalování

Když je nervový systém v rovnováze, střídají se dva základní režimy.

Sympatikus tě nakopne ve chvílích, kdy potřebuješ výkon, třeba když sportuješ, soustředíš se na práci nebo rychle reaguješ na nějakou výzvu, ale také když čelíš hrozbě nebo nebezpečí a tělo spouští reakci boj nebo útěk.

Jakmile náročná situace skončí, překonáš výzvu nebo se dostaneš do bezpečí, převezme kontrolu parasympatikus, který tě vrací do klidu, podporuje trávení, imunitu a regeneraci.

To je zdravý cyklus.

Jenže pokud se nervový systém dysreguluje, zůstává zaseknutý v režimu přežití. Sympatikus jede naplno i ve chvílích, kdy se nic neděje a měl být klid. Tělo pak žije v neustálém stresu, napětí nebo úzkosti, místo aby odpočívalo, trávilo a obnovovalo své zdroje.

• Trávení se zpomalí nebo zastaví, protože tělo šetří energii na boj nebo útěk. To znamená horší vstřebávání živin a časté problémy se žaludkem, střevy nebo pálením žáhy.

• Hormony se rozhodí. Kortizol a adrenalin proudí tělem a postupně narušují citlivou hormonální rovnováhu. To ovlivňuje nejen spalování tuků, ale i hladinu cukru v krvi a chuť k jídlu.

• Metabolismus se zpomalí, protože tělo má pocit, že je v ohrožení a raději šetří energii na horší časy.

Možná právě proto, i když jíš málo a hýbeš se, kila se nehnou. Tělo nechce hubnout. Tělo chce přežít.

Proč tělo v režimu boj nebo útěk nehubne, ale ukládá tuk

Když žiješ v permanentním stresu, napětí nebo úzkosti, tvůj mozek spouští stresovou reakci i tam, kde žádné nebezpečí není. Tělo reaguje stejně jako při skutečném ohrožení: zastaví nebo zpomalí trávení, imunitu, napne svaly, zrychlí tep a začne ukládat tuk.

Je to proto, aby ti dalo šanci přežít.

Tuk je pro nervový systém zásoba bezpečí. Je to palivo na horší časy. Proto čím víc jsi ve stresu, tím víc má tělo tendenci držet se tukových zásob.

Úzkost, stres a přetížení jako skrytý sabotér metabolismu

Pokud máš dlouhodobě pocit, že žiješ ve stresu, napětí, úzkosti nebo chaosu, tvůj nervový systém je přetížený. To se může projevovat celodenní úzkosti a tlakem a napětím v těle, ranní úzkostí nebo tím, že večer nedokážeš vypnout. A právě tohle je skrytý sabotér hubnutí.

• Přetížený nervový systém vyčerpává hormony a energii.

• Úzkost zvyšuje chuť na rychlé zdroje energie, jako sladké a tučné jídlo.

• Neustálé napětí drží tělo v režimu přežíti, a tak si ukládá tuk místo aby ho spalovalo.

Výzkum z roku 2018 ukázal, že lidé s vyšší biologickou citlivostí na stres, například ti s traumatem z dětství, vystavení chronickému stresu, úzkosti, depresei nebo s dysregulovaným nervovým systémem, mají větší riziko ukládání tuku.

Určitě to znáš. Přes den jsi pod tlakem, snažíš se vydržet, večer přijde únava a tělo si vyžádá sladkosti nebo přejedení.

Pokud tedy nechceš bojovat jen s jídlem a pohybem, ale skutečně změnit svou hmotnost, musíš začít u nervového systému. Jakmile tělo získá zpět pocit bezpečí, spustí se trávení, hormony se stabilizují a spalování začne fungovat přirozeně. Bez boje a bez diety proti sobě.

Trauma stres a hubnutí

Už ses někdy ptal, proč přibíráš, i když jíš málo a snažíš se hlídat? A proč někdy naopak nemáš chuť k jídlu, ale tělo si stejně ukládá tuk? Nebo proč se někdo jiný přejídá ale nepřibere tolik?

Odpověď se obvykle skrývá hlouběji než jen v tom co máš na talíři. Tvoje tělo a tvoje váha nejsou jen výsledkem kalorií a pohybu ale také toho co sis v životě prožil a co v sobě pořád neseš.

