Příběh Kateřiny, která žila několik let s úzkostí, se kterou se v průběhu let vyklubala panická porucha a začala ji devastovat život. Příběh Katky o panické poruše poukazuje hlavně na fakt, že se až příliš často bojíme mluvit o svých problémech, stydíme se za své stavy a příznaky duševních problémů a tím si zbytečně poškozujeme své vztahy, práci i svůj život.
Mnohdy se bojíme vyhledat pomoc a nakonec své trápení potlačujeme, utíkáme od něj, vytváříme si závislosti a prohlubujeme nevyhnutelné.
Před svými pocity a problémy nikdy nemůžeme utéct a o tomto je i příběh Kateřiny, která dlouhé roky zbytečně odsouvala sebe i svůj život na druhou kolej a přišla tak o drahocenné roky života, které si mohla užít mnohem lépe.
Smutné na tom je, že tyto roky už jí nikdo nevrátí, nedají se vyčíslit hodnotou peněz a proto si uvědomme, že čas je nejdůležitější a nejdražší komodita, kterou máme.
Jak se svým časem naložíš TY?
Budeš dále žít ve stínu svých duševních problémů? Nebo vezmeš svůj život a čas, který ti ještě zbývá, do svých rukou?
Tento příspěvek je součástí série článků našeho blogu věnované sdílení osobních příběhů, cest a postřehů o duševním zdraví a úzkosti našich klientů a členů naší komunity.
Panická porucha příběh Kateřiny
Probudila jsem se kolem 3:00 s tlakem na hrudí. Ještě v polospánku jsem si najednou všimla, jak je mi zima. Vlastně třes. Všimla jsem si, že se mi třesou ruce. Oblékla jsem si svetr, přikryla se pod peřinu a pokusila se zhluboka dýchat.
Nepomohlo to.
Podívala jsem se dolů a zjistila, že se mi také strašně třesou nohy. Nechtěla jsem rušit partnera, tvrdě spícího vedle mě, vstala jsem a zamkla se v koupelně. Myslela jsem si, že mám záchvat.
Tento podobný scénář se opakoval několik dalších nocí. V tu dobu jsem už byla na vše sama, jelikož můj přítel, se kterým jsem poslední dva týdny cestovala, zůstal ještě chvíli v Brně navštívit své rodiče.
Brečela jsem.
Cítila jsem se, jako bych ztratila veškerou kontrolu nad svým tělem. Bylo mi trapné požádat cizího člověka, aby mi pomohl, když jsem sama nevěděla, co se děje.
Když jsem se vracela předčasně a sama domů z Brna vlakem do Prahy, přišel na mě opět záchvat, kolem mě v uličce prošla stevardka a všimla si, že se třesu. Zeptala se mě, jestli má zavolat doktora.
Souhlasila jsem.
Tak začala velmi důkladná analýza mých zdánlivě nevysvětlitelných příznaků. Takové to je žít s úzkostí.
Jak mi panická porucha negativně ovlivňovala život?
Víte, v té době jsem neměla tušení, že to, co jsem ve skutečnosti prožívala, byl záchvat paniky.
Ke konci cesty jsem byla nemocná otravou jídlem, která trvala dny. Usoudila jsem, že nejlogičtějším vysvětlením je, že je to spojeno s otravou jídla. Také jsem si myslela, že jsem jen silně dehydrovaná, protože v té době bylo opravdu velké vedro.
Nespočet testů a lékařských prohlídek, které jsem absolvovala po příjezdu, prokázaly, že tato teorie je nesprávná. Ale moje „záhadná nemoc“ ve mně zůstala a projevovala se dále. Vše se postupně zhoršovalo.
- V tramvaji na cestě do práce
- V kanceláři
- Doma
- Na párty
- Narušovalo mi to vztah s partnerem, mou práci i kontakt s kamarády
- Nemohla jsem v klidu sportovat, cestovat a věnovat se svým koníčkům
Neměla jsem od tohoto stavu téměř žádnou úlevu. Neviděla jsem světlo na konci tunelu a myslela si, že jsem bezmezně ztracena.
Po přečtení bezpočtu článků při hledání odpovědi jsem si nakonec uvědomila, že to byly záchvaty paniky (panická porucha).