Trauma uložené v těle a jeho vliv na hormony chutě a přejídání

Trauma není jen vzpomínka v hlavě. Je to otisk v těle, protože důsledky traumatu se projevují v nervovém systému i hormonální regulaci. Každý neuzavřený stresový cyklus zanechává v těle napětí, které rozhazuje hormony a tím i signály hladu a sytosti.

• Po traumatu bývá nervový systém zaseknutý v režimu přežití.
• Kortizol a další stresové hormony narušují hormonální rovnováhu.
• To ovlivňuje leptin a ghrelin, hormony hladu a sytosti, takže necítíš, kdy máš dost.
• Výsledkem je přejídání, nebo naopak ztráta chuti k jídlu, ale v obou případech tělo reaguje chaoticky ukládáním tuku.

Systematický přehled z roku 2022 potvrdil, že lidé s traumatickými zkušenostmi z dětství mají v dospělosti vyšší riziko nadváhy a obezity

Kolikrát se ti stalo, že sis řekl, že máš dost, a stejně jsi sáhl po dalším kousku? Nebo naopak necítil hlad vůbec a pak tě přepadl nárazové záchvatové přejídání?

Stresová energie která zůstává v těle a její vliv na přibírání

Když se stresová reakce nedokončí zůstává uložená stresová energie v těle. Tělo je neustále napjaté jako struna a mozek vyhodnocuje že je potřeba ukládat zásoby na horší časy.

Výsledek je ukládání tuku, protože tělo se bojí, že přijdou horší časy.

Všiml sis někdy toho, že čím větší tlak v práci vztazích nebo doma cítíš tím větší chuť máš na sladké a kalorické jídlo? To je pokus těla rychle doplnit energii a uklidnit nervový systém i když jen na chvíli.

Přehledová studie z roku 2022 ukazuje, že chronický stres a zvýšený kortizol souvisejí s obezitou. Kortizol navíc podporuje chuť na kalorická jídla a ukládání tuku, zejména v oblasti břicha.

Psychosomatický rozměr přejídání a emočního hladu

Jídlo není jen fyzická potřeba. Někdy se stává rychlou cestou, jak ztlumit emoce, které nemají prostor. Když potlačuješ strach, hněv nebo smutek, tělo si hledá náhradní cestu, jak se uvolnit, a jednou z nejrychlejších je jídlo.

Emoční hlad ale nikdy nenasytí tělo. Jen na chvíli otupí bolest a napětí, ale pak se cyklus spustí znovu. Kolikrát jsi jedl, i když jsi nebyl fyzicky hladový, ale jen jsi chtěl utišit prázdno, bolest, negativní emoce nebo napětí uvnitř?

Pokud chceš zhubnout, nestačí řešit jen jídlo nebo pohyb. Je potřeba podívat se i na to, co si v sobě neseš. Trauma, stres a potlačené emoce nejsou něco, co zůstalo jen v minulosti. Každý den ovlivňují tvoje chutě, hormony i to, kdy a jakým způsobem jíš.

Když je tvůj nervový systém zregulovaný a tělo se cítí v bezpečí, tělo a jeho biologie se vrací do rovnováhy a hubnutí se stává přirozeným procesem.

Emoce, sebeláska, potřeby a hranice jako klíč k hubnutí

Určitě znáš chvíle, kdy máš pocit hladu, i když jsi jedl před chvílí. Není to hlad těla, ale emoční hlad.

Fyzický hlad přichází postupně, projevuje se slabostí, prázdným žaludkem a mizí, když se najíš.

Emoční hlad je jiný. Objeví se náhle, má konkrétní chuť většinou na sladké nebo tučné a ani po jídle nepřináší skutečný pocit nasycení.

Je to signál, že v sobě něco potlačuješ a tělo si hledá náhradní cestu, jak se uklidnit.

Výzkum z roku 2023 ukazuje, že emoční jedení je častější u lidí s nadváhou či obezitou než u lidí s normální váhou. To potvrzuje, že emoční hlad, na rozdíl od fyzického, souvisí se snahou regulovat emoce a ne s potřebou energie.

Hubnutí jako důsledek vztahu k sobě

Právě tady přichází na řadu sebeláska a vztah k sobě. Pokud se k sobě chováš tvrdě, kritizuješ se nebo se nedokážeš přijmout takový jaký jsi, tělo zůstává ve stresu a napětí. To vede k přejídání, hledání útěchy v jídle nebo naopak k hladovění a odmítání potravy.

Skutečná sebeláska a sebepřijetí je o tom, že tělo i mysl dostávají signál bezpečí. Když se cítíš v bezpečí, nervový systém se uklidňuje, hormony se stabilizují a jídlo se přestává používat jako náplast na emoce.

Potlačené emoce jako strach, smutek, hněv nebo pocit prázdnoty se dřív nebo později projeví na vztahu k jídlu. Stejně tak potlačené a nevyjádřené potřeby, které neměly prostor být naplněny, se mohou přímo proměnit v neustálou touhu po jídle.

Někdo je zajídá, jiný potlačuje chuť k jídlu úplně. V obou případech jde o způsob, jak se tělo snaží zvládnout psychické napětí.

Jakmile dáš emocím i svým skutečným potřebám prostor a naučíš se je vyjadřovat, jídlo se přirozeně vrací na své místo k uspokojení fyzického hladu, ne k regulaci emocí nebo nenaplněných potřeb.

Pokud tedy chceš, aby hubnutí bylo udržitelné, nestačí řešit jen jídelníček nebo cvičení. Zásadní je vztah k sobě, schopnost pracovat s emocemi a potřebami a vytvořit si prostředí, kde se cítíš bezpečně.

Teprve tehdy se jídlo stává zdrojem energie a ne prostředkem, jak zakrýt vnitřní prázdno.

Hranice a pocit bezpečí

Pokud chceš, aby se hubnutí stalo přirozeným, nestačí jen upravit jídlo nebo pohyb. Je potřeba naučit se znovu nastavovat zdravé hranice:

• Vyjadřovat vlastní názor a pocity.

• Umět říct ne tam, kde je to potřeba a bez pocitu viny.

• Jasně vnímat, co je pro tebe únosné a co už ne.

Jakmile získáš zpět pocit, že máš kontrolu nad svým prostorem a svými hranicemi, tělo už nemusí vytvářet ochranné bariery v podobě tuku. Nervový systém dostává signál, že jsi v bezpečí a může uvolnit i přebytečný tuk, který vznikal jako obrana.

Potřeby a sebeláska

Častým zdrojem přibírání je i to, že jsme nikdy nedostali prostor mít a naplňovat vlastní potřeby. Možná jsi byl vedený k tomu, že máš být hodný, starat se o druhé a sám sebe dávat na poslední místo.

Jenže když potřeby zůstávají dlouhodobě nenaplněné, tělo si hledá náhradní cestu, jak tu prázdnotu vyplnit a tím bývá často jídlo.

Cesta z toho ven není další dieta, ale schopnost začít naplňovat své skutečné potřeby:

• Věnovat si péči a čas

• Dopřát si odpočinek

• Postavit se sám za sebe

• Dat sebe na první místo

• Dát si pozornost a laskavost, kterou možná čekáš od druhých

To není sobeckost, ale je to základní výživa pro nervový systém, stejně důležitá jako jídlo.

Hubnutí a vztah k tělu

To, jak se k sobě chováš, má přímý vliv na to, jak tvoje tělo reaguje. Pokud proti němu bojuješ, trestáš ho dietami nebo si vyčítáš každý prohřešek, nervový systém to vyhodnocuje jako stres. Tělo pak zůstává v napětí a místo hubnutí ukládá zásoby.

Když ale začneš své tělo vnímat jako spojence, který se snaží zajistit ti bezpečí, mění se celá dynamika. Najednou nejde o boj, ale o spolupráci. Tělo přestává potřebovat tuk jako ochranu, protože od tebe dostává signál přijetí, respektu a podpory.

Zdravý vztah k tělu znamená vnímat jeho signály, dopřát mu odpočinek, pohyb i výživu bez trestů a zákazů. Teprve tehdy se může uvolnit, stabilizovat hormony a pustit přebytečný tuk, který dříve sloužil jako obrana.

Jak zhubnout v souladu s nervovým systémem

Hubnutí neznamená trestat své tělo dietami a omezováním. Pokud je tělo a nervový systém dlouhodobě dysregulovaný, žádná dieta ani pohyb nebude fungovat. Cesta ke zdravé váze začíná až tehdy, když tělo získá zpět pocit bezpečí a může fungovat v rovnováze.

Regulace nervového systému místo diety

Dieta znamená boj proti sobě. Regulace znamená postupně měnit způsob, jakým funguje tvůj nervový systém a vytvářet v těle i v životě podmínky, kde se cítíš bezpečně. Teprve pak tělo přestane jet v režimu přežití a může začít přirozeně spalovat a hubnout.