S úzkostí jsem bojovala už od vysoké školy, ale nikdy v tak velkém měřítku.
Dříve jsem se trápila s problémy, jako jsou bušící srdce, úzkostné myšlenky a neschopnost vyrovnat se s požadavky nabitého programu na vysoké škole a později v práci.
Tohle bylo jiné.
Nedostatek kontroly, který jsem měla nad svou fyzickou reakcí na úzkost, ve mně zanechalo pocit bezmoci.
Nemohla jsem nic plánovat, protože jsem mohla kdykoli skončit ve vleku paniky.
Zmeškala jsem akce s přáteli, protože jsem se styděla přiznat, že jsem měla problémy.
Byla jsem fyzicky a emocionálně vyčerpaná z předstírání, že jsem v pořádku, abych se vyhnula ostatním a nepříjemným poznámkám. Snažila jsem se cítit bezpečně. A to mi bránilo žít naplno.
Zdravotnický systém a hledání pomoci
Trvalo mi měsíce, než jsem si přiznala, že potřebuji pomoc. Když člověk prochází úzkostí nebo panickou poruchou, není jednoduché najít přístup, který mu opravdu sedne. Každý jsme jiný, někomu pomáhá terapie, jinému podpora blízkých, změna prostředí nebo práce se stresem.
I pro mě bylo důležité hledat, co mi osobně dává smysl a přináší úlevu. Nakonec jsem se rozhodla obrátit na Jirku, kterému jsem napsala email a popsala svůj problém.
V komunikaci jsem cítila porozumění, empatii a upřímný zájem pomoci. Postupně jsem začala chápat, že cesta k řešení mých problémů je proces, který vyžaduje trpělivost, otevřenost a každodenní malé kroky.
Panická porucha a komplexní přístup
Jirka mi nejen pomohl naučit se rozpoznat a vyrovnat se s mou úzkostí i panickou poruchou.
Ukázal mi hloubku mých problémů, pochopila jsem, jak funguje celostní přístup.
Najednou jsem začala chápat, že mé problémy s panickou poruchou a úzkostí není jen o myšlenkách a není to jen v mé hlavě, ale i o tom, jak tělo a nervový systém reaguje na stres.
Velkým AHA momentem pro mě bylo pochopení, že právě dysregulace nervového systému hrála v mém případě zásadní roli. Konečně mi začalo dávat smysl, proč se mi i bez zjevného důvodu spouštěla úzkost nebo panika, protože moje tělo totiž zůstávalo uvězněné v minulých, nedokončených stresových reakcích boje, útěku nebo zamrznutí a nedokázalo se úplně uvolnit.
Uvědomila jsem si, že nervový systém, únava nebo životní styl mohou mít na úzkost velký vliv.
Zjistila jsem, jakou roli a význam mají hormony v našem těle, jak může být nesprávným přístupem k pocitům a stresu narušena biochemie mozku, jak funguje nervový systém, ale hlavně to, co ho přetěžuje a jaký vliv má strava na naše duševní zdraví skrze hormony, fyziologii a biochemii mozku.
Jirka mi ukázal, jak nastartovat správné trávení a velkým AHA momentem pro mě bylo, že zbylá energie po prožití traumatu a potlačených emocích setrvává v našem nervovém systému a způsobuje problémy v oblasti těla i mysli.
A chci poděkovat za velmi kvalitně zpracované téma – změna identity, které mění naprosto celou cestu k uzdravování a to snadno, velice přirozeně a bez lpění na výsledku.
Je toho mnoho, o čem bych mohla mluvit, proto mohu říct jen jedno – jděte do toho, protože ta změna stojí za to. Kdo neriskuje, nikdy nic nezíská, ale u Jirky nic neztratíte, můžete jen získat.
Ta investice opravdu stojí za to.
Spolupráce s Jirkou byla nesmírně užitečná. Nedokážu ani popsat slovy, jak moc mi byl Jirka oporou, jeho slova, techniky, videa, nástroje a zkušenosti mi doslova změnily perspektivu a celý můj život.
Dostala jsem praktické tipy, jak se vyrovnat s úzkostí, stresem a panikou, když se objeví, a dokázala jsem se naučit rozpoznávat své vlastní fyzické náznaky úzkosti i panické poruchy a zastavit je dříve, než vůbec začnou.