Bez toho se hubnutí nemůže přirozeně rozběhnout.

Aby bylo jasné, je potřeba rozlišit dvě věci: zklidnění a regulaci.

Zklidnění (coping) neboli zvládání je krátkodobá úleva. Sem patří dechová cvičení, mindfulness, meditace, relaxační techniky.

Fungují jako náplast, která ti na chvíli sníží napětí. Jenže problém je v tom, že stresová reakce zůstává v těle nedokončená. Stresová energie, která se měla vybít, se potlačí a uloží.

Tělo se tak nikdy opravdu neuvolní, jen zamrzne. Zvenku to vypadá, že jsi v klidu, ale uvnitř se tlak vrství dál. To dlouhodobě spíš prohlubuje dysregulaci a brání hubnutí, protože nervový systém pořád nedostává signál, že je opravdu v bezpečí.

Regulace jde mnohem hlouběji. Nejde o to krátkodobě vypnout, ale naučit tělo a nervový systém znovu prožívat dokončené stresové reakce, budovat odolnost a vztah k emocím. Regulace znamená:

• Dát tělu pocit bezpečí – znamená budovat vnitřní jistotu nezávisle na tom, co se děje okolo tebe, a propojit ji s prostředím, kde není ohrožení a kde je zároveň předvídatelnost, rytmus dne a jasné hranice.

• Pracovat s traumatem a nedokončenými stresovými reakcemi – aby tělo mohlo pustit stresovou energii, kterou drží uvnitř a dokončit stresové reakce a cykly z minulosti.

• Změnit vztah k emocím – vytvořit zdravý vztah k nepříjemným emocím a stresu. Ne je potlačovat, ale vnímat, prožívat a dávat jim prostor, aby nemusely hledat únik jinde, například v jídle.

• Posilovat vnitřní odolnost nervového systému – budovat mentální odolnost a zvyšovat kapacitu nervového systému.

• Pravidelnost a rytmus – žít způsobem, který podporuje regeneraci, mít jasný denní režim, jenž dává tělu předvídatelnost a stabilitu.

• Kontakt s tělem – vědomý pohyb, práce s držením těla, vnímání napětí a jeho uvolňování.

• Zdravý životní styl – kvalitní a vyvážená strava, dostatek vhodného pohybu, spánek, respektování cirkadiánního rytmu, omezení modrého světla a hluboký odpočinek.

• Práce s emocemi a potřebami – místo jejich potlačování dát prostor pro prožívání, vyjádření a naplnění.

Rozdíl je jednoduchý: zklidnění je krátkodobé, regulace je dlouhodobá změna.

Zklidnění může na chvíli pomoct, ale když se na něm člověk zastaví, nervový systém zůstává v napětí.

Regulace jde k jádru, pracuje s tělem, emocemi a životním stylem tak, aby systém nebyl jen utlumený a zklidněný, ale opravdu stabilní.

Hubnutí se pak stává důsledkem této změny. Když tělo cítí bezpečí, dokončuje stresové cykly, tráví, regeneruje a nemusí ukládat tuk jako ochranu.

Chceš začít hubnout v souladu s nervovým systémem?

Pokud cítíš, že klasické diety a přísné režimy ti spíše ubližují než pomáhají, možná je čas zkusit jiný přístup. V našem online programu nebo při společné individuální konzultaci tě provedu metodami, jak regulovat stres, pracovat s traumaty, emocemi a obnovit v těle pocit bezpečí.

Když se nervový systém zreguluje a tělo přestane fungovat v režimu přežití, hubnutí se začne dít přirozeně bez boje a vyčerpávání.

Spánek, rytmus dne a pocit bezpečí

Bez kvalitního spánku a pravidelného rytmu dne se tělo nikdy nemůže cítit stabilně. Nervový systém potřebuje jasný řád, kdy má být aktivní a kdy má odpočívat.

Nedostatek spánku nebo chaotický režim zvyšují hladinu stresových hormonů a rozkolísávají hormony hladu a sytosti. Když spánek chybí, nervový systém je přetížený a hormony leptin a ghrelin ztrácí rovnováhu. To znamená větší chuť k jídlu a menší schopnost cítit sytost.

Velký vliv má i cirkadiánní rytmus, přirozený biologický cyklus dne a noci, který řídí nejen spánek, ale i hormony, trávení a energii. Pokud je narušený, tělo se hůř regeneruje a ukládá více energie do tukových zásob.

Významným narušitelem spánku je také modré světlo z telefonů, počítačů a televizí. Pokud se mu večer vystavuješ, brzdí to tvorbu melatoninu, hormonu spánku a tělo se pak nedokáže uvolnit a připravit na regeneraci.

Pro zdravý spánek a regeneraci je proto vhodné se modrému světlu večer co nejvíc vyhnout. Doporučuje se zhruba 90 až 120 minut před usnutím odložit telefon i počítač a nahradit je klidným večerním rituálem, například čtením knihy v tlumeném světle. Tělo tak dostane jasný signál, že je čas na odpočinek.

Naopak pravidelný spánkový režim, omezení modrého světla večer a klidný večerní rituál dávají tělu jasný signál bezpečí. A právě jistota a stabilita jsou signály, které umožní tělu spalovat tuk místo jeho ukládání.

Pohyb a jeho vliv na nervový systém

Pohyb je jeden z nejlepších způsobů, jak podpořit hubnutí. Není to ale jen o spalování kalorií. Správný druh pohybu pomáhá přispívat k regulaci nervového systému a přinést pocit rovnováhy.

Je ale důležité vědět, že ne každý pohyb pomáhá. Příliš intenzivní nebo dlouhodobě přetěžující trénink může naopak zvýšit hladinu stresových hormonů a tělo pak ukládá tuk místo aby ho spalovalo.

Proto je klíčové vybírat druh a intenzitu pohybu podle svého věku, pohlaví, hormonální rovnováhy a celkového stavu nervového systému.

Pro někoho je ideální svižná chůze, jóga nebo klidné posilování, pro jiného intervalový trénink nebo běh. Pokud se po pohybu cítíš dlouhodobě vyčerpaně, bez energie nebo máš problém se spánkem, je to signál, že zvolená forma zatěžuje tělo víc, než mu prospívá.

Správný pohyb tě má podpořit v tom, aby ses cítil vyrovnanější, energičtější a spojený se svým tělem. Je to jen jeden dílek větší skládačky, která zahrnuje také regulaci nervového systému, stravu, spánek, emoce a hlavně pocit bezpečí.

Alkohol

Alkohol sice krátkodobě přináší pocit uvolnění a snížení napětí, ale ve skutečnosti zvyšuje stresovou zátěž v těle a rozhodí rovnováhu hormonů. Zhoršuje kvalitu spánku, oslabuje regeneraci nervového systému a druhý den zvyšuje úzkost i podrážděnost.

Navíc ovlivňuje i metabolismus cukru. Po alkoholu stoupá hladina glukózy v krvi a následně prudce klesá, což vyvolává silné chutě na sladké a tučné jídlo. To zvyšuje riziko přejídání a narušuje stabilitu nervového systému.

Pro dlouhodobou rovnováhu a zdravý vztah k tělu je proto důležité hlídat jeho množství a ideálně si dopřát spíše výjimečně než pravidelně.

Pitný režim

Dostatek čisté vody pomáhá tělu zvládat stres, podporuje fungování nervového systému a zároveň odplavuje toxiny, které by ho jinak zatěžovaly. Pití vody také pomáhá udržovat stabilní hladinu energie a zlepšuje soustředění.

Naopak dehydratace rychle zvyšuje únavu, podrážděnost a může zhoršovat i napětí v těle. Proto je vhodné během dne pravidelně pít. Ideálně čistou vodu nebo neslazený čaj a vyhýbat se slazeným nápojům i kávě.

Kofein sice krátkodobě dodá energii, ale ve skutečnosti zatěžuje nervový systém, zvyšuje hladinu stresových hormonů a může narušit spánek i celkovou regeneraci. To pak vede k ještě větší únavě a nerovnováze.

Krevní cukr, sacharidy a nervový systém

To, co jíš, má přímý vliv nejen na váhu, ale i na stabilitu nervového systému a pocit bezpečí v těle. Nervový systém reaguje na stabilitu, když je hladina cukru v krvi vyrovnaná, tělo se cítí klidně a funguje přirozeně. Prudké výkyvy ale mozek vyhodnocuje jako ohrožení a spouští stresovou reakci.