Přišla změna
Ale co je důležitější, byla jsem naprosto překvapena. Zažila jsem tolik AHA momentů, pochopila svůj příběh a všechny souvislosti, které jsem do teď nechápala. Získala jsem odpověď na otázky, na které mi do té doby nebyl nikdo schopný odpovědět.
Najednou to vše dávalo smysl a vše do sebe hezky zapadlo.
Dnes už se cítím mnohem stabilněji, panické ataky se už dlouho neobjevily a s úzkostí dokážu lépe pracovat.
I když úzkost z mého života úplně nezmizela, občas se objeví v náročnějších situacích nebo při dlouhodobém stresu, ale už se to neděje bezdůvodně. Vím, odkud přichází, hned si to uvědomím a podniknu kroky, které mi pomáhají dostat své tělo, mysl i život zpět do harmonie.
Mám novou práci, která mě více baví a naplňuje, konečně se zase mohu plně věnovat svým aktivitám, jako je sport, cestování a další koníčky.
Také se zlepšil můj vztah s partnerem, kdy v době mých problémů byl téměř na rozpadnutí.
Jirka je profesionál a lepší školení s tak kvalitním obsahem jsem ještě nejen neabsolvovala, ale ani jinde neviděla.
Spolupráce mi přinesla spoustu podnětů k zamyšlení a praktických kroků, které mi pomohly lépe zvládat stres, úzkost i samotný život. Nejvíc si vážím lidského přístupu a empatie.
Děkuji za vše, Jirko.
Ponaučení z příběhu Kateřiny
Dnes lituji jediné věci, že jsem se neodvážila o svých pocitech a problémech promluvit dříve.
Lituji, že jsem nezačala svůj stav řešit o několik let dříve a také, že jsem nekontaktovala Jirku o několik měsíců dříve, i když jsem o něm a jeho práci věděla.
Lidé opravdu litují toho, co ve svém životě neudělají, a ne toho, co udělají špatně.
Jirka mi v tomto směru otevřel oči a ukázal správnou cestu. Za to mu moc děkuji.
Dnes mluvím asi za každého, kdo v sobě bojuje s panickou poruchou a obecně s nějakým duševním problémem.
Úzkost, panická ataka i další problémy duševního zdraví v nás mohou zanechat pocit, že pouze existujeme, fungujeme v životě, ale ve skutečnosti nežijeme.
Pokud se bojíte vyhledat pomoc a mluvit s někým o svých pocitech, rozumím vám.
Ale věřím, že každý může najít cestu, která přinese víc klidu, radosti a pocit naplnění. Důležité je se nebát o tom mluvit a udělat první krok.
Čím více jsme otevření ohledně našich zkušeností, pocitů a toho, co se v nás odehrává, tím více se otevíráme porozumění a cestě vpřed.
Příběh nebyl nijak upravován, pouze byly vložené nadpisy a upravené odstavce pro lepší přehlednost a čitelnost příběhu, vložené odkazy, úvod a závěr článku. Moc děkujeme Janě za sdílení silného příběhu transformace, který skutečně inspiruje.
Autorem příběhu je Kateřina Hlaváčová.
Jiří Čapovec
Celostní terapeut, kouč a mentor
Jiří Čapovec je celostní terapeut, kouč a mentor s více než 10 lety praxe, který se zabývá oblastí celostní medicíny a funkční medicíny, kde propojuje důležité aspekty a obory jako je osobní rozvoj, psychosomatika, epigenetika, psychologie a rozvoj lidského vědomí, neurovědy a práce s podvědomím. Kromě působení v oblasti duševního zdraví, se také zaměřuje na psychologii mezilidských vztahů (individuální i párová terapie). Je spoluzakladatel značky cesta relaxace spolu s jeho partnerkou, koučkou a terapeutkou Lenkou Heczkovou.
Poznámka: Tento článek má pouze informativní a vzdělávací charakter. Nenahrazuje odbornou péči, lékařskou diagnostiku ani osobní konzultaci. Odbornou podporu nabízím v rámci své praxe Cesta Relaxace.
0 Komentářů