Sladkosti, slazené nápoje, bílé pečivo a potraviny z bílé mouky se velmi rychle rozkládají na cukry. Zvednou hladinu cukru v krvi, spustí nárůst inzulinu a ten cukr rychle stáhne dolů. Po krátkém nárůstu tak následuje propad – únava, podrážděnost a znovu silná chuť na sladké nebo mastné jídlo. Vzniká začarovaný kruh hladu, chutí a ukládání tuku. Nervový systém přitom zůstává ve stresu, protože necítí stabilitu ani jistotu.

Kvalitní palivo pro nervový systém

Na rozdíl od rychlých sacharidů pomáhají potraviny bohaté na vlákninu a bílkoviny držet hladinu cukru stabilní. Vláknina zpomaluje vstřebávání cukru, takže energie přichází postupně a tělo i psychika zůstávají vyrovnanější.

Ovoce a zelenina dodávají nejen vlákninu, ale i vodu a klíčové živiny, které podporují trávení, imunitu a fungování mozku. Díky tomu se tělo cítí nasycené, nervový systém dostává kvalitní palivo a psychika je stabilnější.

Bílkoviny zasytí na delší dobu a zároveň podporují tvorbu hormonů a neurotransmiterů, které nervový systém potřebuje pro rovnováhu. Když má tělo dostatek bílkovin, necítí tak silné chutě na sladké a psychika je klidnější. Proto je vhodné mít v každém jídle zdroj bílkovin jako luštěniny, ořechy, seminka, tofu nebo tempeh.

Když je cukr v krvi stabilní, tělo necítí hrozbu nedostatku a nemusí spouštět úsporný režim. Výsledkem je více energie, klidnější nervový systém a ochota spalovat tuk místo jeho ukládání.

Vědomé stravování a signály těla

To, co jíme, je jen část skládačky. Stejně důležité je, jak jíme. Vědomé stravování znamená být při jídle plně přítomen a vnímat chutě, vůně, signály těla a skutečně rozlišit, zda jde o fyzický hlad, nebo spíš o snahu potlačit stres či emoce.

Když jíš pomalu a v klidu, dává to nervovému systému prostor zůstat v rovnováze. Tělo stihne poslat signál sytosti a přirozeně se reguluje i váha. Stabilní krevní cukr, dostatek bílkovin, ovoce a zeleniny a vědomý přístup k jídlu dávají tělu jasný signál bezpečí. Výsledkem je, že máš více energie, klidnější mysl a tělo se nebojí spalovat tuk, protože ví, že dostává pravidelnou a vyváženou výživu.

Často kladené otázky k hubnutí

Proč klasické diety nefungují?

Klasické diety většinou selhávají, protože tělo je vnímá jako stres a ohrožení. Nervový systém spustí obrannou reakci, zpomalí metabolismus a ukládá tuk na horší časy. Proto se kila často vrací zpět a vzniká jojo efekt.

Jak stres ovlivňuje hubnutí?

Dlouhodobý stres zvyšuje hladinu kortizolu, hormonu, který podporuje ukládání tuku hlavně v oblasti břicha. Zároveň zvyšuje chuť na sladké a tučné jídlo. Nervový systém tak drží tělo v režimu přežití, místo aby spalovalo tuk.

Co je emoční hlad a jak souvisí s přibíráním?

Emoční hlad se objeví náhle, máš chuť na sladké nebo tučné jídlo a ani po jídle ti nepřináší pocit nasycení. Jde o reakci na potlačené emoce, potřeby nebo stres, nikoli o skutečný fyzický hlad. Výzkumy ukazují, že emoční jedení je častější u lidí s nadváhou či obezitou.

Jak nervový systém pomáhá s hubnutím?

Když je nervový systém v rovnováze, tělo se cítí v bezpečí, správně tráví, regeneruje a spalování tuků funguje přirozeně. Regulace nervového systému je proto klíčová, protože pomáhá snížit stres, dokončit stresové cykly a umožnit tělu pustit tuk, který dříve drželo jako ochranu.

Jak začít hubnout bez stresu a jojo efektu?

Základem je dát tělu pocit bezpečí: regulovat nervový systém, zpracovat traumata a potlačené emoce, uvolnit nahromaděnou stresovou energii a dokončit nedokončené stresové reakce a cykly z minulosti. K tomu patří i pravidelný a kvalitní spánek, omezení modrého světla večer, vyrovnaná strava bohatá na bílkoviny a vlákninu, vědomé stravování a pohyb, který tě podporuje a nezatěžuje. Jakmile tělo necítí ohrožení, hubnutí se spouští přirozeně a bez zbytečných diet.